infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26.11.2009, sp. zn. III. ÚS 1901/09 [ nález / KŮRKA / výz-3 ], paralelní citace: N 248/55 SbNU 391 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2009:3.US.1901.09.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

K aplikaci §89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti toho...

Právní věta Jelikož čl. 89 odst. 2 Ústavy dopadá i do poměrů Ústavního soudu, uplatní se závěry vyslovené v jeho dřívějších nálezech ze dne 10. 3. 2009 sp. zn. III. ÚS 455/08 (N 51/52 SbNU 511), ze dne 5. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 (N 110/53 SbNU 375), ze dne 4. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 969/09 (N 132/53 SbNU 665), ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. I. ÚS 1851/09 (N 172/54 SbNU 181), jakož i ze dne 22. 10. 2009 sp. zn. III. ÚS 704/09 (N 224/55 SbNU 99) a dalších (dostupných na http://nalus.usoud.cz) o porušení práva oprávněného v exekučním řízení na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), neboť z pohledu ústavně konformní interpretace důsledků založených zákonem č. 347/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k ustanovení §89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2007, je "nutno pro posouzení intertemporality založené předmětnou novelou analogicky vycházet z maximy vyjádřené v ustanovení §129 exekučního řádu a výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007".

ECLI:CZ:US:2009:3.US.1901.09.1
sp. zn. III. ÚS 1901/09 Nález Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a Jiřího Muchy - ze dne 26. listopadu 2009 sp. zn. III. ÚS 1901/09 ve věci ústavní stížnosti PODOL, spol. s r. o., se sídlem Zlín, Růmy 1741, proti výrokům II. a III. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2009 č. j. 10 Co 274/2009-31, kterými bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, že stěžovatelka coby oprávněná je povinna zaplatit soudní exekutorce náklady exekuce, a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Výrok I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2009 č. j. 10 Co 274/2009-31 se zrušuje. II. Náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem se stěžovatelce nepřiznává. Odůvodnění: I. 1. Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňovala náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") Ústavní soud zrušil označené výroky usnesení odvolacího soudu, a současně požádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. 2. Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě změnil usnesení soudu prvního stupně (Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 23. 1. 2009 č. j. 125 Nc 2180/2006-25) ve výroku o nákladech oprávněného tak, že uložil povinnému zaplatit stěžovatelce 9 355 Kč (výrok I.), potvrdil toto usnesení v části, v níž soud prvního stupně stěžovatelce uložil povinnost zaplatit soudní exekutorce Mgr. Pavle Fučíkové, se sídlem v Ostravě - Mariánské Hory, Slévárenská 410/14, "náklady exekuce ve výši 4 165 Kč" (výrok II.), a vyslovil, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení" (výrok III.). Odvolací soud pokládal za správné, aby v situaci exekuce zastavené pro nemajetnost povinného podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., byť byla nařízena před účinností zákona č. 347/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (tj. před 31. 12. 2007), bylo aplikováno ustanovení §89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění po jeho účinnosti, jestliže "podnět soudní exekutorky k zastavení exekuce byl podán až 7. 1. 2009". 3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti dovozuje, že právě zde je napadené usnesení "protiústavní", neboť je v kolizi se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je názoru, že absentují-li v zákoně č. 347/2007 Sb. intertemporální ustanovení, je nutno - s poukazem na zásadu právní jistoty - všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. 1. 2008) posuzovat podle §89 exekučního řádu ve znění účinném do dne 31. 12. 2007, pročež jí povinnost k náhradě hotových výdajů soudní exekutorce ukládána být neměla. Na tomto základě je též názoru, že odvolací soud pochybil i tím, že jí nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. II. 4. Krajský soud v Ostravě ve vyjádření k ústavní stížnosti toliko odkázal na písemné odůvodnění svého usnesení. III. 5. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení principů ústavněprávních, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka. 6. Ústavní soud poté, co ve smyslu ustanovení §44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu získal souhlas účastníků řízení s upuštěním od ústního jednání, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. IV. 7. Ústavní soud předesílá, že totožnou právní otázku, jako stěžovatelka nyní otevřela, posuzoval již např. v nálezech ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. I. ÚS 1851/09 (N 172/54 SbNU 181), ze dne 4. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 969/09 (N 132/53 SbNU 665), ze dne 5. 5. 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 (N 110/53 SbNU 375), jakož i ze dne 22. 10. 2009 sp. zn. III. ÚS 704/09 (N 224/55 SbNU 99) a dalších (dostupných na http://nalus.usoud.cz). Právní základna tam vyjádřených názorů byla přitom Ústavním soudem ustavena již v nálezu dřívějším ze dne 10. 3. 2009 sp. zn. III. ÚS 455/08 (N 51/52 SbNU 511), vydaném ve věci, jež implikovala hodnocení aplikace ustanovení §89 exekučního řádu ve vztahu k jeho novele provedené zákonem č. 347/2007 Sb. rovněž. 8. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 (a podobně v dalších výše označených) Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), neboť dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace důsledků založených zákonem č. 347/2007 Sb. ve vztahu k ustanovení §89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007, je "nutno pro posouzení intertemporality založené předmětnou novelou analogicky vycházet z maximy vyjádřené v ustanovení §129 exekučního řádu a výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit dle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007". 9. Tento závěr se očividně plně vztahuje i na nyní projednávanou věc, a je pro Ústavní soud zde závazný, neboť čl. 89 odst. 2 Ústavy dopadá i do jeho poměrů, není-li zde kvalifikovaný důvod k odchylce. 10. V podrobnostech proto postačí na shora označená rozhodnutí Ústavního soudu odkázat; v jejich světle, a z dalších tam obsažených důvodů, napadené rozhodnutí odvolacího soudu tedy neobstojí, a to zjevně. 11. Není od věci připomenout i tam obsažené obiter dictum, vyjádřené ve vztahu k ústavněprávní interpretaci "sporného" ustanovení §89 exekučního řádu v novelizovaném znění; zde Ústavní soud uvedl, že "větu druhou §89 exekučního řádu nutno tudíž interpretovat v návaznosti na větu první předmětného ustanovení, tj. v případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi odvislá od posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuce". V. 12. Řečené vede k závěru shodnému s tím, jenž byl vysloven v předchozích řízeních, že totiž Krajský soud v Ostravě právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny, skutečně porušil. Proto Ústavní soud podle ustanovení §82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení §82 odst. 3 písm. a) téhož zákona krajským soudem vydané usnesení zrušil. Zrušení celého usnesení má svoji logiku v potřebě adekvátně reflektovat i práva a povinnosti ostatních účastníků exekučních řízení, nemluvě již o samozřejmosti ve vztahu k dřívějším rozhodnutím o nákladech řízení; ve vztahu k nenapadenému výroku I. platí, že s napadeným výrokem I. představuje výroky obsahově závislé, neboť co bylo uloženo k plnění stěžovatelce (výrok II.), odvolací soud jím uložil k úhradě povinnému. 13. V návrhu, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení o ústavní stížnosti, Ústavní soud stěžovatelce nevyhověl, neboť podmínky formulované ustanovením §62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu splněnými neshledal, jelikož o tímto ustanovením předjímaný "odůvodněný případ" nejde. Dotčení stěžovatelčiných základních práv zásahem orgánu veřejné moci, konstatované nálezem Ústavního soudu, totiž bez dalšího přiznání nákladů nezakládá; "okolností odůvodňující vedle vyslovení dotčení v základních právech a svobodách nárok na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem je zejména nerespektování již vykonatelného nálezu Ústavního soudu obecným soudem, případně taková podoba protiústavnosti zásahu orgánu veřejné moci, která není založena toliko rozdílným náhledem na interpretaci ústavního a jednoduchého práva mezi Ústavním soudem a soudem obecným" [srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007 sp. zn. III. ÚS 677/07 (N 179/47 SbNU 371)].

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2009:3.US.1901.09.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1901/09
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 248/55 SbNU 391
Populární název K aplikaci §89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení
Datum rozhodnutí 26. 11. 2009
Datum vyhlášení 30. 11. 2009
Datum podání 20. 7. 2009
Datum zpřístupnění 1. 12. 2009
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodaj Kůrka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku vyhověno
procesní - náhrada nákladů řízení - §62
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 89 odst.2, čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 120/2001 Sb., §129, §89
  • 347/2007 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip právní jistoty
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/závaznost rozhodnutí Ústavního soudu
základní ústavní principy/demokratický právní stát/zákaz retroaktivity
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/extrémní interpretační exces
Věcný rejstřík exekuce
výkon rozhodnutí/náklady řízení
řízení/zastavení
retroaktivita/pravá
právní předpis/účinnost
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1901-09_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 64238
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-03