infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 28.12.2010, sp. zn. II. ÚS 3564/10 [ usnesení / NYKODÝM / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2010:2.US.3564.10.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2010:2.US.3564.10.1
sp. zn. II. ÚS 3564/10 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Ing. D. B., zastoupeného Mgr. Miladou Majerovou, advokátkou, se sídlem v Jihlavě, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 642/2010 ze dne 9. června 2010 a rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, sp. zn. 42 To 183/2009 ze dne 20. ledna 2010, za účasti 1) Nejvyššího soudu a 2) Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, jako účastníků řízení, a 1) Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a 2) Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě 13. prosince 2010 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí a tvrdí, že jimi resp. i rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 2 T 42/2009-141 ze dne 1. června 2009 byla porušena jeho základní práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. 2. Stěžovatel se již jednou domáhal ústavní stížností zrušení rozsudků obecných soudů prvního a druhého stupně a tato ústavní stížnost byla odmítnuta jako nepřípustná usnesením sp. zn. I. ÚS 2452/10 ze dne 4. listopadu 2010 poté, co stěžovatel na výzvu Ústavního soudu sdělil, že vskutku napadá toliko uvedené rozsudky a usnesení dovolacího soudu přiložil jen pro úplnost. 3. V nynějším podání, které primárně směřovalo ke sp. zn. I. ÚS 2452/10, stěžovatel sděluje, že byl postupem Ústavního soudu zaskočen, přestože Ústavní soud postupoval podle vlastní ustálené rozhodovací praxe. Namítá ovšem, že výzva k odstranění vad, resp. nejasnosti, byla zavádějící s ohledem na chybné označení jednotlivých rozhodnutí obecných soudů a dále s ohledem na poučení, že v případě nedoplnění ústavní stížnosti lze tuto odmítnout a nikoliv, že bude odmítnuta. Konečně nejasnost spatřuje v tom, že výzva neobsahovala přesné poučení, zda stěžovatel žádá zrušení usnesení dovolacího soudu. Proto stěžovatel považuje sp. zn. I. ÚS 2452/10 ze dne 4. listopadu 2010 za striktně formální, pročež měl být před jeho vydáním opětovně vyzván k nápravě, když ani advokát nedokáže vždy řádně porozumět nepřesnému poučení. Stěžovatel tedy v závěru doplnil svoji původní ústavní stížnost tak, že se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, jež jsou uvedena v záhlaví. 4. Ještě předtím, než se Ústavní soud může ústavní stížností zabývat věcně, je vždy povinen zkoumat splnění všech formální podmínek přijatelnosti, a v případě jejich absence ji odmítnout bez meritorního přezkumu. 5. Soudci Ústavního soudu jsou podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky při svém rozhodování vázání ústavním pořádkem a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Podle §43 odst. 3 zákona není proti usnesení přípustné odvolání, resp. jakýkoliv vnitrostátní procesní prostředek (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: Aspi, 2007. s. 151). Protože není možné, aby Ústavní soud přezkoumával vlastní usnesení autoremedurou, bylo podání stěžovatele podle obsahu posouzeno jako nová a svébytná ústavní stížnost. Ostatně, bylo přiloženo zcela nové zmocnění pro advokátku. 6. Podle §72 odst. 6 zákona lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje stěžovateli k ochraně práva. Tím bylo v daném případě dovolání, což stěžovatel nyní nezpochybňuje, které bylo dle vyžádaného sdělení stěžovateli doručeno dne 15. července 2010. Lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti tedy marně uplynula v pondělí dne 13. září 2010. 7. Ze shora vyložených důvodů tedy Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro opožděnost, tedy podle §43 odst. 1 písm. b) zákona. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. prosince 2010 Jiří Nykodým soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2010:2.US.3564.10.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3564/10
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 28. 12. 2010
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 12. 2010
Datum zpřístupnění 7. 1. 2011
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - KS Brno
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - NSZ Brno
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Brno
Soudce zpravodaj Nykodým Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3564-10_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 68526
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-30