infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 01.11.2011, sp. zn. Pl. ÚS 25/11 [ nález / VÝBORNÝ / výz-2 ], paralelní citace: N 186/63 SbNU 163 [ 439/2011 Sb. ] dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.25.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Obecně závazná vyhláška města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení...

Právní věta Obec k přijetí věty druhé a třetí čl. IV odst. 4 předmětné obecně závazné vyhlášky neměla originární normotvorbou působnost (a tedy ani pravomoc). V ustanoveních čl. V odst. 1 písm. b), odst. 3 a příloze č. 2 vyhlášky obec regulovala záležitosti přesahující místní charakter, čímž překročila, jednajíc ultra vires, rámec zákonem vymezené samostatné věcné působnosti. Úpravu smluvních vztahů obsaženou v příloze č. 2 k vyhlášce, pokud jde o z ní plynoucí povinnost vlastníka autovraku uzavřít s městem Holýšov "dohodu o spolupráci při odstranění autovraku", lze považovat za projev zneužití pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky, neboť podle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, resp. čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod "nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.".
ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.25.11.1
sp. zn. Pl. ÚS 25/11 Nález Nález pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ze dne 1. listopadu 2011 sp. zn. Pl. ÚS 25/11 ve věci návrhu Ministerstva vnitra na zrušení článku IV odst. 4 věty druhé a třetí, článku V odst. 1 písm. b), odst. 3 a přílohy č. 2 obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích, za účasti města Holýšov jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení (nález byl vyhlášen pod č. 439/2011 Sb.). Výrok Ustanovení čl. IV odstavce čtvrtého věty druhé a třetí, článku V odstavce prvního písm. b) a odstavce třetího a přílohy č. 2 obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění: I. 1. Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 6. 2011, splňujícím co do formálních náležitostí podmínky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se Ministerstvo vnitra (dále též jen "navrhovatel") domáhalo zrušení jednotlivých v záhlaví specifikovaných ustanovení obecně závazné vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích (dále též jen "vyhláška"), jejichž znění (zvýrazněné tučně; pozn. red.: včetně pravopisných nepřesností) je následující: "Obecně závazná vyhláška města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích Čl. IV. Zvláštní užívání veřejného prostranství 4) Z důvodu zajištění čistoty veřejných prostranství a veřejného pořádku jsou provozovatelé stánků, kiosků a podobných zařízení povinni na vlastní náklady zajistit pořádek a čistotu v okolí těchto zařízení. Jako prodejní místo pro stánkový prodej určuje město Holýšov městskou tržnici, pokud je zřízena. Pokud tomu tak není, rozhodne o umístění prodejního stánku Městský úřad Holýšov. Čl. V. Podmínky pro provoz vozidel 1) Zásady chování vlastníků a provozovatelů vozidel na komunikacích jsou upraveny příslušnými předpisy. V katastru města Holýšov a jeho části Dolní Kamenice je zakázáno: a) ... b) na veřejném prostranství ve vlastnictví města parkovat a odstavovat vozidla bez platné registrační značky, bez platné registrační známky o STK a kontrole emisí, nepojízdná vozidla, autovraky. 3) Podmínky pro zprostředkování odběru nepojízdného vozidla umístěného na veřejném prostranství ve vlastnictví města s ukončenou i neukončenou životností Městem Holýšov v zájmu zajištění čistoty veřejného prostranství stanovuje Příloha č. 2 této obecně závazné vyhlášky.". Příloha č. 2 má následující znění: "Příloha č. 2 obecně závazné vyhlášky č. 1/2010 ze dne 29. března 2010, o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích Podmínky pro zprostředkování odběru nepojízdného vozidla s ukončenou i neukončenou životností (dále jen autovraku) Městem Holýšov 1. Vlastník autovraku je povinen uzavřít s Městem Holýšov "Dohodu o spolupráci při odstranění autovraku" - vyřizuje Správní odbor, Oddělení majetku a investic, Městský úřad Holýšov, nám. 5. května 32, Holýšov. 2. Vlastník autovraku je k dohodě povinen předložit spolu s dokladem o totožnosti doklady prokazující vlastnictví autovraku - Technický průkaz motorového vozidla a Osvědčení technického průkazu, které zůstanou přílohou "Dohody o spolupráci při odstranění autovraku", vráceny budou po obdržení Potvrzení o převzetí vyřazovaného vozidla do zařízení ke sběru a zpracování autovraků a ekologické likvidaci. 3. Vlastník autovraku je povinen před jeho předáním městem Holýšov smluvně zavázané společnosti určené k ekologické likvidaci autovraku umístit autovrak na místo, kde nepoškodí ani neohrozí životní prostředí, ani nenaruší estetický vzhled obce čí přírody nebo krajiny. 4. Úplný autovrak, který je ve smyslu §37b, odst. 1 písm. c) zákona o odpadech a navazujících předpisů přebírán Městem Holýšov ke sběru a zpracování autovraků s minimálním manipulačním poplatkem 500 Kč a platbou za dopravu do místa ekologické likvidace autovraku, musí obsahovat hlavní části vozidla schválené výrobcem, zejména: > motor s příslušenstvím > nápravy s koly > hnací a převodové agregáty s příslušenstvím > karoserie (dveře, kapota) > elektroinstalace včetně ovládacích, bezpečnostních prvků a přístrojů > katalyzátor dle homologace > předepsané osvětlení dle homologace > provozní kapaliny vyjma paliva 5. Poplatky za zpracování neúplného autovraku, které hradí jeho vlastník, chybí-li: > motor s příslušenstvím 2000 Kč > nápravy s koly 1500 Kč > hnací a převodové agregáty s příslušenstvím 1500 Kč > karoserie (dveře, kapota) 1000 Kč > elektroinstalace vč. ovládacích, bez. prvků a přístrojů 1000 Kč > katalyzátor dle homologace 1500 Kč > předepsané osvětlení dle homologace 300 Kč > chladič 700 Kč > nárazník 300 Kč > topení 1000 Kč > sedadlo 500 Kč > LPG pohon, je-li vozidlo osazeno 1000 Kč > 1ks pneu navíc 50 KČ > Aku 50 Kč Přesná výše poplatku bude určena vedoucím smluvně použitého vrakoviště dle typu a stáří vozidla.". 2. Podle navrhovatele napadená ustanovení vyhlášky včetně přílohy č. 2 upravují vztahy nespadající do věcné působnosti obce, a tudíž jsou rozporná s článkem 104 odst. 3 Ústavy České republiky (dále též jen "Ústava") a ustanoveními §10 a 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o obcích"), a to z následujících důvodů. a) Ustanovení článku IV odst. 4 věty druhé vyhlášky vymezuje (určuje) jako prodejní místo pro stánkový prodej městskou tržnici (pokud je zřízena). Vymezení místa pro prodej je však předmětem úpravy tržního řádu vydávaného v přenesené působnosti nařízením obce na základě §18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. b) Ustanovení článku IV odst. 4 věty třetí vyhlášky mj. stanoví, že o umístění prodejního stánku rozhodne Městský úřad Holýšov. Podle navrhovatele tímto ustanovením byl fakticky zaveden zvláštní povolovací režim pro určitý druh jiného způsobu užívání veřejného prostranství, než pro který bylo určeno; pro takovou regulaci obecně závaznou vyhláškou však není zákonný prostor, neboť je již upravena v §25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; navrhovatel poukázal na nálezy ze dne 3. 4. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 44/06 (N 58/45 SbNU 3; 189/2007 Sb.) a ze dne 2. 6. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 47/06 (N 127/53 SbNU 597; 250/2009 Sb.). c) Ustanovení článku V odstavce 1 písm. b) vyhlášky zakazuje na veřejném prostranství ve vlastnictví města parkovat a odstavovat vozidla bez platné registrační značky, bez platné registrační známky o STK a kontrole emisí, nepojízdná vozidla a autovraky. Jedná se o vztahy již upravené v §37 a násl. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále též jen "zákon o odpadech") v případech, pokud jde o nakládání s trvale nepojízdnými vozidly, a §38 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., pokud jde o parkování a odstavování vozidel bez platné registrační značky, platné registrační známky o státní technické kontrole a kontrole emisí. d) Stanovením podmínek pro zprostředkování odběru nepojízdného vozidla s ukončenou i neukončenou životností v příloze č. 2 k vyhlášce město Holýšov upravilo vztahy nespadající do jeho věcné působnosti. II. 3. Veřejný ochránce práv jako vedlejší účastník řízení ve vyjádření k návrhu poukázal na §35 odst. 2 zákona o obcích obsahující zvláštní konstrukci určující režim normotvorné působnosti obce prostřednictvím pravomoci; říká-li tedy zákon, že určité záležitosti má obec regulovat nařízením, nemůže jít o samostatnou působnost, i kdyby se normotvorná působnost u nařízení překrývala s okruhem vztahů, které obec může regulovat obecně závaznými vyhláškami podle §35 zákona o obcích. Stanoví-li živnostenský zákon v ustanovení §18, že obec v přenesené působnosti může vydat tržní řád formou nařízení obce, přičemž v něm stanoví mj. místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště, nemůže obec v obecně závazné vyhlášce určit, že "prodejním místem pro stánkový prodej je určena městská tržnice, pokud je zřízena.". Dle přesvědčení veřejného ochránce práv obec k přijetí věty druhé a třetí čl. IV. odst. 4 předmětné vyhlášky vůbec neměla originární normotvorbou působnost (a tedy ani pravomoc), v důsledku čehož nebyl naplněn první krok přezkumného testu ve smyslu nálezu ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.). 4. K návrhu na zrušení čl. V odst. 1 písm. b), odst. 3 a přílohy č. 2 obecně závazné vyhlášky č. 1/2010 veřejný ochránce práv poukázal na §10 písm. a) zákona o obcích a nález ze dne 14. 11. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 39/06 (N 210/43 SbNU 339; 19/2007 Sb.), z nichž plyne, že obce nesmí regulovat záležitosti přesahující místní charakter. V daném případě je zřejmé, že otázka pozemních komunikací a provozu na nich je celostátní povahy, která je komplexně upravena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Nakládání s autovraky je dále upraveno v zákoně č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předmět a cíle regulace, kterou v napadených ustanoveních provádí obec, se dle názoru veřejného ochránce práv překrývá s úpravou obsaženou v zákonech; zejména jde o ustanovení §19 zákona o pozemních komunikacích, §25 až 27 zákona o provozu na pozemních komunikacích a §36 až 37e zákona o odpadech. Z uvedeného plyne, že není naplněn druhý krok přezkumného testu, neboť obec pravomoc k normování takových záležitostí, které nelze označit za místní, nemá. 5. Veřejný ochránce práv dále uvedl, že "smluvní přímus" formulovaný obcí v ustanovení bodu 1 přílohy č. 2 považuje za zneužití normotvorné pravomoci obce. Z hlediska základů normotvorby je takový krok obce nepřípustný, neboť obec není oprávněna normativním aktem ukládat povinnosti v oblasti soukromého práva; smluvní povinnost je oprávněn ve zcela výjimečných případech ukládat pouze zákonodárce. 6. Závěrem veřejný ochránce práv navrhl, aby Ústavní soud návrhu v plném rozsahu vyhověl. 7. Město Holýšov jako účastník řízení ve vyjádření k návrhu polemizovalo s právními argumenty navrhovatele a projevilo přesvědčení, že předmětná ustanovení nejsou v rozporu se zákonem, pročež nebyl důvod pro jejich zrušení; navrhlo, aby Ústavní soud návrh nálezem zamítl. Repliku k vyjádření veřejného ochránce práv město Holýšov nepodalo. 8. Navrhovatel (podáním ze dne 15. 8. 2011) a účastník řízení město Holýšov (podáním ze dne 17. 8. 2011) souhlasili s upuštěním od ústního jednání. Vedlejší účastník řízení vyjádřil tento souhlas mlčky. III. 9. Z příloh připojených k návrhu vyplynulo, že napadená vyhláška byla přijata na 126. zasedání Zastupitelstva města Holýšov dne 29. 3. 2010 usnesením, pro jehož přijetí hlasovalo všech 13 přítomných zastupitelů. Vyhláška byla dne 6. 4. 2010 vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Holýšov, odkud byla dne 22. 4. 2010 sejmuta; účinnosti nabyla dne 1. 7. 2010. 10. Účinnost napadených ustanovení vyhlášky byla pozastavena rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, ze dne 24. 1. 2011 č. j. MV-103142-8/ODK-2010; rozklad města Holýšov proti tomuto rozhodnutí byl zamítnut rozhodnutím ministra vnitra ze dne 12. 5. 2011 č. j. MV-26455-3/VS-2011. Ústavní soud ke dni rozhodnutí nebyl informován o případném zrušení či změně předmětné vyhlášky zastupitelstvem města Holýšov. 11. Za souhlasu účastníků řízení Ústavní soud podle ustanovení §44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu od ústního jednání upustil, neboť od něho další objasnění věci neočekával. IV. 12. Ústavní soud připomíná, že podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, tedy i obecně závazných vyhlášek obcí vydaných v jejich samostatné působnosti, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. V řízení o zrušení právních předpisů je povinen zkoumat, zda napadený právní předpis byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a vydán ústavně konformním způsobem (§68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), k čemuž v projednávaném případě došlo, jak plyne ze skutečností uvedených výše v bodu 9. 13. Pro posouzení konformity obecně závazné vyhlášky obce s ústavními zákony a zákony Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků (srov. veřejným ochráncem práv výše v bodu 3 citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04), v rámci něhož 1. zkoumá pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, 2. posuzuje, zda obec při jejím vydání nejednala ultra vires, tj. zda nepřekročila zákonem vymezenou věcnou působnost, 3. zda obec nezneužila zákonem jí svěřenou působnost a 4. poměřuje obsah vyhlášky kritériem rozumnosti. Stejnou metodu testování Ústavní soud zvolil i v projednávané věci. 14. Jak zřetelně plyne z důvodů uvedených již ve vyjádření veřejného ochránce práv (srov. výše body 3 a 4), s nimiž se Ústavní soud plně ztotožňuje a v zájmu stručnosti a jasnosti necítí důvod je dále rozvíjet, obec k přijetí věty druhé a třetí čl. IV odst. 4 předmětné vyhlášky vůbec neměla originární normotvorbou působnost (a tedy ani pravomoc), v důsledku čehož napadená ustanovení vyhlášky neobstála v prvním kroku přezkumného testu ve smyslu nálezu sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (citován výše). Není pochyb o tom, že dle ustanovení §18 živnostenského zákona vztahy regulované napadenými ustanoveními vyhlášky mohla obec upravovat v přenesené působnosti nařízením, a nikoliv obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti; postupovala-li v projednávaném případě opačně, porušila ustanovení §35 odst. 1 zákona o obcích. Nad takto uvedené lze dodat, že byť by i postup obce při formulaci a přijetí zde citovaných ustanovení napadené vyhlášky obstál v prvém kroku testu ústavnosti, nutně by musil být považován za jednání ultra vires. 15. V ustanoveních čl. V odst. 1 písm. b), odst. 3 a příloze č. 2 vyhlášky pak obec regulovala záležitosti přesahující místní charakter, čímž překročila, jednajíc ultra vires, rámec zákonem vymezené samostatné věcné působnosti vyplývající z ustanovení §10 písm. a) zákona o obcích. 16. Ústavní soud se ztotožňuje i s výše (v bodu 5) uvedeným názorem veřejného ochránce práv, že úpravu smluvních vztahů obsaženou v příloze č. 2 k vyhlášce, zejména pokud jde o z ní plynoucí povinnost vlastníka autovraku uzavřít s městem Holýšov "dohodu o spolupráci při odstranění autovraku", lze považovat za projev zneužití pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky (čímž tato její normotvorba neobstála v třetím kroku testu), neboť podle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, resp. čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod "nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.". 17. Jelikož napadená ustanovení vyhlášky včetně její přílohy č. 2 propadla již v prvních třech krocích testu, nebylo nutné ji podrobit zkoumání kritériem rozumnosti. 18. Z uvedených důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a napadenou vyhlášku v ustanoveních, jež jsou ve výroku nálezu uvedena, zrušil podle ustanovení §70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pro rozpor s ustanoveními §10 a 35 zákona o obcích dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. IV. 12. Ústavní soud připomíná, že podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů, nebo jejich jednotlivých ustanovení, tedy i obecně závazných vyhlášek obcí vydaných v jejich samostatné působnosti, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. V řízení o zrušení právních předpisů je povinen zkoumat, zda napadený právní předpis byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a vydán ústavně konformním způsobem (§68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), k čemuž v projednávaném případě došlo, jak plyne ze skutečností uvedených výše v odst. 9. 13. Pro posouzení konformity obecně závazné vyhlášky obce s ústavními zákony a zákony Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků (srov. Veřejným ochráncem práv výše v odst. 3. citovaný nález Pl. ÚS 63/04), v rámci něhož 1. zkoumá pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, 2. posuzuje, zda obec při jejím vydání nejednala ultra vires, tj. zda nepřekročila zákonem vymezenou věcnou působnost, 3. zda obec nezneužila zákonem jí svěřenou působnost a 4. poměřuje obsah vyhlášky kritériem rozumnosti. Stejnou metodu testování Ústavní soud zvolil i v projednávané věci. 14. Jak zřetelně plyne z důvodů uvedených již ve vyjádření veřejného ochránce práv (srov. výše odst. 3. a 4.), s nimiž se Ústavní soud plně ztotožňuje a v zájmu stručnosti a jasnosti necítí důvod je dále rozvíjet, obec k přijetí věty druhé a třetí čl. IV. odst. 4 předmětné vyhlášky vůbec neměla originární normotvorbou působnost (a tedy ani pravomoc), v důsledku čehož napadená ustanovení vyhlášky neobstála v prvním kroku přezkumného testu ve smyslu nálezu Pl. ÚS 63/04 (cit. výše). Není pochyb o tom, že dle ustanovení §18 živnostenského zákona vztahy regulované napadenými ustanoveními vyhlášky mohla obec upravovat v přenesené působnosti nařízením a nikoliv obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti; postupovala-li v projednávaném případě opačně, porušila ustanovení §35 odst. 1 zákona o obcích. Nad takto uvedené lze dodat, že byť by i postup obce při formulaci a přijetí zde citovaných ustanovení napadené vyhlášky obstál v prvém testu ústavnosti, nutně by musil být považován za jednání ultra vires. 15. V ustanoveních čl. V odst. 1 písm. b), odst. 3 a příloze č. 2 vyhlášky pak obec regulovala záležitosti přesahující místní charakter, čímž překročila, jednajíc ultra vires, rámec zákonem vymezené samostatné věcné působnosti vyplývající z ustanovení §10 písm. a) zákona o obcích. 16. Ústavní soud se ztotožňuje i s výše (v odst. 5) uvedeným názorem veřejného ochránce práv, že úpravu smluvních vztahů obsaženou v příloze č. 2 k vyhlášce, zejména pokud jde o z ní plynoucí povinnost vlastníka autovraku uzavřít s městem Holýšov "Dohodu o spolupráci při odstranění autovraku", lze považovat za projev zneužití pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky (čímž tato její normotvorba neobstála v třetím kroku testu), neboť podle čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky resp. čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod "nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá." 17. Jelikož napadená ustanovení vyhlášky a její příloha č. 2 propadla již v prvních třech krocích testu, nebylo nutné ji podrobit zkoumání kritériem rozumnosti. 18. Z uvedených důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a napadenou vyhlášku v ustanoveních, jež jsou ve výroku nálezu uvedena, zrušil podle ustanovení §70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pro rozpor s ustanoveními §10 a §35 zákona o obcích dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2011:Pl.US.25.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka Pl. ÚS 25/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů) 439/2011 Sb.
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 186/63 SbNU 163
Populární název Obecně závazná vyhláška města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích
Datum rozhodnutí 1. 11. 2011
Datum vyhlášení 9. 11. 2011
Datum podání 9. 6. 2011
Datum zpřístupnění 8. 12. 2011
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam 2
Navrhovatel MINISTERSTVO - vnitra
Dotčený orgán OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Holýšov
Soudce zpravodaj Výborný Miloslav
Napadený akt obecně závazná vyhláška obce/kraje; 1/2010; Obecně závazná vyhláška města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích; čl. IV/4 věta druhá a třetí, čl. V/1/b, čl. V/3, příloha č. 2
Typ výroku vyhověno
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 1/1993 Sb., čl. 2 odst.4, čl. 104 odst.3, čl. 2 odst.3
  • 2/1993 Sb., čl. 2 odst.2, čl. 2 odst.3
Ostatní dotčené předpisy
  • 128/2000 Sb., §35, §10, §84 odst.2 písm.h
  • 13/1997 Sb., §25, §19
  • 185/2001 Sb., §36, §37
  • 455/1991 Sb., §18
  • 56/2001 Sb., §38
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na územní samosprávu /ochrana životního prostředí
právo na územní samosprávu /pravomoc k originární normotvorbě
právo na územní samosprávu /místní záležitosti veřejného pořádku
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip autonomie vůle a svobody jednání soukromé osoby
Věcný rejstřík obec/obecně závazná vyhláška
působnost/samostatná
působnost/přenesená
pozemní komunikace
odpad
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-25-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 71909
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23