infUsTakto, infUsVec2, errUsPouceni, errUsDne,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 01.11.2012, sp. zn. IV. ÚS 2053/12 [ nález / ŽIDLICKÁ / výz-3 ], paralelní citace: N 183/67 SbNU 219 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:4.US.2053.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)

Přidělování agendy soudcům v souladu s právem na zákonného soudce

Právní věta Rozhoduje-li jiný soudce než ten, který je k tomu povolán na základě pravidel stanovených v rozvrhu práce, jde o porušení práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Momentální pracovní vytíženost zákonného soudce není legitimním důvodem pro změnu obsazení soudu; jde o organizační problém na straně soudu, který nemůže jít k tíži účastníků řízení. Ani v případě mimořádné situace, jakou může být například podání návrhu na vzetí do vazby většího počtu obviněných, nemůže soud činit u přidělování agendy jednotlivým soudcům opatření ad hoc. S ohledem na ústavně zaručené právo na zákonného soudce musí vždy jít o jednoznačná a předem určená pravidla; je věcí obecného soudu, aby ve svém rozvrhu práce pamatoval i na tuto eventualitu.

ECLI:CZ:US:2012:4.US.2053.12.1
sp. zn. IV. ÚS 2053/12 Nález Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické (soudce zpravodaj) - ze dne 1. listopadu 2012 sp. zn. IV. ÚS 2053/12 ve věci ústavní stížnosti V. G. proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 14 To 263/2012-33 ze dne 16. 5. 2012 a usnesení Okresního soudu Praha-západ č. j. 33 Nt 1211/2012-14 ze dne 1. 3. 2012 o vzetí stěžovatele do vazby. Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 14 To 263/2012-33 ze dne 16. 5. 2012 a usnesení Okresního soudu Praha-západ č. j. 33 Nt 1211/2012-14 ze dne 1. 3. 2012 se zrušují. Odůvodnění: I. 1. Ústavnímu soudu byl dne 4. 6. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), směřující proti usnesení Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") č. j. 33 Nt 1211/2012-14 ze dne 1. 3. 2012, jímž byl stěžovatel vzat do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") č. j. 14 To 263/2012-33 ze dne 16. 5. 2012, jímž byla stížnost stěžovatele proti rozhodnutí okresního soudu zamítnuta. 2. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a potažmo rovněž i právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V této souvislosti uvedl, že byl odňat svému zákonnému soudci, neboť o návrhu státního zástupce na vzetí do vazby, doručeném okresnímu soudu dne 29. 2. 2012 v 17:50 hod., měla dle rozvrhu práce rozhodovat soudkyně JUDr. Jitka Sobotková, která byla pro tento den stanovena rozpisem služby jako dosažitelný soudce mimo pracovní dobu a která v této době návrh převzala; místo toho však o návrhu rozhodoval svévolně a zcela náhodně určený soudce JUDr. Tomáš Jureček. Stěžovatel podotkl, že již samotný rozvrh práce okresního soudu neodpovídá zásadě transparentnosti a předvídatelnosti, neboť z něj není zjistitelné, který soudce je tzv. dosažitelný, tj. konající službu v mimopracovní dobu; rozpis služeb pro jednotlivé týdny totiž není žádným způsobem zveřejněn. Skutečnost, že návrh na vzetí do vazby nepřevzal JUDr. Tomáš Jureček, zjistil stěžovatel až ze záznamu o převzetí tohoto návrhu, na němž je vyznačeno "převzala 29. 2. 2012 v 17,50". Jelikož, jak následně vyplynulo, návrh převzala dne 29. 2. 2012 jako službu konající soudkyně JUDr. Jitka Sobotková, stala se tato soudkyně dle rozvrhu práce, v němž je uvedeno, že "službu konající soudce rozhoduje o návrzích přípravného řízení jemu došlých v mimopracovní době a o osobách, jejichž zatčení mu v mimopracovní době bylo oznámeno", zákonnou soudkyní stěžovatele. O nahodilosti výběru soudců rozhodujících v trestní věci stěžovatele svědčila i skutečnost, že státní zástupce navrhl vzít do vazby celkem devět osob, přičemž o čtyřech obviněných rozhodovala JUDr. Ivana Nefová a o zbylých pěti JUDr. Tomáš Jureček, a to aniž by kterýkoliv z těchto soudců byl zákonným soudcem obviněných a aniž by bylo zřejmé, na základě jakého klíče byli mezi ně jednotliví obvinění rozděleni. Stěžovatel uplatnil námitku porušení práva na zákonného soudce ve stížnosti proti usnesení okresního soudu, nicméně krajský soud se s ní nikterak nevypořádal. Z odůvodnění usnesení krajského soudu je zřejmé, že soudkyně JUDr. Jitka Sobotková byla v den, kdy bylo rozhodováno o vazbě stěžovatele, v budově soudu osobně přítomna, nicméně měla nařízené ústní jednání. V rozvrhu práce však není uvedeno nic o tom, že by z důvodu nařízeného jednání mohlo dojít ke změně zákonného soudce. Pokud krajský soud odkazoval na "zvláštní pracovní seznam pro pracovní dobu", pak není vůbec zřejmé, o jaký seznam šlo a jak by takový seznam mohl mít za daných okolností vliv na osobu zákonného soudce. Stěžovatel dále na podporu své argumentace odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 29/01 ze dne 18. 10. 2001 (N 153/24 SbNU 125), II. ÚS 3213/10 ze dne 2. 6. 2011 (N 105/61 SbNU 581) a IV. ÚS 1302/10 ze dne 20. 4. 2011 (N 77/61 SbNU 239) a navrhl, aby Ústavní soud usnesení krajského soudu č. j. 14 To 263/2012-33 ze dne 16. 5. 2012 a usnesení okresního soudu č. j. 33 Nt 1211/2012-14 ze dne 1. 3. 2012 zrušil. Současně stěžovatel požádal o přednostní vyřízení návrhu dle §39 zákona o Ústavním soudu, a to i s ohledem na průtahy, k nimž v trestním řízení dochází. II. 3. Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Ústavní soud si za tímto účelem vyžádal vyjádření účastníků řízení. 4. Krajský soud ve svém vyjádření v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se s námitkami stěžovatele vypořádal. K závěru o nedůvodnosti námitky porušení práva na zákonného soudce dospěl na základě vyjádření předsedkyně okresního soudu, které nyní přikládá. Dle názoru krajského soudu k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele nedošlo, a ústavní stížnost by proto měla být odmítnuta. K námitce průtahů v řízení krajský soud uvedl, že mu věc byla předložena dne 10. 5. 2012, rozhodnuto bylo dne 16. 5. 2012, dne 18. 5. 2012 byl vyžádán překlad usnesení do moldavštiny a po obdržení překladu byl spis dne 24. 5. 2012 vrácen okresnímu soudu. 5. Okresní soud k věci uvedl, že dle rozvrhu práce měla dne 29. 12. 2012 službu pro přípravné řízení v mimopracovní době JUDr. Jitka Sobková, která převzala v 17:50 hod. téhož dne spisový materiál od Policie České republiky, obsahující návrh na vzetí do vazby týkající se osmi osob. Vzhledem k rozsahu spisového materiálu, k počtu zadržených osob a k nutnosti zajištění tlumočníků bylo o návrhu na vzetí do vazby rozhodováno až následující den, a to v případě stěžovatele JUDr. Tomášem Jurečkem, který měl jako trestní soudce v tento den službu na dosažitelnost danou seznamem, na který je v rozvrhu práce odkaz. Tento seznam se vždy vydává na měsíc dopředu; stěžovatel o nahlédnutí do něj nepožádal. JUDr. Jitka Sobková měla na následující den nařízené ústní jednání. 6. Krajské státní zastupitelství v Praze ani Okresní státní zastupitelství Praha-západ se k ústavní stížnosti nevyjádřila. 7. Vyjádření účastníků řízení byla zaslána stěžovateli na vědomí, ten však možnosti reagovat na tvrzení v nich uváděná nevyužil. 8. Všichni účastníci řízení vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání. III. 9. Ústavní soud následně napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. 10. Dle čl. 38 odst. 1 Listiny nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. 11. Zásada zákonného soudce představuje jednu ze základních záruk nezávislého a nestranného soudního rozhodování v právním státě a podmínku řádného výkonu té části veřejné moci, která byla soudům ústavně svěřena [srov. např. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 956/09 ze dne 22. 10. 2009 (N 225/55 SbNU 105), sp. zn. III. ÚS 529/08 ze dne 12. 3. 2009 (N 55/52 SbNU 549), sp. zn. III. ÚS 232/95 ze dne 22. 2. 1996 (N 15/5 SbNU 101)]. Ústavní imperativ, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, na jedné straně dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, na straně druhé pak představuje pro každého účastníka řízení stejně cennou záruku, že k rozhodnutí jeho věci jsou povolávány soudy a soudci podle předem daných zásad (procesních pravidel) tak, aby byla zachována zásada pevného přidělování soudní agendy a aby byl vyloučen - pro různé důvody a rozličné účely - výběr soudů a soudců "ad hoc". 12. Právě z toho důvodu je, kromě procesních pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení jako garance proti možné svévoli, součástí základního práva na zákonného soudce i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel, obsažených v rozvrhu práce soudů [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1302/10 ze dne 20. 4. 2011 (viz výše), dostupný též na http://nalus.usoud.cz, a v něm citovanou judikaturu]. Do rámce základního práva na zákonného soudce Ústavní soud podřadil i požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, tj. předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, včetně zastupování, pro účastníky řízení. 13. Ústavní soud se nejprve zabýval námitkou, že rozvrh práce okresního soudu pro rok 2012 se zapracovanými dodatky a změnami účinnými ode dne 10. ledna 2012, jímž se obsazení soudu v nyní projednávané věci řídilo, nesplňoval požadavek předvídatelnosti a transparentnosti. Jestliže by samotná pravidla, dle nichž má být určen zákonný soudce, nevyhovovala požadavkům plynoucím z čl. 38 odst. 1 Listiny, nebylo by již třeba řešit otázku, zda postup okresního soudu v konkrétní věci byl či nebyl s těmito pravidly v rozporu. 14. Rozvrh práce v části nadepsané "Dosažitelnost pro úkony soudce v přípravném řízení, rozhodování o zatčených osobách a o předběžných opatřeních dle §76a o. s. ř. a §76b o. s. ř." uvádí, že: "Dosažitelnost soudců je stanovena rozpisem služeb vždy od pondělí od 09.00 hod. do následujícího pondělí do 09.00 hod. Služby vykonávají soudci zařazení na úseku T v pracovní době vždy v úterý a ve středu dle rozpisu pro jednotlivé senáty, v ostatní pracovní dny vykonává službu JUDr. Ivana Nefová, všichni soudci pak mimo pracovní dobu. V případě vyloučení soudce s určenou dosažitelností rozhoduje soudce s nařízenou příslužbou z řad T soudců, který rovněž rozhoduje o všech návrzích na projednání věci ve zjednodušeném řízení doručených soudci vykonávajícímu dosažitelnost." Dle rozvrhu práce dále platí, že: "Službu konající soudce rozhoduje o návrzích přípravného řízení jemu došlých v mimopracovní době a o osobách, jejichž zatčení mu v mimopracovní době bylo oznámeno." 15. Stěžovatel spatřoval protiústavnost rozvrhu práce v tom, že tento v citované pasáži odkazuje na rozpis služeb, který není veřejně dostupný. K tomu Ústavní soud uvádí následující: Jak již bylo řečeno výše, podstatou práva na zákonného soudce je vyloučení libovůle při obsazování soudu, k čemuž slouží předem stanovená pravidla přidělování agendy. S ohledem na požadavek transparentnosti celého procesu zásadně platí, že by již z rozvrhu práce mělo být zřejmé, který soudce je povolán ve věci rozhodovat. V určitých odůvodněných případech je ovšem možno, s ohledem na specifické podmínky, za nichž rozhodování probíhá, postupovat odlišně. Ve věcech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, musí být soudce, jemuž má být věc přidělena, schopen bezodkladně vydat příslušné rozhodnutí, a to i v mimopracovní době. Rozpis služeb, vyhotovovaný každý týden, umožňuje soudu pružně reagovat na aktuální personální situaci, tzn. zejména dočasnou nepřítomnost či zaneprázdněnost některých soudců, tak, aby byl zajištěn hladký výkon rozhodovací činnosti v těchto věcech. Jedná se tedy o opatření sledující legitimní cíl, a to zajištění efektivní ochrany práv (čl. 90 Ústavy České republiky). Jestliže je rozpis služeb vyhotovován s předstihem a jestliže je účastníkovi řízení na požádání zpřístupněn, jak uváděl ve svém vyjádření okresní soud, pak takový postup požadavkům plynoucím z čl. 38 odst. 1 Listiny neodporuje. 16. Jelikož způsob určení zákonného soudce dle rozvrhu práce okresního soudu in abstracto z hlediska ústavněprávního obstál, bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda byl soudce JUDr. Tomáš Jureček, který o návrhu na vzetí do vazby rozhodoval, dle pravidel stanovených rozvrhem práce zákonným soudcem stěžovatele. 17. Jak již bylo uvedeno výše, relevantní ustanovení rozvrhu práce zní: "Službu konající soudce rozhoduje o návrzích přípravného řízení jemu došlých v mimopracovní době a o osobách, jejichž zatčení mu v mimopracovní době bylo oznámeno." 18. Z vyjádření účastníků řízení vzal Ústavní soud za prokázané, že návrh stěžovatele na vzetí do vazby převzala dne 29. 2. 2012 v mimopracovní době JUDr. Jitka Sobotková, která byla pro tento den uvedena v rozpisu služeb. O vzetí stěžovatele do vazby rozhodoval dne 1. 3. 2012 JUDr. Tomáš Jureček. 19. Okresní soud ve svém vyjádření a krajský soud ve svém rozhodnutí odůvodnily postup při určení zákonného soudce tak, že soudkyně JUDr. Jitka Sobotková, která návrh na vzetí do vazby převzala, o něm nemohla v ten samý den z organizačních důvodů rozhodnout a na den následující měla nařízeno jednání. Proto o návrhu na vzetí stěžovatele do vazby rozhodl soudce, který měl dle rozpisu služeb rozhodovat v den následující po doručení návrhu, a tím byl JUDr. Tomáš Jureček. 20. Jak je patrno z pasáže citované v bodu 17, rozvrh práce váže určení soudce, který je povolán rozhodovat o návrzích přípravného řízení došlých v mimopracovní době a o osobách, jejichž zatčení bylo soudu v mimopracovní době oznámeno, na okamžik doručení návrhu, resp. na okamžik oznámení zatčení osoby, soudu. Zákonným soudcem je tedy soudce, který byl v den doručení návrhu "dosažitelný" dle rozpisu služeb pro mimopracovní dobu, a to bez ohledu na to, jestli o návrhu rozhodne ještě tentýž den nebo až den následující. Nezbylo tedy než učinit závěr, že o návrhu na vzetí stěžovatele do vazby měla dle rozvrhu práce rozhodovat JUDr. Jitka Sobotková. Skutečnost, že na další den měla nařízeno jednání, na tom nemohla nic změnit, neboť se jednalo o organizační problém na straně soudu, který nemůže být na újmu práv účastníků řízení. 21. Ústavní soud v této souvislosti dále poznamenává, že ani v případě mimořádné situace, jakou může být například podání návrhu na vzetí do vazby většího počtu obviněných, nemůže soud činit u přidělování agendy jednotlivým soudcům opatření ad hoc. S ohledem na ústavně zaručené právo na zákonného soudce musí vždy jít o jednoznačná a předem určená pravidla; je věcí obecného soudu, aby ve svém rozvrhu práce pamatoval i na tuto eventualitu. 22. Jelikož ve věci stěžovatele rozhodoval jiný soudce, než který byl určen rozvrhem práce, došlo k porušení čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť stěžovatel byl odňat svému zákonnému soudci. Ústavní soud proto usnesení krajského soudu č. j. 14 To 263/2012-33 ze dne 16. 5. 2012 a usnesení okresního soudu č. j. 33 Nt 1211/2012-14 ze dne 1. 3. 2012 zrušil dle §82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Okresní soud bude po doručení tohoto nálezu postupovat dle ustanovení §314h až 314k trestního řádu. Je přitom povinen, vznese-li státní zástupce návrh na vzetí stěžovatele do vazby, o tomto návrhu neprodleně rozhodnout, a nebude-li takový návrh bezprostředně po doručení nálezu vznesen, musí stěžovatele ihned propustit na svobodu.

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:4.US.2053.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2053/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) N 183/67 SbNU 219
Populární název Přidělování agendy soudcům v souladu s právem na zákonného soudce
Datum rozhodnutí 1. 11. 2012
Datum vyhlášení 12. 11. 2012
Datum podání 4. 6. 2012
Datum zpřístupnění 20. 11. 2012
Forma rozhodnutí Nález
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 3
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Praha
SOUD - OS Praha-západ
Soudce zpravodaj Židlická Michaela
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku vyhověno
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 38 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §68, §67 písm.a
  • 99/1963 Sb., §76a písm.c, §76b
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na zákonného soudce
základní ústavní principy/demokratický právní stát/vyloučení svévole
Věcný rejstřík soud/senát
soud/rozvrh práce
soudce
vazba/vzetí do vazby
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2053-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 76749
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22