ECLI:CZ:US:2013:4.US.3432.13.1
sp. zn. IV. ÚS 3432/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele A., zastoupeného JUDr. Ondřejem Čechem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, nám. Republiky 1079/1a, směřující proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 677/2013 dne 12. září 2013, prohlídce jiných prostor na jeho základě realizované a zajištění věcí při této prohlídce, spojené s návrhem na projednání věci jako naléhavé a na vydání předběžného opatření takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení jeho práv zaručených v čl. 7 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhal zrušení příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 677/2013 dne 12. září 2013 a uložení zákazu Policii České republiky pokračovat v porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a příkazu obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zabavené při prohlídce jiných prostor provedené dne 12. a 13. září 2013, specifikovaných v protokolu o provedení této prohlídky sepsaného Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV č. j. OKFK-2392/TČ-2012-251202. S ústavní stížností spojil stěžovatel návrh na projednání věci jako naléhavé a návrh na vydání předběžného opatření.
Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 5 vydal dne 12. září 2013 příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků sp. zn. 37 Nt 677/2013, kterým byla nařízena prohlídka kancelářských prostor užívaných stěžovatelem, a to v sídle stěžovatele na adrese P. (dále jen "prohlídka"). Prohlídka byla nařízena na základě podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 2 a 3 trestního zákona na návrh státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze. Prohlídka byla zahájena 12. září 2013 v 19:45 a s přerušením od 22:00 do 9:00 pokračovala do 13. září 2013 16:00. O prohlídce byl sepsán protokol č. j. OKFK-2392/TČ-2012-251202.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že Policie ČR provedla prohlídku na základě příkazu, který v rozporu se zákonem neobsahoval žádné zdůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti, ani popis toho, co má být nalezeno, proč a koho se mají nalezené dokumenty týkat, a na základě takovéto prohlídky došlo k zabavení libovolných dokumentů a IT zařízení, o kterých to pracovníci policie uznali za vhodné a které obsahovaly informace chráněné mlčenlivostí podle ust. §25b zákona o spořitelních a úvěrových družstvech.
Ústavní soud přezkoumal napadený příkaz k prohlídce a postup policejního orgánu při realizaci prohlídky a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podle ust. §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Podle zjištění Ústavního soudu soud v mezích své pravomoci, zákonným způsobem a řádně odůvodněným rozhodnutím nařídil prohlídku. Nesouhlas stěžovatele je v kontextu věci sice pochopitelný, avšak stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že v jeho věci došlo k naříkaným zásahům do jeho základních práv. Příkaz k prohlídce je v souladu s ust. §83a odst. 1 trestního řádu v nezbytném rozsahu odůvodněn přezkoumatelným způsobem. Z odůvodnění je dostatečně seznatelný kontext, v němž soud rozhodoval, z příkazu k prohlídce je patrné, jaké okolnosti vedly k nařízení prohlídky a v čem byla spatřována neodkladnost a neopakovatelnost tohoto úkonu. Evidentně se v projednávané věci nejedná o svévolné rozhodnutí či extrémní vybočení ze zákonných oprávnění, která má státní moc při odhalování a stíhání trestných činů. Podle náhledu Ústavního soudu tedy postupem soudu nedošlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele. Žádné pochybení mající za následek zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele pak Ústavní soud nezjistil ani při realizaci prohlídky a zajištění věcí při prohlídce.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Návrh, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření podle ust. §80 zákona o Ústavním soudu, má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu, a nelze jej od ústavní stížnosti oddělit. Pakliže je ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh procesně její osud, a zvláštního výroku zde netřeba.
O žádosti o přednostní projednání ústavní stížnosti dle ust. §39 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud pak již (výslovně) rovněž nerozhodoval, jelikož jí vyhověl fakticky.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 17. prosince 2013
Michaela Židlická v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu