ECLI:CZ:US:2014:3.US.3367.14.1
sp. zn. III. ÚS 3367/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti Tibora Čižmarika, zastoupeného Mgr. Vladimírem Trnavským, Ph.D., advokátem, se sídlem Karviná - Fryštát, Masarykovo nám. 6/5, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 7. 2014, č.j. 66 Co 63/2014-132, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedené rozhodnutí vydané v jeho exekuční věci.
Odvolání stěžovatele proti usnesením soudního exekutora o ceně nemovitosti, dražební vyhlášce a o udělení příklepu vydaným v tomto řízení bylo soudním exekutorem odmítnuto jako opožděné, proti čemuž se stěžovatel bránil odvoláním, o kterém Krajský soud v Ostravě rozhodl usnesením napadeným ústavní stížností tak, že rozhodnutí soudního exekutora potvrdil.
Ústavní stížnost nebyla řádně odůvodněna ani v dodatečné lhůtě, o kterou stěžovatel požádal; z důvodů uvedených níže Ústavní soud stěžovatele k odstranění této vady již dále nevyzýval.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
V projednávané věci tomu tak není.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. §72 odst. 3 téhož předpisu).
Opravným prostředkem, který třeba před podáním ústavní stížnosti vyčerpat, je tedy i žaloba pro zmatenost (§228 a násl. o. s. ř.).
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost.
Právě proti takovému rozhodnutí stěžovatel v ústavní stížnosti brojí, aniž by se však k tomuto (mimořádnému) opravnému prostředku, jenž k odstranění nesprávnosti napadeného rozhodnutí slouží, uchýlil. Nevyčerpal tudíž všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje
Ústavní stížnost je tím ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná (viz stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st 26/08, uveřejněné též pod č. 79/2009 Sb., dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Proto nezbylo, než ji podle citovaného §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2014
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj