ECLI:CZ:US:2014:3.US.3711.14.1
sp. zn. III. ÚS 3711/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Petrem Balabánem, advokátem se sídlem Šafaříkova 1, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2014 č. j. 31 Co 267/2014-1541, a to o návrhu na odklad jeho vykonatelnosti, takto:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2014 č. j. 31 Co 267/2014-1541 se odmítá.
II. Ústavní stížnost bude projednána přednostně jako naléhavá.
Odůvodnění:
Dne 25. 11. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti v záhlaví tohoto usnesení označenému rozhodnutí. Dalším návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 11. 2014, stěžovatel navrhuje odložení vykonatelnosti v záhlaví usnesení označeného rozhodnutí s odůvodněním, že výkonem napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byl upraven styk matky s nezletilými dětmi T. a K. v době od 26. 12. 2014 od 18:00 hod. do 25. 1. 2015 do 18:00 hod., přičemž nebylo stanoveno, že styk se uskuteční na území České republiky, by jak stěžovateli, tak i dětem vznikla z důvodů, blíže rozvedených v odůvodnění ústavní stížnosti, vážná újma. Styk matky s dětmi se má údajně realizovat jejich pobytem na Novém Zélandu s předpokládaným odletem z České republiky dne 26. 12. 2014 a návratem zpět dne 25. 1. 2015.
Stěžovatel v ústavní stížnosti zároveň navrhuje, aby Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost projednal přednostně a aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí připadá v úvahu za striktně stanovených podmínek uvedených v ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V projednávané věci by měl odklad vykonatelnosti znemožnit odlet obou nezletilých dětí za jejich matkou na Nový Zéland krátce po skončení vánočních svátků. Návrh na odložení vykonatelnosti stěžovatel odůvodňuje tvrzením, že obě nezletilé děti si tento pobyt na Novém Zélandu nepřejí a je v rozporu s jejich zájmy i právy stěžovatele.
Ústavní soud si po obdržení předmětné ústavní stížnosti neprodleně vyžádal zapůjčení spisu vedeného Okresním soudem Praha - východ pod sp. zn. 30 P 238/2010, aby mohl ověřit věrohodnost stěžovatelem uvedených tvrzení o porušení základních práv, k nimž dochází v projednávané věci napadeným rozhodnutím krajského soudu.
Dne 12. 12. 2014 obdržel Ústavní soud vyrozumění Okresního soudu Praha - východ o nemožnosti zapůjčení spisu, neboť dne 8. 12. 2014 tento soud zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření, přičemž soud vyčkává, zda si matka podá odvolání, aby případně mohl spis spolu s odvoláním postoupit k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze.
Ústavní soud při rozhodování o stěžovatelově návrhu na odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí musí podle ust. §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zkoumat, zda by vyhovění návrhu nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem a zda by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Pro posouzení těchto podmínek odkladu vykonatelnosti se Ústavní soud nemůže spokojit pouhým lapidárním tvrzením navrhovatele, že předpokládaným odletem dětí na Nový Zéland "by otci i dětem mohla... vzniknout vážná újma...". Konkrétní argumenty, které stěžovatel předkládá v ústavní stížnosti, se vztahují spíše k meritu sporu, vedeného mezi rodiči o výkon rodičovské odpovědnosti a budou Ústavním soudem zohledněny při rozhodování o samotné ústavní stížnosti. Pro odpovědné posouzení rizik, spojených s výkonem rozhodnutí, při němž musí být zvažovány kolidující zájmy všech stran sporu, jakož i zájem veřejný, je zapotřebí předložit pádné, aktuální a přesvědčivé argumenty o všech rizicích, spjatých s výkonem rozhodnutí. Povinností předložit argumenty tohoto druhu je zatížen především ten, kdo navrhuje odklad vykonatelnosti; v posuzovaném případě stěžovatel takové dostatečné podklady, umožňující rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, nepředložil.
Ústavní soud, vědom si zvláštního významu kauz, vztahujících se k nezletilým dětem, se sice pokusil opatřit si další informace ze soudního opatrovnického spisu, jeho snaha však za dané časové tísně nevedla k okamžitému výsledku.
Za této procesní situace Ústavní soud, aniž tímto předjímá konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, neshledal naplnění podmínek uvedených v ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a návrh na odklad vykonatelnosti ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí odmítl.
Ústavní soud projedná ústavní stížnost přednostně, protože jde o věc naléhavou (§39 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2014
Jan Filip v. r.
předseda senátu Ústavního soudu