ECLI:CZ:US:2015:4.US.2940.15.1
sp. zn. IV. ÚS 2940/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatele Josefa Večeři, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně č. j. 60 Co 214/2015-135 ze dne 3. 7. 2015, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 30. 9. 2015 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání navrhovatele, jehož prostřednictvím se domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl stěžovatel přípisem ze dne 2. 11. 2015 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě 20 dnů. Tato výzva obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a upozornění, že pokud popsaná vada nebude ve stanovené lhůtě odstraněna, bude jeho návrh odmítnut.
Výzvu stěžovatel obdržel (doručeno fikcí) dne 16. 11. 2015, avšak vytčenou vadu podání ve lhůtě k tomu určené, která marně uplynula již dne 7. 12. 2015, neodstranil.
Stěžovatel přípisem ze dne 20. 11. 2015 pouze informoval Ústavní soud, že není schopen si zajistit adekvátní zastoupení před Ústavním soudem z důvodu "svévole" České advokátní komory, která mu účelově přiděluje "neerudované advokáty". Přílohu podání tvořilo, mimo jiné, rozhodnutí České advokátní komory ze dne 5. 11. 2015, jímž byla Mgr. Strakošová určena stěžovateli k poskytnutí právní služby v řízení o ústavní stížnosti.
Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že v minulosti byl stěžovateli vícekrát určen advokát k řízení o jeho ústavních stížnostech, přičemž stěžovatel na tento postup opakovaně reagoval tak, že s určeným advokátem nespolupracoval, odmítal se jím nechat zastupovat, resp. žádal určení advokáta jiného, v důsledku čehož nezbylo než ústavní stížnosti odmítnout (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 1282/14 ze dne 12. 6. 2014, sp. zn. II. ÚS 1264/14 ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 1028/15 ze dne 10. 8. 2015 nebo sp. zn. IV. ÚS 1810/15 ze dne 22. 9. 2015). I v tomto případě, jak Ústavní soud dotazem u České advokátní komory zjistil, stěžovatel neposkytl určenému advokátovi součinnost.
Ústavnímu soudu s ohledem na výše uvedené proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj