infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.12.2016, sp. zn. II. ÚS 373/16 [ usnesení / ZEMÁNEK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:2.US.373.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:2.US.373.16.1
sp. zn. II. ÚS 373/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Metrostav Vackov a. s., se sídlem v Praze 8, Zenklova 2245/29, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2015, č. j. 10 As 4/2015-135, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2015, č. j. 3 A 75/2014-182, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 2. 2016 napadla stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu. Z obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil následující skutečnosti. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 11. 2014, č. j. 3 A 75/2014-130, zamítl žaloby Emilie Bednářové proti rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 22. 5. 2014, č. j. 4006/2014-MZE-12142, sp. zn. 19 PV4025/2014-12142, a ze dne 9. 5. 2014, č. j. 84216/2013-MZE-12142, sp. zn. 19 PV4023/2014-12142, jimiž byla zamítnuta její odvolání proti rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, kterými byla ve zkráceném přezkumném řízení zrušena rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha o přiznání vlastnického práva stěžovatelky k pozemkům v katastrálních územích Žižkov a Strašnice podle §9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v tehdy účinném znění. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 7. 2015, č. j. 10 As 4/2015-135, citovaný rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudek Nejvyššího správního soudu napadla stěžovatelka (shodně jako činí v nyní projednávané věci) ústavní stížností, která byla usnesením sp. zn. IV. ÚS 3084/15 ze dne 12. 11. 2015 jako nepřípustná odmítnuta. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 27. 10. 2015, č. j. 3 A 75/2014-182 rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 22. 5. 2014, č. j. 4006/2014-MZE-12142, sp. zn. 19PV4025/2014-12142, a ze dne 9. 5. 2014, č. j. 84216/2013-MZE- 12142, sp. zn. 19PV4023/2014-12142, zrušil a věc vrátil Ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. Proti rozsudku Městského soudu v Praze se stěžovatelka brání ústavní stížností ze dne 2. 2. 2016, ve které navrhuje, aby Ústavní soud tento rozsudek, stejně tak jako rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2015, č. j. 10 As 4/2015-135, zrušil. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. 10 As 271/2015-167 byl však po podání ústavní stížnosti napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2015, č. j. 3 A 75/2014-182 zrušen, a věc byla Městskému soudu v Praze vrácena k dalšímu řízení. Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to jestliže nejsou dány důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení §75 odst. 2 citovaného zákona. Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména obecné justice. Princip subsidiarity ústavní stížnosti totiž vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy. Jeho úkolem je ve smyslu čl. 83 Ústavy ochrana ústavnosti a do činnosti jiných orgánů veřejné moci mu proto přísluší zasahovat toliko v případě, že v jejich rozhodování shledá protiústavní porušení některých základních práv nebo svobod stěžovatele. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. V neposlední řadě zásada subsidiarity odráží i princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti (pravomoci) jiných orgánů veřejné moci, jejichž rozhodnutí jsou v řízení o ústavních stížnostech přezkoumávána, a zásah Ústavního soudu připadá zásadně v úvahu pouze tehdy, jestliže náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Výše uvedené je významné potud, že ústavní stížností napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze nebyla v době podání ústavní stížnosti právní věc stěžovatelky dosud pravomocně ukončena, neboť soudní řízení dále pokračuje pod zn. 3 A 75/2014 před Městským soudem v Praze, kterému byla věc rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. 10 As 271/2015-167, vrácena k dalšímu řízení. Z toho plyne, že stěžovatelka má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení. Teprve v případě, pokud by - podle názoru stěžovatelky - konečné rozhodnutí ve věci narušilo její základní ústavně zaručená práva, mohla by se domáhat nápravy prostřednictvím ústavní stížnosti. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 20. prosince 2016 Jiří Zemánek, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:2.US.373.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 373/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 12. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 2. 2. 2016
Datum zpřístupnění 11. 1. 2017
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NSS
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Zemánek Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti nikoli poslednímu rozhodnutí
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-373-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 95595
Staženo pro jurilogie.cz: 2017-01-24