ECLI:CZ:US:2016:4.US.3822.16.1
sp. zn. IV. ÚS 3822/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Mgr. Marcely Kettnerové, zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, proti rozhodnutí o odložení věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 23. září 2016, sp. zn. 2 ZT 175/2012, a rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze sp. zn. KZT 641/2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se na Ústavní soud obrátila podáním označeným jako ústavní stížnost, v němž brojí proti výše uvedeným rozhodnutím o odložení trestní věci.
S ohledem na skutečnost, že dne 23. září 2016 byl u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 sepsán protokol, jímž měla být navrhovatelka se svým zástupcem vyrozuměna o odložení její věci, zabýval se Ústavní soud nejprve formálními náležitostmi návrhu.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 zaslalo Ústavnímu soudu k jeho žádosti doručenky, z nichž je patrné, že navrhovatelka se na státní zastupitelství obrátila opakovaně. Předmětná trestní věc přitom byla odložena usnesením policejního orgánu ze dne 21. srpna 2012, č. j. ORI-15984-180/TČ-2011-001174-1-KON. Usnesení, jímž byla jako nedůvodná odmítnuta následná stížnost navrhovatelky, vydalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 dne 22. října 2012 pod č. j. 2 ZT 175/2012-118; toto rozhodnutí bylo doručeno navrhovatelce 5. listopadu 2012.
Dále se podává, že Městské státní zastupitelství v Praze zaslalo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 přípis ze dne 1. dubna 2016, č. j. KZT 641/2013-91, v němž vrací spisový materiál s tím, že podnět navrhovatelky byl vyhodnocen z části jako doplnění dřívější stížnosti, o níž již rozhodlo, a z části jako opakovaný podnět k výkonu dohledu, který byl pro jeho opakovanost bez dalšího založen. O uvedených skutečnostech Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 vyrozumělo zástupce navrhovatelky dopisem ze dne 6. května 2016, č. j. 2 ZT 175/2012-175, který byl doručen dne 19. května 2016.
Od okamžiku vyhotovení protokolu sepsaného na základě požadavku zmocněnce (právního zástupce) navrhovatelky, který byl vyžádán při osobní návštěvě zmocněnce a poškozené (navrhovatelky) dne 23. září 2016, odvozuje navrhovatelka lhůtu k podání ústavní stížnosti. Jak je přitom patrné, vyrozumění obdržel zástupce stěžovatelky dne 19. května 2016 a trestní věc sama byla pravomocně odložena již v roce 2012.
Pokud tedy byl návrh stěžovatelky podán k poštovní přepravě až dne 15. listopadu 2016, stalo se tak po uplynutí propadné lhůty, která uplynula nejpozději v úterý 19. července 2016. Ústavní soud totiž nesdílí přesvědčení navrhovatelky, že je možno znovu získat novou lhůtu tím, že se osobně dostaví k orgánu veřejné moci a vyžádá si protokol potvrzující předchozí úkon.
Podle ustanovení §72 odst. 3 a 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat pouze ve lhůtě dvou měsíců buď od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, nebo od dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgán veřejné moci dozvěděl.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh jako opožděný odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2016
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj