Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2001

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
21 Cdo 615/2001 18. 12. 2001 A Nárok z pracovněprávních vztahů nelze účinně započíst ani proti pohledávce, která by sama o sobě mohla z důvodu započtení zaniknout.
29 Odo 93/2001 18. 12. 2001 A I. Při skončení účasti jednoho z účastníků dvoučlenného sdružení založeného podle §829 obč. zák. dochází vždy k zániku (a tedy rozpuštění) sdružení, a na majetkové vypořádání jeho účastníků je třeba aplikovat ustanovení §841 obč. zák., nikoli ustanovení §839 obč. zák. II. Ustanovení §841 obč. zák. upravující vypořádání účastníků při rozpuštění sdružení nebrání tomu, aby kterýkoli z nich, nedohodnou-li se, podal u soudu návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví podle §142 obč. zák. III. Zánikem (rozpuštěním) sdružení založeného podle §829 obč. zák. nezaniká podílové spoluvlastnictví jeho účastníků k věcem uvedeným v §833 a §834 obč. zák. IV. Není v rozporu s ustanovením §841 resp. §142 obč. zák., domáhá-li se účastník sdružení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pouze k některému majetku získanému při výkonu společné činnosti.
15 Tvo 155/2001 13. 12. 2001 A Z práva na spravedlivý proces (čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) vyplývá mimo jiné i požadavek, aby rozhodnutí soudu o uložení pořádkové pokuty bylo přezkoumáno soudem vyššího stupně, a to i tehdy, uložil-li pořádkovou pokutu odvolací soud. Stejně to platí i pro některé další případy, kdy se rozhodnutí odvolacího soudu významně dotýká osoby obviněného (např. rozhodnutí o vazbě).
15 Tvo 165/2001 13. 12. 2001 A Jestliže odvolací soud rozhodne podle §31 odst. 1 tr. ř. o návrhu na vyloučení svého některého člena (popřípadě všech svých členů), pak s ohledem na zásady spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (uveřejněna pod č. 209/1992 Sb.) je nutno zabezpečit přezkum takového rozhodnutí, a proto je proti němu přípustná stížnost.
20 Cdo 2931/99 12. 12. 2001 A I. Pravomocný rozsudek, jímž soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu, vytváří překážku věci rozsouzené (§159a odst. 5 o. s. ř*)) pro řízení o žalobě na určení neplatnosti téže výpovědi. II. Pravomocný rozsudek o žalobě na určení, zda tu právo nebo právní vztah je nebo není (§80 písm. c/ o. s. ř.), nevytváří překážku věci rozsouzené pro žalobu na plnění vycházející z téhož skutkového základu.
Tpjn 300/2000 12. 12. 2001 A I. Trestného činu porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák. se dopustí pachatel, který užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí se zbraní při neoprávněném vniknutí do domu nebo do bytu jiného proti napadené osobě. Dopustí se ho i pachatel, který se po neoprávněném vniknutí v domě nebo v bytě jiného nadále zdržuje proti vůli oprávněné osoby a užije při tom násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí se zbraní proti napadené osobě. Taktéž se ho dopustí pachatel, který se do domu nebo do bytu jiného dostane nikoli neoprávněně, ale následně se zde zdržuje proti vůli oprávněné osoby a užije při tom násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí se zbraní proti napadené osobě. Není přitom rozhodné, při kterém z těchto jednání se pachatel násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí se zbraní proti napadené osobě dopustí, neboť postačí, když k němu dojde kdykoliv během vzniklého protiprávního stavu, a to od jeho počátku až do jeho ukončení. Napadenou osobou není ...
Tpjn 302/2001 12. 12. 2001 A Jednání pachatele spočívající v tom, že neoprávněně zasáhne do technického zařízení výherního hracího přístroje náležícího jiné osobě v úmyslu uskutečnit na tomto přístroji hru bez vsazení k tomu potřebné finanční částky, může být posuzováno jako trestný čin podvodu podle §250 tr. zák., uskuteční-li sám takto hru, kterou způsobí škodu nikoli nepatrnou, popř. i ve spolupachatelství (§9 odst. 2 tr. zák.) s další osobou, která za těchto okolností hru na tomto přístroji uskuteční. Ke vzniku škody na cizím majetku dochází již uskutečněním takové hry, přičemž pro stanovení její výše je třeba vycházet z finanční částky potřebné ke hře, kterou pachatel (popř. spolupachatel) bez zaplacení uskutečnil, zvýšené o případnou výhru z takové hry.
Tpjn 303/2001 12. 12. 2001 A Jednání pachatele uvedené v ustanovení §235 odst. 1 tr. zák., které směřuje proti osobě, jež vnímala skutečnosti, které mohou být podkladem pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení (svědek v materiálním smyslu), a které je spácháno s úmyslem odradit tuto osobu od řádného plnění jejích povinností svědka vyplývajících z trestního řádu, naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu vydírání podle §235 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zák. bez ohledu na to, zda svědek již byl nebo nebyl formálně předvolán ke svědecké výpovědi.
22 Cdo 1090/2000 6. 12. 2001 A K žalobě na uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby podle §135c odst. 3 obč. zák. je věcně legitimován i vlastník neoprávněné stavby.
5 Tz 261/2001 29. 11. 2001 A K naplnění skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. je nezbytné, aby rozhodnutí, kterým byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, nabylo právní moci. Jde-li o rozhodnutí vydané ve správním řízení, v němž byl obviněný zastoupen advokátem, postačí k nabytí právní moci, jestliže bylo rozhodnutí doručeno advokátovi, který měl plnou moc pro celé řízení (§25 odst. 3 správního řádu). Přestože rozhodnutí, kterým byla obviněnému určitá činnost zakázána, nebylo doručeno obviněnému, ale jen jeho advokátovi, bude možné dovodit naplnění subjektivní stránky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jestliže je z provedených důkazů zřejmé, že obviněný věděl o pravomocně uloženém zákazu činnosti a chtěl ho porušit, popř. byl srozuměn s jeho porušením.
5 Tz 274/2001 29. 11. 2001 A Trestní zákon nestanoví obsah ani rozsah pojmů „značná újma na životním prostředí" a „újma velkého rozsahu na životním prostředí” podle §181a odst. 2 a odst. 3 tr. zák. Tyto pojmy zahrnují nejen újmu majetkovou, tj. skutečnou škodu, ale i další, tj. ekologické újmy. Tam, kde je možno obsah i rozsah těchto pojmů v konkrétním případě (např. újma velkého rozsahu na životním prostředí) určitým způsobem vymezit, lze pro určení výše újmy na životním prostředí obdobně užít hledisek uvedených v §89 odst. 11 tr. zák. pro stanovení značné škody a škody velkého rozsahu. Protože dosud nebyl vydán zvláštní předpis, který by měl podle §27 odst. 1 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, stanovit způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti, je třeba při posuzování rozsahu značné újmy na životním prostředí a újmy velkého rozsahu na životním prostředí zpravidla vycházet ze znaleckého posudku jako jednoho z důkazů podle §89 odst. 2 tr. ř.
20 Cdo 2481/99 28. 11. 2001 A I. Jestliže nájem bytu zanikl písemnou dohodou mezi pronajímatelem a výlučným nájemcem bytu, přešlo na pronajímatele právo z rozsudku vydaného ve sporu vedeném mezi nájemcem a osobou, která v bytě zůstala bydlet, a jímž této osobě byla uložena povinnost byt vyklidit. Tento rozsudek je překážkou věci pravomocně rozhodnuté (§159 odst. 3 o.s.ř.), která brání projednání žaloby na vyklizení bytu podané pronajímatelem proti osobě, jež v bytě zůstala bydlet. II. Zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nezakládá bez dalšího překážku věci pravomocně rozhodnuté pro řízení o novém návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí podle stejného exekučního titulu.
29 Odo 331/2001 28. 11. 2001 A Jestliže soud před novým rozhodnutím o věci nedoručil účastníku řízení rozhodnutí, kterým dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání pro opožděnost, a ten proto nereagoval na vzniklou procesní situaci (např. tím, že by soudu předestřel nová tvrzení ke včasnosti odvolání), pak mu ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001 v průběhu řízení nesprávným postupem odňal možnost před soudem jednat.*)
33 Odo 714/2001 28. 11. 2001 A Dohoda účastníků smlouvy o převodu nemovitosti o tom, že daň z převodu nemovitosti zaplatí nabyvatel nemovitosti (kupující), není neplatná pro rozpor se zákonem č. 357/1992 Sb. Dohoda však váže pouze účastníky smlouvy, nikoli správce daně, a nic nemění na tom, že poplatníkem této daně je převodce (prodávající). Ten se pak může podle dohody obsažené ve smlouvě o převodu nemovitosti domáhat po kupujícím náhrady zaplacené daně.
29 Cdo 2780/2000 27. 11. 2001 A I. Rozvrhové usnesení není exekučním titulem, který by zakládal překážku věci rozsouzené pro řízení o pohledávce, která sice byla v konkursu zjištěna, ale nebyla uspokojena. II. Exekučním titulem dle §45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů je seznam přihlášek. Jde o veřejnou listinu, která však nepředstavuje překážku, jež by po zrušení konkursu bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci náleží projednání takové věci.
22 Cdo 862/2000 27. 11. 2001 A Rozhodnutí soudu výkonu rozhodnutí o zrušení věcného břemene dle §337b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001 je pro soud v řízení o určení existence práva odpovídajícího věcnému břemeni závazné i v případě, že osoba oprávněná z věcného břemene nebyla účastnicí té fáze výkonu rozhodnutí, v níž ke zrušení věcného břemene došlo. Podstatné je, že soud výkonu rozhodnutí učinil v souladu se zákonem vše nezbytné k tomu, aby takové osobě účast ve vykonávacím řízení umožnil.
21 Cdo 1124/2001 20. 11. 2001 A Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není dovolání přípustné.
29 Odo 50/2001 14. 11. 2001 A Jestliže účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu za zaviněné porušení povinnosti, lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti tím, koho pověřil provedením díla (subdodavatelem), nebylo-li dohodnuto jinak.
29 Cdo 2494/99 30. 10. 2001 A Jestliže věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání v konkursu popřena, podá žalobu o určení pravosti pohledávky přímo proti úpadci, soud žalobu zamítne pro nedostatek pasívní věcné legitimace žalovaného ve sporu. Proti tomu, kdo se má stát účastníkem řízení na základě usnesení, jímž soud připustí jeho přistoupení do řízení (§92 odst. 1 o. s. ř.), se běh hmotněprávních lhůt (včetně třicetidenní lhůty určené v ustanovení §24 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) staví dnem, kdy návrh na jeho přistoupení dojde soudu. Poučení žalobce o tom, že ve věci má či může být žalován další žalovaný, není součástí poučovací povinnosti soudu dle §5 o. s. ř.
33 Cdo 2693/2000 30. 10. 2001 A Za pohledávku z vkladů, kterou nelze podle §581 odst. 2 obč. zák. započíst, je nutno považovat pohledávku z vkladů upravených v §778 a násl. obč. zák., nikoliv pohledávku z vkladového účtu podle §716 a násl. obch. zák.
21 Cdo 2645/2000 24. 10. 2001 A S fyzickou osobou, na niž dopadá zákaz sjednání pracovního poměru na dobu určitou podle ustanovení §30 odst. 2 zák. práce, může být sjednán pracovní poměr na dobu určitou (§30 odst. 3 zák. práce), jen jestliže požádá zaměstnavatele o sjednání takového pracovního poměru písemně, a to dříve, než došlo k uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o změně pracovní smlouvy.
11 Tcu 43/2001 22. 10. 2001 A Trestem se pro účely Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněné pod č. 553/1992 Sb.) rozumí každé potrestání nebo opatření, které zahrnuje zbavení osobní svobody nařízené na omezenou nebo neomezenou dobu za trestný čin soudem. V tomto smyslu lze za trest pokládat i ochranné opatření, jehož obsahem je zbavení svobody dotčené osoby. Proto i ústavní ochranné léčení je opatřením, které je možno považovat za trest podle čl. 1 písm. a) citované Úmluvy (č. 58/2000 Sb. rozh. tr.). Požadavek oboustranné trestnosti činu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. e) této Úmluvy je naplněn i v případech, kdy podle trestního zákona České republiky není čin, za který bylo cizozemským soudem uloženo ochranné léčení, pokládán za trestný čin (§3 odst. 1 tr. zák.), nýbrž za čin jinak trestný z důvodu nepříčetnosti pachatele.
25 Cdo 2764/99 18. 10. 2001 A Pro posouzení toho, zda prodejem spoluvlastnického podílu nemovitosti bylo porušeno předkupní právo spoluvlastníka, není rozhodující, zda v době, kdy mu byl podíl nabídnut k výkupu, nabídl konkrétní zájemce o koupi prodávajícímu spoluvlastníku kupní cenu. Podstatné je porovnání ceny, případně dalších podmínek, za nichž došlo k prodeji jinému, s tím, za jakou cenu a za jakých dalších podmínek nabídl předtím povinný spoluvlastník prodej oprávněnému.
11 Tz 229/2001 16. 10. 2001 A V případě, kdy je v novém řízení podle §264 tr. ř. ukládán samostatný trest odnětí svobody, ač byl v původním rozsudku, který byl zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obviněného, uložen nepodmíněný trest odnětí svobody souhrnný za současného zrušení výroku o trestu odnětí svobody uloženého dřívějším rozsudkem (§35 odst. 2 tr. zák.), je s ohledem na zákaz reformace in peius (§264 odst. 2 tr. ř.) hranicí délky trestu odnětí svobody, kterou nelze překročit, rozdíl mezi délkou trestu uloženého původním rozsudkem jako trestu souhrnného a trestu, který byl uložen dřívějším rozsudkem. To však platí jen za předpokladu, že jde vždy o tresty odnětí svobody nepodmíněné nebo naopak vždy jde o tresty odnětí svobody, jejichž výkon byl podmíněné odložen.
21 Cdo 2905/2000 11. 10. 2001 A Zaměstnanec může oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (§61 odst. 1 a 3 zák. práce), kdykoliv poté, co mu zaměstnavatel dal neplatnou výpověď nebo co s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, nejpozději však do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě zaměstnance o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru pravomocně skončeno a kterým byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru. Zaměstnanec může své stanovisko o tom, zda trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, změnit. Z hlediska ustanovení §61 odst. 1 a 3 zák. práce je rozhodné, jaké své stanovisko o tom, zda trvá nebo netrvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, oznámil zaměstnavateli v době vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
20 Cdo 2685/99 27. 9. 2001 A I nájem na dobu určitou může skončit výpovědí, je-li podle §676 odst. 1 obč. zák. dohodnuta. Není- li přitom sjednána výpovědní lhůta, řídí se její délka ustanovením §677 odst. 2 obč. zák. počátek a konec výpovědní lhůty určují obecná ustanovení občanského zákoníku o běhu lhůt. Neuvedení výpovědní lhůty ve výpovědi z nájmu podle §676 odst. 1 obč. zák. nezpůsobuje neplatnost výpovědi.
29 Cdo 2226/99 26. 9. 2001 A Lhůta k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky v konkursu není lhůtou procesní, pro jejíž zachování by postačoval postup dle §57 odst. 3 o. s. ř., nýbrž lhůtou hmotněprávní, k jejímuž zachování je nezbytné, aby žaloba nejpozději posledního dne lhůty došla soudu. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Soud, který ve sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky v konkursu zjistí, že žaloba byla podána opožděně, žalobu zamítne, aniž by prováděl dokazování o něčem jiném než o skutečnostech, z nichž se závěr o opožděnosti žaloby podává.
29 Odo 62/2001 26. 9. 2001 A Usnesení, kterým soud vyzval navrhovatele konkursu k zaplacení zálohy na náklady konkursu podle §5 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, proti kterému není odvolání přípustné. I když soud prvního stupně účastníky řízení nesprávně poučil o tom, že odvolání proti jeho rozhodnutí je přípustné, odvolací soud takové odvolání odmítne, protože směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není ze zákona přípustné (§218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
20 Cdo 708/2001 26. 9. 2001 A Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§27 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal a který má postavení oprávněného povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby. Je-li věc, jíž se návrh na zpeněžení podle ustanovení o výkonu rozhodnutí týká, ve vlastnictví jiné osoby než úpadce, může se tato osoba ubránit zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty jen prostřednictvím vylučovací žaloby dle §19 odst. 2 tohoto zákona. Ke zpeněžení majetku podle §27 uvedeného zákona je věcně příslušný soud výkonu rozhodnutí (§252 o. s. ř.). Tento soud přistoupí ke zpeněžení majetku označeného správcem konkursní podstaty, aniž by vydával usnesení o nařízení zpeněžení nebo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
21 Cdo 2708/2000 20. 9. 2001 A Bylo-li zaměstnavateli nebo zaměstnanci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru učiněné druhým účastníkem pracovního poměru v podobě telefaxového dokumentu, jde ve smyslu ustanovení §55 zák. práce o neplatné rozvázání pracovního poměru.
29 Cdo 2077/2000 20. 9. 2001 A Pohledávka státu na vyplacení dražební jistoty, která byla složena u banky podle zákona č. 427/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, se promlčuje ve tříleté promlčecí době (§101 obč. zák.).
29 Odo 532/2001 19. 9. 2001 A Spor, v němž se správce konkursní podstaty úpadce domáhá po správci daně toho, aby do konkursní podstaty vrátil (zaplatil) nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty, není sporem vyvolaným konkursem. Pravomoc k rozhodnutí takového sporu nemají soudy, ale správci daně. Počínaje dnem prohlášení konkursu na majetek dlužníka již nelze provést započtení na majetek patřící do konkursní podstaty (§14 odst. 1 písm. i/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) není přitom rozhodné, zda se započítávané pohledávky střetly již v době před prohlášením konkursu. Vznikne-li úpadci nárok na vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, nesmí být za trvání konkursu použit k úhradě jiných daňových nedoplatků úpadce, které správce daně přihlásil nebo měl přihlásit do konkursu. Postup podle §64 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, by za trvání konkursu byl nepřípustným započtením. Je vyloučeno, aby odvolací soud vydal rozhodnutí o zastavení řízení pro nedostatek prav ...
3 Tz 194/2001 6. 9. 2001 A K naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. v případě uzavírání tzv. leasingových smluv nestačí zjištění, že pachatel již v době uzavírání této smlouvy uvedl nepravdivé údaje o svých příjmech, ale především musí být prokázáno, že již v této době věděl, že s ohledem na své finanční poměry nebude moci dostát ani základním podmínkám vyplývajícím ze smlouvy a byl s tím srozuměn, takže smlouva vlastně byla uzavřena jen jako prostředek k vylákání předmětu leasingu, kterým uváděl pronajímatele v omyl. Čin je v takovém případě dokonán převzetím předmětu leasingu pachatelem, jenž se tímto způsobem obohatí na úkor leasingové společnosti.
3 Tz 182/2001 6. 9. 2001 A Při posuzování okolností, které může či nemůže řidič předvídat, je třeba vycházet z konkrétní dopravní situace. Z hlediska zavinění z nedbalosti to pak znamená, že kromě míry povinné opatrnosti vyplývající z pravidel silničního provozu zde existuje i její subjektivní vymezení, vztahující se k míře opatrnosti, kterou je schopen řidič v konkrétním případě vynaložit. O zavinění z nedbalosti může jít pouze tehdy, pokud povinnost a možnost předvídat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem jsou dány současně.
21 Cdo 1990/2000 5. 9. 2001 A Doba trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou může být dohodnuta nejen přímým časovým údajem, uvedením časového období podle týdnů, měsíců či let nebo dobou trvání určitých prací, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neohraničených objektivně zjistitelných skutečností, o jejichž skutečné délce účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, které nepřipouštějí pochybnosti o tom, kdy pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby skončí. Jestliže pracovní poměr byl sjednán na dobu do návratu jiné zaměstnankyně z mateřské dovolené, nejdéle však na dobu do tří let věku jejího dítěte, jde o pracovní poměr uzavřený na dobu určitou. Za jednání v tísni v neprospěch jednajícího nelze považovat okolnost, jestliže zaměstnanec, aby předešel jednostrannému skončení pracovního poměru výpovědí, přijal zaměstnavatelem učiněnou nabídku jiné vhodné práce podle ustanovení §46 odst. 2 zák. práce.
5 Tz 137/2001 5. 9. 2001 A Ke sdělení obvinění podle §160 odst. 1 tr. ř. nepostačuje, je-li orgánům činným v trestním řízení známa jen totožnost osoby, která by mohla být podezřelou ze spáchání trestného činu, není-li jim však zatím známo, jakým konkrétním způsobem se měla tato osoba na trestném činu podílet a jaký trestný čin lze v jejím jednání spatřovat. Proto výslech svědka, který je cizincem a jenž prakticky ihned poté, kdy přichází v úvahu možnost provedení jeho výslechu, odjede zpět do svého domovského státu, může být neodkladným úkonem (a popřípadě také neopakovatelným úkonem) ve smyslu §160 odst. 2, 4 tr. ř., pokud v době tohoto výslechu orgánům činným v trestním řízení ještě nejsou známy všechny potřebné skutečnosti k zahájení trestního stíhání.*)
21 Cdo 2502/2000 30. 8. 2001 A O změnu žaloby (§95 o. s. ř.) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě.
21 Cdo 1655/2000 30. 8. 2001 A I. O překážku v práci z důvodu péče o dítě mladší než deset let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení, v jehož péči jinak je (§127 odst. 1 zák. práce), nejde, jestliže zdravotní stav dítěte, který nemá povahu onemocnění, je podle posouzení lékaře dlouhodobě natolik nepříznivý, že zcela vylučuje jeho pobyt v péči dětského výchovného zařízení. II. Samotné předchozí projednání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru podle ustanovení §59 odst. 1 zák. práce nezahrnuje zároveň stanovisko, které ve smyslu ustanovení §40 odst. 5 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. přísluší zaujmout příslušnému odborovému orgánu jakožto kolektivnímu orgánu k rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že nepřítomnost zaměstnance je neomluvenou absencí (že jde o neomluvené zameškání práce).
20 Cdo 1020/99 29. 8. 2001 A Při zkoumání, zda k výkonu navržené rozhodnutí bylo povinnému doručeno, vychází soud ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, popřípadě ze skutečností o okolnostech doručení, zjištěných pomocí šetření, které provedl. I když při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí nejde o dokazování, soud při něm postupuje přiměřeně podle ustanovení §122 a násl. o. s. ř. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků (§126 o. s. ř.), výslechu účastníků (§131 o. s. ř.) či provádění důkazu listinou (§129 o. s. ř.), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného šetření (srov. §123 o. s. ř.). Činí-li soud výkonu rozhodnutí závěr o vykonatelnosti titulu (včetně závěru o řádném doručení rozhodnutí) pouze z obsahu spisu, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, nejde o šetření postupy dle §122 a nás ...
29 Cdo 1248/99 29. 8. 2001 A I. Doloží-li věřitel, který podal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, splatnou pohledávku za dlužníkem vykonatelným soudním rozhodnutím, nemůže konkursní soud při rozhodování o návrhu na prohlášení konkursu otázku vzniku této pohledávky znovu posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou. II. V řízení o odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně prohlásil konkurs na majetek dlužníka, je soud prvního stupně povinen předložit konkursní spis odvolacímu soudu (§210 odst. 3 o. s. ř.) i s přihláškami pohledávek konkursních věřitelů, které tvoří součást spisu. III. Obsah přihlášek může mít i v odvolacím řízení význam pro posouzení, zda věřitel doložil pohledávku za dlužníkem, jakož i co do závěru o tom, zda dlužník má více věřitelů.
21 Cdo 1618/2000 29. 8. 2001 A Na základě žaloby o určení, že pracovní poměr trvá, nelze posuzovat otázku platnosti rozvázání pracovního poměru soud se v řízení omezí toliko na zjištění, zda existuje úkon způsobilý být ve smyslu ustanovení §42 odst. 1 zák. práce důvodem k rozvázání pracovního poměru.
20 Cdo 2850/99 23. 8. 2001 A Byl-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v ustanovení §29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. O nesprávný postup soudu v průběhu řízení jde i tehdy, ustanovil-li soud opatrovníkem účastníka, jehož pobyt není znám, osobu, jejíž zájmy jsou nebo mohou být v rozporu se zájmy opatrovance a pouze s touto osobou v řízení jako se zástupcem účastníka jednal. Předpoklady pro ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 2 o. s. ř. nejsou splněny, jestliže soud před vydáním rozhodnutí neprovedl odpovídající šetření o pobytu účastníka, jehož pobyt není znám. Ke zodpovězení otázky, zda je znám jiný pobyt účastníka řízení na území České republiky, přitom není dostačující pouhé vyžádání zprávy z C ...
21 Cdo 1954/2000 20. 8. 2001 A Z hlediska zákazu výpovědi podle ustanovení §48 odst. 1 písm. a) zák. práce je rozhodující dobou den, kdy bylo rozhodnuto o tom, že zaměstnanec je dočasně neschopen vykonávat pro nemoc nebo úraz dosavadní zaměstnání z tohoto hlediska není významná skutečnost, že lékař dodatečně se zpětnou účinností uznal zaměstnance práce neschopným dřívějším dnem (§3 odst. 1 vyhlášky č. 31/1993 Sb.), shodným se dnem doručení výpovědi, až v době po doručení výpovědi.
29 Odo 134/2001 8. 8. 2001 A I po novele §13 zákona č. 42/1992 Sb., provedené zákonem č. 144/1999 Sb., platí, že majetkový podíl osoby oprávněné podle tohoto ustanovení se vypořádá v penězích, nedohodne-li se oprávněná osoba s družstvem na jiném způsobu vypořádání.
11 Tz 179/2001 8. 8. 2001 A Pětidenní lhůta k přípravě na veřejné zasedání stanovená v §233 odst. 2 tr. ř. pro doručování předvolání, resp. vyrozumění o tomto zasedání některým osobám se nevztahuje na jejich přípravu k odročenému veřejnému zasedání. V případech, kdy dojde k zásadní změně projednávaných otázek, však bude namístě s ohledem na zásadu vyplývající z čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle které má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby, poskytnout obviněnému, popř. i jeho obhájci potřebnou lhůtu na jejich přípravu k odročenému veřejnému zasedání.
32 Cdo 544/99 31. 7. 2001 A Ve sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí do konkursu přihlášené a správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů popřené nevykonatelné pohledávky je soud povinen vždy zkoumat, zda žalobce je tím, kdo popřenou pohledávku přihlásil do konkursu. Jestliže pohledávku do konkursu přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem konkursního řízení, musí konkursní soud řízení o přihlášce podané takovou osobou zastavit dle §104 odst. 1 o. s. ř.1) K obsahovým náležitostem přihlášky pohledávky do konkursu patří i označení věřitele, který pohledávku do konkursu přihlásil. Zjistí-li soud, který rozhoduje o pravosti, výši nebo pořadí nevykonatelné pohledávky, že přihlašovatel pohledávky do konkursu byl v přihlášce označen natolik nesprávně nebo neúplně, že jej nelze ztotožnit se žalobcem ve sporu o požadované určení a že tato vada přihlášky nebyla odstraněna ani do skončení přezkumného jednání, při kterém byla přihlášená pohledávka popřena, žalobu (pro předčasnost) ...
20 Cdo 1921/99 26. 7. 2001 A I. Zanechal-li zůstavitel více dědiců, jsou až do vypořádání pravomocným usnesením soudu považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví. Z právních úkonů týkajících se věcí nebo majetkových práv patřících do dědictví jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně, přičemž jejich dědický podíl vyjadřuje míru, jakou se na těchto právech a povinnostech navzájem podílejí v řízení, v němž o tato práva nebo povinnosti jde, mají postavení tzv. nerozlučných společníků (§91 odst. 2 o. s. ř.). II. Jestliže žalobce v průběhu řízení o majetkovém nároku nedílné povahy zemře a jedním z dědiců, kteří dědictví neodmítli, je žalovaný, je soud povinen přerušit řízení do skončení řízení o dědictví. III. Stane-li se podle výsledků pravomocně skončeného dědického řízení jediným dědicem majetkového nároku uplatňovaného v řízení zemřelým žalobcem (zůstavitelem) žalovaný, soud řízení zastaví (§104 odst. 1 o. s. ř.). IV. Potvrdí-li soud nabytí dědictví po žalobci, k ...
26 Cdo 351/2000 24. 7. 2001 A Právo nájmu bytu nemůže ve smyslu ustanovení §706 odst. 1, věty první, obč. zák. přejít na pravnuka (pravnučku) zemřelého nájemce bytu.
20 Cdo 2492/99 19. 7. 2001 A K projevu vůle obce (pronajímatele), jež by směřovala k udělení písemného souhlasu pronajímatele s podnájmem bytu, nemůže bez dalšího dojít postupem pracovníka obce, který v souvislosti s plněním úkolů obce při výkonu státní správy podle zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů,*) vyznačil přechodný pobyt občana (podnájemce) v tomto bytě. Pro závěr o hrubém porušení povinnosti nájemce ve smyslu §711 odst. 1 písm. d) a §719 odst. 1 obč. zák. není podstatné, zda a jakou formou nájemce o udělení souhlasu s podnájmem žádal, nýbrž to, zda mu pronajímatel takový souhlas (v předepsané písemné formě) dal. Písemný souhlas s přenecháním bytu do podnájmu může pronajímatel nájemci udělit (bez nutnosti určení konkrétního podnájemce) již při uzavření nájemní smlouvy. Nelze rovněž vyloučit udělení takového souhlasu v evidenčním listu. Předpokladem pro uplatnění výpovědního důvodu dle §711 odst. 1 písm. d) a §719 odst. 1 obč. zák. není předchozí výzva pronajímatele k odst ...
5 Tz 101/2001 18. 7. 2001 A I. Větší rozsah zkrácení daně nebo podobné povinné platby ve smyslu §148 odst. 1 tr. zák. odpovídá v peněžním vyjádření hranici větší škody nebo většího prospěchu podle §89 odst. 11 tr. zák. II. Podniká-li fyzická osoba v rámci sdružení, které není právnickou osobou, podle §829 a násl. obč. zák. s jinými podnikateli jako účastníky sdružení, může spáchat trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 tr. zák., jestliže úmyslně zatají část příjmů dosažených společnou podnikatelskou činností, a to nejen ve vztahu ke zkrácení vlastní daňové povinnosti, ale rovněž ohledně daňové povinnosti ostatních účastníků sdružení. III. Výsledky, k nimž v otázce rozsahu daňové povinnosti a jejího nesplnění (zkrácení) dospěl v daňovém řízení správce daně (příslušný finanční úřad), nelze bez dalšího přejímat do trestního řízení a toliko na jejich podkladě není možné činit závěr o existenci či neexistenci trestní odpovědnosti obviněného za trestný čin zkrácení daně, poplat ...

Za rok 2001 bylo zveřejněno 100 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 2 stran,
v čase 0.000086 sekundy z toho 0.000030 sekundy NoSQL databáze.