| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 22 Cdo 700/2004 | 20. 7. 2004 | A | Jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabyde z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí společného jmění manželů. |
| 30 Cdo 493/2004 | 15. 7. 2004 | A | Lhůta určená soudem v řízení o dědictví ve výroku usnesení podle §175k odst. 2 o. s. ř. je lhůtou soudcovskou. Tato lhůta může být soudem prodloužena, její zmeškání však nemůže být prominuto. K prodloužení lhůty dojde jen na základě rozhodnutí soudu vydaného před jejím uplynutím. Žalobu podanou po uplynutí lhůty stanovené ve výroku usnesení podle §175k odst. 2 o. s. ř. soud zamítne. |
| 5 Tdo 794/2004 | 15. 7. 2004 | A | K naplnění znaku „ve více státech" uvedeného v §187 odst. 4 písm. c) tr. zák. o trestném činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů postačuje, pokud organizovaná skupina působí alespoň ve dvou státech, přičemž jedním z nich může být i Česká republika. |
| 29 Odo 606/2003 | 1. 7. 2004 | A | Prokázal-li postupník dlužníku postoupení pohledávky smlouvou, která byla neplatná proto, že ji postupitel uzavřel v duševní poruše, která jej činila k tomuto úkonu neschopným (§38 odst. 2 obč. zák.), a plnil-li poté dlužník postupníkovi, pak dluh zanikl splněním, ledaže dlužník o důvodu neplatnosti věděl. |
| 29 Odo 52/2002 | 30. 6. 2004 | A | Jestliže si účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy před prohlášením konkursu na majetek jednoho z nich poskytli navzájem peněžitá plnění, popřípadě plnění, za něž jim přísluší peněžitá náhrada, může se i po prohlášení konkursu ten z nich, který plnil ve větším rozsahu, úspěšně domoci (ve smyslu ustanovení §457 obč. zák.) jen vrácení toho, oč plnění, které sám poskytl, přesahuje plnění, které obdržel od druhé smluvní strany. |
| 25 Cdo 2489/2003 | 29. 6. 2004 | A | Žalovaný finanční úřad, jemuž se podle tzv. žaloby z lepšího práva mělo dostat v souvislosti s vymáháním daňového nedoplatku z výtěžku exekuce na úkor žalobce více, než mu podle hmotného práva náleželo, má ve smyslu ustanovení §19, části věty za středníkem, o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení o této žalobě. Základem takové žaloby je nárok na vydání bezdůvodného obohacení. |
| 11 Tdo 640/2004 | 23. 6. 2004 | A | I když u daně z příjmů fyzických osob zákon stanoví roční zdaňovací období, tato skutečnost sama o sobě neznamená, že je vyloučeno naplnění zákonného znaku pokračování v trestném činu spočívajícího v „blízké souvislosti časové“ ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák., pokud pachatel tuto daň zkrátí ve dvou či více po sobě následujících zdaňovacích obdobích. Při posuzování této podmínky pokračování v trestném činu není rozhodující jen samotný okamžik dokonání činu (tj. vlastní zkrácení daně z příjmů za příslušné zdaňovací období), ale je třeba vzít v úvahu i počátek a průběh celého přípravného jednání pachatele k tomu směřujícího (např. časový odstup mezi vyhotovením jednotlivých fingovaných faktur sloužících ke snížení základu daně, jejich zanesení do účetní evidence apod.). Za splnění dalších zákonných podmínek může být zkrácení této daňové povinnosti ve dvou či více po sobě následujících zdaňovacích obdobích posouzeno jako pokračování v trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobn ... |
| 5 Tdo 371/2004 | 16. 6. 2004 | A | Jednání pachatele, který si opatřil či přechovával padělané nebo pozměněné peníze s úmyslem udat je jako pravé a který je také jako pravé následně udal, lze právně posoudit jen jako trestný čin padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 2, alinea druhá, tr. zák., nikoliv též podle §140 odst. 1 tr. zák. |
| Cpjn 4/2004 | 9. 6. 2004 | A | S t a n o v i s k o k některým otázkám rozhodování soudů ve věcech nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení §61 zákoníku práce |
| 29 Odo 310/2002 | 2. 6. 2004 | A | Lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníku řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje. Uvedené platí i tehdy, bylo-li původní rozhodnutí již přezkoumáno v odvolacím řízení na základě dříve podaného odvolání a odvolací soud je jako věcně správné potvrdil. Jestliže usnesení, jímž soud prvního stupně opravil chyby v psaní a v počtech, nebo jiné zjevné nesprávnosti výroku svého rozsudku (§164 o. s. ř.), nabylo právní moci, vychází soud, který rozhoduje o odvolání proti opravenému rozsudku, z toho, že práva a povinnosti účastníků byla rozhodnutím soudu prvního stupně ustavena způsobem, který odpovídá znění rozsudku po provedené opravě a zákonností opravy (důvodností vydání opravného usnesení) se již zabývat nesmí. |
| 29 Odo 306/2002 | 2. 6. 2004 | A | Věřitel dlužníka - právnické osoby v likvidaci se může úspěšně domáhat prohlášení konkursu na majetek dlužníka pro úpadek formou insolvence (§1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) bez zřetele k tomu, že takový dlužník je ve smyslu ustanovení §3 odst. 1 tohoto zákona povinen podat návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek, jen je-li předlužen (§1 odst. 3 uvedeného zákona). Vstup dlužníka - právnické osoby do likvidace a skutečnost, že likvidátor bez zbytečného odkladu zahájil kroky směřující k likvidaci, může mít při úvaze o úpadku dlužníka význam jen za předpokladu, že dlužník se dostal do prodlení s placením splatných pohledávek svým věřitelům pouze proto, že vstoupil do likvidace, ve které řádně a včas pokračuje. |
| 22 Cdo 1421/2003 | 27. 5. 2004 | A | Domáhá-li se žalobce ochrany proti obtěžování včelami nad míru přiměřenou poměrům, je třeba žalobní návrh formulovat tak, že žalovaný je povinen zdržet se obtěžování žalobce včelami z chovu na (v žalobě uvedeném) pozemku žalovaného, pronikajícími na (v žalobě uvedenou) nemovitost žalobce. Jestliže soud zjistí, že dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům (příp. že jde o vážné ohrožení výkonu jeho práva), žalobě vyhoví v odůvodnění rozsudku vyloží míru obtěžování, která je ještě v dané věci přiměřená poměrům, a míru obtěžování v dané věci. |
| 5 Tdo 479/2004 | 26. 5. 2004 | A | I. Má-li soud za to, že jsou splněny podmínky pro řízení proti uprchlému podle §302 a násl. tr. ř., je po podání obžaloby povinen na návrh státního zástupce nebo i bez návrhu rozhodnout o tom podle §305 tr. ř. usnesením, a to i ve věci, ve které bylo trestní stíhání vedeno uvedeným způsobem již ve stadiu před podáním obžaloby. Bez rozhodnutí podle §305 tr. ř. nelze řízení proti uprchlému před soudem provést, tedy zejména nelze konat hlavní líčení a veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného jen s ohledem na to, že jde o tento způsob řízení. V řízení o opravném prostředku je nutno nerespektování uvedených zásad soudem považovat za závažnou vadu řízení, která je důvodem pro zrušení rozhodnutí, jež bylo na jeho podkladě učiněno /např. ve smyslu ustanovení §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. o odvolání/. II. Jestliže bylo ve věci konáno řízení proti uprchlému podle §302 a násl. tr. ř., ač pro ně nebyly splněny zákonné podmínky nebo přesto, že soud o tom, že se bude takové řízení ve věci ... |
| 20 Cdo 1330/2003 | 25. 5. 2004 | A | Rozsudek, jímž soud uložil povinnému zaslat oprávněnému dopis, jehož text je součástí výroku, nenahrazuje prohlášení vůle (§161 odst. 3 o. s. ř.) výkon rozhodnutí lze provést způsobem uvedeným v §351 odst. 1 o. s. ř. |
| 21 Cdo 2611/2003 | 19. 5. 2004 | A | Podle ustanovení §17 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti podniku z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jichž se privatizace týká, i když vyplývají z dřívějšího pracovního poměru mezi nimi. |
| 8 Tdo 239/2004 | 12. 5. 2004 | A | Jednočinný souběh trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 tr. zák. s trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle §150 tr. zák. není vyloučen. |
| 30 Cdo 164/2004 | 4. 5. 2004 | A | Při pořízení allografní závěti postupem podle §476c obč. zák. je nezbytné, aby všichni tři svědkové úkonu závěti, včetně pisatele a předčitatele, nejsou-li též svědky, byli současně a nepřetržitě přítomni při celém úkonu pořizování závěti, tedy při prohlášení zůstavitele o tom, jaká je jeho poslední vůle, při sepisu listiny, při jejím přečtení, při tom, když zůstavitel potvrdí, že listina obsahuje jeho pravou vůli, a při podpisu svědků. |
| 29 Odo 257/2002 | 4. 5. 2004 | A | Věřitel, který podal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně všech skutečností rozhodných pro závěr, že byl osvědčen dlužníkův úpadek. Usnesení o prohlášení konkursu na návrh věřitele proto nelze založit na závěru, že dlužník neosvědčil, že k úhradě splatných závazků svých věřitelů, které nehradí po delší dobu, „je schopen“. Má-li jít o úpadek ve smyslu ustanovení §1 odst. 2, věty první, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, musí navrhující věřitel vedle charakteristiky vlastní splatné pohledávky proti dlužníkovi (§4 odst. 2, věta první, zákona) v návrhu uvést nejen konkrétní údaje, z nichž plyne závěr o pluralitě věřitelů dlužníka a o tom, že dlužník své splatné závazky nehradí „po delší dobu“, nýbrž i údaje, z nichž plyne, že dlužník po delší dobu není k úhradě svých splatných závazků „schopen“. V řízení o odvolání dlužníka proti usnesení o prohlášení konkursu na jeho majetek jsou z hlediska konkursníh ... |
| 30 Cdo 839/2003 | 4. 5. 2004 | A | Zjistí-li se v průběhu řízení o dodatečném projednání dědictví (§175x o. s. ř.), že zde není nově najevo vyšlý majetek zůstavitele, soud řízení zastaví (bylo-li řízení zahájeno bez návrhu) nebo zamítne návrh na zahájení řízení o dodatečném projednání dědictví (bylo-li řízení zahájeno na návrh) v obou případech nejde o usnesení ve věci samé. Zastavení řízení za popsaných okolností není důsledkem závěru, že projednání věci brání nedostatek podmínek řízení (§103 o. s. ř.), tedy zastavením řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. |
| 25 Cdo 540/2003 | 29. 4. 2004 | A | Ztráta dosud neulovených ryb žijících v tekoucích vodách nepředstavuje skutečnou škodu na straně oprávněného subjektu rybářského práva. U škod způsobených zvěří, jejíž početní stavy nelze lovem snižovat, v období před 10. 5. 2000 podle §34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, stát odpovídá subjektu rybářského práva za ušlý zisk spočívající v nedosažení předpokládaného hospodářského prospěchu z lovu ryb. |
| 20 Cdo 1329/2003 | 29. 4. 2004 | A | Jestliže o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle §268 odst. 1 písm. g) nebo h) o. s. ř. rozhodl soud bez jednání, ačkoliv okolnost, zda povinný učinil vůči oprávněnému projev směřující k započtení, byla mezi účastníky sporná, pak tím účastníku odňal v průběhu řízení nesprávným postupem možnost jednat před soudem. |
| 20 Cdo 368/2003 | 29. 4. 2004 | A | Přihlášená daňová pohledávka zajištěná zákonným zástavním právem, jehož rozsah byl rozhodnutím správce daně o tom, na které věci, popřípadě pohledávky daňového dlužníka se zástavní právo uplatňuje, vymezen do 1. 1. 2001, se ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, jenž se spravuje občanským soudním řádem účinným po 1. 1. 2001, uspokojuje v pořadí, jež nabyla podle §72 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění účinném do tohoto dne. |
| 20 Cdo 360/2003 | 29. 4. 2004 | A | Bylo-li vyhověno žalobě s tzv. alternativou facultas, může být rozhodnutí titulem výkonu rozhodnutí jen pro primární plnění, jež je jím uloženo skutečnost, že povinný dobrovolně plní podle určené alternativy, je důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí. I výkon rozhodnutí odebráním věci může být posléze proveden výkonem pro peněžité plnění to však předpokládá, aby se po jeho nařízení ukázalo, že se odebrat věc nepodařilo, a že si věc stejného druhu a jakosti lze opatřit jinak. Ustanovení §347 o. s. ř. neumožňuje oprávněnému z titulu znějícího na vydání (dodání) věci úspěšně navrhnout nařízení výkonu rozhodnutí přímo pro peněžitou částku, odpovídající hodnotě (ceně) věci, i kdyby zde byl reálný předpoklad, že povinný věc nemá resp. není objektivně způsobilý ji dodat, a lze tudíž i očekávat, že se ji odebrat nepodaří. |
| 8 Tdo 51/2004 | 28. 4. 2004 | A | Trestný čin podvodu podle §250 tr. zák. spáchaný vylákáním úvěru v úmyslu ho řádně nesplácet (srov. rozhodnutí č. 54/1967 - L, č. 57/1978 - III. Sb. rozh. tr.) v době do 31. 12. 1997 byl z hlediska vzniku škody na cizím majetku dokonán již tím, že banka vyplatila pachateli úvěr na podkladě nepravdivých nebo zamlčených skutečností, přestože pachatel poskytl bance za účelem zajištění svých závazků z úvěrové smlouvy zástavu, jejíž hodnota byla stejná (nebo i vyšší) jako výše poskytnutého úvěru. Zástavní právo totiž i v případě zpeněžení zástavy slouží pouze jako náhrada škody způsobené již dokonaným trestným činem podvodu. Tyto závěry platí obdobně i tehdy, jestliže byl podvodně vylákán úvěr za použití jiných zajišťovacích institutů (např. ručení atd.). |
| 21 Cdo 2204/2003 | 27. 4. 2004 | A | Výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zák. práce, je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli. |
| 21 Cdo 2580/2003 | 27. 4. 2004 | A | Rozhodne-li zaměstnavatel nebo příslušný orgán o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, není nadbytečnost zaměstnance, kterému byla dána výpověď z pracovního poměru podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím, jestliže předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců. |
| 7 Tdo 410/2004 | 27. 4. 2004 | A | Byl-li pachatel v minulosti již odsouzen pro trestný čin vraždy podle §219 tr. zák. a alespoň zčásti vykonal trest za něj uložený, lze jeho další trestný čin vraždy posoudit zároveň jako spáchaný opětovně podle §219 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. i jako spáchaný zvlášť nebezpečným recidivistou podle §41 odst. 1 tr. zák. Opětovnost a zvlášť nebezpečná recidiva jako okolnosti podmiňující vyšší trestnost činu mají sice společný základ v tom, že obě vycházejí ze spáchání dřívějšího trestného činu, avšak zatímco „opětovnost“ vyjadřuje, že pachatel stejný trestný čin již dříve spáchal, tak „zvlášť nebezpečná recidiva“ v tomto případě vyžaduje, aby pachatel alespoň zčásti vykonal trest za něj uložený. Z této rozdílnosti vyplývá, že obě uvedené okolnosti se mohou uplatnit současně, aniž se jedná o porušení zákazu dvojího přičítání téže okolnosti (§31 odst. 3 tr. zák.). |
| 29 Cdo 3064/2000 | 22. 4. 2004 | A | Stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti správce konkursní podstaty v konkursním řízení. Nesprávný úřední postup konkursního soudu může spočívat v tom, že nevydal správci konkursní podstaty včas pokyn k vyloučení věci z majetku konkursní podstaty, ačkoliv mu byly známy skutečnosti, jejichž jednoduché posouzení umožňovalo přijmout spolehlivý závěr, že sepsaná věc nepatří do konkursní podstaty. Samotná okolnost, že bylo zahájeno řízení o vylučovací žalobě ve smyslu ustanovení §19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nesprávnost takového postupu nevylučuje není však povinností konkursního soudu vyjadřovat se při výkonu své dohlédací činnosti (§12 odst. 2 uvedeného zákona) ke stavu dokazování v řízení o vylučovací žalobě. |
| 22 Cdo 1668/2003 | 13. 4. 2004 | A | Nevzniklo-li společné členství manželů v bytovém družstvu, pak bytová jednotka ve smyslu §2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou nabyl do vlastnictví podle §23 odst. 1, věty první, uvedeného zákona a podle §24 zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů ten z manželů, který se stal členem družstva, není ve společném jmění manželů. |
| 25 Cdo 1277/2003 | 30. 3. 2004 | A | Přímý nárok na plnění proti pojišťovně podle ustanovení §9 odst. 2 vyhlášky č. 492/1991 Sb., který lze samostatně uplatnit proti pojišťovně žalobou u soudu, vzniká poškozenému, odmítne-li pojišťovna plnit za pojištěnce přesto, že bylo o náhradě škody rozhodnuto vykonatelným soudním rozhodnutím, které obdržela, nebo přesto, že s poškozeným uzavřela dohodu o náhradě škody. |
| 11 Tdo 320/2004 | 26. 3. 2004 | A | Násilím proti jinému ve smyslu §234 odst. 1 tr. zák. je především útok přímo proti tělu napadené osoby, a to zpravidla proti tomu, kdo má věc, které se pachatel chce tímto způsobem zmocnit, u sebe. Násilí podle tohoto ustanovení je však užito proti jinému i tehdy, když pachatel fyzickou silou působí na věc, která jako překážka napadenou osobu chrání před přímým útokem, pokud odstraňování této překážky je současně prostředkem nátlaku na vůli napadeného, přičemž pachatel tak činí v úmyslu násilím se zmocnit věci, kterou má napadený ve svém držení (např. pachatel útočí na sklo a dveře automobilu, v němž je napadená osoba uzamčena, aby se zmocnil její věci). |
| 20 Cdo 1680/2002 | 25. 3. 2004 | A | Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky (§312 a násl. o. s. ř.) lze ve prospěch oprávněné České republiky nařídit i v případě, že povinný má tuto pohledávku rovněž vůči České republice, jestliže povinnost ji splnit má jiná její organizační složka (§3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.). |
| 20 Cdo 689/2003 | 25. 3. 2004 | A | Není důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., jestliže oprávněný neoznačí účet pro případ, že se povinný rozhodne zaplatit vymáhanou pohledávku v průběhu výkonu rozhodnutí. |
| 35 Odo 101/2002 | 24. 3. 2004 | A | Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. |
| 20 Cdo 12/2003 | 18. 3. 2004 | A | Je-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsažen v téže listině jako notářský zápis o právním úkonu, případně představují-li formálně zápis jediný, je takový zápis titulem pro soudní výkon rozhodnutí podle §274 písm. e) o. s. ř. i v případě, že v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba a právní důvod, předmět a doba plnění označeny odkazem na právní úkon. Předpokladem toho, aby takovýto zápis bylo možno soudně vykonat, je, aby samotný právní úkon náležitosti požadované ustanovením §274 písm. e) o. s. ř. obsahoval, a aby se svolení k vykonatelnosti vztahovalo právě k povinnostem z tohoto právního úkonu vyplývajícím. |
| 21 Cdo 1950/2003 | 18. 3. 2004 | A | Oznámí-li zaměstnanec poté, co mu dal zaměstnavatel neplatnou výpověď nebo s ním zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, a projeví-li zaměstnavatel vůli práci tomuto zaměstnanci přidělovat, je zaměstnanec povinen nadále konat práci podle pracovní smlouvy, a to až do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak nebo do rozhodnutí soudu o žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru neomluvené zaměškání práce v této době představuje porušení pracovní kázně. |
| 29 Odo 318/2002 | 11. 3. 2004 | A | K zániku práva na oddělené uspokojení ze zástavy (§28 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) získaného věřitelem v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu, dochází ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 písm. f) tohoto zákona i tehdy, je-li prohlášen konkurs na majetek zástavního dlužníka (vlastníka zástavy), který není osobním dlužníkem to neplatí, jestliže zástava nebyla sepsána do konkursní podstaty takového zástavního dlužníka nebo jestliže z ní byla vyloučena. |
| 8 Tdo 242/2004 | 10. 3. 2004 | A | I. Zvýhodnění věřitele ve smyslu §256a tr. zák. spočívá v tom, že se mu od dlužníka, který není schopen plnit své splatné závazky, dostalo plnění neodpovídajícího zásadě poměrného uspokojení (§32 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů), a to na úkor ostatních věřitelů téhož dlužníka. Plnění, jež neodpovídá zásadě poměrného uspokojení, může být za takových okolností věřiteli poskytnuto i vzájemným započtením objektivně existujících pohledávek. II. Zmaření uspokojení věřitele jednáním uvedeným v §256a tr. zák. je ve vztahu speciality k poškozování věřitele podle §256 tr. zák., a proto je jednočinný souběh trestných činů podle těchto ustanovení vyloučen a skutek je třeba posoudit jen jako trestný čin zvýhodňování věřitele podle §256a tr. zák. III. Škoda jako zákonný znak zvýhodňování věřitele podle §256a odst. 2, resp. 3 tr. zák. představuje rozdíl mezi částkou, kterou byla uspokojena pohledávka zvýhodněného věřitele, a částkou, která by tomuto ... |
| 21 Cdo 1478/2003 | 9. 3. 2004 | A | Z hlediska vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti není rozhodující okolnost, že zaměstnanec v důsledku onemocnění nemocí z povolání splnil předpoklady pro vyměření dávky důchodového zabezpečení (pojištění) - invalidního důchodu podstatné je, zda nemoc z povolání byla příčinou jeho nezpůsobilosti k soustavné výdělečné činnosti. Vztah příčinné souvislosti mezi škodou na výdělku (jeho poklesem) a nemocí z povolání je vyloučen, jestliže zaměstnanec - i kdyby zde nebylo jeho nemoci z povolání - je od doby poklesu výdělku neschopen soustavné výdělečné činnosti, protože jeho pracovní uplatnění vylučují sama o sobě obecná onemocnění, jimiž rovněž trpí. |
| 25 Cdo 1839/2003 | 26. 2. 2004 | A | Usnesení obsahující výzvu žalovanému podle §114b odst. 1 o. s. ř. může vydat pouze předseda senátu (samosoudce). |
| 29 Odo 891/2003 | 25. 2. 2004 | A | Schválením změn stanov podle §11 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb. a §765 odst. 2 obch. zák. vznikla osobám, které zůstaly členy družstva po transformaci, vkladová povinnost. |
| 29 Odo 1154/2003 | 25. 2. 2004 | A | Řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§75b obch. zák.), je ve smyslu §200e o. s. ř. a §9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. řízením ve statusové věci obchodní společnosti. Likvidátor jmenovaný soudem v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§75b obch. zák.), se stává účastníkem takového řízení až dnem, kdy soud rozhodl o jeho jmenování není rovněž osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí soudu o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace. Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, je ve smyslu §75b odst. 2 obch. zák., §19 o. s. ř., části věty za středníkem, o. s. ř. a §94 odst. 1 o. s. ř. i vymazaná obchodní společnost. Osobami oprávněn ... |
| 25 Cdo 2274/2003 | 25. 2. 2004 | A | Nesprávným úředním postupem ve smyslu ustanovení §18 zákona č. 58/1969 Sb., za nějž nese stát odpovědnost, nebyl postup zakladatele státního podniku při udělení výjimky ze zákazu převodu majetku státu podle §1 zákonného opatření č. 364/1990 Sb.*) |
| 25 Cdo 863/2003 | 25. 2. 2004 | A | Bylo-li u provozovatele garáže v hmotněprávní lhůtě (§436 obč. zák.) uplatněno právo na náhradu škody způsobené na konkrétním voze tam oprávněně umístěném, právo nezaniká bez zřetele k tomu, zda je uplatnil vlastním jménem jeho majitel, jemuž vznikla škoda, nebo ten, kdo smlouvu s provozovatelem uzavřel a vůz tam umístil. |
| 11 Tdo 972/2003 | 17. 2. 2004 | A | Ze samotného zákonného postavení prokuristy obchodní společnosti (§14 obchodního zákoníku) ještě nevyplývá jeho zákonná povinnost, aby za podnikatele zajistil řádné odvedení pojistného a jiných zákonných plateb státu. Tato povinnost však může vyplývat z jiného jeho postavení v obchodní společnosti. |
| 11 Tdo 27/2004 | 17. 2. 2004 | A | Rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání podaném proti rozsudku, jímž soud podle §384d tr. ř. rozhodl o výkonu trestu uloženého rozsudkem cizího státu, nelze napadnout dovoláním. Nejde totiž o rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř., protože rozsudkem vydaným podle §384d tr. ř. obviněný nebyl uznán vinným ani mu nebyl uložen trest. |
| 21 Cdo 1769/2003 | 5. 2. 2004 | A | Jestliže zaměstnanec jednající jménem zaměstnavatele v úmyslu, aby jiného zaměstnance přiměl k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru, tohoto zaměstnance ujistí, že může bez obav, že přijde o výplatu náhrady za ztrátu na výdělku, požádat o přiznání starobního důchodu (mimořádného starobního důchodu), ačkoliv musel vědět (při vynaložení náležité péče, kterou lze po něm rozumně požadovat, musel zjistit), že přiznáním starobního důchodu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku zaniká a že jeho ujištění je nepravdivé, porušil tím svou právní povinnost v rámci plnění úkolů zaměstnavatele. Zaměstnavatel odpovídá za škodu, která tím zaměstnanci vznikla. |
| Tpjn 300/2003 | 5. 2. 2004 | A | Rozhodnutí podle §60 odst. 1, věty druhé, tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti za současného přiměřeného prodloužení zkušební doby, popř. i stanovení dohledu nad odsouzeným nebo stanovení dosud neuložených přiměřených omezení nebo přiměřených povinností, může soud učinit i po skončení původně stanovené zkušební doby podmíněného odsouzení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy její běh skončil. Na obě části zkušební doby je třeba pohlížet jako na jeden celek, tedy jako na lhůtu původní, která končí k určitému datu, ale která se může stát i delší, a to rozhodnutím podle §60 odst. 1 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002. |
| 4 Tz 3/2004 | 4. 2. 2004 | A | Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem třetí osobě zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§420 odst. 2 obč. zák.), pokud nejde o exces ze strany zaměstnance, za který by odpovídal výlučně sám, může v adhezním řízení uplatnit pouze zaměstnavatel, který poskytl této třetí osobě odškodnění a u něhož je zaměstnanec (obviněný) v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozená třetí osoba může své nároky uplatňovat pouze vůči zaměstnavateli, u něhož byl obviněný v době činu zaměstnancem, nikoliv však v trestním řízení proti tomuto obviněnému. |
| 6 Tdo 67/2004 | 4. 2. 2004 | A | Je-li výše škody způsobené na cizím majetku zákonným znakem trestného činu (např. trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 písm. d/ tr. zák.), pak skutečnost, že pachatel je podílovým spoluvlastníkem věci, na níž takovým trestným činem způsobil škodu, znamená, že mu lze klást za vinu způsobení škody jen do výše, která odpovídá výši spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků této věci. Škoda, která vznikne na cizím majetku, nemůže být větší, než činí podíl ostatních spoluvlastníků na tomto majetku. |