Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2007

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
29 Odo 1162/2005 19. 9. 2007 A Akcionáři, který ke dni účinnosti nálezu, jímž Ústavní soud zrušil ustanovení §183b odst. 3 písm. a) obch. zák., splňoval předpoklady pro vznik povinnosti učinit nabídku převzetí podle ustanovení §183b odst. 1 obch. zák., tato povinnost vznikla až účinností tohoto nálezu.
29 Odo 1665/2005 19. 9. 2007 A Účinky sankce podle ustanovení §183d odst. 2 obch. zák. zanikly dodatečným splněním oznamovací povinnosti odesláním oznámení podle ustanovení §183d odst. 1 obch. zák. zásadně za předpokladu, že oznámení bylo zasláno předepsaným adresátům, obsahovalo předepsané údaje a že údaje uvedené v oznámení byly pravdivé a úplné.
31 Odo 677/2005 12. 9. 2007 A Splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno.
5 Tdo 916/2007 12. 9. 2007 A Ke spáchání trestného činu nekalé soutěže podle §149 tr. zák. nepostačuje samotné nekalosoutěžní jednání, ať již ve smyslu tzv. generální skutkové podstaty nekalé soutěže podle §44 odst. 1 obch. zák. nebo ve smyslu některé ze speciálních skutkových podstat podle §44 odst. 2 a §45 až §52 obch. zák., ale navíc pachatel uvedeného trestného činu musí svým nekalosoutěžním jednáním způsobit alternativně následek buď v podobě poškození dobré pověsti soutěžitele, anebo v podobě ohrožení chodu nebo rozvoje podniku soutěžitele (případně může pachatel způsobit oba tyto následky zároveň). Poškozením dobré pověsti se rozumí nekalosoutěžní jednání pachatele, v jehož důsledku se u veřejnosti sníží důvěra v hospodářské aktivity konkrétního poškozeného soutěžitele. Jde o jakékoli zhoršení této pověsti v obchodních, resp. podnikatelských kruzích, a to jak ve vztahu k jiným soutěžitelům, tak i ve vztahu k ostatním subjektům, s nimiž poškozený soutěžitel přichází do styku v rámci hospodářské sou ...
7 Tdo 996/2007 12. 9. 2007 A Ustanovení §250a tr. zák. o trestném činu pojistného podvodu směřuje k ochraně majetkových zájmů pojišťoven (pojistitelů). Proto pokud je zákonným znakem tohoto trestného činu „škoda na cizím majetku“ (§250a odst. 3, odst. 4 písm. b), odst. 5 tr. zák.), rozumí se tím škoda na majetku pojišťovny, neboť u tohoto trestného činu jsou předmětem útoku peněžní prostředky pojišťovny, k jejichž vyplacení ve formě pojistného plnění směřovalo jednání pachatele, a nikoli majetek, jehož se týkala předstíraná pojistná událost. Spočívá-li trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 2 tr. zák. v tom, že pachatel úmyslně vyvolal pojistnou událost, je škodou způsobenou tímto trestným činem částka, kterou pojišťovna neoprávněně vyplatila ve formě pojistného plnění, nikoli hodnota pojištěného majetku (např. motorového vozidla, které mělo být odcizeno předstíranou pojistnou událostí).
25 Cdo 65/2006 6. 9. 2007 A O porušení povinnosti nájemce vrátit pronajatou věc po skončení nájmu pronajímateli jde i tehdy, způsobila-li nemožnost vrácení předmětu nájmu třetí osoba.
29 Odo 1635/2005 29. 8. 2007 A Podepsala-li fyzická osoba smlouvu jako osoba jednající za smluvní stranu, není pro řešení otázky platnosti této smlouvy významné, zda v ní bylo výslovně uvedeno, že tak činí na základě hmotněprávní plné moci.
29 Odo 1216/2005 28. 8. 2007 A Obchodní podíl lze vydržet jako věc movitou.
11 Tdo 272/2007 27. 8. 2007 A Jestliže alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§89 odst. 3 tr. zák.) byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) trestního zákona, pak se trestný čin v celém rozsahu pokračování pokládá za spáchaný až po nabytí účinnosti nového (pozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska ustanovení §16 odst. 1 tr. zák. jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu podle nového (pozdějšího) zákona však v takovém případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzn. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle trestního zákona dřívějšího, účinného v době jejího spáchání (srov. č. 7/1994-I. Sb. rozh. tr.).
25 Cdo 2507/2005 23. 8. 2007 A Objektivní promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu částek vyplacených třetí osobě podle rozhodnutí soudu v řízení, v němž v důsledku pochybení advokáta při výkonu advokacie bylo žalobě proti jeho klientovi vyhověno, počíná běžet dnem, kdy byly přisouzené částky zaplaceny.
25 Cdo 296/2006 23. 8. 2007 A Ušlým ziskem může být i ztráta vyvolaná tím, že poškozený byl nucen zaplatit pokutu na základě rozhodnutí později zrušeného pro nezákonnost a přišel tak o výnos s těmito penězi spojený.
29 Odo 1257/2005 22. 8. 2007 A Na převod majetku státu podle zákona č. 92/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů se nevztahuje úprava obsažená v ustanovení §325 obch. zák.
29 Odo 574/2006 22. 8. 2007 A V českém směnečném právu je vyloučena volba práva podle §9 zákona č. 97/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Směnka vlastní vystavená na doručitele je podle zákona č. 191/1950 Sb. ve znění zákona č. 29/2000 Sb. neplatná.
5 Tdo 874/2007 22. 8. 2007 A Jestliže je u řidiče motorového vozidla zjištěno, že v době jízdy měl nejméně jedno promile alkoholu v krvi, pak je v důsledku toho vždy vyloučena jeho způsobilost řídit motorové vozidlo. Závěr o naplnění zákonných znaků trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1 tr. zák. je možný též tehdy, je-li v konkrétním případě zjištěno, že i menší množství alkoholu v krvi řidiče blížící se hranici jednoho promile vylučovalo jeho způsobilost řídit motorové vozidlo (srov. č. 12/1985 Sb. rozh. tr., s. 141). V takových případech mohou být důkazem o míře ovlivnění řidiče alkoholem a o vyloučení jeho způsobilosti řídit motorové vozidlo např. svědecké výpovědi spolujezdců, zasahujících policistů a lékařů, kteří prováděli klinické vyšetření, jakož i svědecké výpovědi jiných osob o chování řidiče, eventuálně o jeho způsobu jízdy.
7 Tdo 917/2007 21. 8. 2007 A Trestný čin podvodu podle §250 tr. zák. může spáchat i ten, kdo jako prodávající smlouvou o prodeji podniku (§476 a násl. obch. zák.) převedl na kupujícího pohledávky, na které se prodej vztahuje, ale tuto skutečnost v rozporu s ustanovením §477 odst. 4 obch. zák. neoznámil dlužníkům a ponechal si následné plnění jimi poskytnuté na podkladě převedených pohledávek. Úmyslné nesplnění povinnosti prodávajícího oznámit dlužníkům přechod převedených pohledávek na kupujícího lze v takovém případě považovat za zamlčení podstatných skutečností ve smyslu §250 odst. 1 tr. zák., které je v příčinné souvislosti s obohacením prodávajícího a se škodou kupujícího.
3 Tdo 914/2007 15. 8. 2007 A Protože v řízení proti uprchlému se všechny písemnosti určené pro obviněného doručují toliko obhájci (§306 odst. 1 tr. ř.), neuplatní se zde ustanovení §265e odst. 2 tr. ř. a pro běh lhůty k podání dovolání je relevantní doručení rozhodnutí soudu druhého stupně jen obhájci obviněného. Jestliže však ještě před uplynutím zákonné dovolací lhůty (§265e odst. 1 tr. ř.), jejíž běh již byl založen doručením rozhodnutí obhájci obviněného v řízení proti uprchlému, pominuly důvody pro konání řízení proti uprchlému, pak je třeba doručit rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému, přičemž toto pozdější doručení má účinky na běh dovolací lhůty předpokládané ustanovením §265e odst. 2 tr. ř., takže lhůta k podání dovolání počíná běžet až od tohoto pozdějšího doručení obviněnému. Při doručení rozhodnutí musí být odsouzený, v případě, že řízení proti uprchlému skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, současně poučen o právu vyplývajícímu z ustanovení §306a odst. 2 tr. ř.
29 Odo 63/2006 26. 7. 2007 A K námitce započtení uplatněné po vydání směnečného platebního rozkazu soud při rozhodování o tom, zda směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti, nepřihlíží.
6 Tdo 691/2007 12. 7. 2007 A Na rozdíl od souhrnného trestu (§35 odst. 2 tr. zák.) je ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu podle §37a tr. zák. spojeno s rozhodováním o vině pachatele celým posuzovaným pokračujícím trestným činem. Proto lze společný trest uložit i v případě, když ohledně dřívějšího odsouzení, které se týká některých dílčích útoků tohoto pokračujícího trestného činu, platí fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen (např. v důsledku vykonání uloženého trestu). Touto fikcí totiž nezaniká skutečnost, že se pachatel dopustil určitého činu (dílčího útoku pokračujícího trestného činu), takže postupem podle §37a tr. zák. je třeba vyslovit jeho vinu celým posuzovaným pokračujícím trestným činem a uložit mu společný trest i za dílčí útoky, ohledně jejichž dřívějšího postihu platí fikce, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Omezení vyplývající z ustanovení §35 odst. 3 tr. zák. ve spojení s ustanovením §37a poslední věta tr. zák. se zde neuplatní.
8 Tdo 752/2007 11. 7. 2007 A Hmotněprávní povaha institutu promlčení trestního stíhání se v případě pokračování v trestném činu (§89 odst. 3 tr. zák.) projevuje v tom, že úkony, které způsobují přerušení promlčení trestního stíhání podle §67 odst. 3 písm. a) tr. zák., se vztahují ke všem dílčím útokům pokračujícího trestného činu, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o nich konalo společné řízení či nikoli. To znamená, že pokud byla vedena např. dvě samostatná řízení o dílčích útocích tvořících jeden pokračující trestný čin, dojde k přerušení běhu promlčecí doby ve smyslu §67 odst. 3 písm. a) tr. zák. ohledně celého pokračujícího trestného činu i tehdy, jestliže byly – byť jen ve vztahu k jednomu dílčímu útoku – provedeny úkony směřující k trestnímu stíhání pachatele.
25 Cdo 1598/2005 28. 6. 2007 A Spoluzavinění na straně poškozeného při havárii soutěžního vozidla při rychlostní zkoušce automobilové rally lze posuzovat ve smyslu ustanovení §415 obč. zák. z hlediska rozumných požadavků na diváka, aby si nebezpečí možné kolize uvědomil a přizpůsobil tomu své počínání, včetně výběru místa, odkud hodlá závod sledovat, přestože přístup na ně nebyl pořadateli zakázán.
29 Odo 984/2005 26. 6. 2007 A Změna místa konání valné hromady oproti místu uvedenému v pozvánce na valnou hromadu (oznámení o jejím konání) je pochybením, jež může založit neplatnost usnesení přijatých na takovém jednání. Soud však neplatnost takového usnesení nevysloví, došlo-li takovým pochybením jen k nepodstatnému porušení práv akcionářů. Soud při rozhodování o platnosti usnesení valné hromady o vyloučení přednostního práva akcionářů na upisování akcií na zvýšení základního kapitálu zkoumá, zda je dán důležitý zájem akciové společnosti na takovém vyloučení.
32 Odo 1433/2006 20. 6. 2007 A Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn též v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou smlouvu, s tím, že se postupují všechny pohledávky z této smlouvy), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány.
Cpjn 19/2006 13. 6. 2007 A Písemné vyhotovení usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu a nařídil navrhovatelem požadované předběžné opatření bez slyšení ostatních účastníků řízení nebo sice po jejich slyšení, přičemž žádný z nich nevyslovil před rozhodnutím soudu s navrženým předběžným opatřením nesouhlas, nemusí obsahovat odůvodnění.
Opjn 8/2006 13. 6. 2007 A Spory z odpůrčích žalob podle §16 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podaných za trvání konkursu na majetek úpadce (dlužníka) správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů, jsou spory vyvolanými konkursem (incidenčními spory). K projednání a rozhodnutí těchto sporů je proto podle ustanovení §9 odst. 3 písm. t) o. s. ř. v prvním stupni věcně příslušný krajský soud.
29 Odo 550/2006 6. 6. 2007 A Jmenovat a odvolat ředitele státního podniku může pouze ministr, nelze tím pověřit jinou osobu.
8 Tdo 624/2007 6. 6. 2007 A Trestný čin vraždy je spáchán „v úmyslu zakrýt jiný trestný čin“ ve smyslu §219 odst. 2 písm. h) tr. zák. nejen tehdy, jestliže se pachatel jiného trestného činu rozhodne po dokonání tohoto trestného činu usmrtit poškozenou osobu v úmyslu odstranit ji jako svědka svého trestného činu se záměrem zakrýt jeho spáchání tak, aby tento skutek vykazující znaky trestného činu vůbec nebyl zjištěn (nevyšel najevo), ale i tehdy, sleduje-li pachatel záměr znemožnit odhalení a identifikaci své osoby jako pachatele jiného trestného činu. Usmrcení „v úmyslu zakrýt jiný trestný čin“ se tak lze dopustit nejen vůči poškozenému tímto jiným trestným činem, ale i vůči jeho zcela náhodnému svědkovi.
29 Odo 784/2005 31. 5. 2007 A Zástavní věřitel se i po prohlášení konkursu na majetek osobního dlužníka a po soupisu zástavy do konkursní podstaty může platně vzdát zástavního práva.
29 Odo 709/2005 31. 5. 2007 A Penále za nezaplacení daní nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterého povinnost zaplatit penále vznikla po prohlášení konkursu na majetek dlužníka, je ve smyslu ustanovení §33 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů*) vyloučeno z uspokojení v konkursu úprava obsažená v §58 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a v §18 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nemá na tento závěr žádný vliv.
8 Tdo 607/2007 31. 5. 2007 A K naplnění objektivní stránky trestného činu podílnictví se vyžaduje, aby pachatel způsobem uvedeným v ustanovení §251 odst. 1 písm. a) tr. zák. disponoval s věcí nebo s jinou majetkovou hodnotou (např. ji ukryl, převedl na sebe), která již předtím byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou. Jestliže trestný čin jiné osoby, který směřoval k získání věci (jiné majetkové hodnoty), ještě není dokonán (např. zůstalo pouze u pokusu o něj a nepodařilo se jím získat věc či jinou majetkovou hodnotu), pak činnost obviněného směřující k získání této věci (jiné majetkové hodnoty) nelze pokládat za trestný čin podílnictví, ale za splnění dalších zákonných podmínek není vyloučeno ji posuzovat např. jako účastenství na trestném činu jiné osoby směřujícím k získání věci (jiné majetkové hodnoty).
4 Tz 33/2007 30. 5. 2007 A Zápočet vazby podle §38 odst. 1 tr. zák. není omezen jen na případy, v nichž odsouzenému byl uložen pouze trest odnětí svobody, neboť zákon tento postup vylučuje jen tehdy, není-li započítání vazby vzhledem k druhu uloženého trestu vůbec možné. V důsledku toho lze dobu strávenou ve vazbě započítat i do trestu obecně prospěšných prací uloženého v řízení, v němž byl odsouzený ve vazbě, a touto započítanou vazbou odsouzený vykonal trest obecně prospěšných prací v části odpovídající přepočtu podle ustanovení §45a odst. 4 tr. zák., tj. každý den vykonané vazby odpovídá výkonu dvou hodin trestu obecně prospěšných prací.
32 Odo 958/2005 29. 5. 2007 A Předseda představenstva akciové společnosti není z titulu funkce člena statutárního orgánu pověřenou osobou ve smyslu §15 obch. zák.
11 Tz 12/2007 29. 5. 2007 A Při rozhodování o přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem (§39b odst. 2 tr. zák.) v případech, kdy je na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody uložený cizozemským soudem a kdy část tohoto trestu vykonal v cizině, musí soud České republiky přihlížet nejen k chování odsouzeného a způsobu, jakým plnil své povinnosti ve výkonu trestu v České republice, ale i k jeho chování a způsobu plnění povinností ve výkonu trestu v cizině. Část výkonu trestu odnětí svobody v cizině je nutno zohlednit i při případném posuzování doplňujících podmínek uvedených v §39b odst. 6 tr. zák., za nichž lze rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem, pokud je rozhodováno na návrh odsouzeného, a započítat ji do lhůt stanovených v tomto ustanovení.
29 Odo 426/2005 24. 5. 2007 A Nároky „oprávněných“ osob uvedených v §14 písm. a) a b) zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nemají povahu restitučních nároků ve smyslu ustanovení §68 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů*).
4 Tz 34/2007 23. 5. 2007 A Je-li za trestný čin, jehož horní hranice sazby trestu odnětí svobody stanovená ve zvláštní části trestního zákona činí 6 měsíců, ukládán trest obecně prospěšných prací (§45 odst. 1 tr. zák.), může být jeho výměra stanovena jen tak, aby po případné přeměně celého nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody nebyla po přepočtu podle §45a odst. 4 tr. zák. překročena uvedená maximální výměra trestu odnětí svobody.
29 Odo 1128/2005 23. 5. 2007 A Podmínkou toho, aby mohl soud po zápisu převodu obchodního jmění do obchodního rejstříku pokračovat v řízení s právním nástupcem vymazané společnosti, je, aby navrhovatel změnil návrh způsobem upraveným v ustanovení §220h odst. 4 ve spojení s §220p odst. 3 obch. zák. O tom musí soud v rámci opatření podle ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř. navrhovatele poučit. Jestliže navrhovatel přes takové poučení ke změně návrhu na zahájení řízení nepřistoupí, je to důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř., a to vůči původním účastníkům řízení. Změní-li navrhovatel návrh na zahájení řízení podle §220h odst. 4 ve spojení s ustanovením §220p odst. 3 obch. zák., soud přijme rozhodnutí podle §107 o. s. ř. a změněnou věc meritorně projedná a rozhodne s právním nástupcem vymazané společnosti.
5 Tdo 538/2007 16. 5. 2007 A Jestliže si pachatel přisvojil peníze, které mu byly omylem zaslány na bankovní účet, s nímž disponoval, pak pro rozlišení, zda tím spáchal trestný čin podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. (s využitím omylu jiného) nebo trestný čin zatajení věci podle §254 odst. 1 tr. zák. (tj. věci, která se dostala do moci pachatele omylem), je rozhodující, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tj. když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu). Věděl-li pachatel již v této době, že jde o peníze, které mu byly zaslány omylem, může spáchat jen trestný čin podvodu, nikoli trestný čin zatajení věci. Uvědomí-li si pachatel omyl (nebo je-li na něj upozorněn) až poté, co již získal cizí věc, za níž se považují podle §89 odst. 13 tr. zák. i peníze na účtu, do své dispozice (do své moci), nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle §250 tr. zák. V takovém případě není vyloučena jeho trestní ...
21 Cdo 688/2006 15. 5. 2007 A Skutečnosti odůvodňující závěr, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, mohou spočívat jak v pasivitě (nezájmu) potomka ve vztahu k zůstaviteli, tak také v chování, kterým potomek sice o zůstavitele zájem projevuje, ovšem způsobem neodpovídajícím řádnému chování potomka k rodiči (prarodiči atd.), tj. například způsobem trvale překračujícím zásady společenské slušnosti.
5 Tdo 325/2007 3. 5. 2007 A Jednočinný souběh trestných činů porušování závazných pravidel hospodářského styku podle §127 tr. zák. a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 tr. zák. je možný. V případě jednočinného souběhu trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a porušování závazných pravidel hospodářského styku podle §127 odst. 1 tr. zák. není vyloučeno, aby pachatel úmyslně způsobil škodu na cizím opatrovaném nebo spravovaném majetku obchodní společnosti (např. poskytnutím plnění z jejího majetku jiné osobě bez odpovídající protihodnoty), a zároveň tak učinil v úmyslu opatřit téže obchodní společnosti neoprávněné výhody (např. tím, že se vyhne určitým omezujícím opatřením a může nadále podnikat ve stejném rozsahu, resp. se stejnými prostředky).
5 Tdo 459/2007 3. 5. 2007 A S ohledem na ustanovení §89 odst. 2 tr. ř. zásadně nelze vyloučit možnost, aby byl k důkazu použit i zvukový záznam, který byl pořízen soukromou osobou bez souhlasu osob, jejichž hlas je takto zaznamenán. Ustanovení §88 tr. ř. se zde neuplatní, a to ani analogicky. Přípustnost takového důkazu je však nezbytné vždy posuzovat též s ohledem na respektování práva na soukromí zakotveného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
20 Cdo 1612/2006 26. 4. 2007 A Předpokladem vykonatelnosti rozhodčího nálezu je doručení jeho písemného vyhotovení stranám při doručení se vždy postupuje podle §45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů.
29 Odo 460/2005 25. 4. 2007 A Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, kteří jsou společnými členy družstva, zaniká ve smyslu ustanovení §231 obch. zák. i členství druhého manžela v družstvu tytéž účinky má nařízení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností vůči jednomu z manželů nebo vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností vůči jednomu z manželů po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Správce konkursní podstaty není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby o zrušení práva společného nájmu bytu úpadce a jeho manžela.
25 Cdo 2741/2005 25. 4. 2007 A Jestliže zavázaný z dohody o převzetí plnění podle §534 obč. zák. nesplnil svůj závazek poskytnout za dlužníka jeho věřiteli plnění, a dlužník proto svému věřiteli plnil sám, snížil se tím v důsledku porušení závazku zavázaného majetkový stav dlužníka a dlužníkovi vůči zavázanému vznikl nárok na náhradu škody podle §420 obč. zák.
29 Odo 1082/2005 24. 4. 2007 A Určují-li stanovy společnosti, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva, není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu z nich.
5 Tdo 405/2007 18. 4. 2007 A Jen ze samotné skutečnosti, že jeden podnikatel poskytl druhému podnikateli peníze v podobě zálohy na dodání věci (zboží), které si bude muset dodavatel teprve opatřit, nelze usuzovat na uzavření jiné než kupní smlouvy (např. smlouvy o obstarání věci podle §733 a násl. obč. zák.) ani učinit závěr, že záloha nepřešla do vlastnictví dodavatele a může být předmětem trestného činu zpronevěry podle §248 tr. zák. spáchaného ke škodě podnikatele, který poskytl zálohu (viz rozhodnutí pod č. 23/2004 Sb. rozh. tr.). Spáchání trestného činu zpronevěry však přichází v úvahu za situace, jestliže peníze v podobě zálohy sice byly poskytnuty prodávající právnické osobě na podkladě kupní smlouvy, takže přešly do jejího vlastnictví (majetku), ale pachatel jako fyzická osoba jednající za tuto právnickou osobu (např. jako statutární orgán) si je přisvojil a použil pro svoji potřebu trestný čin je v tomto případě spáchán ke škodě prodávající právnické osoby.
20 Cdo 3516/2006 12. 4. 2007 A Vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce má za následek – kromě zániku pověření k provedení exekuce (§51 písm. c/ zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – zánik exekuce (jako celku) jen tehdy, byla-li prováděna na základě exekučního příkazu jen jedním způsobem. Vydal-li exekutor více exekučních příkazů postihujících různé majetkové hodnoty, tj. prováděl-li exekuci více způsoby, pak v části odpovídající způsobům, v jejichž rámci k vymožení pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce nedošlo, je třeba exekuci zastavit (§268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř.).
21 Cdo 694/2006 11. 4. 2007 A Technický průkaz je součástí silničního motorového vozidla, k němuž byl vystaven (vydán). Technický průkaz silničního motorového vozidla není způsobilým předmětem zadržovacího práva (§175 a násl. obč. zák.).
21 Cdo 1397/2006 11. 4. 2007 A Osobu, která vykonávala funkci statutárního orgánu právnické osoby, soud v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, vyslechne o okolnostech, které se týkají této právnické osoby a které nastaly v době, kdy vykonávala funkci statutárního orgánu, jako účastníka řízení (§131 o. s. ř.).
25 Cdo 267/2005 29. 3. 2007 A Osoba odpovědná za poškození vozidla ve vlastnictví leasingového pronajímatele při dopravní nehodě, není povinna nahradit leasingovému nájemci újmu vzniklou tím, že účastníci leasingové smlouvy sjednali pro případ jejího předčasného zrušení takové podmínky, které vedly k tomu, že aniž se nájemce stal vlastníkem vozu, zaplatil ze svého pohledu nevýhodně vysoké částky za nájem vozidla a platby s tím spojené.
21 Cdo 2567/2005 28. 3. 2007 A Převede-li nepravý dědic věc patřící do dědictví na další osobu, musí oprávněnému dědici za tuto věc poskytnout peněžitou náhradu, a to ve výši ceny, za niž by danou věc bylo možné prodat v době, kdy je namísto vydání věci náhrada poskytována, (rozhoduje-li o vydání dědictví, resp. o poskytnutí peněžité náhrady soud, vychází ze stavu ke dni rozhodnutí o žalobě) . Kdyby cena, kterou neoprávněný dědic při úplatném převodu za věc patřící do dědictví získal, byla vyšší než cena, za niž by tuto věc bylo možné prodat v době, kdy je náhrada poskytována, bylo by povinností neoprávněného dědice tento rozdíl vydat (zaplatit) oprávněnému dědici pouze v případě, že věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný (srov. §485 odst. 2, věta druhá, obč. zák.).
28 Cdo 337/2007 28. 3. 2007 A Soud nepřipustí přistoupení dalšího účastníka do řízení podle §92 odst. 1 o. s. ř., bylo-li navrženo jen z důvodu žalobcovy nejistoty o tom, zda po zahájení řízení nastala skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod povinnosti, o niž v řízení jde.

Za rok 2007 bylo zveřejněno 126 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 2 z celkem 3 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000027 sekundy NoSQL databáze.