Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2008

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
29 Cdo 2782/2008 18. 12. 2008 A Jestliže výtěžek zpeněžení zástavy v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. nebyl před zrušením konkursu rozvržen mezi konkursní věřitele, má zástavní věřitel, který právo na oddělené uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy v konkursu neuplatnil, právo požadovat vyplacení čistého výtěžku zpeněžení zástavy v rozsahu, v němž nebyl za trvání konkursu v souladu se zákonem č. 328/1991 Sb. spotřebován na úhradu jiných přednostních pohledávek, např. pohledávek za podstatou.
29 Odo 1663/2006 18. 12. 2008 A Uzná-li dlužník promlčený závazek co do jistiny, nemá to za následek uznání již promlčeného (jako celek) příslušenství, tvořeného úroky z prodlení. Uznání promlčeného závazku dlužníkem (§323 obch. zák.) není jednáním směřujícím ke zmenšení dlužníkova majetku (§4a odst. 1 písm. a/ zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2007). Takovým uznáním dlužník rovněž na sebe nepřejímá svému majetku nepřiměřené závazky (§15 odst. 1 písm. d/ uvedeného zákona).
25 Cdo 2883/2006 17. 12. 2008 A Formou tzv. eventuálního petitu lze uplatnit právo se samostatným skutkovým základem. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu škody formou tzv. eventuálního petitu v žalobě o vydání věci se neváže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl, že mu byla věc odcizena a kým, nýbrž až k okamžiku, kdy se dozvěděl, že škůdce věc již nemá.
5 Tdo 1474/2008 17. 12. 2008 A Jednočinný souběh trestných činů zpronevěry podle §248 tr. zák. a poškozování věřitele podle §256 tr. zák. je možný.
32 Odo 1604/2006 10. 12. 2008 A Jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení uplynutí objektivní lhůty stanovené v §562 odst. 2 obch. zák. pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla.
21 Cdo 5145/2007 10. 12. 2008 A Věřitel může uplatnit svou pohledávku žalobou u soudu podanou proti "neznámým dědicům" zemřelého dlužníka, jestliže za řízení o dědictví nebo jinak dosud nebylo objasněno, zda zůstavitel zanechal dědice, popřípadě o kom lze mít důvodně (zejména podle poznatků z probíhajícího dědického řízení) za to, že je zůstavitelovým dědicem. Soud v tomto případě posoudí, zda je možné v řízení ihned pokračovat nebo zda řízení musí být přerušeno až do skončení řízení o zůstavitelově dědictví. V řízení lze ihned pokračovat jen tehdy, bylo-li nepochybně zjištěno, že zůstavitel zanechal takový majetek, že zůstavitelovi dědici (stát, má-li mu dědictví připadnout podle ustanovení §462 obč. zák.) budou zcela jistě odpovídat ve smyslu ustanovení §470 a §472 obč. zák. za všechny zůstavitelovy dluhy (a za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele) v plném rozsahu v takovém případě soud v řízení ustanoví žalovaným "neznámým dědicům" zemřelého dlužníka opatrovníka (§29 odst. 1 o. s. ř.). V ostat ...
8 Tdo 1549/2008 10. 12. 2008 A Z dikce ustanovení §125 odst. 3 tr. ř. plyne povinnost soudu druhého stupně dát poučení o dovolání a jeho náležitostech jen v případě, že jde o rozhodnutí, proti němuž je podle §265a odst. 2 tr. ř. dovolání přípustné.
7 Tdo 1529/2008 10. 12. 2008 A Jestliže pachatel je držitelem řidičského oprávnění, ale nemá řidičské oprávnění té skupiny či podskupiny, která odpovídá druhu jím řízeného motorového vozidla (např. je držitelem řidičského oprávnění skupiny B, což jej však neopravňuje k řízení motocyklu, neboť není držitelem řidičského oprávnění skupiny A), pak řízení takového motorového vozidla vykazuje formální znaky jednak trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. a jednak přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle §22 odst. 1 písm. e) bod 1. zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů., které jsou obsahově totožné. Rozdíl mezi oběma delikty spáchanými v úmyslné formě spočívá jen ve stupni jejich nebezpečnosti pro společnost. O trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. jde za předpokladu, že stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je vyšší než nepatrný (§3 odst. 2 tr. zák.), ...
21 Cdo 4196/2007 8. 12. 2008 A Imperativní ustanovení ve smyslu Článku 7 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Římská úmluva) nelze ztotožňovat s kogentními ustanoveními českého právního řádu ustanovení §44 odst. 2 a §46 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, samy o sobě imperativními ustanoveními podle Článku 7 Římské úmluvy nejsou. Bylo-li v důsledku volby práva aplikováno právo cizího státu, které na rozdíl od českého práva neobsahuje ochranu pracovního poměru v podobě právní úpravy skutkových podstat pro jednostranné rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem a v podobě požadavku, aby zrušovací písemný projev zaměstnavatele obsahoval skutkové vymezení důvodu skončení pracovního poměru, nepůsobí tato okolnost v poměrech České republiky účinky, které by ve smyslu §36 zákona č. 97/1963 Sb. představovaly rozpor s veřejným pořádkem takového stupně, který by porušoval základní principy českého právního řádu.
5 Tdo 1251/2008 3. 12. 2008 A Povaha pomoci a její význam pro spáchání trestného činu (hlavního) pachatele vyžadují individuální hodnocení nebezpečnosti činu pro společnost u pomocníka [§10 odst. 1 písm. c) tr. zák.] ve srovnání s pachatelem (§9 odst. 1 tr. zák.) trestného činu. Proto nutnost přihlédnout k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby ve smyslu §88 odst. 1 tr. zák., nemusí vždy odůvodňovat u pomocníka stejné skutečnosti jako u pachatele trestného činu. V konkrétním případě je tedy třeba se vždy vypořádat s tím, jakým způsobem pomoc účastníka ovlivnila provedení trestného činu pachatele, včetně toho zda a jaký význam měla taková pomoc i z hlediska naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby*. *Pozn.: srov. ustanovení §39 a §58 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
8 Tdo 814/2008 3. 12. 2008 A I. Spolupachatelství z hlediska §9 odst. 2 tr. zák. vyžaduje společné jednání a společný úmysl spáchat trestný čin, přičemž společné jednání může probíhat nejen současně, ale i postupně, pokud na sebe časově navazuje a jednání každého spolupachatele je článkem řetězu společných činností, ve kterém předchozí činnost je bezprostřední a nutnou součástí další činnosti, a takové společné jednání směřuje k přímému vykonání trestného činu a ve svém celku tvoří jeho skutkovou podstatu. Proto jednání policisty, jenž přesto, že věděl, že se dopravní nehoda nestala, vyhotovil v dohodě s dalším pachatelem nepravdivý záznam o dopravní nehodě (s konkrétně rozvedenými údaji o okolnostech a příčinách dopravní nehody), který tento pachatel za účelem získání pojistného plnění, na něž nebyl právní nárok, předložil v úzké časové souvislosti jako nezbytnou podmínku pro uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy, je třeba posuzovat jako jednání spolupachatele podle §9 odst. 2 tr. zák., a nikoli ...
29 Odo 1105/2006 27. 11. 2008 A Ode dne, kdy byl podle zákona č. 328/1991 Sb. prohlášen konkurs na majetek obchodníka s cennými papíry, je u takového úpadce vyloučeno další plnění povinností směřujících k obchodování s cennými papíry a plynoucích z jím uzavřených smluv o správě portfolia. Prohlášením konkursu proto vzniká jeho klientům právo na výplatu finančního plnění ze smluv o správě portfolia a tuto pohledávku lze přihlásit do konkursu vedeného na majetek takového úpadce nejde o pohledávku za podstatou. Charakter smlouvy týkající se provozování podniku úpadce má ve smyslu ustanovení §31 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 taková smlouva, jejíž plnění je nezbytné k dalšímu chodu úpadcova podniku (např. smlouva o dodávce energií do úpadcovy továrny apod.), nikoliv smlouva, která je produktem činnosti úpadcova podniku (např. kupní smlouva o dodávce zboží úpadcem v továrně vyráběného).
20 Cdo 1061/2008 27. 11. 2008 A Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jehož účastníkem na straně povinné byla obchodní společnost jednající soudem jmenovaným likvidátorem a který byl sepsán po právní moci rozhodnutí, jímž soud zrušil zápis o výmazu povinné a rozhodl o obnovení její likvidace, je účinný ode dne, kdy rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení povinné tím se stává exekučním titulem (§40 odst. 1 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb.).
29 Cdo 2988/2007 26. 11. 2008 A Promlčením směnečný nárok nezaniká.
5 Tdo 1313/2008 26. 11. 2008 A Pojem „jiného“ se vztahuje k pachateli trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §125 odst. 1 tr. zák. a nikoli k účetní jednotce, v rámci níž došlo k porušování povinností při vedení účetnictví. Proto může statutární orgán, ředitel nebo jiná osoba (např. účetní) ohrozit majetková práva i té účetní jednotky, v níž působí a ve které se dopustil některého z jednání popsaných v citované skutkové podstatě.
5 Tdo 1361/2008 26. 11. 2008 A Neoprávněným vydáním a distribucí literárního díla (knihy) může pachatel zasáhnout do chráněných práv ve smyslu §152 odst. 1 tr. zák. o trestnému činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, jejichž nositelem je nejen osoba, která byla oprávněna na podkladě licenční smlouvy (§46 a násl. autorského zák.) vydat a distribuovat stejné literární dílo, ale též osoba, která je autorem takového díla. O spáchání trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ve značném rozsahu ve smyslu §152 odst. 2 písm. b) tr. zák. v případě neoprávněného vydání a distribuce literárního díla (knihy) může svědčit větší počet dotčených nositelů chráněných autorských a souvisejících práv, delší doba, po kterou tím docházelo k zásahu do jejich práv, očekávaná vyšší poptávka po tomto díle, větší počet jeho neoprávněně vydaných a šířených rozmnoženin apod.
21 Cdo 2958/2007 13. 11. 2008 A Poškozený v zahájeném řízení řádně pokračuje (§261 odst. 3 zák. práce) také tehdy, jestliže po skončení jiného (např. trestního) řízení v přiměřené lhůtě podá návrh (žalobu) na uspokojení stejného nároku v občanském soudním řízení. Posouzení, zda bylo takto pokračováno v přiměřené lhůtě, bude vždy odvislé od konkrétních okolností případu.
Cpjn 203/2008 12. 11. 2008 A V občanském soudním řízení, v němž je žalovaným (§90 o. s. ř.) stát a v němž za stát vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§21a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), je obecným soudem státu (§85 odst. 5 o. s. ř.) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
31 Cdo 3161/2008 12. 11. 2008 A Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle §13 odst. 2 obč. zák. je právem majetkové povahy, které se promlčuje v obecné promlčecí době.
22 Cdo 3619/2008 6. 11. 2008 A Osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby na zrušení (omezení) věcného břemene pro změnu poměrů je i osoba z věcného břemene oprávněná.
22 Cdo 3602/2007 5. 11. 2008 A Nenapadá-li dovolatel nesprávnost právního názoru odvolacího soudu vyjádřeného v jeho předchozím rozhodnutí, jímž bylo prvé rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení, přičemž tento právní názor vedl soud prvního stupně k tomu, aby v novém rozhodnutí rozhodl jinak než v předchozím zrušeném rozhodnutí, může být o přípustnosti dovolání proti tentokrát potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvažováno jen z hlediska §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
7 Tdo 1368/2008 5. 11. 2008 A I. Ustanovení §66 tr. zák. o zániku trestnosti činu účinnou lítostí se uplatní pouze v případě, když trestný čin zde vyjmenovaný byl dokonán. Jestliže došlo pouze k pokusu takového trestného činu ve smyslu §8 odst. 1 tr. zák., není možný zánik jeho trestnosti účinnou lítostí podle §66 tr. zák., ale jen za splnění podmínek podle §8 odst. 3 tr. zák. II. Jestliže se pachatel pokusil vylákat výhodu na dani a ze své strany učinil vše, co pokládal za nutné k dokonání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 2 tr. zák., a poté v řízení před příslušným finančním úřadem trval na oprávněnosti nároku na takovou výhodu (např. na vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty a na pravosti dokladů, o které tento nárok opíral) a odmítal zjištění finančního úřadu, podle něhož tento nárok nevznikl (např. že doklady, které ho mají potvrdit, nejsou pravdivé), takže poskytnutí výhody na dani záviselo jen na postupu finančního úřadu, pak za tohoto stavu ...
32 Odo 873/2006 30. 10. 2008 A Odpovědnost nemocnice, jež je státní příspěvkovou organizací, za prodlení s plněním peněžitého závazku vzniklého do 31. 12. 2004 se řídí občanským zákoníkem, i když jde o tzv. relativní obchodní závazkový vztah podle ustanovení §261 odst. 2 obch. zák. v takovém případě nemůže být výše úroků z prodlení dohodnuta v jiné výši, než stanoví předpisy občanského práva.
20 Cdo 1802/2007 30. 10. 2008 A Není-li stanoveno jinak, posuzuje se lhůta, ve které lze správní rozhodnutí vykonat, podle právního předpisu, na jehož základě bylo vydáno.
8 Tdo 1152/2008 30. 10. 2008 A Trestný čin ohrožení a poškození životního prostředí podle §181b tr. zák. lze spáchat jen takovým poškozením životního prostředí, které odpovídá jeho legální definici podle §181a odst. 1 tr. zák. a k němuž došlo porušením předpisů o ochraně životního prostředí nebo předpisů o ochraně a využívání přírodních zdrojů. Nestačí zde porušení jen jiných právních předpisů (např. zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů), i kdyby v jeho důsledku došlo ke znečištění nebo jinému poškození půdy, vody, ovzduší, lesa nebo jiné složky životního prostředí (např. k úniku přepravovaných pohonných hmot do půdy a vodního toku po havárii nákladního automobilu z důvodu nepřiměřené rychlosti). Podle okolností však není vyloučeno posoudit takové porušení jiného právního předpisu jako obecně nebezpečné jednání ve smyslu §180 odst. 1 tr. zák. o trestném činu obecného ohrožení.
3 Tdo 1260/2008 30. 10. 2008 A Pachatel „jiného lživě obviní z trestného činu“ ve smyslu ustanovení o trestném činu křivého obvinění podle §174 odst. 1 tr. zák. zpravidla oznámením takového trestného činu některému z orgánů činných v trestním řízení, avšak může se tak stát i jiným způsobem (zprostředkovaně). Rovněž lživé obvinění z trestného činu, kterého se pachatel dopustí ve sdělovacích prostředcích (např. prostřednictvím periodického tisku), je prostředkem dostatečně způsobilým k zahájení úkonů příslušnými orgány trestního řízení k prověření toho, zda byl spáchán trestný čin a jakou osobou. Není přitom podstatné, zda k trestnímu stíhání křivě obviněného nakonec skutečně dojde, či nikoliv. Rozhodující je však zjištění, zda i v tomto případě pachatel jednal se záměrem, aby jím poskytnuté nepravdivé informace přivodily jinému trestní stíhání, nebo s tím byl alespoň srozuměn.
21 Cdo 4841/2007 29. 10. 2008 A Vyplyne-li ve sporném řízení potřeba provedení nenavrženého důkazu z tvrzení, které účastník uplatňuje v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením §205a odst. 1 o. s. ř., nesmí odvolací soud takový důkaz (ani z vlastní iniciativy) provést, a to bez ohledu na to, zda má být tímto novým důkazem prokázána skutečnost, jež by mohla způsobit absolutní neplatnost právního úkonu.
21 Cdo 3233/2008 29. 10. 2008 A Dědické právo (nárok na dědictví) nemůže být ani předmětem dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům (srov. §175p o. s. ř.), ani nemůže být zpeněženo při likvidaci dědictví (srov. §175u o. s. ř.). Ztratí-li po zahájení řízení o dědictví způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která přichází v úvahu jako dědic zůstavitele, jež nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, rozhodne soud (§107 o. s. ř.) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, aniž by čekal na to, až státu bude pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že mu dědictví připadlo podle ustanovení §462 obč. zák.
6 Tdo 1296/2008 23. 10. 2008 A Vyživovací povinnost rodiče vůči jeho dítěti, které není schopno se samo živit, vzniká a existuje přímo na základě zákona (§85 a násl. zák. o rodině), a to bez ohledu na skutečnost, zda případně došlo k její konkretizaci rozhodnutím soudu v občanském soudním řízení anebo zda její výše nebyla (resp. nemohla být) vůbec stanovena v tomto řízení, protože v době rozhodování soudu rodič neměl žádný příjem (např. z toho důvodu, že byl ve výkonu vazby). Jestliže na straně pachatele odpadly překážky, pro které mu rozhodnutím příslušného soudu nebyla (resp. nemohla být) stanovena vyživovací povinnost, a byl v rozhodném období již schopen vyživovací povinnost plnit, pak skutečnost, že i nadále existovalo toto pravomocné rozhodnutí soudu, nevylučuje jeho trestní odpovědnost za spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle §213 tr. zák. Pokud se pachatel za této situace záměrně vyhýbal plnění své vyživovací povinnosti (např. za tím účelem bezdůvodně měnil zaměstnání, navazoval j ...
25 Cdo 1384/2006 22. 10. 2008 A Notář je při sepisu notářského zápisu povinen posoudit, zda jemu předložená plná moc představuje pravý průkaz zastoupení účastníka právního úkonu a zda nejde o falsifikát, a to z pohledu běžné obezřetnosti a profesní zkušenosti. Sepsal-li notář notářský zápis, v němž za účastníka jednal zmocněnec s falsifikátem plné moci zjistitelným pouze znaleckým zkoumáním, nejde o nesprávný úřední postup notáře.
7 Tdo 1321/2008 22. 10. 2008 A Za obecné nebezpečí se považuje jednání pachatele, který ve stavu opilosti, jenž vylučoval jeho schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo (v jeho krvi bylo v době jízdy více jak 2 promile alkoholu), řídil po pozemní komunikaci těžkou a rozměrnou jízdní soupravu (nákladní automobil s návěsem), přičemž pro způsob jeho jízdy, a to zčásti uskutečněné i po dálnici, byl charakteristický prvek živelnosti a neovladatelnosti spočívající v tom, že se soupravou se pohyboval přes oba jízdní pruhy, nebyl schopen udržet přímý směr jízdy, několikrát vyjel mimo vozovku a narazil do svodidel, jel v protisměru apod., takže z jeho jízdy hrozilo konkrétně a bezprostředně nebezpečí pro zájmy chráněné zákonem, neboť došlo též ke kolizím s jinými účastníky silničního provozu, a jen nahodilé, na jednání pachatele nezávislé okolnosti (např. pohotová reakce jiných řidičů, kteří se vyhnuli přímému střetu s vozidlem řízeným pachatelem) zabránily vzniku poruchy na těchto chráněných zájmech, když takové j ...
32 Cdo 2843/2008 21. 10. 2008 A Škoda spočívající v zaplacení smluvní pokuty zhotovitelem, není ve vztahu k jeho subdodavateli ve smyslu ustanovení §379 obch. zák. předvídatelná, pokud byla tato smluvní pokuta sjednána až po uzavření subdodavatelské smlouvy, přičemž subdodavateli byla při uzavírání smlouvy předána smlouva mezi zhotovitelem a objednatelem neobsahující ujednání o smluvní pokutě.
25 Cdo 3053/2006 21. 10. 2008 A Smluvní ujednání o povinnosti vypůjčitele zaplatit půjčiteli hodnotu předmětu výpůjčky v případě jeho ztráty (nevrácení) není neplatné pro rozpor se zákonem (§39 obč. zák.).
20 Cdo 477/2007 20. 10. 2008 A Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není v části týkající se příslušenství materiálně vykonatelný, jestliže se sjednaná výše úroků z pohledávky úvěru (jistiny) odvíjí od proměnlivé základní sazby vyhlašované v sazebníku peněžního ústavu.
20 Cdo 273/2007 20. 10. 2008 A Soudní exekutor porušil zákon při provedení dražby, jestliže v dražebním jednání udělil k nemovitosti příklep, ačkoliv pohledávka, její příslušenství a částka odpovídající odůvodněným nákladům exekuce již byly na základě jiných exekučních příkazů vymoženy.
Cpjn 201/2008 15. 10. 2008 A Při určování odměny za zastupování advokátem nebo notářem nejsou důvodem pro postup podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně okolnosti, že advokát činil v řízení úkony formou automatizovaných výstupů a podání, že spor je veden o nízkou částku, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná, že řízení bylo krátké, že se jedná o obdobné žaloby nebo že nároky mohly být uplatněny jednou žalobou anebo jiné typové charakteristiky věci, nýbrž jen konkrétní (individuální) okolnosti případu. Okolností, jež je důvodem pro postup podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, může být například to, že v řízení bylo bez zavinění toho, komu náhrada nákladů řízení přísluší, učiněno neobvykle mnoho úkonů právní služby nebo že náklady vznikly náhodou, která se účastníku přihodila.
31 Odo 11/2006 15. 10. 2008 A Při uznání závazku družstva nemůže předseda družstva jednat jako zákonný zástupce družstva podle §15 obch. zák.
31 Odo 495/2006 15. 10. 2008 A Zajišťovacím převodem práva ve smyslu ustanovení §553 obč. zák. se i bez výslovného zakotvení rozvazovací podmínky ve smlouvě rozumí ujednání o převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž splněním se vlastníkem věci bez dalšího stává původní majitel (dlužník, který toto zajištění dal). Zajišťovací převod práva ve smyslu ustanovení §553 obč. zák. nelze sjednat jako fiduciární převod práva. Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí, je absolutně neplatná. Totéž platí, obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo na základě jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat formou kupní smlouvy, ve které bude sp ...
31 Cdo 154/2006 15. 10. 2008 A Osoba oprávněná žádat vydání věci podle restitučních předpisů se nemůže úspěšně domáhat určení vlastnictví svého zemřelého právního předchůdce k takové věci.
8 Tdo 1067/2008 15. 10. 2008 A Rozhoduje-li soud pro mládež podle §93 odst. 1 z. s. m. o návrhu státního zástupce na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let za situace, kdy od spáchání činu jinak trestného, pro nějž se toto řízení vede, uplynula natolik dlouhá doba, že toto dítě již přesáhlo hranici patnácti let a přitom se blíží zletilosti a jsou proti němu již jako proti mladistvému vedena další řízení podle hlavy II. z. s. m., lze podle §93 odst. 7 z. s. m. upustit od uložení opatření, i když to zákon přímo nestanoví. Takový postup je možný se zřetelem na účel vymezený ustanovením §1 odst. 2 z. s. m. a vyplývá i ze smyslu opatření podle §93 odst. 5 z. s. m. Projednání činu dítěte mladšího patnácti let ve smyslu §93 odst. 7 z. s. m. lze i z teleologického výkladu chápat v širším smyslu jako projednání činu dítěte před soudem pro mládež nejen v konkrétní věci, ale i se zřetelem na další činy tohoto dítěte projednávané soudem pro mládež v jiných věcech.
8 Tdo 1268/2008 15. 10. 2008 A Trestní odpovědnost pachatele za uvedení nepravdivých údajů v případě trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák. je dána nejen v případě, že pachatel takové údaje uvede (příp. je sdělí, poskytne, doloží apod.) v úvěrové smlouvě samotné, ale i tehdy, jestliže je úmyslně uvede, sdělí, poskytne nebo doloží v některém z tzv. pomocných dokumentů, které byly předloženy v průběhu procesu sjednávání smlouvy.
29 Odo 1324/2006 8. 10. 2008 A Postoupí-li zástavní věřitel pohledávku zajištěnou zástavním právem zástavnímu dlužníku, zanikne zástavní právo splynutím (§584 obč. zák.) to platí i tehdy, stane-li se tak v průběhu konkursu vedeného na majetek osobního dlužníka.
5 Tdo 1096/2008 8. 10. 2008 A Ve smyslu §237 tr. zák. je tíseň stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé okolnosti se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích, přičemž není rozhodné, jak se poškozená osoba do tohoto stavu dostala, a tedy ani to, zda si jej sama způsobila svým vlastním jednáním, anebo zda k němu došlo pod vlivem okolností na ní nezávislých. Ve stavu tísně může být i uchazeč o zaměstnání, pokud je to odůvodněno jeho tíživými osobními, rodinnými nebo majetkovými poměry. Zvláště tížívá situace charakteristická pro tíseň se vyznačuje naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není do značné míry v možnostech osoby, která se ve stavu tísně ocitla. Závislost je pak stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat vzhledem k tomu, že je v určitém směru odkázána na pachatele (např. vztah žáka a učitele, dlužníka a věřitele, osoby vychovávané a vycho ...
5 Tdo 1182/2008 8. 10. 2008 A Jestliže nemovitosti, které mají charakter domu, bytu nebo nebytového prostoru, byly zahrnuty do konkursní podstaty podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a byly již v řízení o konkursu zpeněženy prodejem novému nabyvateli, nemohl se jejich původní nájemce dopustit trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle §126 odst. 1 tr. zák., pokud po skončení nájmu odmítl vyklidit tyto nemovitosti a předat je správci konkursní podstaty nebo novému nabyvateli, protože tím nemohl ohrozit úplné a správné zjištění majetku patřícího do konkursní podstaty nebo zpeněžení tohoto majetku. V úvahu pak přichází jen trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák.
32 Cdo 2013/2008 1. 10. 2008 A Závazek kupujícího převzít závazky související s podnikem ve smyslu §476 odst. 1 obch. zák. se týká závazků vůči třetím osobám, nikoliv závazků uvnitř podniku, kterými jsou i závazky vyplývající z pracovněprávních vztahů podnikatele vůči zaměstnancům podniku přechod těchto práv a povinností je upraven v ustanovení §480 obch. zák. a §249 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb. (nyní v §338 odst. 2 zákona č. 262/2006).
29 Cdo 2225/2008 25. 9. 2008 A Na základě exekučního titulu získaného proti příslušné osobě ve sporu, v němž vystupovala jako správce konkursní podstaty konkrétního úpadce (z titulu výkonu této funkce), nemůže být výkonem rozhodnutí nebo exekucí nikdy postižen osobní majetek této osoby (majetek správce konkursní podstaty). Pohledávka spočívající v požadavku na vrácení zálohy, kterou zájemce o koupi majetku konkursní podstaty prodejem mimo dražbu složil na účet určený správcem konkursní podstaty za účelem splnění podmínky účasti na výběrovém řízení, je pohledávkou za podstatou (§31 odst. 2 písm. e/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007).
11 Tdo 1202/2008 25. 9. 2008 A V případě základní skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1 tr. zák. nelze rozhodnout o schválení narovnání, jestliže tímto činem nebyla způsobena škoda či jiná újma, kterou by bylo možno nahradit či jinak odčinit v procesu narovnání, a v řízení o tomto trestném činu nevystupuje poškozená osoba ve smyslu ustanovení §43 tr. ř., s níž by obviněný případně mohl jednat o uzavření dohody o narovnání jejich vzájemných vztahů dotčených spáchaným trestným činem. Za splnění zákonných podmínek však není vyloučeno použití některého jiného typu tzv. odklonu (např. podmíněného zastavení trestního stíhání).
8 Tdo 1114/2008 25. 9. 2008 A Zahájením trestního stíhání (sdělením obvinění) se přerušuje běh promlčecí doby a ohledně stíhaného činu počíná běžet nová promlčecí doba [§67 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. zák.]. Jestliže pouze v důsledku změny trestního zákona (např. novelou ustanovení §89 odst. 11 tr. zák. vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu trestního stíhání ke zmírnění právní kvalifikace již stíhaného činu, pak tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení §67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promlčecí doby, je podle §16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení §67 odst. 4 tr. zák. Změnou trestního zákona se zpětně neruší účinky úkonů, které byly učiněny podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby. *) *) Pozn.: srov. právní názor vyslovený v poslední větě ve vztahu k úpravě účinné od 1. 1. 2010 v ustanovení §34 odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Tpjn 300/2008 24. 9. 2008 A O propuštění odsouzeného z vyhošťovací vazby rozhoduje soud podle §350c odst. 2 a §73b odst. 3 tr. ř. usnesením (§119 odst. 1, §134 a násl. tr. ř.). Nemůže tak učinit pouhým příkazem k propuštění odsouzeného z této vazby. To neplatí v případě, jde-li o propuštění z vyhošťovací vazby v souvislosti s předáním odsouzeného k vlastnímu výkonu trestu vyhoštění (§350f odst. 1 tr. ř.), kde postačí příkaz k propuštění z takové vazby.
29 Odo 1407/2006 24. 9. 2008 A S převodem nebo přechodem blankosměnky přechází na nabyvatele bez dalšího i právo ji vyplnit.

Za rok 2008 bylo zveřejněno 146 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 3 stran,
v čase 0,000093 sekundy z toho 0,000029 sekundy NoSQL databáze.