| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 5 Tdo 383/2010 | 28. 4. 2010 | A | Insolventní dlužník mohl spáchat trestný čin zvýhodňování věřitele podle §256a odst. 1 tr. zák. dispozicemi jen s takovým svým majetkem, který byl použitelný k uspokojení pohledávky právě toho věřitele, jehož uspokojení tím bylo alespoň částečně zmařeno. To platí zejména v případě dispozic dlužníka s majetkem zatíženým zástavním právem třetí osoby. Z hlediska subjektivní stránky bylo předpokladem trestní odpovědnosti za tento trestný čin úmyslné zavinění pachatele, který jako dlužník, jenž nebyl schopen plnit své splatné závazky, zcela nebo částečně zmařil uspokojení pohledávky některého z více svých věřitelů tím, že zvýhodnil jiného věřitele, ač si z okolností musel být vědom toho, že jeho jednání může mít takový následek, a buď ho chtěl způsobit, anebo alespoň pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn. |
| 26 Cdo 4131/2008 | 27. 4. 2010 | A | Ustanovení §712 odst. 5 věty druhé obč.zák. je nutno vykládat tak, že se vztahuje na případy skončení nájmu výpovědí pronajímatele z důvodů upravených v §711 odst. 2 písm. a) a b) obč.zák. O vyšší formě bytovné náhrady v podobě náhradního bytu nebo náhradního ubytování rozhoduje soud v těchto případech na návrh nájemce, jehož stíhá povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně okolností, za nichž lze tuto formu bytové náhrady přiznat o těchto povinnostech je soud povinen nájemce poučit (§5 o.s.ř.). |
| 22 Cdo 692/2010 | 20. 4. 2010 | A | Jestliže stavebník zřídí stavbu podzemního vedení veřejné telekomunikační sítě na cizím pozemku, ač na to nemá právo, je vypořádání právního vztahu vzniklého v důsledku této neoprávněné stavby podle §135c obč. zák. v pravomoci soudu. |
| Cpjn 13/2007 | 14. 4. 2010 | A | I. Došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci, apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud osoba (fyzická či právnická), jež se zásahu dopustila, nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní. II. Vybočením z mezí takto stanovených práv a povinností v soudním řízení je křivé obvinění (§174 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. §345 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.), křivá výpověď (§175 trestního zákona č. 140/1961 Sb., resp. §346 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.) nebo přestupek podle §49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupc ... |
| Cpjn 202/2008 | 14. 4. 2010 | A | Nájemci, jehož pobyt není znám, lze k ochraně jeho zájmů souvisejících s nájmem bytu ustanovit hmotněprávního opatrovníka (§29 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) pro doručení výpovědi z nájmu bytu a pro úkony navazující na výpověď z nájmu bytu. Hmotněprávnímu opatrovníku nájemce přísluší v rozsahu vymezených opatrovnických práv a povinností zastupovat nájemce v soudních řízeních. |
| Cpjn 201/2009 | 14. 4. 2010 | A | I v případě, že je výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí zastaven poté, co usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci, soud (exekutor) nařídí a provede rozvrhové jednání. |
| Cpjn 203/2007 | 14. 4. 2010 | A | I. Odvolací soud, který podle §111 odst. 3 o. s. ř. rozhoduje o zastavení řízení přerušeného u něj po podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž se řízení končí nebo po podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o věci samé, zruší v rozsahu napadeném odvoláním také rozhodnutí soudu prvního stupně. Současně rozhodne o nákladech řízení. II. Soud prvního stupně, který podle §111 odst. 3 o. s. ř. rozhoduje o zastavení řízení přerušeného u něj po podání včasných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, zruší v rozsahu napadeném námitkami také směnečný platební rozkaz. Současně rozhodne o nákladech řízení. Obdobně platí, že odvolací soud který podle §111 odst. 3 o. s. ř. rozhoduje o zastavení řízení přerušeného u něj poté, co soud prvního stupně na základě včasných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu rozhodl rozsudkem o tom, zda směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti a poté, co proti takovému rozsudku bylo podáno včasné a přípustné od ... |
| Cpjn 204/2008 | 14. 4. 2010 | I. Soud v řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí se (vedle zkoumání podmínek podle §24 odst. 1, 2, případně podle §24a odst. 1, 2 zákona o rodině) omezí pouze na zjištění, zda byl ve smyslu §26 cit. zákona naplněn požadavek pravomocné úpravy výkonu rodičovské zodpovědnosti. Vyjdou-li v průběhu rozvodového řízení najevo skutečnosti, jež budou zakládat úvahy o změně poměrů ve věci péče o nezletilé, nic sice nebude bránit rozvodovému soudu, aby dal z úřední povinnosti podnět soudu péče o nezletilé k zahájení (nového) řízení v uvedené věci, avšak sama tato skutečnost bude zpravidla bez vlivu na rozhodování o žalobě o rozvod manželství, ledaže by byly splněny podmínky pro aplikaci §24 odst. 2 zákona o rodině stanovícího, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. II. Při rozhodování o změně výše výživného pro děti po rozvodu manželství rodičů se pokládá pro zkoumání změny ... | |
| 3 Tdo 1232/2009 | 7. 4. 2010 | A | Trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák.** Poznámka redakce: Nyní jde o trestný čin podle §173 tr. zákoníku se pachatel může dopustit i v těch případech, vzbudí-li v poškozeném obavu a strach z bezprostředního fyzického násilí, aniž by výslovně pronesl jakoukoliv pohrůžku násilí, dává-li zároveň poškozenému najevo, že k použití násilí dojde, pokud se ohledně požadované věci nepodrobí jeho vůli. Takové jednání může spočívat nejen v působení na poškozeného tím, že na zdůraznění svých požadavků pachatel poškozenému hrozí naznačováním úderů či ukázáním zbraně (např. nože), ale také v zastavení poškozeného na odlehlém místě nebo na místě, z něhož má ztíženou možnost úniku či přivolání pomoci, či na jiném místě, jež poškozený vnímá jako potencionálně nebezpečné, je-li zjevné, že poškozený svoji situaci považuje za bezvýchodnou, v důsledku čehož ani neklade odpor, přičemž pachatel si je této skutečnosti vědom a počítá s ní (k tomu přiměřeně č. 1/1980 Sb. rozh. tr.). |
| 25 Cdo 5012/2007 | 31. 3. 2010 | A | Způsobil-li obmyšlený úmyslným jednáním smrt osoby pojištěné pro případ smrti, jde o pojistnou událost obmyšlený je však vyloučen z pojistného plnění. |
| 11 Td 11/2010 | 25. 3. 2010 | A | I v případě, že výkon trestu obecně prospěšných prací nenařídil okresní soud, který uložil tento trest, ale byl přede dnem 1. 1. 2010 nařízen podle §336 odst. 2 tr. ř. v tehdejším znění (tj. před novelou provedenou zákonem č. 41/2009 Sb.) soudem, v jehož obvodu měl odsouzený vykonávat uvedený trest, je s účinností od 1. 1. 2010 příslušný ke všem úkonům týkajícím se dalšího výkonu trestu obecně prospěšných prací (např. k rozhodování o změně druhu a místa jeho výkonu podle §336 odst. 5 tr. ř., o jeho přeměně v nepodmíněný trest odnětí svobody podle §340b tr. ř.) okresní soud, který uložil tento trest. |
| 8 Tdo 211/2010 | 24. 3. 2010 | A | Při posuzování, zda jde o trestný čin úvěrového podvodu podle §250b tr. zák., je nutné v konkrétním případě podle obsahu přezkoumávané smlouvy stanovit, že jde o úvěrovou smlouvu a že se nejedná o jiný druh smlouvy, např. o půjčce, a nebo o úvěrovou smlouvu spočívající v poskytování zboží a služeb na základě tzv. odložených plateb jako je tomu např. u tzv. leasingu. Skutková podstata trestného činu podle §250b tr. zák., je naplněna tehdy, když jde o úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení §497 a násl. obch. zák., kdežto v případě jiných smluv by bylo možné uvažovat o obecném trestném činu podvodu podle §250 tr. zák., avšak za situace, že by byly naplněny i všechny další znaky jeho skutkové podstaty (srov. č. 6/2004 Sb. rozh. tr.). * |
| 8 Tdo 277/2010 | 24. 3. 2010 | A | Není vyloučeno, aby poškozený a současně příbuzný v pokolení přímém napadl rozsudek odvoláním směřujícím proti výroku o vině ve prospěch obviněného. Znění ustanovení §247 odst. 1 tr. ř., hovoří-li o tom, že pokud jde o povinnost k náhradě škody, může v neprospěch obviněného rozsudek napadnout odvoláním též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, toliko upřesňuje procesní práva poškozeného jako osoby oprávněné napadnout rozsudek odvoláním ve smyslu §246 odst. 1 písm. d) tr. ř. (nejen ve prospěch, ale i neprospěch obviněného). Nelze je vykládat jako speciální, omezující ustanovení k ustanovení §247 odst. 2 tr. ř., které zakotvuje oprávnění mimo jiné též příbuzných v pokolení přímém ve prospěch obviněného rozsudek napadnout odvoláním. |
| 26 Cdo 2561/2008 | 23. 3. 2010 | A | V řízení o neplatnost výpovědi pronajímatele z nájmu bytu se ustanovení §120 odst. 2 o. s. ř. neuplatní. |
| 23 Cdo 2924/2009 | 18. 3. 2010 | A | Při posouzení, zda sjednaná výše úroků z prodlení není v rozporu s dobrými mravy, se nepřihlíží ke sjednané smluvní pokutě mezi stranami. Naopak při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty se přihlíží i ke sjednané výši úroků z prodlení. |
| 23 Cdo 3568/2009 | 18. 3. 2010 | A | Speciální právní úprava jednání podnikatele (§13, §15, §16 obch. zák.) obsažená v obchodním zákoníku platí nejen v obchodněprávních vztazích, ale i v případě, že je podnikatel subjektem občanskoprávních vztahů. |
| 8 Tdo 254/2010 | 18. 3. 2010 | A | Při posuzování znaků trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák.*se nelze omezit jen na vlastní obsah slovního prohlášení pachatele. Jeho výroky je třeba hodnotit ve spojení s dalším konáním a projevy této osoby a teprve na základě komplexního posouzení situace je možné učinit závěr, zda se jedná o vyhrůžky způsobilé vzbudit důvodnou obavu z jejich uskutečnění. Nevyžaduje se proto, aby vyhrůžka pachatele konkrétně obsahovala slova přímo vyjadřující vyhrožování usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, pokud přitom činil úkony svědčící o záměru vzbudit v poškozeném důvodnou obavu z usmrcení nebo způsobení těžké újmy (např. když uváděl, že ho měl raději zabít než zmlátit, že práh jeho bytu nikdo nepřekročí, a přitom natahoval spoušťový mechanismus pistole). * Poznámka redakce: Nyní jde o trestný čin nebezpečného vyhrožování podle §353 tr. zákoníku. |
| 21 Cdo 4947/2008 | 16. 3. 2010 | A | Není-li znám dědic spoluvlastnického podílu zemřelého podílového spoluvlastníka, je přípustné, aby žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla podána proti jeho neznámému dědici. |
| 33 Cdo 4080/2007 | 12. 3. 2010 | A | Reálné rozdělení obytného domu (předmětu daru) na bytové jednotky a společné části domu podle zákona č. 72/1994 Sb. nebrání vrácení daru podle §630 obč. zák. dárce se může vůči obdarovanému úspěšně domáhat vrácení těch bytových a nebytových jednotek, včetně spoluvlastnického podílu ke společným částem domu, jejichž vlastníkem zůstal obdarovaný. |
| 31 Cdo 4291/2009 | 10. 3. 2010 | A | Rozpor v judikatuře Nejvyššího soudu lze v rozhodovací činnosti tohoto soudu odstranit jen postoupením věci k rozhodnutí velkému senátu dle §20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li již odlišný právní názor vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatém podle §14 odst. 3 uvedeného zákona, anebo nebyl-li již odlišný právní názor vysloven právě velkým senátem. Byl-li nárok na finanční náhradu podle §13 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uplatněn u soudu, nastalo ve vztahu k němu prodlení ze strany státního orgánu uplynutím zákonné lhůty běžící ode dne doručení žádosti orgánu. Účinky již jednou nastalého prodlení nemohly zaniknout v důsledku změny zákona. Právo na úroky z prodlení se promlčuje jako celek. |
| 22 Cdo 2028/2008 | 2. 3. 2010 | A | Vznikne-li mezi vlastníky sousedních nemovitostí spor o hranice pozemku či parcely, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry parcely v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení. |
| 29 Cdo 1326/2009 | 25. 2. 2010 | A | Usnesení valné hromady akciové společnosti, jímž byl schválen zisk k rozdělení s tím, že podíl na něm bude vyplacen toliko členům orgánů společnosti a nikoliv i jejím akcionářům, je neplatné pro rozpor s ustanovením §178 odst. 1 obch. zák. |
| 23 Cdo 3021/2009 | 25. 2. 2010 | A | Dopravní prostředek ve smlouvě o provozu dopravního prostředku podle §638 odst. 1 obch. zák. je dostatečně určen druhově. |
| 29 Cdo 1899/2008 | 25. 2. 2010 | A | Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je právnickou osobou. Usnesením, jímž rozhodčí soud (rozhodce) rozhodl o nedostatku své pravomoci (§15 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je soud vázán. |
| 8 Tdo 150/2010 | 24. 2. 2010 | A | Jelikož ustanovení trestního zákona o neposkytnutí pomoci (§207, §208) jsou subsidiární k ustanovením trestního zákona o úmyslných poruchových trestných činech proti životu a zdraví (§219 až §222), je souběh těchto trestných činů vyloučen (srov. rozhodnutí č. 21/1983 Sb. rozh. tr.). Proto měl-li řidič motorového vozidla v úmyslu způsobit fyzickým útokem jinému těžkou újmu na zdraví a naplňuje-li jeho jednání všechny zákonné znaky trestného činu ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. (spáchaného třeba jen ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák.), je vyloučeno, aby v něm bylo možno současně spatřovat i zákonné znaky trestného činu neposkytnutí pomoci podle §208 (případně §207) tr. zák. Takového pachatele totiž nelze činit trestně odpovědným za neposkytnutí potřebné pomoci zraněnému, neboť by tak byl fakticky nucen jednat v rozporu s tím, co sledoval (zamýšlel).* *Poznámka redakce: Nyní jde o vztah trestných činů podle ustanovení §145 a §151 (§150) tr. zákoníku. |
| 11 Tdo 1041/2009 | 22. 2. 2010 | A | Zrušení ustanovení obhájce, kterého soud ustanovil obviněnému na jeho žádost z důvodu, že obviněnému byl přiznán nárok na bezplatnou obhajobu (§33 odst. 2, 4 tr. ř.), se vůbec neváže na existenci (zánik) důvodů nutné obhajoby (§36 a §36a tr. ř.), nýbrž výlučně na pominutí důvodů, které vedly k přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (§33 odst. 4 tr. ř.). Pokud v důsledku nesprávného postupu soudu, který s odkazem na ustanovení §39 odst. 1 tr. ř. (tj. s ohledem na pominutí důvodů nutné obhajoby) zruší ustanovení takového obhájce obviněného, přestože nebylo zjištěno, že by pominuly důvody uvedené v ustanovení §33 odst. 2 tr. ř., pro které mu byl obhájce ustanoven, jde o porušení práva obviněného hájit se prostřednictvím svého obhájce. Jestliže tímto postupem byla obhájci znemožněna účast na takovém jednání soudu, v němž bylo učiněno i rozhodnutí ve věci samé (např. obhájce nebyl ani vyrozuměn o konání veřejného zasedání odvolacího soudu a nebyl mu přítomen), pak je naplněn dovol ... |
| 8 Tdo 68/2010 | 17. 2. 2010 | A | Lyžař je povinen přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem, terénním, sněhovým a klimatickým podmínkám, výhledovým poměrům, hustotě provozu, tedy celkové situaci na trati, aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat třeba i na nenadálou překážku v jízdě. Pokud zaviněně nedodrží uvedená pravidla, lze u něj dovodit porušení tzv. obecné prevenční povinnosti uložené každému podle §415 obč. zák. nebo nedodržení potřebné míry opatrnosti. Způsobí- li porušením těchto pravidel jinému těžkou újmu na zdraví, přichází v úvahu při splnění dalších zákonných podmínek právní kvalifikace jeho jednání jako trestného činu ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák.* * Poznámka redakce: Nyní za trestný čin těžkého ublížení na zdraví podle §147 odst. 1 tr. zákoníku. |
| 25 Cdo 4239/2007 | 11. 2. 2010 | A | Odsouzený, na němž byl vykonán trest propadnutí věci na základě rozhodnutí trestního soudu, které bylo zrušeno, nemá nárok na náhradu škody odpovídající hodnotě propadlých věcí, jestliže nepožádal o pokračování v trestním stíhání, které bylo z důvodu amnestie zastaveno. |
| 4 Tdo 2/2010 | 10. 2. 2010 | A | Z ustanovení §250 odst. 2, věty první, tr. ř. vyplývá, že pokud obviněný vzal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně zpět, vztahuje se toto zpětvzetí i na odvolání podané jeho jménem obhájcem. To neplatí, jde-li o obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, popř. o mladistvého, u kterých může obhájce podat odvolání i proti jejich vůli ( §41 odst. 4 tr. ř.). V takových případech je zpětvzetí odvolání samotným obviněným právně neúčinné(srov. č. 58/2009 Sb. rozh. tr.). |
| 29 Cdo 143/2008 | 28. 1. 2010 | A | Námitky týkající se potřeby soupisu a zpeněžování dalšího majetku konkursní podstaty lze v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy účinně uplatnit jen ohledně majetku, jehož existence vyjde (nově) najevo až po rozhodnutí o schválení konečné zprávy. Námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v usnesení o zrušení konkursu pro nedostatek majetku již nezabývá. |
| 29 NSCR 1/2008 | 27. 1. 2010 | A | Usnesení, jímž insolvenční soud odmítá dlužnický insolvenční návrh dle §128 odst. 1 insolvenčního zákona, není usnesením o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, bez zřetele k tomu, že dlužník takový návrh (na povolení oddlužení) podal spolu s insolvenčním návrhem. Z konstrukce §395 insolvenčního zákona plyne, že úprava obsažená v §395 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona směřuje proti návrhům na povolení oddlužení opakovaně podaným touž osobou (po předchozím odmítnutí jejího prvního návrhu na povolení oddlužení) v rámci jednoho a téhož insolvenčního řízení. U insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není scho ... |
| 4 Tz 106/2009 | 27. 1. 2010 | I. Uskuteční-li cyklista jízdu na jízdním kole za situace, kdy současně poruší jak základní povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích, např. je-li jeho schopnost bezpečné jízdy ve smyslu 3 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, snížena požitými alkoholickými nápoji, což mu rovněž neumožňuje počínat si ohleduplně a ukázněně ve smyslu §4 písm. a) téhož zákona, tak i specifické povinnosti cyklisty stanovené v §57 a §58 citovaného zákona a upravující chování cyklisty, technický stav jízdního kola a způsob jízdy na něm, např. poruší-li při jízdě na jízdním kole ve skupině více cyklistů povinnost jet jednotlivě za sebou nebo použije-li k jízdě v noci neosvětlené jízdní kolo, pak za těchto okolností není vyloučeno pokládat porušení těchto povinností za takové jednání, s nímž je zpravidla spojeno zvýšení nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, a učinit tak závěr, že jde o porušení důležité povinnosti uložené mu ... | |
| 23 Cdo 1462/2008 | 25. 1. 2010 | A | Základem pro výpočet výše smluveného úroku z prodlení nemusí být pouze výše částky, s jejímž splacením je dlužník v prodlení, ale i jiná částka (např. celková výše pohledávky). Vždy je však třeba posuzovat přiměřenost výše smluveného úroku z prodlení z hlediska jejího souladu s dobrými mravy. |
| 31 Cdo 158/2008 | 13. 1. 2010 | A | Vůči oprávněné osobě, které byla (do 31.12.2000) vydána věc podle zákona č. 87/1991 Sb., nepůsobí zástavní právo řízené na věci před jejím vydáním. |
| 31 Cdo 4356/2008 | 13. 1. 2010 | A | Sjedná-li si leasingová společnost (pronajímatel) ve smlouvě s leasingovým nájemcem pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně nájemce právo na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po odstoupení od smlouvy, není výkon tohoto práva v rozporu s poctivým obchodním stykem jen proto, že jde o splátky splatné po odstoupení od smlouvy (po odebrání vozidla leasingovému nájemci). Je-li právním důvodem pro plnění ve splátkách smlouva, vzniká věřiteli právo na plnění sjednaných splátek dnem vzniku (účinnosti) smlouvy, která toto právo na dílčí plnění zakládá (pokud jeho vznik neváže na další právní skutečnost – např. převzetí předmětu leasingu nájemcem), nikoli až dnem splatnosti jednotlivých splátek. Právním důvodem vzniku pohledávky, představující souhrn splátek splatných po dni účinnosti odstoupení od smlouvy, je ujednání stran smlouvy o majetkovém vyrovnání pro případ odstoupení od smlouvy, které není v rozporu s dispozitivním ustanovení ... |
| 8 Tdo 1430/2009 | 12. 1. 2010 | A | Zákonná fikce, že se podle §45a odst. 5 tr. zák. na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, hledí, jako by nebyl odsouzen, nastane i tehdy, když pachatel vykonal trest obecně prospěšných prací až poté, kdy již bylo podle §45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto o přeměně tohoto trestu na trest odnětí svobody a došlo k započtení takto vykonaného trestu obecně prospěšných prací do nařízeného trestu odnětí svobody (§38 odst. 2 tr. zák. per analogiam). *)Poznámka redakce: Nyní srov. ustanovení §65 tr. zákoníku o výkonu trestu obecně prospěšných prací a ustanovení §92 per analogiam. |