| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 8 Tdo 1602/2010 | 16. 2. 2011 | A | Za svědka v materiálním smyslu podle §235 odst. 2 písm. e) tr. zák. Nyní jde o o trestný čin vydírání podle §175 tr. zákoníku a zákonný znak uvedený v §175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. lze pokládat osobu, která vnímala skutečnosti, jež mohou být podkladem pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, přičemž vyděračské jednání pachatele je vedeno úmyslem odradit ji od řádného plnění jejích povinností svědka vyplývajících z ustanovení §97 a násl. tr. ř. (k tomu č. 15/2002 Sb. rozh. tr.). Svědkem v materiálním smyslu však není osoba, která je pachatelem (§9 odst. 1 tr. zák. Nyní jde o §22 tr. zákoníku.), spolupachatelem (§9 odst. 2 tr. zák. Nyní jde o §23 tr. zákoníku.) nebo účastníkem (§10 odst. 1 tr. zák. Nyní jde o §24 odst. 1 tr. zákoníku.) trestného činu, o němž má sdělit své poznatky, a proto jí nelze poskytnout proti vydírání zvýšenou ochranu podle §235 odst. 2 písm. e) tr. zák. Jestliže je jako svědek vyslýchána osoba, jejíž trestní věc byla podle §23 odst. 1 tr. ... |
| 7 Tz 5/2011 | 15. 2. 2011 | A | Doručuje-li soud prostřednictvím pošty zásilku určenou do vlastních rukou za podmínek obsažených v §64 odst. 1 tr. ř., jejíž uložení není podle §64 odst. 4 tr. ř. Ve znění účinném do 31. 12. 2011. vyloučeno, potom právní účinky doručení nastanou tzv. fikcí doručení vyplývající z ustanovení §64 odst. 2 tr. ř. Ve znění účinném do 31. 12. 2011. a jen za dodržení zde uvedeného předpokladu, že nebyl-li adresát zásilky zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Vhození písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky upravené jako způsob doručování jiných písemností podle §50 odst. 1 občanského soudního řádu se neuplatní. Vhození písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky je v případě doručování do vlastních rukou faktickým, neformálním úkonem, od kterého se neodvíjejí žádné právní účinky spojené s doručováním. Pokud je do vlastních rukou doručována např. zásilka obsahující vyrozumění o veřejném zasedání a ... |
| 31 Cdo 814/2010 | 9. 2. 2011 | A | Závaznost schváleného transformačního projektu pro oprávněné osoby a orgány družstva (§2 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nevylučuje soudní přezkum, zda kriteria pro výpočet majetkových podílů určená v části třetí a čtvrté zákona č. 42/1992 Sb. nebyla do schváleného transformačního projektu převzata chybně. |
| 31 Cdo 316/2008 | 9. 2. 2011 | A | Na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti (§462 obč. zák.), byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva a (výlučným) nájemcem družstevního bytu, přechází členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu. |
| 31 Cdo 365/2009 | 9. 2. 2011 | A | Mohlo-li by odlišné právní posouzení téhož skutku vést k určení jiného věcně příslušného soudu, nezakládá to odlišnost věcí ve smyslu ustanovení §83 o. s. ř. (jen proto nejde o odlišný předmět sporu). |
| 7 Tdo 71/2011 | 9. 2. 2011 | A | Trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. c) tr. zák. Nyní jde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. se mohl za splnění dalších zákonných podmínek dopustit i pachatel, který jako referent státní správy – vedoucí technik registru vozidel v rozporu se zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve správním řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezených vozidel z ciziny do České republiky, a to na podkladě padělaných a v cizím jazyce vyhotovených dokladů. Lhostejnost k obsahu listin psaných v cizím jazyce může představovat takový typ lhostejnosti pachatele, který je výrazem jeho kladného vztahu k tomu, že nesplnil povinnost vyplývající z jeho pravomoci, a tedy zavinění v nepřímém úmyslu podle §4 písm. b) tr. zák. Nyní jde o ustanovení §15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku. k tomuto zákonnému znaku. ... |
| 5 Tdo 47/2011 | 9. 2. 2011 | A | V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu musí být vždy uvedeno, na základě jakých skutečností lze považovat úkon za neodkladný nebo neopakovatelný. Pokud v tomto protokolu ani v příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků nebyla odůvodněna neodkladnost úkonu, pak je nutné povahu tohoto pochybení zvažovat i z materiálního hlediska, tedy zda i přes chybějící odůvodnění existují v konkrétním případě podmínky pro provedení tohoto úkonu uvedené v §160 odst. 4 tr. ř. |
| 8 Tdo 78/2011 | 2. 2. 2011 | A | Pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle §22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se obviněný dopustil porušením ustanovení §5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, tím, že jako řidič motorového vozidla se na výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, nebrání jeho trestnímu stíhání pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 tr. zák. Nyní jde o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku., jestliže bylo zjištěno, že řídil motorové vozidlo skutečně pod vlivem alkoholu. S ohledem na odlišnost posuzovaných jednání, jakož i jejich následků v takovém případě nejde o porušení zákazu „ne bis in idem“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluv ... |
| 11 Tdo 1295/2010 | 31. 1. 2011 | A | Jestliže cizinec získal povolení k trvalému pobytu na území České republiky na základě účelového souhlasného prohlášení o určení otcovství k dítěti, za jehož druhého rodiče jím byl v rozporu se skutečností označen český státní občan, jde o povolení získané na podkladě právního úkonu, kterým se obchází zákon /§87l odst. 1 písm. b) zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném od 21. 12. 2007 do 31. 12. 2010, §87l odst. 1 písm. c) téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2011/, a proto pobyt cizince na území České republiky nelze pokládat za oprávněný. Za této situace je trestným činem napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle §171d odst. 1 tr. zák. jednání pachatele, který za účelem získání povolení k trvalému pobytu pro cizince zjedná osobu (českého státního občana), jež účelově (zejména za úplatu) učiní nepravdivé prohlášení o svém otcovství k dítěti cizince, popřípadě provede-li pachatel i další úkony potřebné pro udělení p ... |
| 33 Cdo 2634/2008 | 28. 1. 2011 | A | Jelikož občanský zákoník neupravuje otázku ujednání o splatnosti dluhu ponechané na vůli věřitele, platí v občanskoprávních vztazích, že věřitel může dlužníka požádat o jeho splnění kdykoliv z toho pak plyne ten důsledek, že za den rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat den, který následuje po vzniku dluhu. |
| 29 Cdo 2181/2008 | 27. 1. 2011 | A EU | Jestliže slovenský soud prohlásí konkurs na majetek dlužníka, který je účastníkem soudního řízení v České republice, a týká-li se spor v České republice majetku náležejícího podle slovenského práva do konkursní podstaty takového dlužníka, přerušuje se řízení v České republice za stejných podmínek, za nichž by se v době prohlášení konkursu přerušilo, kdyby konkurs prohlásil český soud. |
| 23 Cdo 3088/2008 | 27. 1. 2011 | A | Bankovní zárukou lze zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu. |
| 4 Tdo 1517/2010 | 27. 1. 2011 | A | I. Za silné rozrušení, které je omluvitelným hnutím mysli ve smyslu §141 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu zabití, nelze považovat rozrušení pachatele vyvolané jeho hněvem a vztekem (např. v důsledku nadměrného hluku oslavujících osob) ve spojení s vlivem alkoholických nápojů, které požil. II. V případě neukončeného pokusu stačí k zániku jeho trestnosti podle §8 odst. 3 písm. a) tr. zák., že se pachatel dobrovolně zdrží dalšího jednání, které považuje za potřebné k dokonání činu (viz rozhodnutí pod č. 16/1979 Sb. rozh. tr.). V případě ukončeného pokusu obvykle nestačí pouhé zdržení se dalšího jednání jako u neukončeného pokusu, nýbrž je třeba dobrovolného aktivního zásahu pachatele k odstranění nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu (popřípadě je třeba dobrovolně učinit oznámení o pokusu v době, kdy takové nebezpečí mohlo být ještě odstraněno příslušným orgánem). Trestnost již ukončeného pokusu nezanikne upuštěním od opakování pokusu ... |
| 29 Cdo 3619/2009 | 26. 1. 2011 | A | Aby bylo možno určité osoby považovat za jednající ve shodě ve smyslu ustanovení §66b odst. 1 obch. zák., musí jejich vzájemné srozumění směřovat k nabytí, postoupení, výkonu či jiné dispozici s hlasovacími právy v určité osobě a k tomuto cíli musí být směřováno proto, aby osoby takto jednající ovlivnily chování této osoby. Teprve tehdy, jsou-li splněna všechna uvedená kriteria, lze dotčené osoby považovat za jednající ve shodě. |
| 25 Cdo 5162/2008 | 26. 1. 2011 | A | Právo na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle §1 odst. 3 a §31a odst. 2, 3 zákona č. 82/1998 Sb. má ryze osobní charakter a smrtí oprávněné osoby (věřitele) zaniká (§579 odst. 2 obč. zák.). |
| 25 Cdo 3375/2008 | 26. 1. 2011 | A | Odpovědnost státu za škodu způsobenou správním rozhodnutím, jehož nicotnost byla vyslovena soudem, se řídí ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb., která upravují odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. |
| 29 NSCR 30/2010 | 20. 1. 2011 | A | I. Jestliže insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku nespojil rozhodnutí o prohlášení konkursu, ačkoli dlužníka, který je podnikatelem, z reorganizace vylučuje úprava obsažená v §316 odst. 3 insolvenčního zákona (§148 odst. 1 insolvenčního zákona), není při vydání rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku vázán požadavkem vyčkat skončení (první) schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (§149 odst. 1 insolvenčního zákona) ani usnesením o způsobu řešení úpadku přijatým schůzí věřitelů (§152 insolvenčního zákona). II. Je-li dlužník podnikatelem, u kterého je reorganizace podle insolvenčního zákona - objektivně vzato - přípustná, nelze s rozhodnutím o úpadku spojit bez dalšího i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a předmětem jednání první schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku je vždy též bod nabízející schůzi věřitelů hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku. Insolvenční soud v takovém případě není oprávněn rozhodnout o dlužníkově včas podaném ... |
| 29 Cdo 3582/2010 | 20. 1. 2011 | A | Poučení, jak má v insolvenčním řízení postupovat přihlášený věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání účinně popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, se takovému věřiteli v případě, že je při přezkumném jednání přítomen, má dostat již při tomto jednání. Nestane-li se tak, pak písemné vyrozumění ve smyslu ustanovení §197 odst. 2 insolvenčního zákona, splňující náležitosti vymezené vyhláškou č. 311/2007 Sb., musí insolvenční správce zaslat nejen těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kteří se přezkumného jednání nezúčastnili, nýbrž i těm věřitelům popřené nevykonatelné pohledávky, kterým se - ač byli přítomni - náležitého poučení při přezkumném jednání nedostalo. |
| 7 Tdo 16/2011 | 19. 1. 2011 | A | Spolupachatel trestného činu loupeže podle §234 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. Nyní jde o trestný čin loupeže podle §173 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku., který sice sám fyzicky nenapadl poškozeného, odpovídá podle §9 odst. 2 tr. zák. Nyní jde o ustanovení §23 tr. zákoníku. za těžkou újmu na zdraví poškozeného, byla-li mu způsobena jednáním jiného spolupachatele v rámci společného jednání všech spolupachatelů při uskutečňování jejich společného úmyslu. Jestliže došlo ke spáchání trestného činu úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, pak skutečnost, že některá z nich jednala ve stavu zmenšené příčetnosti podle §32 odst. 1 tr. zák. Nyní jde s určitou modifikací o ustanovení §27 tr. zákoníku., nemá žádný význam ani pro závěr o jejich spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., ani pro trestní odpovědnost dalších spolupachatelů. |
| 8 Tdo 1619/2010 | 19. 1. 2011 | A | Pro závěr o zavinění z vědomé nedbalosti podle §16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku nestačí pouhé zjištění, že pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, ale je nutno zjišťovat všechny skutečnosti, z nichž by bylo možno spolehlivě dovodit, že bez přiměřených důvodů spoléhal, že porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nezpůsobí. K posouzení přiměřenosti jeho důvodů nutno přistoupit z hlediska zkušeností pachatele a ostatních okolností případu (srov. č. 45/1965 Sb. rozh. tr.). Jestliže je věc koupena za neobvykle nízkou cenu nebo za cenu, jež neodpovídá té, za niž se jako nová prodává, nelze jen z této okolnosti vyvozovat, že osoba ji kupující věděla, že byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou, a že tak za splnění dalších zákonných podmínek spáchala přečin podílnictví z nedbalosti podle §215 odst. 1 tr. zákoníku, a to z vědomé nedbalosti. Rozhodnutím není řešena otázka zavinění z nevědomé nedb ... |
| 3 Tdo 709/2010 | 19. 1. 2011 | A | I. Ustanovení §163 odst. 1 tr. ř., které vyžaduje v určitých případech souhlas poškozeného s trestním stíháním, se uplatní jen tehdy, je-li poškozeným fyzická osoba. Proto byla-li trestným činem způsobena škoda na majetku právnické osoby (např. obchodní společnosti) nebo je-li právnická osoba z jiného důvodu poškozeným (§43 odst. 1 tr. ř.), není trestní stíhání podmíněno souhlasem této právnické osoby, která nemůže být vůči podezřelému nebo obviněnému ve vztahu, jaký předpokládá ustanovení §100 odst. 2 tr. ř. To platí i za situace, jestliže členem statutárního orgánu nebo společníkem takové poškozené právnické osoby je fyzická osoba, která je vůči podezřelému nebo obviněnému ve vztahu uvedeném v §100 odst. 2 tr. ř. II. Bylo-li tedy vedeno trestní stíhání obviněného bez souhlasu poškozené právnické osoby, byť členem jejího statutárního orgánu nebo společníkem je fyzická osoba, která je vůči obviněnému ve vztahu uvedeném v §100 odst. 2 tr. ř., nelze dovodit, že takové trestní st ... |
| 23 Cdo 2667/2008 | 13. 1. 2011 | A | Název kraje jakožto vyššího územního samosprávného celku není před neoprávněným užitím chráněn podle §12 odst. 1 ve spojení s §10 odst. 1 obch. zák., ale podle §19b odst. 2 obč. zák. Užití názvu „kraje“ pro podnikatelské účely je neoprávněným zásahem do oprávněných zájmů „kraje“. |
| Cpjn 203/2010 | 12. 1. 2011 | A | I. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě celkového bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. II. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu ustanovení §7 odst. 3 vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že, zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za z ... |
| 7 Tdo 1429/2010 | 12. 1. 2011 | A | Příslušník Policie České republiky je povinen vypovídat jako svědek v trestním řízení i o skutečnostech, ohledně nichž je jinak podle §115 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, povinen zachovávat mlčenlivost, tj. o skutečnostech, s nimiž se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Podle §115 odst. 3 citovaného zákona se totiž policista nemůže dovolávat povinnosti mlčenlivosti mimo jiné vůči orgánům činným v trestním řízení, takže před svým výslechem nemusí být zproštěn této povinnosti podle §115 odst. 4 citovaného zákona a neplatí u něj ani zákaz výslechu podle §99 odst. 2 tr. ř. |
| 8 Tdo 1499/2010 | 12. 1. 2011 | A | Zjištění, že se v konkrétním případě jedná o faktickou konzumpci, nelze opírat jen o srovnání trestních sazeb v úvahu přicházejících trestných činů spáchaných v jednočinném souběhu, ale je na ni nutné usuzovat z faktického průběhu činu (rozhodnutí č. 10/1987-II. Sb. rozh. tr.). Právě podle okolností, za nichž byl čin spáchán, a s přihlédnutím k jeho povaze a závažnosti (společenské škodlivosti) je možné dojít k závěru o tom, zda je trestný čin prostředkem jen relativně malého významu ve srovnání se základním trestným činem nebo vedlejším, málo významným produktem základního trestného činu. |