Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2017

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
29 NSCR 94/2015 30. 3. 2017 A Ve věcech, v nichž se místní příslušnost soudu odvozuje (ve smyslu §85 odst. 1 o. s. ř.) od obecného soudu, v jehož obvodu má bydliště (a nemá-li bydliště, v jehož obvodu se zdržuje) fyzická osoba, která podává návrh, jímž se příslušné řízení zahajuje [jak je tomu (ve shodě s §7b odst. 1 insolvenčního zákona) i v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem dlužníka - fyzické osoby, která není podnikatelem], vychází soud (pro účely posouzení místní příslušnosti) z těch údajů, jež taková osoba o svém bydlišti (respektive místu, kde se zdržuje) sama uvede v návrhu na zahájení řízení. Nevyjdou-li v řízení (v době, kdy je soud oprávněn otázku místní příslušnosti zkoumat) najevo skutečnosti, jež zpochybňují údaj o bydlišti osoby, která podala návrh na zahájení řízení (respektive o místu, kde se taková osoba zdržuje), není soud povinen sám „vyšetřovat“ (ujišťovat se), zda jej takový navrhovatel o svém bydlišti informuje pravdivě.
21 Cdo 1144/2016 30. 3. 2017 A Za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení §51 odst. 3 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), se nepovažuje stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení §462 obč. zák. Pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění uzavřené pojištěným (zůstavitelem) není předmětem dědického řízení a stát na ně z titulu odúmrti nemá právo, nebyl-li určen jako obmyšlený.
29 ICdo 28/2016 30. 3. 2017 A Přidělení věci do jiného soudního oddělení podle §160 odst. 2 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) bránila (zásadně) skutečnost, že ve věci již byl (soudcem, jemuž byla věc dle rozvrhu práce původně přidělena) učiněn úkon.
29 NSCR 50/2015 30. 3. 2017 A Vyjde-li po pravomocném skončení insolvenčního řízení (poté, co soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem) najevo, že v důsledku pochybení insolvenčního soudu nebylo s dlužníkovým věřitelem jednáno jako se „známým věřitelem“ dlužníka dle §430 insolvenčního zákona, nejde o okolnost, jež by insolvenčnímu soudu bránila ve vydání usnesení, jímž dlužníka, který splnil řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, osvobodí od placení zbytku dluhů (včetně dluhu, jenž odpovídá neuspokojené pohledávce takového „známého věřitele“).
33 Cdo 2055/2015 30. 3. 2017 A Dlužník s dispozičními oprávněními je osvobozen od soudních poplatků v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, až od okamžiku, kdy insolvenční soud zjistil jeho úpadek (od rozhodnutí o úpadku dlužníka).
21 Cdo 1843/2016 30. 3. 2017 A Za situace, kdy zůstavitel povolal rovným dílem více závětních dědiců k určitému podílu z pozůstalosti (určenému konkrétní věcí nebo procentem či zlomkem), nastává přirůstání uvolněného dědického podílu dědice, který nedědí (§1504 o. z.) k podílům ostatních spoludědiců uvolněný podíl tudíž nepřipadne zákonným dědicům.
22 Cdo 308/2017 29. 3. 2017 A Osoba, které byl stanoven dobývací prostor (§27 odst. 1 horního zákona), nemůže těžit nerosty na cizím pozemku, jestliže jí nesvědčí i soukromoprávní titul, umožňující užívání tohoto pozemku k hornické činnosti.
29 Cdo 6030/2016 29. 3. 2017 A Insolvenční správce je dle §11 odst. 2 písm. n) a o) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků toliko v insolvenčním řízení a v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku na jiná řízení se osvobození od soudních poplatků podle §11 odst. 2 písm. n) a o) zákona o soudních poplatcích nevztahuje. Osoba, kterou soud podle §191 odst. 4 o. z. jmenoval likvidátorem právnické osoby, byť byla jmenována ze seznamu insolvenčních správců, nepůsobí ve funkci insolvenčního správce, ale likvidátora, a ani osobní osvobození od soudních poplatků se na ni tudíž nevztahuje.
5 Tdo 1425/2016 29. 3. 2017 A V případě přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 tr. zákoníku není vyloučeno, aby pachatel jedním skutkem zatajil účetnictví, a ohrozil tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně ve smyslu §254 odst. 1 tr. zákoníku (např. tím, že po získání účetnictví po nabytí obchodního podílu a jmenování jednatelem je umístil na neznámé místo a tvrdí, že je nikdy nezískal), dalším skutkem pak uvedl nepravdivé údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku ve smyslu §254 odst. 2 tr. zákoníku (např. uvedl v nich fiktivní sídlo, neexistující osobu jako člena statutárního orgánu obchodní společnosti apod.). Tomu však musí odpovídat výrok rozsudku, v němž je třeba oba skutky popsat tak, aby byly dostatečně rozlišeny. Nejde o nepravdivý údaj ve smyslu §254 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku, pokud je jako statutární orgán obchodní společnosti uvedena skutečně existující osoba, která se stala se svým souhlasem formálně bezvadným způsobem tím ...
5 Tdo 1106/2016 29. 3. 2017 A II. Ustanovení §256 tr. zákoníku o trestném činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě není normou s blanketní, ani s odkazovací skutkovou podstatou, neboť se nedovolává ani obecně, ani konkrétně mimotrestního předpisu, který by bylo třeba užít nebo jehož porušením je podmíněna trestní odpovědnost. Tento trestný čin lze spáchat i v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky malého rozsahu, u níž se nemusí konat zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách. II. Ustanovení §256 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obsahuje alternativně více znaků vyjadřujících zvláštní postavení pachatele, které podmiňují použití vyšší trestní sazby a spočívají v tom, že pachatel spáchá čin uvedený v §256 odst. 1 tr. zákoníku jako člen hodnotící komise, vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, licitátor nebo jako člen organizované skupiny. I když zde není výslovně uveden „zadavatel veřejné zakázky“, lze ho považovat za speciální př ...
7 Tdo 249/2017 29. 3. 2017 A Podstatné vady řízení, pro které je třeba hlavní líčení provést znovu (§219 odst. 3 věta první tr. ř.), je nutno z hlediska použitelnosti výpovědí obviněných, svědků a znalců podaných v předchozím hlavním líčení zatíženém takovou vadou posuzovat individuálně, zejména s přihlédnutím k tomu, zda přečtením těchto výpovědí z protokolu o hlavním líčení a jejich důkazním použitím nedochází k porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jestliže je třeba hlavní líčení provést znovu jen z toho důvodu, že je konal samosoudce, ačkoli je měl podle §314a odst. 2 tr. ř. konat senát z důvodu nutnosti ukládání souhrnného trestu ve vztahu k trestu uloženému v řízení před senátem, lze dřívější výpovědi z protokolu o hlavním líčení konaném před samosoudcem za splnění podmínek §207 odst. 2, §211 odst. 1, §211 odst. 2 písm. a), §211 odst. 3, §211 odst. 4 nebo §211 odst. 5 tr. ř. přečíst a vycházet z nich při rozhodování věci.
23 Cdo 1539/2015 28. 3. 2017 A EU Má-li rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) obdobné účinky jako prohlášení konkursu na majetek dlužníka českým soudem, zkoumá soud ve vztahu k takovému účastníku řízení předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků (§138 o. s .ř.) stejně, jako kdyby šlo o účastníka řízení, na jehož majetek prohlásil konkurs český soud.
5 Tdo 1249/2016 22. 3. 2017 A Při právní kvalifikaci činu obviněných manželů, kteří společným jednáním zmařili i jen částečně jednak společné závazky a jednak samostatné závazky vůči jejich věřitelům, jako trestného činu poškozování věřitele podle §256 tr. zák. (nyní poškození věřitele podle §222 tr. zákoníku), je třeba rozlišit, který z manželů má na základě závazkového právního vztahu vůči věřiteli postavení dlužníka, tj. zda jeho jednání představuje poškozování vlastního věřitele podle §256 odst. 1 tr. zák. (nyní §222 odst. 1 tr. zákoníku) nebo poškozování věřitele jiné osoby ve smyslu §256 odst. 2 tr. zák. (nyní §222 odst. 2 tr. zákoníku). Takové společné jednání manželů, kterým při naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele způsobili škodu velkého rozsahu, je třeba posoudit u každého z nich jako trestný čin poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. [nyní poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 4 ...
33 Cdo 2694/2016 22. 3. 2017 A K vyřízení reklamace podle §19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. je nezbytné, aby kupující umožnil prodávajícímu o reklamaci rozhodnout, což se neobejde bez posouzení, zda předmět koupě skutečně vykazuje vytčené vady předložení věci v určeném místě k takovému posouzení není vždy nezbytné.
5 Tdo 1249/2016 22. 3. 2017 A Při právní kvalifikaci činu obviněných manželů, kteří společným jednáním zmařili i jen částečně jednak společné závazky a jednak samostatné závazky vůči jejich věřitelům, jako trestného činu poškozování věřitele podle §256 tr. zák. (nyní poškození věřitele podle §222 tr. zákoníku), je třeba rozlišit, který z manželů má na základě závazkového právního vztahu vůči věřiteli postavení dlužníka, tj. zda jeho jednání představuje poškozování vlastního věřitele podle §256 odst. 1 tr. zák. (nyní §222 odst. 1 tr. zákoníku) nebo poškozování věřitele jiné osoby ve smyslu §256 odst. 2 tr. zák. (nyní §222 odst. 2 tr. zákoníku). Takové společné jednání manželů, kterým při naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele způsobili škodu velkého rozsahu, je třeba posoudit u každého z nich jako trestný čin poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. [nyní poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 4 ...
21 Cdo 1981/2016 16. 3. 2017 A Povaha řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním nevylučuje, aby předseda senátu učinil výzvu ve smyslu ustanovení §114b o. s. ř.
20 Cdo 5045/2016 15. 3. 2017 A EU Právní věta: Potvrzení evropského exekučního titulu podle Nařízení (ES) č. 805/2004 nemusí obsahovat konkrétní výši úroků (z prodlení), pokud tato výše vyplývá z (evropského) exekučního titulu, který je nedílnou součástí potvrzení, a je zřejmé, že potvrzení evropského exekučního titulu se vztahuje i na tyto úroky (z prodlení).
32 Cdo 1051/2015 9. 3. 2017 A Předpokladem vzniku nároku provozovatele výrobny elektrické energie využívající sluneční záření na výkupní ceny elektřiny stanovené pro rok 2010 je skutečnost, že výrobce začal do konce tohoto roku v souladu s pravomocným rozhodnutím o udělení licence vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy. Tento předpoklad není splněn, jestliže dodávky byly prováděny bezesmluvně a bez připojení k přenosové nebo distribuční soustavě provedeného provozovatelem příslušné soustavy.
21 Cdo 4172/2016 9. 3. 2017 A Účetní doklad není způsobilým předmětem zadržovacího práva a nemůže být ve smyslu ustanovení §1395 o. z. zadržen k zajištění dluhu.
31 Cdo 3375/2015 8. 3. 2017 A EU Užívá-li vlastník svoji ochrannou známku tak, že naplní definiční znaky nekalé soutěže, pak je třeba proti takovému užívání ochránit toho, kdo je takovým jednáním zasažen, a to způsoby uvedenými v §2988, větě první, o. z., tedy i uložením povinnosti zdržet se užívání zapsané ochranné známky. Právo k obchodní firmě patří mezi tzv. práva na označení a je považováno za jedno z tzv. průmyslových práv, ve sporech o nárocích z něj vycházejících je proto v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze, který rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.
Cpjn 202/2016 8. 3. 2017 A 1. Pro rozhodování odvolacího soudu o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření je rozhodující stav, který tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného usnesení to platí i pro řízení ve věcech předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 2. Při rozhodování o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření odvolací soud nepřihlíží k tomu, že po vyhlášení (vydání) usnesení soudem prvního stupně pominuly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, popřípadě že bylo předběžné opatření soudem prvního stupně posléze zrušeno nebo že ze zákona zaniklo.
30 Cdo 5080/2016 7. 3. 2017 A Odškodňovací řízení o nároku na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou stále trvajícího řízení nelze přerušit dle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. z důvodu dalšího průběhu posuzovaného řízení.
7 Tdo 1634/2016 1. 3. 2017 A Rozhoduje-li soud o trestu poté, co podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zruší pravomocný rozsudek jiného soudu ve výroku o vině o pokračujícím trestném činu (resp. v části výroku o vině) a v celém výroku o trestu, pak nepřichází v úvahu, aby tentýž výrok o trestu rušil ještě výrokem podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, i kdyby jinak měl být ukládán souhrnný trest. Jestliže na zrušený výrok o trestu obsahově navazují další rozhodnutí, která vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu, je třeba je také zrušit.
22 Cdo 466/2015 28. 2. 2017 A Státní podnik je oprávněn domáhat se zřízení nezbytné cesty ke stavbám ve vlastnictví státu podle §151o odst. 3 obč. zák. toto oprávnění není dotčeno vstupem státního podniku do likvidace.
29 Cdo 4197/2015 28. 2. 2017 A Pro zakladatelské právní jednání ústavu postačuje písemná forma.
30 Cdo 2784/2016 28. 2. 2017 A EU Odpor proti platebnímu rozkazu nelze považovat za účast žalovaného na řízení ve smyslu čl. 26 odst. 1 nařízení Brusel I bis, a to ani tehdy, uplatní-li v něm žalovaný věcnou obranu.
29 Cdo 363/2015 28. 2. 2017 A Osobou, která ve smyslu §237 odst. 1 insolvenčního zákona měla prospěch z dlužníkova neúčinného právního úkonu, je i osoba (věřitel), které dlužník ve smyslu §332 odst. 1 obch. zák. splnil dluh (jako „třetí osoba“) za jejího dlužníka.
29 ICdo 13/2015 28. 2. 2017 A Pro posouzení, zda dlužník „učinil“ zvýhodňující právní úkon ve lhůtě vymezené ustanovením §241 odst. 4 insolvenčního zákona, je rozhodující okamžik, kdy právní úkon nabyl právní účinnosti (kdy nastaly jeho právní účinky), tedy okamžik, kdy projev vůle dlužníka skutečně vyvolal právní následky, které vedou ke zvýhodnění některého z jeho věřitelů (tím, že se mu dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu) [srov. §241 odst. 1 insolvenčního zákona].
22 Cdo 4079/2016 28. 2. 2017 A Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště podle §30 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, soud určí ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému zřizuje věcné břemeno v tomto případě nelze při stanovení náhrady vycházet z jiných okolností věci.
29 Cdo 5604/2015 28. 2. 2017 A Ustanovení §56 odst. 5 obch. zák. modifikuje rozsah (výši) zákonného ručení společníků za závazky společnosti při prohlášení konkursu na majetek společnosti nestanoví další (novou) podmínku pro ručení společníků za závazky společnosti,spočívající ve včasném přihlášení pohledávky v konkursním řízení (nebo v insolvenčním řízení, ve kterém je úpadek společnosti řešen konkursem). Nepřihlásí-li věřitel včas pohledávku za společností do konkursního řízení (nebo do insolvenčního řízení, v němž je úpadek společnosti řešen konkursem), ručí společníci společnosti za její závazek jen do výše, ve které by pohledávka věřitele nebyla uspokojena v konkursu, kdyby byla přihlášena včas.
30 Cdo 5103/2015 28. 2. 2017 A Na případ účasti vlastníka sousední nemovité věci ve stavebním řízení o vydání stavebního povolení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tudíž je nezbytné posuzovat přiměřenost jeho délky jako celek ve smyslu §13 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29 ICdo 12/2015 28. 2. 2017 A Ustanovení §41 obč. zák. upravující částečnou neplatnost právního úkonu lze analogicky použít i na odporovatelnost (neúčinnost) právního úkonu. Vzhledem k odlišnostem v právní úpravě institutu započtení v insolvenčním zákoně (oproti úpravě obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání) je nezbytné judikaturní závěry při posuzování odporovatelnosti a neúčinnosti započtení v konkursním právu, pro poměry té které věci vždy poměřovat úpravou, která v insolvenčním zákoně započtení (za určitých podmínek a nikoli v každé fázi insolvenčního řízení) připouští. Korektivem by zde měla být úvaha, že započtení nebude neúčinným právním úkonem, kdyby se stejným výsledkem mohlo být provedeno i v průběhu insolvenčního řízení. Na neúčinnost započtení lze zásadně usuzovat jen tehdy, je-li neúčinný právní úkon, z nějž vzešla pohledávka, kterou věřitel dlužníka, ohledně kterého je vedeno insolvenční řízení, použil k započtení.
29 Cdo 571/2015 28. 2. 2017 A Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření listiny nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v §185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl.
29 NSCR 9/2016 28. 2. 2017 A Insolvenčnímu správci nepřísluší (vedle odměny určené ustanovením §2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2013) odměna za "inkaso" pohledávek dlužníka, jimiž byly zajištěny pohledávky věřitelů dlužníka, realizované v období od právní moci rozhodnutí o povolení reorganizace do přeměny reorganizace v konkurs.
4 Tdo 49/2017 28. 2. 2017 A Pravomocné postižení obviněného za přestupek, jehož se dopustil tím, že ve lhůtě uvedené v §29 odst. 1 písm. j) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, neodevzdal zbrojní průkaz, zbraň a průkaz zbraně, není překážkou jeho trestnímu stíhání pro přečin nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný tím, že po uplynutí této lhůty i nadále přechovával neodevzdanou zbraň, neboť nejde o týž skutek, pro který již byl postižen v přestupkovém řízení. Samotné neodevzdání zbraně v zákonem stanovené lhůtě, o kterém bylo rozhodnuto v přestupkovém řízení, je počátkem páchání přečinu nedovoleného ozbrojování.
25 Cdo 1970/2015 22. 2. 2017 A Provozovatelem letadla odpovědným objektivně za škodu způsobenou zvláštní povahou jeho provozu (§427 odst. 2 obč. zák.) je vlastník letadla, není-li v leteckém rejstříku uvedena jiná osoba jako provozovatel. Osoba odlišná od vlastníka může být provozovatelem letadla, ačkoliv v leteckém rejstříku zapsána není, jestliže zápis neodpovídá skutečnému stavu věci a právním poměrům ohledně letadla, má-li tato osoba k letadlu taková práva a oprávnění, jež jí umožňují s ním v dostatečně širokém rozsahu disponovat, užívat ho ke své činnosti a vlastním jménem je fakticky provozovat.
29 Cdo 854/2015 22. 2. 2017 A [1] V řízení o odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně nepřiznal účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, odvolací soud nezkoumá, zda soud prvního stupně je věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni (§212a odst. 6 o. s. ř.). [2] V konkursních poměrech podle zákona č. 328/1991 Sb. zakládalo ustanovení §9 odst. 3 písm. i) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2007 věcnou příslušnost krajského soudu k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jen tehdy, šlo-li o spor mezi úpadcem - podnikatelem a správcem „jeho“ konkursní podstaty (správcem konkursní podstaty tohoto úpadce - podnikatele).
29 Cdo 1104/2016 22. 2. 2017 A I. V důsledku podřízení obchodní korporace zákonu o obchodních korporacích postupem podle §777 odst. 5 tohoto zákona se nadále (od účinnosti této změny zakladatelského právního jednání) neuplatní domněnka zakotvená (pro obchodní korporace vzniklé před 1. lednem 2014) v §777 odst. 4 uvedeného zákona. II. Nedojde-li změnou společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným podle §777 odst. 5 z. o. k. k zásahu do práv a povinností všech společníků, což je nutné posuzovat v každé společnosti individuálně, v závislosti na obsahu společenské smlouvy, není k usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nezbytný souhlas všech společníků podle §171 odst. 2 in fine z. o. k. III. Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení h ...
21 Cdo 1575/2016 21. 2. 2017 A Smlouvou lze zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka panujících pozemků tak, že vlastník zatížených pozemků je povinen zdržet se na těchto pozemcích vybudování a provozování obchodního zařízení určitého druhu.
30 Cdo 519/2015 21. 2. 2017 A Řízení o udělení povolení k restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, podle §14a odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je řízením, v němž správní orgán rozhoduje o občanských právech nebo závazcích účastníka ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb.
20 Cdo 1874/2016 20. 2. 2017 A Exekuci srážkami ze mzdy manžela povinného a přikázáním jiné pohledávky manžela povinného, prováděnou na základě exekučních příkazů vydaných soudním exekutorem podle §262a odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2015, nelze od 1. 7. 2015 nadále provádět.
11 Tdo 11/2017 16. 2. 2017 A Skutečnost, že obviněný užívá omamné a psychotropní látky nebo je na nich závislý, sama o sobě neznamená, že není schopen náležitě se hájit vzhledem ke svým duševním vadám. Důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 2 tr. ř. v tomto případě bude dán, pokud uvedené skutečnosti měly za následek vznik duševní nemoci nebo jiného významného poškození mentálních funkcí obviněného, vyvolávající pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
Cpjn 23/2016 15. 2. 2017 A I. V řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout i o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. II. Omezit posuzovanou osobu ve svéprávnosti k výkonu volebního práva lze jen výrokem soudního rozhodnutí (výslovně).
5 Tdo 1482/2016 15. 2. 2017 A Obviněný, který je jediným jednatelem i společníkem ve více společnostech s ručením omezeným, se při převádění majetku z jedné takové obchodní společnosti do jiné, pokud takovým činem poškodí či zvýhodní věřitele té obchodní společnosti, jejíž majetek převedl, nedopouští přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2 tr. zákoníku, může se však dopustit jiného trestného činu, např. trestných činů poškození věřitele podle §222 tr. zákoníku či zvýhodnění věřitele podle §223 tr. zákoníku. Takové jednání obviněného totiž zpravidla nezasahuje individuální objekt trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle §255 odst. 2 tr. zákoníku, protože nikterak neovlivňuje rovnost na trhu, nejde o nepřípustný zásah a zneužití postavení obviněného v orgánech dvou podnikatelů při jejich konkurenčním boji, je-li jediným smyslem a podstatou jeho jednání pouze tzv. vyvedení majetku z jím ovládané obchodní společnosti, která je ve špatném ekonomi ...
8 Tdo 1601/2016 15. 2. 2017 A Trestný čin podvodu podle §209 tr. zákoníku může být spáchán také tím, že pachatel, který není plátcem daně z přidané hodnoty ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, záměrně vyúčtuje odběratelům, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty, a získá od nich platbu odpovídající účtované ceně navýšené o daň z přidané hodnoty, aniž by je informoval o tom, že není plátcem této daně. Škodou je částka ve výši pachatelem účtované daně z přidané hodnoty. Z hlediska vzniku a výše škody nemá význam skutečnost, zda a s jakým výsledkem poškozený jako daňový poplatník u svého finančního úřadu požadoval odpočet daně z přidané hodnoty, protože trestný čin podvodu podle §209 tr. zákoníku byl dokonán okamžikem, kdy poškozený uhradil pachateli cenu navýšenou o daň z přidané hodnoty.
8 Tdo 1787/2016 31. 1. 2017 A EU V případě účastenství podle §24 tr. zákoníku platí pro založení místní příslušnosti soudu tatáž zásada jako u hlavního pachatele. Místem, kde byl trestný čin spáchán, je nejen místo, kde hlavní pachatel naplňuje znaky objektivní stránky trestného činu, ale i místo, kde své jednání realizuje formou organizátorství, návodu nebo pomoci účastník na tomto trestném činu (srov. §22 tr. ř.). Tato zásada se v jeho případě užije jen tehdy, je-li proti němu trestní řízení vedeno odděleně od trestního řízení vedeného proti hlavnímu pachateli. Dojde-li však ke spojení těchto věcí, je pro takové společné řízení soud příslušný k řízení proti hlavnímu pachateli (§21 odst. 2 tr. ř.).
29 Cdo 2737/2014 31. 1. 2017 A Správce konkursní podstaty úpadce neporuší povinnost postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí (§8 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2007) tím, že si před zahájením sporu s osobou, o níž má důvod se domnívat, že je úpadcovým dlužníkem, nevyžádá (vzhledem k majetkové nedostatečnosti konkursní podstaty) od konkursních věřitelů zálohu na krytí náhrady nákladů řízení, jež by mohly být přiznány na účet konkursní podstaty úpadcovu dlužníku, kdyby správce konkursní podstaty spor prohrál ustanovení §27 odst. 4 poslední věty uvedeného zákona k tomuto účelu neslouží.
23 Cdo 4297/2015 31. 1. 2017 A Vynaložil-li pojištěný sám se souhlasem poškozené náklady na provedení demolice stavby, která byla poškozena jednáním pojištěného, přičemž k provedení demolice byla poškozená jako vlastník objektu povinna, má pojištěný podle §44 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, proti pojistiteli právo na úhradu těchto nákladů, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozené pojistitel.
29 NSCR 4/2015 31. 1. 2017 A Poměr insolvenčního správce, jímž je veřejná obchodní společnost, k zástupci dlužníkova věřitele, jímž je společník této veřejné obchodní společnosti, je v situaci, kdy takový věřitel má (spolu s dalším věřitelem, s nímž tvoří koncern) výrazný vliv na chod insolvenčního řízení, důvodem pro vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení (§24 odst. 1 insolvenčního zákona) a tedy pro jeho odvolání z funkce postupem dle §31 insolvenčního zákona.
11 Tvo 1/2017 26. 1. 2017 A Předseda senátu je oprávněn, a v zájmu zamezení neopodstatněných průtahů i povinen, posuzovat důvodnost omluvy nepřítomnosti obhájce u hlavního líčení nebo veřejného zasedání, a za tím účelem též provést potřebná šetření. Zvláště to platí v situaci, kdy omluva byla předložena např. pouhý den před konáním soudního jednání, a kdy už zpravidla ani nelze vyrozumět všechny předvolané či vyrozuměné osoby o případném zrušení nařízeného jednání. V takovém postupu předsedy senátu nelze shledávat jeho negativní poměr k obhájci, a tedy ani důvody pro jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř.

Za rok 2017 bylo zveřejněno 161 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 3 z celkem 4 stran,
v čase 0,000098 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.