Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2004

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
5 Azs 46/2003 24. 2. 2004 B Domněnku náhradního doručení písemnosti určené do vlastních rukou podle §24 odst. 2 správního řádu může nezastižený adresát vyvracet pouze dokazováním tvrzení, že se v době pokusu o doručení písemnosti v místě doručení nezdržoval anebo že pošta při doručování zásilky nedodržela postup předepsaný správním řádem. Tvrzení, že stěžovatel předvolání k pohovoru ani vyrozumění o uložení této písemnosti neobdržel, není způsobilé samo o sobě závěr o doručení zásilky vyvrátit. To, že se poštou učiněné vyrozumění o uložení zásilky nedostalo k adresátu (např. proto, že toto vyrozumění převzala osoba, která je adresátu nepředala anebo proto, že obsah poštovní schránky byl odcizen nebo byl zničen apod.), nemá vliv na správnost závěru správního orgánu o řádném doručení písemnosti.
5 Azs 15/2004 24. 2. 2004 B Za den doručení rozhodnutí, od kterého počíná běžet lhůta k podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.), nelze považovat den, kdy stěžovatelka zásilku osobně převzala, pokud se tak stalo poté, kdy již uplynula desetidenní úložní doba, jejíž poslední den se považuje Za den doručení, i když se adresát o tomto uložení nedozvěděl (§46 odst. 4 o. s. ř.).
5 Ads 40/2003 24. 2. 2004 B Kasační stížnost nelze podat pouze z toho důvodu (§103 s. ř. s.), že po dvou letech od zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod vydala Česká správa sociálního zabezpečení nové rozhodnutí, kterým přiznala stěžovateli plný invalidní důchod zpětně ke dni, který o dva měsíce předcházel tomuto novému rozhodnutí.
5 A 5/2002 19. 2. 2004 A Nevyhoví-li povinný subjekt částečně žádosti o poskytnutí informací, musí se o tom vyslovit výrokem rozhodnutí (§15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Toto omezení musí být také odůvodněno. Pokud je částečné nevyhovění žádosti o poskytnutí informace uvedeno jen v odůvodnění a výrok rozhodnutí se zabývá jen částečným vyhověním žádosti, je takové rozhodnutí pro vady řízení nepřezkoumatelné jak pro nesrozumitelnost (spočívající v rozporuplnosti), tak i pro nedostatek důvodů [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., §15 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, §34 odst. 5 správního řádu]. V případě, že uvedená pochybení nebyla napravena cestou rozkladu, je nepřezkoumatelné i rozhodnutí o rozkladu.
6 A 65/2000 19. 2. 2004 A Zásadním doplněním skutkového stavu, díky jehož potřebě správní soud může zrušit napadené rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení podle §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., jsou i rozsáhlejší svědecké výslechy, jimiž je třeba pro rozhodnutí o správním deliktu prokázat okolnosti zaměstnávání cizinců, identitu jejich zaměstnavatelů a vzájemný právní vztah právnických osob při tomto zaměstnávání.
5 A 137/2000 19. 2. 2004 A I. Výrok o námitkách účastníků stavebního řízení [§66 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, a §19 písm. c) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona] není rozhodnutím o hmotném právu; nemá tedy samostatný význam, ale je obsahově závislý na výroku ve věci samé. Jednotlivými námitkami se správní orgán zabývá v odůvodnění svého rozhodnutí. Nevypořádá-li se s nimi dostatečně, jedná se o vadu rozhodnutí, která sama o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí, neboť ta může být způsobena pouze nesrozumitelností výroku ve věci samé nebo nedostatkem skutkových důvodů pro toto rozhodnutí. II. Je-li žalobkyně občanským sdružením založeným za účelem ochrany přírody a krajiny (§70 zákona ČNR č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny), může ve stavebním řízení vznášet připomínky či námitky jen v rozsahu předmětu své činnosti. Tím, že správní orgán nezastavil stavební řízení podle ustanovení §60 odst. 2 stavebního zákona, ač pro takové rozh ...
3 Azs 40/2003 19. 2. 2004 A Za vadu řízení před správním orgánem ve smyslu §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nelze považovat skutečnost, že pracovník azylového zařízení stěžovatelce v průběhu řízení před soudem – podle stěžovatelčina mínění – nepřesně interpretoval obsah výzvy krajského soudu podle ustanovení §51 odst. 1 s. ř. s.
2 As 69/2003 19. 2. 2004 A „Veřejné pohoršení“ ve smyslu §47 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, nastává v případě současného naplnění tří znaků: musí být spácháno veřejně, jednání musí subjektivně pohoršovat zpravidla více než dvě osoby, které budou tomuto jednání obvykle přítomny současně, a musí být v rozporu s tím obsahem mravnosti, na němž se společnost shoduje. Správní orgán neporovnává toto jednání s mravností stanovenou podle vlastních kritérií, nýbrž je poměřuje s obecnou společenskou shodou o obsahu mravnosti.
3 Ads 2/2003 - 60 19. 2. 2004 B Jestliže žalobkyně získala dobu pojištění jen na území Slovenské republiky a na území České republiky nezískala žádnou, nárok na starobní důchod jí na území ČR nevznikl. Doba pojištění získaná na území federálního státu se po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky se považuje za dobu pojištění získanou na území buď České republiky nebo Slovenské republiky (čl. 20 smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení uveřejněnou pod č. 228/1993 Sb.).
7 A 545/2002 19. 2. 2004 B k ustanovení §2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945Pokud žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. namítá, že doba jeho věznění nebyla kratší než tři měsíce a přikládá potvrzení Vězeňské služby s doložkou, že počátek vazby není na evidenční kartě uveden a je možné jej zjistit pouze ze soudního spisu, soud napadené rozhodnutí zruší pro vady řízení bez jednání ve smyslu §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť skutkový stav, který Česká správa sociálního zabezpečení vzala za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje zásadní doplnění.
7 Azs 38/2003 19. 2. 2004 B Za pronásledování ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., je nutno považovat pouze takové ohrožení života či svobody, které je trpěné, podporované či prováděné státní mocí, nikoliv takové negativní jevy, které státní orgány cíleně potírají a čelí jim.
Nad 24/2004 - 1 19. 2. 2004 B Jestliže žalobce v azylové věci nesouhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání (§51 odst. 1 s. ř. s.) a nachází se ve vazbě ve věznici mimo obvod místně příslušného krajského soudu, je namístě přikázat věc podle §9 odst. 2 s. ř. s. tomu krajskému soudu, v jehož obvodu se věznice nachází, a to z jiného důležitého důvodu, kterým je úspora nákladů státu na eskortu žalobce k soudu.
1 Azs 12/2004 18. 2. 2004 B Zaslal-li krajský soud žalobci opakovaně do vlastních rukou rozsudek, aniž by vyvstaly pochybnosti o účinnosti předchozího náhradního doručení téhož rozhodnutí, nemá doručení takto opětovně zaslaného rozhodnutí vliv na právní moc rozsudku ani na běh lhůty k podání kasační stížnosti.
2 Azs 54/2003 17. 2. 2004 A Jestliže se žadatel o azyl nedostaví k pohovoru, k němuž byl dvakrát předvolán, přičemž v jednom případě mu předvolání nebylo doručeno do vlastních rukou, ač mělo být, nelze učinit závěr, že se nedostavil bez vážných důvodů k pohovoru opakovaně. Nejsou tak splněny podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení §25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
6 Ads 21/2003 17. 2. 2004 B Uplatní-li stěžovatel v kasační stížnosti důvody spočívající v citaci §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., které blíže nekonkretizuje, nelze vyjít z toho, že je Uplatněn důvod uvedený v §103 odst. 1 s. ř. s. Takovouto kasační stížnost je nutno za použití §104 odst. 4 a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout jako nepřípustnou.
6 A 6/2002 13. 2. 2004 A I. Na poskytnutí vyrovnávacího příspěvku dle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., který je jednou z forem dotace, má právnická osoba při splnění stanovených kritérií právní nárok (§14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel, §4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, §1 odst. 1 a §2 odst. 1 nařízení vlády č. 505/2000 Sb.). II. Na vydání rozhodnutí o poskytnutí vyrovnávacího příspěvku se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (§14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel), avšak řízení o odnětí tohoto příspěvku již probíhá podle obecných předpisů o správním řízení (§15 odst. 1 a 2 téhož zákona). III. Doplňující rozhodnutí Ministerstva zemědělství vydané podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým byla žadateli o vyrovnávací příspěvek – právnické osobě stanovena jeho konečná sazba ve výši 0,00 Kč přesto, že předchozím rozhodnutím Ministerstva zemědělství jí byl vyrovnávací příspěvek poskytnut v konkrétním rozmezí, je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost ...
5 Ads 58/2003 13. 2. 2004 B Pokud soud prvního stupně odmítl žalobu pro překážku rei iudicatae, ačkoli tak měl učinit z důvodu překážky litispendence, Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí soudu prvního stupně zruší a současně žalobu odmítne ze správného důvodu (§110 odst. 1 s. ř. s.).
2 As 55/2003 12. 2. 2004 A Poskytnutím informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají zákonem stanovené působnosti subjektu povinného poskytovat informace a jejího výkonu. Poskytnutí Příručky procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíka podle Konvence z roku 1951 a Protokolu z roku 1967 o postavení uprchlíků, kterou vydal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jako komentář k Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951*) a kterou žalovaný používá jako pracovní materiál, však informací ve smyslu uvedeného zákona není.
5 A 55/2001 12. 2. 2004 A Rozhodnutí o námitkách podle §18 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (zde: vydané při kontrole čerpání dotace na odstranění ekologických škod způsobených povodní), není úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva nebo povinnosti, a jde tak o úkon vyloučený ze soudního přezkumu podle §70 písm. a) s. ř. s.
2 Afs 21/2003 12. 2. 2004 B Doloží-li stěžovatel až v řízení o kasační stížnosti skutečnosti, které zde nebyly před vydáním napadeného rozhodnutí krajského soudu a dokládá jimi, že jeho majetkové poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s., Nejvyšší správní soud zruší rozhodnutí krajského soudu, kterým byla stěžovatelova žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce zamítnuta, a věc vrátí k dalšímu řízení. Tento postup není v rozporu s §109 odst. 4 s. ř. s.
7 A 72/2001 11. 2. 2004 A Z §11 odst. 3 vyhlášky č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu,*) vyplývá, že cena za užívání výtahu může být mezi pronajímatelem a nájemci sjednána jen do výše ceny obvyklé. Překročení této ceny je sice porušením cenových předpisů, avšak nikoliv takovým, které by bylo možno kvalifikovat podle §15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, neboť se nejedná o cenu úředně stanovenou.
2 As 77/2003 11. 2. 2004 A I. Funkce jednatele společnosti s ručením omezeným představuje ve smyslu ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, vztah obdobný vztahu pracovnímu. Takovou osobu proto nelze zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání a nevzniká jí právo na hmotné zabezpečení. II. Zařazení uchazeče o zaměstnání do evidence představuje veřejnoprávní akt, který je provedením čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání je samotná neexistence pracovního nebo obdobného vztahu, nikoliv toliko faktické nevykonávání činnosti v rámci tohoto vztahu. K předmětné evidenci tak dochází, pokud jsou splněny zákonem stanovené formální podmínky, a orgán tuto evidenci provádějící proto není povinen zkoumat, zda v konkrétním případě skutečně příslušná činnost je či není vykonávána.
6 Azs 6/2003 11. 2. 2004 B Jestliže stěžovatelka nesplní povinnost předložit souhlas Ministerstva vnitra se změnou místa hlášeného pobytu ve smyslu §77 odst. 5 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., doručuje správní orgán písemnosti na adresu azylového zařízení, do něhož byla žadatelka o azyl umístěna.
2 As 59/2003 10. 2. 2004 A I. Při zařazování zboží do podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku (§58 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona) je třeba vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního všeobecného pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému; čísly se přitom míní právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému. Poznámky ke třídě lze aplikovat až po řádném zařazení výrobku do odpovídajícího čísla, a to postupně, tj. poznámku uvedenou na druhém místě lze aplikovat teprve po vyloučení možnosti aplikace poznámky uvedené na místě prvém. II. Při posouzení, do kterého čísla celního sazebníku podle práva náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné z více funkcí náleželo do více různých čísel, je pro sazební zařazení rozhodující funkce, jež je převažující či prvotní, a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Pokud by doplňková funkce určitého přístroje měla mít za nás ...
4 Azs 42/2003 10. 2. 2004 B Stanoví-li soud v azylové věci lhůtu k odstranění vad podání (§37 odst. 5 s. ř. s.) kratší, než je lhůta k podání žaloby (§72 odst. 1 s. ř. s.), není to v rozporu s čl. 36 odst. 2, 4 Listiny základních práv a svobod; určení délky lhůty podle §37 odst. 5 s. ř. s. je totiž zcela na úvaze předsedy senátu. Lhůta k odstranění vad podání v délce dvou týdnů není lhůtou nepřiměřeně krátkou, a to ani za situace, kdy proti napadenému rozhodnutí byl podán opravný prostředek podle právní úpravy platné do 31. 12. 2002.
4 As 23/2003 10. 2. 2004 B Podle §5 občanského zákoníku poskytují příslušné orgány státní správy ochranu před zřejmým zásahem do pokojného stavu (zde o návrhu na uložení povinnosti manželce žalobce zpřístupnit žalobci byt). Toto rozhodování je příkladem svěření pravomoci správním orgánům rozhodovat ve věcech občanskoprávních. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu, nikoli však ve správním soudnictví, ale návrhem v občanském soudním řízení Podle §244 a násl. občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2003.
4 Azs 35/2003 10. 2. 2004 B I. Zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné [§16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu], znamená, že neproběhlo dokazování ke zjištění existence důvodů pro udělení azylu podle §12 zákona o azylu. Protože neexistence těchto důvodů je podmínkou rozhodování podle §14 zákona o azylu (humanitární azyl) i podle §13 zákona (sloučení rodiny), nemůže správní orgán tímtéž rozhodnutím vyslovit, že se azyl podle §13 nebo podle §14 neuděluje. II. Jestliže krajský soud poté, kdy správní orgán rozhodl o zamítnutí žádosti podle §16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu a současně rozhodl o neudělení azylu podle §13 a §14, zrušil napadené rozhodnutí správního orgánu pouze pro vady řízení ve vztahu k výroku podle §14 zákona o azylu, aniž současně správnímu orgánu vytkl nesprávnost postupu podle ustanovení §16 odst. 1 zákona o azylu, připustil tak možnost existence obou výroků vedle sebe. Takový rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
1 Azs 3/2003 10. 2. 2004 B Projev vůle stěžovatele, který po právní moci rozsudku ve věci samé a po podání kasační stížnosti prohlásí vůči soudu na předtištěném formuláři, že žalobu proti rozhodnutí správního orgánu bere zpět a žádá, aby soud řízení ve věci zastavil, lze vyložit tak, že došlo k účinnému zpětvzetí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud v takovém případě řízení o kasační stížnosti zastaví [§47 písm. a) a §120 s. ř. s.].
6 A 8/2001 - 79 9. 2. 2004 B Orgánem družstva je i kontrolní komise, jejíž oprávnění jsou výslovně vymezena zákonem (např. §244, §239 odst. 2 a 3, §251 obchodního zákoníku). Ze skutečnosti, že kontrolní komise má za trvání nucené správy podle §28d zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., právo podat odvolání proti rozhodnutím Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, nelze dovodit oprávnění komise i k podání jiného opravného prostředku (zde: správní žaloby proti rozhodnutí ministerstva financí).
Konf 15/2003 - 24 6. 2. 2004 A I. Rozhodnout o návrhu na zdržení se jednání spočívajícího v porušování povinností správce při zpracování osobních údajů je po datu 1. 6. 2000, tedy po skončení platnosti zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, a nabytí platnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů, a nikoli soudu. Protože přechodná ustanovení zákona posledně uvedeného neřešila osud návrhů podaných u soudů před datem 1. 6. 2000 podle zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, byl správný postup soudu, který řízení o takovém návrhu zastavil s tím, že věc bude postoupena Úřadu pro ochranu osobních údajů. II. Ustanovení §9 odst. 2 písm. b) o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, nebylo ustanovením kompetenčním, protože zakládalo pouze věcnou příslušnost soudů. Pravomoc soudu v těchto věcech rozhodovat jím proto nemohla být založena; není-li pravomoc soudů v důsledku ...
Konf 118/2003 - 5 6. 2. 2004 A Kompetenční spor (§1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů) nevznikne, jestliže soud, příslušný rozhodovat v řízení podle §244 o. s. ř., i přes nesouhlas správního orgánu v řízení o podané žalobě pokračuje a netvrdí, že by pro rozhodnutí nebyl věcně příslušný. Tím spíše nevzniká kompetenční spor, netvrdí-li správní orgán ani to, že by správní žalobu v téže věci správní soud odmítl (§46 odst. 2 s. ř. s.). Návrh správního orgánu na rozhodnutí takto tvrzeného kompetenčního sporu proto zvláštní senát pro rozhodování některých kompetenčních sporů odmítne jako předčasný [§4 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Konf 96/2003 - 9 6. 2. 2004 B Odmítne-li správní soud žalobu proti rozhodnutí správního orgánu postupem podle §46 odst. 2 s. ř. s. s odůvodněním, že správní orgán rozhodoval o věci soukromoprávní a podá-li žalobce novou žalobu podle části páté občanského soudního řádu u soudu k projednání takové žaloby příslušného a tento soud v řízení o takové žalobě obvyklým způsobem jedná a svou příslušnost neodmítá, není tu kompetenční spor (§1 odst. 2 zákona č. 131/202 Sb.). Podal-li návrh na projednání tvrzeného kompetenčního sporu v takovém případě správní úřad, nesouhlasící s původním Odmítnutím žaloby správním soudem, je takový návrh předčasný a zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. jej Odmítne podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (§4 zákona č. 131/2002 Sb.).
Konf 113/2003 - 6 6. 2. 2004 B Kompetenční spor (§1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých Kompetenčních sporů) nevznikne, odmítl-li správní žalobu správní soud postupem podle §46 odst. 2 s. ř. s., ale soud, příslušný rozhodovat v řízení podle §244 o. s. ř., i přes nesouhlas správního orgánu v řízení pokračuje a netvrdí, že by pro rozhodnutí nebyl věcně příslušný. Návrh správního orgánu na rozhodnutí takto tvrzeného Kompetenčního sporu proto zvláštní senát pro rozhodování některých Kompetenčních sporů odmítne jako předčasný [§4 zákona č. 131/2002 Sb., §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
7 A 4/2001 5. 2. 2004 A I. Objektivní lhůta k uložení pokuty za porušení cenových předpisů překročením věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti podle §17 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, počíná běžet až od data konečného vyúčtování dodávek odběratelům za rozhodné období. II. Provedení cenové kontroly se neřídí správním řádem a proti opakování kontroly nelze brojit námitkou věci rozhodnuté. III. Cenová regulace dodávek tepelné energie pro domácnosti není založena na vymezení pojmu „domácnost“ v občanském zákoníku. IV. Zvýšení pokuty za porušení cenových předpisů v odvolacím řízení je přípustné.
3 Afs 21/2003 5. 2. 2004 B I. Právu daňového subjektu podávat námitky proti postupu správce daně při daňové kontrole [§16 odst. 4 písm. d) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] odpovídá povinnost správce daně námitky vyřídit (§16 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.), tj. sdělit a vysvětlit případnou nedůvodnost námitek nebo zjednat nápravu. II. Proti vyřízení námitek, případně proti tomu, že námitky nebyly vyřízeny vůbec, se daňový subjekt může bránit až v žalobě směřující proti rozhodnutí o daňové povinnosti samotné. Pokud však soud k takovému žalobnímu bodu mlčí a nezhodnotí dopad nevyřízení námitek na zákonnost dalšího dokazování, je takové jeho rozhodnutí zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
4 Azs 53/2003 5. 2. 2004 B V řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle §37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. V situaci, kdy žaloba předmětné náležitosti neobsahovala a žalobkyně nijak nereagovala na výzvu krajského soudu k odstranění těchto vad ve smyslu ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s., přičemž soud žalobkyni současně poučil o tom, že nebude-li jeho výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud řízení o tomto podání odmítne, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, když předmětné podání žalobkyně odmítl.
3 Azs 1/2004 5. 2. 2004 B Skutečnost, že žadatel o udělení azylu tvrdí, že byl ve svém domovském státě pronásledován za krátkodobou protirežimní publikační činnost, není sama o sobě důvodem pro udělení azylu podle ustanovení §12 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., jestliže není doložena důkazy o tom, že žalobce byl za takové uplatňování politických práv pronásledován.
Nad 16/2004 - 24 5. 2. 2004 B Pouhé opuštění pobytového střediska žadatelem o udělení azylu v souladu s ustanovením §82 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., není s ohledem na dočasnost takové změny pobytu důvodem pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu dle §9 odst. 2 s. ř. s.
6 A 57/2002 4. 2. 2004 A I. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, neobsahuje procesní úpravu odvolávání znalce; použije se proto podpůrně správní řád. II. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o odvolání znalce podle §20 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, představuje autoritativní rozhodnutí orgánu státní správy, které má vliv na již existující subjektivní práva a povinnosti dané osoby. Takové rozhodnutí proto podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.
6 A 15/2000 4. 2. 2004 A I. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v §45 odst. 3 ukládá žadateli o povolení k obchodování s cennými papíry povinnost v žádosti uvést, jaké má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry. Je na správním orgánu tyto předpoklady posoudit (§46 odst. 1) a rozhodnout, zda udělí povolení k obchodování či nikoliv. Není však jeho povinností usměrňovat žadatele v tom, jaké konkrétní předpoklady pro povolovanou činnost si má vytvořit, ani zjišťovat, zda si žadatel vytvořil pro zamýšlenou činnost další předpoklady, o nichž jej neinformoval, ale pouze konfrontovat vytvořené a správnímu orgánu sdělené předpoklady a posoudit jejich soulad se zákonnými požadavky kladenými na výkon této činnosti. II. Rozhodování o zrušení, změně či zachování platnosti dříve vydaných povolení k obchodování s cennými papíry podle §32 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, není rozhodováním na základě volného uvážen ...
1 Azs 9/2004 4. 2. 2004 B Družka žalobce, která podala kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení podle §33 zákona o azylu, je osobou zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. Na odmítnutí kasační stížnosti z tohoto důvodu nemá vliv, že rozhodnutí krajského soudu dosud nenabylo právní moci, protože nebylo dosud žalobci doručeno.
5 A 35/2002 - 29 2. 2. 2004 A Osoby, které byly rozhodnutím správního orgánu na svých právech dotčeny toliko nepřímo, nejsou legitimovány k podání žaloby proti tomuto rozhodnutí, a to ani v případě, že oprávněný subjekt (zde: Náboženská matice), resp. osoba za něj jednající, nehodlá žalobu podat.
Konf 107/2003 - 6 2. 2. 2004 A Kompetenční spor (§1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů) vůbec nevznikne, odmítne-li sice správní soud správní žalobu postupem podle §46 odst. 2 s. ř. s. i přes nesouhlas správního orgánu, ale není-li podána soukromoprávní žaloba u soudu rozhodujícího ve věcech občanskoprávních. Návrh správního orgánu na rozhodnutí takto tvrzeného kompetenčního sporu proto zvláštní senát rozhodující kompetenční spory odmítne jako předčasný [§4 zákona č. 131/2002 Sb., §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
7 A 17/2002 30. 1. 2004 A Námitky žalobce jako provozovatele linkové osobní dopravy bez licence podle §10 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, které se týkají rozdílné výše jeho postihu ve srovnání s jiným subjektem porušujícím stejným způsobem totéž ustanovení, tedy odkaz na jiné správní řízení, které zahájil jiný správní orgán, v jiné věci a s jiným subjektem, nemohou být bez dalšího důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.
5 Azs 23/2003 30. 1. 2004 A Pro spolehlivé posouzení otázky, zda výzva k pohovoru byla řádně doručena uložením u držitele poštovní licence a marným uplynutím lhůty dle §24 odst. 2 správního řádu (pokud se adresát v místě pobytu zdržoval), nebo uložením a oznámením v příslušném azylovém zařízení podle §24 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (pokud se zde adresát nezdržoval), musí správní orgán postavit najisto, zda se žadatel o azyl v místě pobytu zdržoval v době, v níž pracovník držitele poštovní licence učinil pokus o doručení výzvy k pohovoru.
4 Ads 49/2003 30. 1. 2004 A I. Pokud plně invalidní pojištěnec (starší 28 roků) nezískal ke dni vzniku plné invalidity potřebnou dobu pojištění pěti roků, zjišťovanou z posledních deseti roků před vznikem invalidity, a nezískal ji ani následně po přičtení další doby pojištění získané po vzniku plné invalidity, nárok na plný invalidní důchod mu nevznikl [§38 písm. a), §40 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění]. II. Není vadou řízení před soudem mající za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a tím i prolomení zásady vázanosti soudu důvody kasační stížnosti ve smyslu §109 odst. 3 s. ř. s., pokud účastník řízení postižený praktickou hluchotou při jednání soudu požádá o hlasitou mluvu a výslovně prohlásí, že je schopen se takto dorozumět; to platí zejména ve věci, kdy listinné důkazy umožňovaly krajskému soudu o věci rozhodnout a stěžovatel jejich obsah nezpochybňoval.
5 Ads 34/2003 30. 1. 2004 A Za účelem zjištění skutkového stavu, který tu byl v době rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod (§75 odst. 1 s. ř. s.), může soud uložit posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, aby – na podkladě lékařských zpráv o zdravotním stavu pocházejících převážně z období přiměřeně předcházejícího dni rozhodnutí správního orgánu – vypracovala posudek o zdravotním stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti ke dni vydání rozhodnutí správního orgánu.
7 A 77/2002 30. 1. 2004 A k vyhlášce hl. m. Prahy č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů*)Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod může být zákonem omezeno; takovým omezením je i ustanovení §18 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, které zmocňuje obec k vydání tržního řádu formou obecně závazné vyhlášky, a umožňuje jí tak pro území jejího obvodu stanovit s přihlédnutím k místním podmínkám regulaci prodeje zboží. Nevybočuje-li taková regulace z mezí zákonného zmocnění, nelze ji považovat za zásah do ústavně zaručeného práva podnikat.
A 5/2003 - 1 30. 1. 2004 A Předpokladem řešení střetu zájmů podle §33 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, je spolehlivé zjištění toho, které pozemky jsou ohroženy využitím výhradního ložiska (zde: trhacími pracemi malého rozsahu).
5 Ads 16/2003 30. 1. 2004 A I. Ustanovení §118a odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve spojení s ustanovením §37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zakládá objektivní odpovědnost příjemce dávky starobního důchodu vrátit ty vyplacené dávky starobního důchodu, které mu nenáležely, tj. byly mu vyplaceny, ač pro výplatu těchto dávek nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Protože zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v §118a odst. 2 obsahuje speciální úpravu odpovědnosti za přeplatek na starobním důchodu ve spojení s §37 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je v daném případě nutné postupovat podle tohoto ustanovení, nikoliv podle ustanovení §118b, případně §118c zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Za rok 2004 bylo zveřejněno 647 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 12 z celkem 13 stran,
v čase 0.000099 sekundy z toho 0.000037 sekundy NoSQL databáze.