| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 5 As 47/2003 | 8. 10. 2004 | B | I. Ke zjištění, zda je konkrétní úkon správního orgánu správním rozhodnutím, je nutné zkoumat jak takový úkon, tak i právní normu, na jejímž základě byl učiněn. I když sám úkon splňuje formální znaky rozhodnutí, jedná se o správní rozhodnutí jen tehdy, vyžaduje-li i právní norma, aby tento úkon byl učiněn jako rozhodnutí; to je možno zjistit pouze interpretací právní normy. II. Účastníkovi, kterému správní orgán rozhodnutí neoznámil, vůbec nezačala běžet lhůta pro podání odvolání (§54 správního řádu). Podání, které stěžovatelé učinili, nelze považovat za opožděné odvolání. Žalovaný proto nebyl vázán §60 správního řádu a nepochybil, posoudil-li podání dle §19 odst. 2 správního řádu jako podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a v řízení postupoval v souladu s §65 správního řádu. III. Zamítl-li soud v občanskoprávním řízení návrh účastníků správního řízení na odstranění stavby, je správní orgán takovým rozhodnutím v otázce dobré víry stavebníka vázán a nepřísluší mu ve ... |
| 7 Afs 28/2003 | 7. 10. 2004 | A | Vytýkací řízení podle §43 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je součástí vyměřovacího řízení. V řízení o žádosti o vrácení přeplatku nepřichází vytýkací řízení v úvahu, neboť v tomto řízení se nerozhoduje o vyměření daně, ale posuzuje se, zda v důsledku vyměření daně vznikl daňovému subjektu vratitelný přeplatek na dani. |
| 2 As 16/2004 | 7. 10. 2004 | A | Rozhodnutí lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle §7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby, a protože samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, je vyloučeno ze soudního přezkumu podle ustanovení §70 písm. d) soudního řádu správního. |
| Konf 95/2003 - 15 | 7. 10. 2004 | A | Příslušný vydat rozhodnutí o tom, kdo je osobou oprávněnou žádat informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, je správní orgán (§86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích). |
| 2 Afs 148/2004 | 7. 10. 2004 | B | Smyslem odmítnutí návrhu pro předčasnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je ochrana účastníků řízení před tím, aby soud nerozhodoval o návrhu, u něhož není splněna podmínka řízení, přičemž nesplnění této podmínky by se mohlo negativně projevit na kvalitě rozhodování soudu. Předčasnost naopak nemá být vykládána jako prostředek pro procesní formalismus, a to ani ze strany soudů nebo ani ze strany účastníků řízení. |
| 1 Afs 26/2004 | 6. 10. 2004 | A | Je-li účast společníka ve společnosti určena jeho podílem na obchodním majetku společnosti, pak převedením celého svého majetkového podílu na jiného člena společnosti převedl stěžovatel současně i svá práva a povinnosti vztahující se k jeho podílu, tedy i k účasti ve společnosti. Nezůstává tak nic (majetková účast, práva a povinnosti), co by mohlo být ještě předmětem jeho účastenských práv ve společnosti. Osvobození od daně z převodu nemovitostí u vkladu vloženého podle zvláštního zákona do obchodní společnosti se neuplatní, neboť do pěti let od vložení vkladu zanikla účast společníka v obchodní společnosti [§20 odst. 6 písm. e) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí]. |
| 1 As 10/2004 | 6. 10. 2004 | B | Ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, bral v úvahu i zvláštní postavení osob, které byly nuceny uprchnout do ciziny. I u nich ale bylo zachování československého státního občanství podmíněno zjištěním, že se občanství zachovává. O zjištění bylo třeba požádat do šesti měsíců od počátku účinnosti dekretu; bez včasné žádosti nemohlo být občanství zachováno. |
| 6 A 119/2001 | 5. 10. 2004 | A | Rozhodnutí Ministerstva financí o předběžném opatření podle §34 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, je vyloučeno ze soudního přezkoumání ve smyslu §70 písm. b) s. ř. s. jakožto rozhodnutí předběžné povahy. |
| 5 As 29/2003 | 30. 9. 2004 | A | Rozhodnutí o zajištění zbrojního průkazu a zbraně podle §50 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, je úkonem předběžné povahy, který je vyloučen ze soudního přezkumu [§70 písm. b) s. ř. s.]. |
| 7 Afs 33/2003 | 30. 9. 2004 | A | V řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu není soud oprávněn zavázat správní orgán k vydání rozhodnutí o určitém obsahu, tj. určit, jak konkrétně má být správní orgán činný. Formální náležitosti již vydaných rozhodnutí soud v tomto řízení rovněž neposuzuje. |
| 5 Azs 202/2004 | 30. 9. 2004 | A | Samotnou existenci islámského právního systému šarí´a v zemích, resp. jejich částech, s převahou muslimského obyvatelstva nelze bez dalšího a bez znalosti o způsobu jeho uplatňování považovat u příslušníka jiného vyznání za důvod udělení azylu spočívající ve strachu z pronásledování z důvodu náboženství (§12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). |
| 7 Ads 25/2003 | 30. 9. 2004 | B | Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neupravuje situaci, kdy se u pojištěnce kryjí doby pojištění, ale pouze stanoví, jak se hodnotí doba studia pro účely důchodového zabezpečení, nebylo-li možné celé studium z důvodu vyloučení absolvovat, a že se výpočet důchodu nebo úprava jeho výše podle §24 provede jen tehdy, je-li to pro občana výhodnější. Proto kryjí-li se doby pojištění, započte se doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější (§14 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Započtení dvojnásobku doby dálkového studia pojištěnce s ohledem na jeho vyloučení, a současné nezapočtení souběžné doby zaměstnání je proto v souladu se zákonem. |
| 5 Ads 59/2003 | 30. 9. 2004 | B | Vyhlášený rozsudek lze opravit a doplnit jen za zákonem stanovených podmínek a jen zákonem stanoveným postupem (§54 odst. 4 s. ř. s., §166 odst. 1 a 2 o. s. ř. za použití §64 s. ř. s.). Nedostál-li krajský soud těmto požadavkům, zruší Nejvyšší správní soud i bez stížní námitky v řízení o kasační stížnosti jeho rozsudek pro vadu řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§109 odst. 3 s. ř. s.). |
| 2 As 22/2004 | 30. 9. 2004 | B | I. Soudní přezkum nezákonného rozhodnutí nebo nečinnosti orgánů ve věcech volebních a věcech místního referenda musí být vždy řešen podle ustanovení dílu čtvrtého, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. (Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda), a nikoli podle ustanovení dílu prvého nebo druhého, hlavy druhé, části třetí s. ř. s. (Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, Ochrana proti nečinnosti správního orgánu). Ze souboru věcí podřaditelných pod označení věci volební nebo věci místního referenda však podléhají soudnímu přezkumu pouze ty činnosti veřejné správy související s volbami a místním referendem, o kterých tak výslovně stanoví s. ř. s. nebo zvláštní zákon. II. Za veřejné subjektivní právo ve smyslu ustanovení §2 s. ř. s. lze považovat jak právo účasti na hlasování v místním referendu, tak právo místní referendum iniciovat, neboť obě směřují k realizaci podílu na správě věcí veřejných přímou formou. Veřejné subjektivní právo vyvolat konání místníh ... |
| 5 Ads 63/2003 | 29. 9. 2004 | A | Jestliže žádost o odročení jednání opatřená současně lékařským potvrzením o žalobcově pracovní neschopnosti byla soudu řádně doručena v dostatečném předstihu, avšak soud jednání neodročil a bez přítomnosti žalobce rozhodl ve věci samé, je takový postup vadou řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Nelze přitom přihlížet ke skutečnosti, že soudce, který rozhodl ve věci, se o důvodech pro odročení jednání dozvěděl až po jeho skončení. |
| 7 As 33/2003 | 23. 9. 2004 | A | Osobou zúčastněnou na řízení se může stát pouze osoba, která naplňuje materiální znaky specifikované v §34 odst. 1 s. ř. s. Teprve výslovným oznámením vůči soudu, že bude v řízení uplatňovat svá práva, se tato osoba stává osobou zúčastněnou na řízení, která má práva uvedená v §34 odst. 3 s. ř. s. Pokud krajský soud vyrozuměl osoby označené žalobcem ve smyslu §34 s. ř. s. až současně s doručením rozsudku ve věci samé, tj. v okamžiku, kdy toto řízení bylo již skončeno, byla těmto osobám v řízení před krajským soudem odepřena možnost uplatnit procesní práva; tato vada řízení přitom mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. |
| 6 Afs 13/2003 | 23. 9. 2004 | A | Ustanovení §32 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle něhož lze v případě, že se vyměřená daň odchyluje od přiznání, žádat v odvolací lhůtě správce daně o sdělení důvodu rozdílu mezi stanoveným daňovým základem a daní, jež byla přiznána nebo za řízení uznána, dopadá jak na případy rozhodnutí správce daně sdělených formou „platebního výměru“, tak na případy, kdy takové rozhodnutí bylo sděleno formou „dodatečného platebního výměru“. V obou případech se podle §32 odst. 10 citovaného zákona doba počínající dnem, který následuje po dni podání takové žádosti, a končící dnem, kdy správce daně vyrozuměl daňový subjekt o důvodech, nepočítá do běhu odvolací lhůty. |
| 5 A 8/2002 | 23. 9. 2004 | A | Samotnou skutečností, že rozhodnutí podle ustanovení §1 zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, podepsal v rozporu s dikcí odstavce 3 téhož ustanovení zastupující náměstek ministra, a nikoli sám ministr, nebyl žalobce (příslušný kraj) na svých právech zkrácen. |
| 6 A 173/2002 | 23. 9. 2004 | A | Výrok o vině a trestu za správní delikt (zde: nezajišťování provozu dráhy odborně způsobilými osobami) nelze opřít pouze a jedině o interní předpis provozovatele dráhy, jestliže zákon (zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách) nestanoví žádné meze ani podmínky, jimiž by autor tohoto interního předpisu byl vázán. Takový přístup ke správnímu trestání je v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege. |
| 5 A 110/2002 | 23. 9. 2004 | A | Nerespektoval-li správní orgán právní názor soudu, podle něhož ze skutkového stavu – jak byl ve správním řízení zjištěn – nevyplynulo, že by se účastník správního řízení dopustil vytýkaného jednání, a bez doplnění dokazování se v nově vydaném rozhodnutí omezil toliko na polemiku s názorem soudu, je takové rozhodnutí nezákonné (§78 odst. 1 a 5 s. ř. s.). |
| 6 Azs 125/2004 | 23. 9. 2004 | A | Skutečnost, že se žalobce odstěhoval z udané adresy a že jeho pobyt není znám, nelze mít za prokázánu toliko z doručenky, která postrádá náležitosti veřejné listiny podle §50e o. s. ř. Zastavil-li krajský soud řízení, opíraje se výhradně o údaje uvedené na takové doručence, Nejvyšší správní soud takové rozhodnutí k řádně uplatněnému kasačnímu důvodu zruší pro nezákonnost podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. |
| 7 Azs 170/2004 | 23. 9. 2004 | B | Pokud stěžovatelka pouze obecně namítá, že krajský soud i správní orgán posoudily její žádost o udělení azylu v rozporu se zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, posoudí Nejvyšší správní soud pouze to, zda si správní orgán opatřil dostatek důkazů, na jejichž základě zjistil přesně a úplně skutkový stav věci a zda je vyhodnotil v kontextu platné právní úpravy. |
| 7 Azs 152/2004 | 23. 9. 2004 | B | Pokud stěžovatel pouze obecně namítá s odkazem na ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech, posoudí Nejvyšší správní soud pouze to, zda si správní orgán opatřil dostatek důkazů, na jejichž základě zjistil přesně a úplně skutkový stav věci a zda je vyhodnotil v kontextu platné právní úpravy. |
| 4 Ads 37/2004 | 22. 9. 2004 | A | V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle §37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§37 odst. 5 s. ř. s.). |
| 1 Afs 28/2004 | 22. 9. 2004 | A | Bezúplatné zřízení věcného břemene s sebou ještě nutně nenese vznik jiného majetkového prospěchu ve smyslu §6 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí; správce daně si proto musí v řízení o vyměření daně darovací posoudit existenci takového majetkového prospěchu jako předběžnou otázku. To platí tím spíše za situace, kdy si stejné subjekty smluvily k témuž pozemku nejprve nájem a posléze věcné břemeno, a to v částečně se překrývajícím rozsahu: cílem daňového řízení totiž není opakovaně podrobit dani plnění vycházející ze stejné podstaty. |
| 2 Afs 4/2004 | 22. 9. 2004 | A | I. Podle ustanovení §23 odst. 8 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází při zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení nebo přerušení podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti, upraví u poplatníků uvedených v §2 citovaného zákona, pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, mj. o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v §24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků. Tímto způsobem lze však zohlednit pouze pohledávky a závazky existující k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období a ve výši existující k tomuto dni. Následná dohoda o změně výše pohledávek či závazků je z hlediska aplikace ustanovení §23 odst. 8 písm. b) citovaného zákona nerozhodná, neboť nemůže ovlivnit výši původních závazků či pohledávek daňového subjektu evidovaných k poslednímu dni zdaňovacího období. II. Z ustanovení §16 odst. 8 věty sedmé z ... |
| 1 Azs 54/2004 | 22. 9. 2004 | A | Používání vzorů právních úkonů je v právním životě běžným jevem. Zpětvzetí žaloby učiněné na předtištěném formuláři, které je vlastnoručně podepsáno a nevzbuzuje žádnou pochybnost o tom, že obsahuje projev vůle žalobce, je tedy zpětvzetí účinné; soud řízení o žalobě zastaví [§47 písm. a) s. ř. s.] a není důvodu, aby s ním zacházel jinak. |
| 1 Azs 34/2004 | 22. 9. 2004 | A | Ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. in fine brání tomu, aby stěžovatel v kasační stížnosti uplatňoval jiné právní důvody, než které uplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohl; takové námitky jsou nepřípustné. Ustanovení §109 odst. 4 s. ř. s. naproti tomu brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplatňovaly skutkové novoty. K takto uplatněným novým skutečnostem kasační soud při svém rozhodování nepřihlíží. |
| 2 As 19/2004 | 22. 9. 2004 | A | I. Rozhodování o pozastavení výkonu exekutorského úřadu podle ustanovení §122 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, má charakter rozhodování ve smyslu ustanovení §1 odst. 1 správního řádu, neboť se v rámci něj rozhoduje o (dočasné) úpravě subjektivního práva fyzické osoby – exekutora vykonávat exekutorský úřad. Přes systematické zařazení citovaného ustanovení se na rozhodování nepoužijí ostatní ustanovení hlavy X zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, upravující kárnou odpovědnost exekutora, a toto rozhodování se uskutečňuje plně v režimu správního řádu. II. Ustanovení §122 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, sice stanoví pouze jednu podmínku pro vydání rozhodnutí o pozastavení výkonu exekutorského úřadu, nicméně skýtá právě toliko možnost, nikoliv povinnost takové rozhodnutí přijmout. Dává tedy ministru spravedlnosti diskreční oprávnění, při jehož využití musí ministr nutně přihlédnout i k jiným okolnostem případu. Chybí-li v odůvodnění rozhodnutí úvaha o tom, pro ... |
| 1 Azs 24/2004 | 22. 9. 2004 | A | Pod „nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení“ ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. spadá také případ, kdy porušení procesního předpisu mělo nebo mohlo mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. |
| 2 As 12/2004 | 22. 9. 2004 | A | Nejde o „nahodilé jednorázové zaměstnání“ pro účely vynětí z pojištění podle ustanovení §5 písm. d) a §6 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jestliže jsou dohody o pracovní činnosti uzavírány prakticky každý měsíc, a zaměstnávání se tak periodicky opakuje (zde: pořadatelská služba na výstavách). |
| 7 A 88/2001 | 22. 9. 2004 | A | Znalecký posudek, který byl vypracován po právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu potvrzujícího platnost dodatečného platebního výměru a který posoudil identifikaci zboží podle účetního dokladu existujícího v době daňového řízení jako nedostatečnou, není novým důkazem, jímž by byla prokazována nová skutečnost, která nemohla být bez zavinění daňového subjektu uplatněna již dříve v řízení [§54 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. Znaleckým posudkem, jehož úkolem bylo odborně posoudit již existující soupis zboží z hlediska jeho řádné identifikace, nelze prokazovat, zda takové zboží existovalo či nikoliv. |
| 6 A 36/2002 | 22. 9. 2004 | A | Činnost spočívající v ukládání směsi hutních strusek a hutní sutě na pozemky, na nichž byla ukončena těžba písku, by byla v souladu s §3 odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, pouze tehdy, pokud pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu bylo založeno oprávnění tyto odpady na dotčených pozemcích ukládat. |
| 5 Azs 230/2004 - 45 | 22. 9. 2004 | B | Správní orgán není povinen rozhodnout o překážce vycestování, jestliže žádost o azyl byla zamítnuta podle §16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Pouze v případě udělení či neudělení azylu v režimu §12, §13 a §14 téhož zákona je ve smyslu §28 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, obligatorní částí rozhodnutí konstatování, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování. |
| 1 Azs 19/2004 | 22. 9. 2004 | B | Za újmu, kterou lze po právu vnímat jako nenahraditelnou (§72 odst. 3 s. ř. s.), lze považovat i to, že neúspěšný žadatel o přiznání azylu, který podal kasační stížnost, by mohl být při nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti zbaven práva zúčastnit se případného jednání u Nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti. |
| 5 Afs 37/2003 | 21. 9. 2004 | B | Z ustanovení §4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1997, vyplývá zřejmý úmysl zákonodárce přiznat osvobození od daně z příjmů osobám dříve postiženým, jimž byl jejich majetek navrácen, a nikoliv osobám dalším. Nemovitostmi vydávanými podle zvláštního přepisu jsou tedy jen nemovitosti vydávané oprávněným osobám na základě právní skutečnosti, jejímž smyslem bylo odstranění způsobených majetkových křivd, a nikoliv nemovitosti, vydané z jiného již odvozeného titulu.Ustanovení §4 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1997, osvobození od daně z příjmů vztahuje jen na nemovitosti vydané podle zvláštních zákonů, přičemž tyto zvláštní zákony upravují i okruh osob, kterým právo na vydání majetku podle zákona přiznávají. Nelze proto oddělit zdanění pozemků od osob, které s nimi disponují. |
| 7 As 3/2004 | 21. 9. 2004 | B | Neobsahuje-li výrok rozhodnutí správního orgánu o přestupku vyslovení viny (§77 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích), jedná se o jinou vadu řízení, která však bez dalšího nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. |
| 4 Ans 1/2004 - 53 | 20. 9. 2004 | B | Rozhodnutím o nákladech řízení je nejen Rozhodnutí o povinnosti nahradit druhému účastníkovi náklady řízení, ale též Rozhodnutí, jímž krajský soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo; kasační stížnost směřující jenom proti takovému výroku je podle ustanovení §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že v jiné, podle stěžovatele procesně identické věci, Rozhodl tentýž soud opačně, totiž že stěžovateli nárok na náhradu nákladů řízení přiznal. |
| 2 A 16/2002 | 17. 9. 2004 | A | k položce 62 písm. b) sazebníku správních poplatků, ve znění zákonů č. 85/1994 Sb., č. 273/1994 Sb. a č. 305/1997 Sb.Podal-li žalobce návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu §59 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vymezil tím rámec přezkumné činnosti a možné způsoby rozhodnutí žalovaného v souladu s §57 a §59 citovaného zákona. Jde o úkony, které podléhají ve smyslu §2 zákona ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, zpoplatnění dle položky 62 písm. b) sazebníku správních poplatků. Pokud orgán dohledu zrušil rozhodnutí zadavatele proto, že žádná z nabídek nebyla úplná, a hodnocení nabídek tedy nemělo být provedeno vůbec, a vlastním hodnocením se nezabýval, nemění to nic na poplatkové povinnosti [§60 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, položka 62 písm. c) sazebníku správních poplatků], a poplatek vyměřený podle položky 62 písm. b) sazebníku správních poplatků tak nelze vracet. |
| 2 A 17/2002 | 17. 9. 2004 | B | Je-li rozhodnutí vydané mimo odvolací řízení (§65 správního řádu), jímž bylo zrušeno předchozí pravomocné rozhodnutí, nezákonné, trpí stejným nedostatkem i rozhodnutí, které na něj navazuje, neboť řízení, jež jeho vydání předcházelo, neměl správní orgán vůbec zahájit a vést. |
| 3 Ads 1/2004 | 15. 9. 2004 | A | Není-li v rozhodném období pro stanovení osobního vyměřovacího základu počínajícím rokem 1986 alespoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem, posune se začátek rozhodného období kalendářně zpět tak, aby zahrnovalo postupně ještě jeden takový rok, resp. alespoň jeden takový rok. Pokud tedy po roce 1986 existuje alespoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem (lhostejno jak vysokým), není důvod pro uplatnění ustanovení §18 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a prodloužení rozhodného období před rok 1986. V takovém případě se nezkoumá podmínka výhodnosti pro možnost zahrnutí kalendářních roků před rokem 1986 do rozhodného období. |
| 3 Ads 7/2004 | 15. 9. 2004 | A | K objektivnímu posouzení zdravotního stavu není zapotřebí, aby posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (§4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) provedla sama zdravotní prohlídku, pokud má k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci posuzované osoby. |
| 2 Ads 11/2004 | 15. 9. 2004 | A | Zruší-li Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozsudek krajského soudu pro zmatečnost [§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.] spočívající v tom, že krajský soud zrušil správní rozhodnutí, proti němuž žaloba nesměřovala, a není-li z povahy věci třeba, aby krajský soud poté v řízení pokračoval, nevrátí Nejvyšší správní soud věc krajskému soudu k dalšímu řízení. V takovém případě rozhodne o nákladech řízení kasační stížnosti Nejvyšší správní soud. |
| 3 Ads 47/2003 | 15. 9. 2004 | A | Jestliže zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění platném v době podání žaloby, neumožňoval soudu přezkoumat jiná rozhodnutí, než která uvedl výslovně v §78 odst. 2, nemůže být tato otázka posuzována jiným způsobem jen proto, že soud o věci v té době nerozhodl. V opačném případě by nastala nerovnost mezi těmi účastníky řízení, o jejichž žalobě stačil soud rozhodnout do dne 31. 12. 2002, a těmi účastníky, o jejichž věci takto rozhodnout nestačil, a rozhodl o návrhu až v roce 2003, tedy za účinnosti soudního řádu správního. |
| Nao 23/2004 - 55 | 15. 9. 2004 | A | Po vydání rozhodnutí, proti němuž není přípustná kasační stížnost, již ve správním soudnictví nelze rozhodovat o vyloučení soudců z projednání a rozhodování této věci; soudní řád správní totiž vyjma důvodu kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. neupravuje způsob, jakým by bylo možno postupovat v případě zjištění důvodu vyloučení soudce až po vydání takového rozhodnutí. |
| 2 Azs 101/2004 | 15. 9. 2004 | B | Řádně omluvená neúčast žalobce při jednání soudu není důvodem pro jeho odročení podle §50 s. ř. s., jestliže je žalobce zastoupen advokátem, který se jednání účastní. Rozhodne-li soud při jednání o žalobě, netrpí řízení jen z tohoto důvodu vadou ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. |
| 5 A 45/2001 | 15. 9. 2004 | B | Žalobce, který dle platné právní úpravy nebyl účastníkem správního řízení, nemá v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu žalobní legitimaci; nic na tom nemění skutečnost, že žalovaný s Žalobcem po celou dobu rozkladového řízení jako s účastníkem správního řízení jednal [§65 odst. 1 a 2 s. ř. s., §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. Postavení účastníka řízení a z toho plynoucí soubor práv a povinností náleží jen tomu, koho za účastníka správního řízení považuje zákon, nikoliv správní orgán. |
| 5 A 70/2002 | 9. 9. 2004 | A | Spoluvlastník budovy, v níž je provozováno nestátní zdravotnické zařízení, není podle §14 odst. 1 správního řádu toliko z titulu svého spoluvlastnického práva účastníkem řízení o uložení pokuty za nesplnění povinnosti uložené provozovateli takového zařízení jako jinému spoluvlastníku budovy ustanovením §5 odst. 2 písm. f) zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, tj. povinnosti uzavřít smlouvu o podílu na zajišťování pohotovostní lékárenské služby; není jím ani podle §14 odst. 2 správního řádu, neboť zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, mu takové postavení nepřiznává. |
| 2 Azs 147/2004 | 9. 9. 2004 | A | I. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považovat za rozhodnutí o neudělení azylu ve smyslu §28 tohoto zákona. Za takové lze považovat pouze rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra rozhodne o neudělení azylu pro nesplnění podmínek uvedených v ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 téhož zákona po věcném posouzení důvodů tvrzených žadatelem o azyl. II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nečiní již výrok o neexistenci překážek vycestování ve smyslu ustanovení §91 citovaného zákona. |
| 2 Afs 40/2004 | 9. 9. 2004 | B | I. V řízení o žalobě proti výzvě k úhradě daňového nedoplatku ručitelem (§57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nelze zkoumat zákonnost platebního výměru vyměřujícího daň z převodu nemovitostí daňovému subjektu; je však povinností soudu zabývat se existencí platebního výměru. II. Přesným označením příjemce rozhodnutí podle §32 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je v případě družstva třeba rozumět jeho označení odpovídající obchodní firmě zapsané v obchodním rejstříku. Nepřesné označení v platebním výměru nevyvolávající pochybnosti o tom, kdo je příjemcem rozhodnutí, není chybějící náležitostí mající za následek neplatnost rozhodnutí ve smyslu §32 odst. 7 téhož zákona, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. |