Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2004

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
Aprk 6/2004 - 44 8. 9. 2004 A Návrh účastníka řízení na určení procesní lhůty podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, zamítne soud jako nedůvodný, bylo-li ve věci samé už rozhodnuto.
Aprk 5/2004 - 8 8. 9. 2004 A Nepodal-li účastník řízení stížnost na průtahy v řízení, nutno jeho návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu odmítnout podle §174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
Aprk 2/2004 - 45 8. 9. 2004 A I když z dikce ustanovení §48 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že v době, kdy je řízení přerušeno, se nekonají žádná jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona, není vyloučeno, aby soud provedl jiné procesní úkony, zejména takové, které povedou k odstranění těch překážek, které jsou příčinou přerušení řízení. Probíhá-li však jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé, a řízení je z tohoto důvodu přerušeno, nelze v takovém případě soudu důvodně vytýkat průtahy v řízení, pokud z důvodu hospodárnosti řízení nečiní procesní úkony a čeká na výsledek jiného řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí.
Aprk 1/2004 - 58 8. 9. 2004 A Pokud soud učinil veškeré nezbytné procesní úkony pro přípravu rozhodnutí ve věci samé a napadlé věci vyřizoval zásadně v pořadí, v jakém mu byly doručeny, nebylo možno mu z pouhé skutečnosti, že z důvodu projednávání a rozhodování přednostních návrhů na zahájení řízení a starších věcí (§56 s. ř. s.) nenařídil jednání ve věci mladší jednoho roku, důvodně vytýkat průtahy v řízení.
Konf 81/2003 - 16 3. 9. 2004 A Brojí-li žalobce u soudu v občanském soudním řízení proti povinnosti zaplatit telekomunikační úhrady, je nezbytné nejprve uvážit, zda tato povinnost již byla předmětem řízení před správním orgánem. Jestliže se žalobce domáhá revize proběhlého správního řízení, musí tak učinit žalobou podle části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném po 1. 1. 2003. Neproběhlo-li však takové správní řízení, musí soud především zkoumat, zda je vůbec dána jeho pravomoc.
3 Ads 60/2003 2. 9. 2004 A Jestliže byl žalobce v řízení o dávce důchodového pojištění uznán plně invalidním, v žalobě dovozoval dřívější vznik plné invalidity a v rámci přezkumného řízení soudního bylo zjištěno, že není plně ani částečně invalidní, nelze jen z tohoto důvodu rozhodnutí správního orgánu zrušit, neboť by tak soud překročil rámec přezkumné činnosti vymezený ustanovením §75 odst. 2 s. ř. s.
Nao 13/2004 - 54 2. 9. 2004 A Soudce vyloučený podle ustanovení §8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předchozím soudním řízení v takovém kvalitativním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává ve svých důsledcích pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno v daném případě vyložit materiálně, tedy s ohledem na konkrétní a přímou souvztažnost a věcnou souvislost předmětných řízení.
Konf 102/2003 - 13 2. 9. 2004 A Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o zamítnutí přihlášky ochranné známky do rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu §46 odst. 2 [§68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.
Konf 104/2003 - 13 2. 9. 2004 A Rozhodnutí o námitkách proti zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek není rozhodnutím správního orgánu o věci soukromoprávní ve smyslu §46 odst. 2 [§68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví.
Konf 62/2003 - 15 2. 9. 2004 A Je-li podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu o opravě údajů v katastrálním operátu podle §8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), je věcně příslušný rozhodnout o ní soud ve správním soudnictví.
7 Afs 35/2003 1. 9. 2004 A Otisk úředního razítka s jednobarevným státním znakem na rozhodnutí správce daně nezpůsoboval neplatnost jeho rozhodnutí ani před 5. 10. 2001, kdy nabyl účinnosti zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
2 Afs 28/2004 1. 9. 2004 A Zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků nemůže soud opřít jen o nepodložený názor, že nedostatek prostředků je důsledkem nezodpovědného podnikání žadatele (§36 odst. 3 s. ř. s.).
5 Afs 16/2004 31. 8. 2004 A I. Pojem „daňové kontroly“ (§16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nelze ztotožnit s pojmem „daňové řízení“. Podle svého systematického zařazení v zákoně o správě daní a poplatků není daňová kontrola samostatným řízením, ale dílčím procesním postupem v jeho rámci, který je před správcem daně zahájen zpravidla sepsáním protokolu o zahájení daňové kontroly a projednáním výsledků a podepsáním zprávy o daňové kontrole před správcem daně také ukončen. II. Plná moc zmocňující zástupce daňového subjektu ke všem úkonům týkajícím se daňové kontroly není neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení (§10 odst. 3 a §17 odst. 7 věta prvá zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Písemnosti vztahující se k daňové kontrole, resp. i k dodatečnému platebnímu výměru, proto správce daně doručuje daňovému subjektu i jeho zástupci (§17 odst. 7 věta druhá téhož zákona); dodržení lhůty k podání žaloby stanovené v §250b odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002 (nyní ...
6 Ads 19/2004 31. 8. 2004 A Potvrzení bývalého zaměstnavatele o tom, že pracovní poměr stěžovatele byl zrušen dne 3. 9. 1969 podle §53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (jelikož stěžovatel svému zaměstnavateli oznámil, že zůstává v cizině, kde přijal zaměstnání a požádal o azyl), nelze považovat za osvědčení vydané podle §22 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, potvrzující neplatnost skončení pracovního poměru ve smyslu §21 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona [tj. okamžité zrušení pracovního poměru podle §53 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb.].
5 Afs 28/2003 31. 8. 2004 A Ustanovení §38r zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb., jímž byly s účinností od 1. 5. 2000 změněny lhůty pro vyměření daně, zasahuje do hmotněprávní sféry daňového subjektu, tj. do stanovení jeho daňové povinnosti a vybrání daně. Ze zákazu retroaktivity právních norem se podává, že je nelze aplikovat na právní stav vzniklý před tímto datem, ale teprve na daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 2000. Zásah do právních vztahů, jakož i do daňových povinností založených na základě právních předpisů účinných před 1. 5. 2000, by byl nepřípustnou retroaktivitou.
5 A 102/2001 31. 8. 2004 A Obsahem práva Střediska cenných papírů požadovat k výkonu své činnosti poskytnutí „všech potřebných podkladů“ (§56 odst. 6 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech) není při přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný požadavek na uzavření smlouvy o zrušení registrace cenných papírů. „Potřebným podkladem“ v této souvislosti je třeba rozumět podklad, bez něhož by středisko nemohlo splnit svoji zákonnou povinnost neprovádět ve své evidenci žádné zápisy týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje (§11 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech).
6 A 78/2001 31. 8. 2004 A Pro běh tříměsíční lhůty k uplatnění důvodu obnovy řízení podle §62 odst. 1 písm. c) správního řádu není rozhodující, kdy se opomenutí účastníci řízení (vlastníci bytů a spoluvlastníci společných částí domu) dozvěděli o stavebních pracích prováděných jedním z vlastníků bytů v domě, ale kdy získali vědomost o tom, že probíhalo správní řízení, kterého se měli zúčastnit, že byli opomenuti a že se tak stalo nesprávným postupem správního orgánu.
6 A 143/2001 31. 8. 2004 A I. Účastník správního řízení má právo pořizovat si opisy ze správního spisu, případně požadovat pořízení takových opisů, ač to není v textu §23 správního řádu výslovně zakotveno; vyplývá to nejen implicitně z tohoto ustanovení, ale i ze zásady součinnosti a ze srovnání s úpravou obsaženou v jiných procesních řádech. II. Je vážnou vadou řízení, pokud správní orgán sám o své vůli rozhodne, že odvolacímu orgánu předloží pouze část podkladů a že část odvolání (zde: žalobcem přiložené protokoly) vyčlení z podkladů pro rozhodnutí o odvolání s tvrzením, že se dané věci netýkají. III. Od 1. listopadu 1996, kdy nabyl účinnosti zákon č. 272/1996 Sb., jenž mlčky derogoval ta ustanovení zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, která jsou s ním v rozporu, platí, že ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství je zásadně Ministerstvo zemědělství, a to pouze s výjimkami explicitně uvedenými v zákoně ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústřední ...
2 Afs 45/2003 31. 8. 2004 A I. Pro posouzení, která osoba jedná za správní orgán ve smyslu ustanovení §33 odst. 5 s. ř. s., je rozhodující identifikace osoby podepsané pod kasační stížností. II. Neplatnost rozhodnutí v daňovém řízení ve smyslu ustanovení §32 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, existuje od samého počátku. Případné rozhodnutí správce daně podle tohoto ustanovení může takovou skutečnost pouze ověřit, a má tedy účinky toliko deklaratorní. III. Správní orgán zkoumá splnění podmínek řízení (včetně překážky litispendence) z úřední povinnosti a nezjistí-li jejich absenci, je povinen se k této otázce vyjádřit pouze k námitce účastníka řádně uplatněné ve správním řízení. IV. Výdaje vynaložené na úhradu pohonných hmot zaměstnancům pro soukromé účely, jež jsou sjednány v pracovních smlouvách, jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů daňového subjektu ve smyslu ustanovení §24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění ...
5 Afs 19/2004 31. 8. 2004 B Není-li pochyb o tom, že rozhodnutí vydal oprávněný orgán v rámci svých kompetencí a jeho rozhodnutí netrpí vadami, které mohou způsobit jeho zmatečnost, neurčitost nebo nemožnost jeho plnění, přičemž je zřejmé, komu je určeno, nelze takové rozhodnutí označit za nicotné(§76 odst. 2 s. ř. s.).
4 Azs 261/2004 31. 8. 2004 B Povinnost ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, vzniká soudu pouze tehdy, pokud účastník o to požádá a pokud by pro jazykovou bariéru nemohl účinně obhajovat svá práva v řízení před soudem. Potřeba tlumočníka musí být přitom zcela zjevná a sama vyjít v řízení najevo.
5 A 106/2001 - 62 31. 8. 2004 B I. Vzhledem k zvláštní povaze kombinovaných známek je nutné při úvaze o celkovém dojmu, kterým známka působí, brát v úvahu jak část obrazovou, tak část slovní, neboť jak jedna, tak druhá může ve známce převládat a ovlivnit tak celkové vnímání spotřebitelem. Celkový dojem známky, který tedy mohou vytvořit buď obrazová a slovní část známky v souhrnu, nebo každá část sama o sobě, je pak rozhodný při úvaze o podobnosti známky (§3 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách). II. Posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je věcí úvahy správního orgánu. Soud není proto oprávněn na místě správního orgánu nahrazovat jeho hodnocení důkazů vlastní úvahou a na místo zjištěného skutkového stavu postavit vlastní skutková zjištění. Své kognici pouze může – a k žalobní námitce musí – podrobit hodnocení důkazů potud, zda bylo úplné a z hlediska aplikované právní normy také logické (§78 odst. 1 s. ř. s.).
7 Azs 174/2004 27. 8. 2004 A Skutečnost, že advokát nemá sídlo ve stejném okrese jako klient, jemuž byl ustanoven, není důvodem pro zrušení jeho ustanovení podle §20 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Tímto důvodem rovněž není pracovní vytíženost, pro niž není advokát schopen poskytnout klientovi kvalitní právní služby.
7 As 12/2003 27. 8. 2004 A Jestliže v rozhodnutí, které je výsledkem přestupkového řízení s jediným účastníkem, je jméno, příjmení, datum narození a bydliště uvedeno nad nadpisem „Rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro označení kteréhokoliv adresáta, nelze z toho dovozovat, že není jisté, zda takto označená fyzická osoba je pachatelem přestupku, poškozeným nebo jinou na řízení zúčastněnou osobou. Ustanovení §47 odst. 5 správního řádu totiž nevypovídá nic o struktuře písemného vyhotovení rozhodnutí, tedy kde a jakým způsobem má být v rozhodnutí uvedeno označení účastníků řízení.
5 Afs 88/2004 27. 8. 2004 B Obsahuje-li správní rozhodnutí jediné datum, je namístě bez dalšího vycházet z toho, že toto datum představuje datum vydání rozhodnutí; jsou-li na rozhodnutí data dvě, potom musí být zjištěno, které z nich je datum podpisu, tedy datum vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení §32 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
7 Azs 164/2004 27. 8. 2004 B Jestliže v žalobě stěžovatelka namítala pouze obecně nesprávné posouzení skutkového stavu, nelze v kasační stížnosti důvodně vytýkat, že se krajský soud nedostatečně vypořádal se závěrem Ministerstva vnitra o neexistenci překážek vycestování, Jestliže shledal výrok podle §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., správným, neboť nebyly zjištěny žádné překážky předpokládané v tomto ustanovení, jenž by bránily stěžovatelce v návratu do vlasti. Tvrzení stěžovatelky uvedená až v kasační stížnosti, že při vycestování zpět na Ukrajinu jí hrozí nebezpečí mučení, nelidského a ponižujícího zacházení, lze proto hodnotit jako účelová.
7 Afs 6/2003 - 81 27. 8. 2004 B I když mají účetní doklady formálně náležitosti stanovené předpisy o účetnictví, avšak osoba v nich označená za prodávajícího ve skutečnosti neexistuje, nelze je považovat za účetní doklady, jimiž by byly doloženy skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví podle §11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Takové doklady neosvědčují, že došlo k výdaji ve smyslu §24 odst. 1 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 149/1995 Sb. Samotná fyzická existence zboží nevypovídá nic o tom, od koho bylo toto zboží získáno a jaké s tím byly spojeny výdaje, popř. jaká byla jejich výše. Důkazem, že úhrada za nakoupené zboží byla výdajem, nahrazujícím účetní doklad, nemůže být výslech svědka.
6 A 60/2002 26. 8. 2004 A Do hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období (§17 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku) pro účely výpočtu průměrného hrubého měsíčního platu, z nějž se stanoví výše výsluhových náležitostí – výsluhového příspěvku a odchodného podle §143 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném k 27. 6. 2002, nutno zahrnout i plat za přesčas a příplatek za přesčas zúčtované k výplatě v takovém rozhodném období, a to i v případě, že služba nad stanovenou týdenní dobu služby byla vykonána v jiných měsících, než které tvoří rozhodné období.
5 Azs 187/2004 26. 8. 2004 A Tzv. „nečleny zločineckých struktur“ nelze považovat za sociální skupinu (§12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu).
6 A 81/2001 26. 8. 2004 B I. Neobsahuje-li skutková podstata správního deliktu právní domněnku, v jejímž důsledku by rozsah nezbytného dokazování mohl být omezen, pak skutkové domněnky jako poznatky o skutečnostech, které podle zkušenosti obecně získané lze považovat za pravdivé, není-li z tohoto pravidla prokázána výjimka, nelze při ukládání sankce za správní delikt použít. II. Při posuzování porušení cenových předpisů podle §15 odst. 2 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, k němuž mělo dojít nákupem mléka za nižší než minimální stanovenou cenu, nemá domněnka, že minimální stanovená cena měla být uplatněna u všech dodávek mléka, u nichž nebylo pozitivně zjištěno, že toto mléko nesplňuje kvalitativní podmínky, při nichž musí být cenová regulace uplatněna, oporu v právních předpisech.
5 Azs 170/2004 26. 8. 2004 B Ustanovení §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je kombinací neurčitého právního pojmu „důvod zvláštního zřetele hodný“ a správního uvážení vyjádřeného slovy „lze udělit azyl“.
2 As 35/2004 25. 8. 2004 A Přestupek podle ustanovení §30 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je z hlediska výše sankce postaven na roveň přestupku podle písmene ch) citovaného ustanovení. Zákonodárce tak zjevně vycházel z důvodného předpokladu, že u osob, které se odmítají podrobit lékařskému vyšetření podle ustanovení §30 odst. 1 písm. i) tohoto zákona, je s největší pravděpodobností splněna skutková podstata podle písmene h) nebo ch) citovaného ustanovení, a zároveň se tyto osoby dopouštějí procesně závadného jednání, neboť svým neodůvodněným odmítnutím podrobit se příslušnému vyšetření zabraňují správnímu orgánu, aby spáchání přestupku podle písmene h) nebo ch) postavil důkazně najisto.
6 Azs 75/2004 25. 8. 2004 A Řízení před soudem: k předpokladům odmítnutí podání podle §37 odst. 5 s. ř. s.Odmítnout podání podle §37 odst. 5 s. ř. s. není možné, pokud výzva k odstranění vad podání nebyla žalobci řádně doručena.
6 A 39/2000 25. 8. 2004 A Je-li pro rozhodnutí správního orgánu významná skutečnost ztráty bezúhonnosti, je sice správní orgán vázán rozhodnutím soudu o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin (§40 odst. 2 správního řádu), není však již vázán závěry soudu o uložení či neuložení konkrétního druhu trestu a není ani povinen brát v úvahu důvody, které k těmto závěrům soud vedly.
6 A 104/2000 25. 8. 2004 A Cenový kontrolní orgán nemá na uvážení, zda pokutu podle §17 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, uloží ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu [písm. a)], nebo zda ji uloží do výše jednoho milionu korun [písm. b)]. Jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch vznikne a přitom je možno stanovit jeho výši, nemůže cenový kontrolní orgán uložit pokutu podle §17 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, ale je povinen provést dokazování, zjistit rozsah neoprávněně získaného majetkového prospěchu a jedině v takto stanovené výši uložit pokutu. Je přitom bez významu, že cenový delikt spočívá v nedodržení podmínky, na kterou bylo omezeno uplatnění maximální ceny.
6 A 136/2000 25. 8. 2004 A I. K výkladu a používání právních předpisů je nezbytné přistupovat nikoliv z hlediska doby jejich vzniku (doby minulé), ale z hlediska doby, kdy k interpretaci a aplikaci dochází. Soudobá Česká republika je demokratický právní stát, z kteréžto příčiny jsou imanentní součástí právních předpisů aplikovaných v dnešní době vždy i principy uznávané demokratickými právními státy. II. Zanikl-li služební poměr vojáka z povolání v roce 1949 neplatně z důvodu politické perzekuce, hledí se na něj na základě nevyvratitelné právní domněnky stanovené v §30 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, tak, jako by byl propuštěn z reorganizačních důvodů. Vzhledem k tomu, že reorganizačním důvodům svým významem odpovídá pojem důvodů služebních, náleží takové vojenské osobě odchodné ve výši jednoročního služného podle §5 odst. 2 bodu 3 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n., o vojenských požitcích zaopatřovacích.
6 A 96/2002 25. 8. 2004 A Z §3 odst. 2 správního řádu (povinnost součinnosti správních orgánů s účastníky řízení) nelze dovozovat právo účastníka řízení být předem informován o tom, jakými konkrétními úvahami bude správní orgán veden při použití právních předpisů, na základě nichž bude rozhodovat o konkrétní výši pokuty, tj. jaké skutečnosti budou nakonec po skončení dokazování při stanovení výše pokuty přičítány účastníkovi řízení k tíži a v čem budou naopak spatřovány okolnosti polehčující; taková povinnost je správnímu orgánu podle §47 odst. 3 správního řádu ukládána až v rámci odůvodnění samotného rozhodnutí.
3 Afs 32/2003 25. 8. 2004 B Zásada zachování práv a právem chráněných zájmů daňového subjektu nemůže být upřednostňována na úkor ostatních zásad daňového řízení (§2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.), např. povinnosti správce daně postupovat v řízení podle zákona, včetně hodnocení důkazů v důkazním řízení, popř. zjišťování skutečného obsahu právních úkonů nebo jiných skutečností rozhodných pro správné stanovení daně.
3 Ads 6/2004 19. 8. 2004 A Za vadu řízení před správním orgánem spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, jež mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a tedy za důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., je třeba považovat určení dne vzniku invalidity u stěžovatele trpícího hebefrenní schizofrenií dnem, kdy byla tato nemoc u stěžovatele diagnostikována, ačkoliv vzhledem k plíživému charakteru tohoto onemocnění není možné vyloučit, že stěžovatelův nepříznivý zdravotní stav vznikl již před datem diagnostikování choroby lékařským vyšetřením; to platí tím spíše za situace, kdy stěžovatel udával zdravotní obtíže odpovídající uvedenému onemocnění již několik let před jeho diagnostikováním.
4 Azs 152/2004 19. 8. 2004 A Pokud žadatel o udělení azylu tvrdí, že byl v zemi původu (ve Vietnamu) diskriminován pro své katolické vyznání, nicméně neví, co je to Bible, jakožto základní pramen katolické věrouky, a nezná vůbec křesťanské svátky, je jeho tvrzení o diskriminovaném katolíkovi více než nedůvěryhodné. Při nedostatku jiných důkazních prostředků k ověření žadatelova tvrzení nelze pokládat otázky správního orgánu zaměřené na alespoň základní povědomosti o katolickém náboženství za nemístné a odpovědi takto získané za nepoužitelné v řízení.
3 Afs 2/2003 19. 8. 2004 B Neunesl-li daňový subjekt důkazní břemeno v daňovém řízení (§31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), dodatečná náprava předkládáním nových důkazů v řízení před soudem není možná.
3 Azs 191/2004 18. 8. 2004 B Je vadou řízení mající za následek nezákonné rozhodnutí o zastavení řízení [§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], zastavil-li krajský soud řízení podle §33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, aniž by žalobkyni k ochraně jejích práv ustanovil opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. Zastavení řízení podle §33 zákona o azylu nelze považovat za tzv. jiné opatření podle §29 odst. 3 o. s. ř., které by představovalo výjimku z povinnosti opatrovníka ustanovit.
7 As 47/2003 18. 8. 2004 B Znalecký posudek, který hodnotil, zda konkrétní střelná zbraň vykazuje znaky zakázané zbraně [§21 odst. 1 písm. d) zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu], nelze bez dalšího použít jako důkaz v řízení, v němž správní orgán rozhoduje o tom, zda jiná konkrétní střelná zbraň je zbraní zakázanou, byť se jedná o střelné zbraně typově shodné.
4 Ads 54/2003 17. 8. 2004 A Pokud soud dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví, pak již nepřezkoumává, zda v řízení před správním orgánem došlo k vadám, které mohly ovlivnit zákonnost takového rozhodnutí, ani zda rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Za této situace nelze účinně uplatnit kasační důvod uvedený v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
A 4/2003 - 53 12. 8. 2004 A Při rozhodování o rozdělení pozemku podle §32 odst. 1 písm. e) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, nelze při zkoumání souladu se závazným územním plánem vycházet ze spekulací o budoucím využití částí pozemku jeho vlastníky.
2 Afs 8/2004 12. 8. 2004 A Sdělení důvodu rozdílu mezi přiznanou daní a daní vyměřenou správcem daně podle §32 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemusí obsahovat žádné zvláštní náležitosti: obstojí, pokud obsahuje označení důvodu a odkaz na jeho předchozí projednání. Pro běh odvolací lhůty ve smyslu odst. 10 téhož ustanovení je rozhodné, že správce daně doručil daňovému subjektu vyrozumění, a to bez ohledu na jeho obsah.
2 Afs 47/2004 12. 8. 2004 A I. Ustanovení §32 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nepředepisuje, na kterém místě rozhodnutí musí být uvedeno datum; pokud proto v rozhodnutí není výslovně specifikováno, že obsažené datum je datem jeho podpisu, nelze v této skutečnosti spatřovat nezákonnost, a tím méně nicotnost tohoto rozhodnutí. II. Pokud stejný senát krajského soudu posuzuje procesně zcela srovnatelné případy procesně odlišně, a to bez jakéhokoliv odůvodnění, dopouští se tím jurisdikční libovůle odporující základnímu principu materiálního právního státu, kterým je předvídatelnost rozhodování státních orgánů a s ním související princip právní jistoty, mající v konečném důsledku dopady i na princip rovnosti účastníků soudního řízení. Změna přístupu při hodnocení procesních pravidel bez výslovného zásahu provedeného legislativní formou nebo bez využití mechanismů sjednocování judikatury prostřednictvím soudů vyšší instance a současně bez racionálně podloženého a přesvědčivého o ...
4 Azs 147/2004 12. 8. 2004 A Udělení azylu rodinnému příslušníku azylanta podle §13 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je možné jen v případě existence pravomocného rozhodnutí o udělení azylu osobě, která je rodinným příslušníkem žadatele o azyl. Postup podle citovaného ustanovení nelze odůvodnit tím, že v případě stěžovatelových rodinných příslušníků dospěl soud k nezákonnému závěru, pokud zamítl jejich žalobu proti zamítavému rozhodnutí o neudělení azylu.
2 Afs 11/2004 12. 8. 2004 B Neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu podle §30 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky, není dočasné vložení prostředků na bankovní vkladové účty, neboť tím nebylo zmařeno použití návratné finanční výpomoci ke stanovenému účelu.
7 A 46/2001 11. 8. 2004 A Nachází-li se strom napadený epidemickou chorobou na pozemku, který je průjezdním úsekem silnice, pak podle §14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není tento strom jako silniční vegetace součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice; orgán ochrany přírody nemůže proto vlastníku tohoto pozemku uložit povinnost tento strom pokácet podle §7 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Za rok 2004 bylo zveřejněno 647 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 5 z celkem 13 stran,
v čase 0,000094 sekundy z toho 0,000029 sekundy NoSQL databáze.