| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 7 Afs 88/2004 | 26. 5. 2005 | B | V případě, kdy stěžovatel omezí své stížní body na pouhé vysvětlení postupu při zařazení předmětného zboží do jiné položky kombinované nomenklatury než deklarant, a z jeho podání není zřejmé, v čem spatřuje naplnění stížnostních důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s., Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí v intencích §109 odst. 3 s. ř. s. |
| 7 Azs 95/2005 | 26. 5. 2005 | B | V řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o ustanovení advokáta je rozhodný skutkový a právní stav, za kterého rozhodoval krajský soud. Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §109 odst. 4 s. ř. s. nemůže přihlédnout k námitkám stěžovatelky, týkajícím se skutečnosti, která nastala až po vydání napadeného rozhodnutí, neboť tato okolnost nemohla být krajskému soudu v době rozhodování známa. |
| 3 Azs 272/2004 | 25. 5. 2005 | A | I. Posuzuje-li správní orgán důvodnost obav žadatele o azyl z pronásledování pro zastávání politických názorů ve smyslu §12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je zpravidla třeba, aby vzal v úvahu situaci v zemi původu žadatele v době bezprostředně předcházející jeho odchodu z této země. II. Zamítne-li soud správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výroku, jímž žadateli nebyl udělen azyl podle §12 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a současně zruší totéž rozhodnutí ve výroku, jímž správní orgán rozhodl, že na žadatele se nevztahují překážky vycestování (§91 téhož zákona), není takové rozhodnutí v důsledku toho nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů nebo pro nesrozumitelnost [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. |
| 6 As 6/2004 | 24. 5. 2005 | A | Odpovědnost za přestupek podle §87 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož se dopustí ten, kdo naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle §12 odst. 2 zákona (povinnost požádat o souhlas orgánu ochrany přírody k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz), není oslabena tím, že Ministerstvo životního prostředí nevydalo prováděcí právní předpis podle §12 odst. 2 zákona, ani tím, že právním předpisem vydaným podle §12 odst. 3 zákona byla stanovena některá omezení využití území přírodního parku. |
| 5 Afs 29/2003 | 20. 5. 2005 | B | Zpochybnil-li správce daně předloženou smlouvu o tichém společenství a zaujal názor, že jde o smlouvu o úvěru (§2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), leží důkazní břemeno ve smyslu §31 odst. 8 písm. c) téhož zákona na správci daně. |
| Konf 9/2004 - 27 | 19. 5. 2005 | A | O žalobě proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ve věci zrušení patentu podle §23 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, je příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví. |
| 2 Afs 8/2005 | 19. 5. 2005 | B | Povinnost příjemce dotace odvést do státního rozpočtu neoprávněně použité prostředky podle ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, vychází ze zásady, že stát je oprávněn stanovit podmínky pro poskytování prostředků ze svého rozpočtu relativně tvrdě a přísně. I když pochybení příjemce dotace zjevně nemá negativní dopad na státní rozpočet, jedná se přesto o porušení rozpočtové kázně. K odstranění či zmenšení této tvrdosti slouží toliko postup podle ustanovení §30 odst. 7 citovaného zákona. |
| 6 Afs 31/2003 | 19. 5. 2005 | B | Při posouzení zákonnosti dodatečného platebního výměru za zdaňovací období roku 1996 nelze do nákladů zahrnout částku vynaloženou na základě smlouvy o obchodním poradenství až v roce 1998, tedy po ukončení zdaňovacího období roku 1996.Při neexistenci spolehlivých dokladů prokazujících nákup zboží od jiné obchodní společnosti, nemůže navrhovaný výslech svědka, který by měl potvrdit realizaci jednotlivých obchodních případů, zvrátit zjištěný skutkový stav. |
| 1 Azs 127/2004 | 18. 5. 2005 | A | Skutečnost, že stěžovatel v průběhu lhůty pro podání kasační stížnosti pobýval ve vazbě, nemá sama o sobě na běh této lhůty vliv (§106 odst. 2 s. ř. s.). |
| 2 As 4/2004 | 18. 5. 2005 | B | Cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o způsobu výpočtu cen za propojení podle §78 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, je abstraktním aktem normativní povahy, který nemá charakter rozhodnutí ve smyslu §65 odst. 1 a 2 s. ř. s. Pokud je proti takovému aktu podána žaloba, soud ji odmítne. |
| 5 Afs 123/2004 | 13. 5. 2005 | A | Poskytl-li žalobce jednotlivým zdravotnickým zařízením laboratorní přístroje včetně servisu a materiálu, ale bez dodávky prací spočívajících v komplexním stanovení krevního obrazu a jiných vyšetření, nejednalo se o poskytnutí služby, ale toliko o pronájem laboratorního přístroje. Samotným poskytnutím přístroje bez dalšího aktivního přístupu lidského faktoru k žádnému provedení krevních a jiných analýz, tedy k deklarované službě, nedošlo ani dojít nemohlo (§16 odst. 4 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty). Nelze se přitom dovolávat smluvní svobody tam, kde zamýšlený právní úkon odporuje zákonu nebo jej obchází (§2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). |
| 6 Ads 36/2003 | 12. 5. 2005 | A | I. Pro počátek běhu prekluzivní lhůty podle §118a odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je rozhodný okamžik, kdy se plátce důchodu dověděl, že výše příjmů omezující výplatu starobního důchodu překročila zákonem stanovenou hranici. Samotná izolovaná informovanost zcela jiného orgánu sociálního zabezpečení než toho, který je oprávněn o vrácení dávky rozhodnout, o výši příjmu určité osoby a z ní plynoucí povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení bez toho, že by byla dána do souvislostí se skutečnostmi o výplatě starobního důchodu (odkdy, zda a po jakou dobu je vyplácen), nemůže vést k započetí běhu prekluzivní lhůty. II. Ačkoliv §118a odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, užívá obecný pojem „orgán sociálního zabezpečení“, nelze za něj považovat jakýkoliv orgán sociálního zabezpečení, nýbrž v návaznosti na §50 odst. 1 téhož zákona pouze orgán, jemuž je příjemce dávky důchodového pojišt ... |
| 2 As 9/2005 | 12. 5. 2005 | A | České lékárnické komoře v řízení o vydání osvědčení podle §2 odst. 2 písm. d) zákona ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, nepřísluší zabývat se věcnými a technickými podmínkami provozu lékárny, v níž má žadatel o vydání osvědčení působit jako odborný zástupce, neboť tuto podmínku nelze nalézt v taxativním výčtu obsaženém v §9 ve spojení s §6 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních; nelze ji ani dovodit extenzivním výkladem pojmu „odborné způsobilosti podle §6 odpovídající druhu a rozsahu zdravotní péče poskytované nestátním zařízením“ (§9 odst. 1 citovaného zákona), neboť tím je zjevně míněna toliko odborná způsobilost osoby odborného zástupce, nikoli technická a věcná způsobilost určité lékárny poskytovat lékárenské služby zákonem předepsaným způsobem. |
| 2 Afs 190/2004 | 12. 5. 2005 | A | I. O stanovení daně podle pomůcek (§31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) rozhoduje správce daně, který daň doměřuje. Závěr kontrolního pracovníka ve zprávě o kontrole, že daň se stanoví podle pomůcek, není rozhodnutím kontrolního pracovníka o způsobu stanovení daně a není pro správce daně doměřujícího daň závazný. II. Při stanovení daně podle pomůcek nejsou z okruhu pomůcek podle §31 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vyloučeny poznatky, které správce daně získal při daňové kontrole. |
| 2 Afs 132/2004 | 12. 5. 2005 | A | Zastavit řízení podle §47 písm. c) s. ř. s. (§9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) nelze, dokud nebylo rozhodnuto o kasační stížnosti proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození spojené s žádostí o odkladný účinek. |
| 2 Afs 98/2004 | 12. 5. 2005 | A | Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§5, §68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. |
| 6 As 20/2004 | 12. 5. 2005 | B | Hmotné zabezpečení uchazeči o zaměstnání při rekvalifikaci nenáleží, pokud nastoupí na rekvalifikaci až poté, co pobíral Hmotné zabezpečení po celou podpůrčí dobu (§16 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a č. 167/1999 Sb.),* aniž splnil podmínky stanovené v §16 odst. 8 téhož zákona (zejména podmínku šesti měsíců zaměstnání).* Od 1. 10. 2004 nahrazen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. |
| 1 Afs 137/2004 | 11. 5. 2005 | A | Přezkoumává-li žalovaný rozhodnutí, kterým byl žalobci sdělen předpis penále, zjišťuje toliko, zda existuje rozhodnutí, kterým byla povinnost hradit celní dluh žalobci řádně sdělena, zda skutečně žalobce platební povinnost nesplnil ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí a zda se penále počítá v souladu s §63 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tímto rozsahem přezkumu je pak při zachování zásady dispoziční vázán rovněž soud. |
| 1 Afs 96/2004 | 11. 5. 2005 | A | I. Při vydávání platebního výměru, jímž správce daně sděluje předpis penále (§63 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), se neužije ustanovení §46 odst. 7 citovaného zákona. Pokud tedy penále vypočtené v platebním výměru zahrnuje i částku, která byla již v minulosti předepsána, a výměr přitom rozlišuje mezi částkou již předepsanou a částkou nově předepisovanou, nezpůsobuje to jeho nezákonnost ani nesrozumitelnost. II. Z uspokojení pohledávek v konkursním řízení je vyloučeno penále za nezaplacení daní, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla až po prohlášení konkursu [§33 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 12/1998 Sb.]. Platební výměr na takové penále však proto není nezákonný. |
| Na 12/2005 - 8 | 11. 5. 2005 | A | O nároku na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, rozhodují soudy v občanském soudním řízení. |
| 1 Afs 40/2004 | 11. 5. 2005 | B | Neprokázal-li žalobce splnění liberačních podmínek dle §243 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, a to ani k výzvě celních orgánů, jde taková skutečnost k jeho tíži a celní orgán nepochybil, jestliže mu celní dluh vyměřil. |
| 3 Azs 246/2004 | 11. 5. 2005 | B | Není v rozporu se zásadami správního řízení (§3 správního řádu) ani s konkrétními povinnostmi správního orgánu při zajišťování podkladů pro vydání rozhodnutí (např. §32 odst. 1 správního řádu), jestliže správní orgán při zjišťování skutkového stavu neuzná či zpochybní některá tvrzení účastníka řízení, jež nelze jinak ověřit nebo jež lze ověřit jen s mimořádnými obtížemi, jestliže se jiná tvrzení účastníka, jež mají z hlediska předmětu řízení zásadní význam, ukázala být nepravdivá nebo zásadním způsobem vnitřně rozporná. |
| 3 As 52/2004 | 11. 5. 2005 | B | Jestliže stěžovatel v petitu kasační stížnosti i přesto, že ho již krajský soud vyzval k odstranění vad petitu a poučil ho o následcích, pokud výzvě nevyhoví (§37 odst. 5 s. ř. s.), požaduje, aby kasační stížnost projednal krajský soud, pak jde o důvod k odmítnutí kasační stížnosti podle §37 odst. 5 věta druhá s. ř. s. |
| 6 Afs 15/2004 | 10. 5. 2005 | A | Posouzení správnosti daňového výdaje uplatněného daňovým subjektem vyžaduje posoudit i správnost vstupní ceny majetku v případech, kdy výdajem má být zůstatková cena hmotného majetku, přičemž zůstatkovou cenou je rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku [§23 odst. 1, §24 odst. 2 písm. b), §29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů]. Jestliže původní vlastník nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval (§29 odst. 1 zákona o daních z příjmů). |
| Konf 81/2004 - 12 | 5. 5. 2005 | A | Rozhodnutí správního orgánu o zřízení věcného břemene nebo o vyvlastnění není rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci ve smyslu §46 odst. 2 [§68 písm. b)] s. ř. s. O žalobě proti takovému rozhodnutí je proto příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví. |
| 2 Afs 201/2004 | 5. 5. 2005 | B | Celním dlužníkem podle zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění účinném v roce 2001, je zásadně deklarant. Tímto deklarantem není zaměstnanec obchodní společnosti (in concreto: řidič) dovážející zboží přes hranici, který zjevně toliko prováděl stanovené pracovní úkoly bez toho, že by se na podstatě obchodní transakce jakkoliv podílel a pokud v Celním řízení vystupoval, nečinil tak vlastním jménem a pouze zastupoval skutečného deklaranta. |
| 1 As 21/2004 | 4. 5. 2005 | A | Profesní komory – a mezi nimi i Notářská komora České republiky – jsou právnickými osobami, jimž zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, a jsou tedy správními orgány ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů proto přezkoumávají soudy ve správním soudnictví v řízení o žalobách podle §65 a násl. s. ř. s., a nikoliv obecné soudy v civilním řízení soudním. Proti rozhodnutím správních soudů mají pak účastníci řízení k dispozici opravné prostředky toliko podle soudního řádu správního, a nikoliv podle občanského soudního řádu. |
| 1 Afs 103/2004 | 4. 5. 2005 | A | Spatřuje-li žalobce důvod pro povolení obnovy řízení v tom, že rozhodnutí bylo vydáno na základě podvrženého nebo zfalšovaného úředního záznamu [§54 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], musí se soud zabývat otázkou, zda vůbec a případně jakým způsobem může použití takového záznamu změnit důkazní situaci v dané věci; jinak je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. |
| 2 Afs 178/2004 | 4. 5. 2005 | A | I. Přecenění majetku spojeného se sloučením obchodních společností v roce 2000 nemělo vliv na možnost opakovaného uplatnění odpisů z téhož hmotného majetku (§24 odst. 1, 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). II. Poučení o složení senátu neobsahující jména soudců, kteří budou ve věci rozhodovat, nezakládá důvod zmatečnosti ve smyslu §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., ani jinou vadu řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pokud byl senát obsazen v souladu s rozvrhem práce a žádný z rozhodujících soudců neměl být z rozhodování vyloučen pro podjatost. |
| 3 As 45/2004 | 4. 5. 2005 | A | I. Předmětem řízení o odstranění stavby a rozhodnutí o dodatečném povolení může být buď stavba jako celek, nebo pouze její část [§88 odst. 1 písm. b) ve spojení s §139 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona]; z hlediska procesního postupu je lhostejné, zda předmětem řízení je stavba nebo její část. II. Stavební zákon umožňuje povolit či dodatečně povolit pouze část stavby, aniž by takové rozhodnutí bylo jakkoli vázáno na právní režim zbytku stavby; předpokladem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení části stavby je proto pouze splnění kritérií stanovených v §88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, nikoli skutečnost, zda zbytek stavby, resp. ostatní části stavby jako celku, byly pravomocně povoleny nebo dodatečně povoleny. |
| Konf 33/2004 - 13 | 4. 5. 2005 | A | Jestliže soud rozhodl o zastavení řízení s tím, že věc bude postoupena určitému orgánu obce, je tento orgán obce (zde: Magistrát města Brna) stranou kompetenčního sporu, která může podat návrh na rozhodnutí tohoto sporu u zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Podal-li návrh jiný orgán obce (zde: zastupitelstvo statutárního města Brna), je nutno jej odmítnout jakožto návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. |
| Konf 51/2004 - 9 | 4. 5. 2005 | A | O žalobě proti rozhodnutí velitele vojenského útvaru ve věci povinnosti vojáka z povolání k náhradě škody ze služebního poměru je příslušný rozhodnout soud ve správním soudnictví. |
| Nao 10/2005 - 6 | 4. 5. 2005 | A | Položil-li soudce zástupci účastníka dotaz týkající se povahy jeho rodinného vztahu k účastníkovi, který jak účastník, tak jeho zástupce mohli subjektivně pociťovat jako nepříjemný, není dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (§8 odst. 1 s. ř. s.), jestliže dotaz byl položen z věcných a racionálních důvodů, v souvislosti s vyřizováním věci, a jestliže není místa k domněnce, že dotaz byl položen s úmyslem dotázaného psychicky zranit, napadnout, ponížit jej nebo jinak poškodit. |
| 1 Azs 111/2004 | 4. 5. 2005 | B | Jestliže stát v soudním řízení nevynaložil náklady na svědečné, znalečné, tlumočné ani jiné náklady spojené s dokazováním (§59 odst. 2 s. ř. s.), nemusí soud samostatně rozhodovat o právu státu na náhradu nákladů řízení, které platil (§60 odst. 4 s. ř. s.), proti neúspěšnému účastníkovi. |
| 4 As 17/2004 | 29. 4. 2005 | A | Řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy krajského soudu o odvolání z funkce znalce není řízením o ochraně před zásahem správního orgánu (§82 s. ř. s.), ale řízením o žalobě proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné (§65 s. ř. s.). Proti rozsudku krajského soudu vydanému v tomto řízení není obnova řízení podle §114 odst. 1 s. ř. s. přípustná. |
| 5 As 18/2004 | 29. 4. 2005 | B | Článek 6 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o sociálním zabezpečení, uveřejněné ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 94/2002 (dále jen „Smlouva“), určuje, kterým právním předpisům, pokud jde o pojistnou povinnost, podléhá zaměstnanec, neboť stanoví, že: „Na zaměstnance se vztahuje pojistná povinnost stanovená právními předpisy toho smluvního státu, na jehož výsostném území jsou zaměstnáni; to platí i tehdy, jestliže zaměstnavatel má své sídlo nebo obvyklý pobyt na výsostném území druhého smluvního státu.“ Ze znění tohoto článku nelze vyvodit, a to i s přihlédnutím k bodu 4. Závěrečného protokolu ke Smlouvě |
| 5 Afs 162/2004 | 28. 4. 2005 | A | Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění daňové pohledávky dle §72 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je rozhodnutím předběžné povahy, neboť se jedná pouze o dočasné opatření, jehož platnost je zákonem omezena do splatnosti daňové pohledávky, a proto je ve smyslu §70 písm. b) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeno. |
| 5 Afs 147/2004 | 28. 4. 2005 | A | I. Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede a které nikoli (§52 odst. 1 s. ř. s.); to jej však nezbavuje povinnosti takový postup odůvodnit. II. Ustanovení §77 s. ř. s. zakládá nejenom pravomoc soudu dokazováním upřesnit, jaký byl skutkový stav, ze kterého správní orgán ve svém rozhodnutí vycházel, ale také pravomoc dalšími důkazy provedenými a hodnocenými nad tento rámec zjistit nový skutkový stav jako podklad pro rozhodování soudu v rámci plné jurisdikce. Přitom soud zváží rozsah doplňování dokazování tak, aby nenahrazoval činnost správního orgánu. III. Podle §31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, leží v daňovém řízení důkazní břemeno na daňovém subjektu; jestliže ten nesplnil svou zákonnou povinnost již v řízení před správním orgánem, nemůže taková skutečnost být k tíži správního orgánu. |
| 2 Ans 1/2005 - 57 | 28. 4. 2005 | A | Vytvořila-li se na základě pokynu Ministerstva financí č. D-144 z roku 1996, o stanovení lhůt pro uzavření vytýkacího řízení (§43 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), správní praxe spočívající v tom, že vytýkací řízení se uzavírají v určitých lhůtách, případně ve lhůtách prodloužených podle přesně určených pravidel, vyplývá ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (čl. 1 věta první Listiny základních práv a svobod), že pro správní orgán je takováto správní praxe právně závazná. |
| 2 As 3/2005 | 28. 4. 2005 | A | Samotné zařazení určitého pracoviště mezi pracoviště I. kategorie proto, že jde o pracoviště s drobnými zdroji ionizujícího záření [§11, §12 písm. a) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně], ani zařazení radiačních pracovníků na tomto pracovišti do kategorie B (§16 odst. 2 část věty za středníkem citované vyhlášky) ještě neznamená, že všichni takto zařazení pracovníci musí pobírat zvláštní příplatek z důvodu zařazení ve skupině I části B (ionizující a elektromagnetické záření, práce s lasery) bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách. Přiznání či nepřiznání tohoto zvláštního příplatku konkrétnímu radiačnímu pracovníkovi závisí na tom, zda v případě jeho pracovního či služebního zařazení u něho převládají ztížené a zdraví škodlivé pracovní podmínky (viz §2 citovaného nařízení vlády). |
| 1 Afs 106/2004 - 57 | 28. 4. 2005 | A | Smlouva o uzavření bezúročné půjčky není právním úkonem, na jehož základě by dlužník nabýval majetkový prospěch, který by podléhal zdanění daní darovací [§6 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí]. |
| 2 Aps 2/2004 | 28. 4. 2005 | A | Nezákonným „zásahem“ ve smyslu §82 s. ř. s. nemůže být úkon policejního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení. Zásahem podrobeným přezkoumání ve správním soudnictví může však být zásah policejního orgánu při výkonu působnosti ve veřejné správě [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. |
| 3 As 44/2004 | 28. 4. 2005 | A | I. Rozhodnutí, kterým stavební úřad zastavuje řízení o žádosti o povolení změn stavby před jejím dokončením [§88 odst. 2 a §68 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., a je proto ze soudního přezkumu vyloučen [§70 písm. a) s. ř. s.]. II. Do okruhu účastníků řízení o povolení předčasného užívání stavby před jejím dokončením podle §83 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, patří stavebník, vlastník stavby, uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám, a vlastník pozemku, na kterém je stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být rozhodnutím přímo dotčeno (§78 téhož zákona). |
| 6 As 27/2005 | 28. 4. 2005 | B | Rozhodování o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti je samostatným řízením a Rozhodnutím soudu, kterým byl takový návrh zamítnut, se řízení končí. Usnesení soudu proto musí obsahovat odůvodnění (§55 odst. 4 s. ř. s.). |
| 2 Afs 51/2004 | 28. 4. 2005 | B | Daňový ručitel může v odvolání proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku podle §57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1993 Sb., o správě daní a poplatků, vznést námitku promlčení; promlčecí lhůta se v tomto případě řídí ustanovením §47 tohoto zákona, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., případně ustanovením §22 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb., jde-li o daň z převodu nemovitostí. |
| 1 As 24/2004 | 28. 4. 2005 | B | Je-li správní řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zahájeno z podnětu účastníka, musí být osmidenní lhůta pro přihlášení se k účastenství počítána od okamžiku, kdy se občanské sdružení o zahájení předmětného řízení kvalifikovaně dozví (§70 odst. 3). |
| Nao 6/2005 - 34 | 28. 4. 2005 | B | Soudci krajského soudu, jehož místopředsedou je syn žalobkyně, jsou podle §8 odst. 1 s. ř. s. vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci. Skutečnost, že místopředseda krajského soudu je oprávněn za podmínek uvedených v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vykonávat vůči těmto soudcům úkoly státní správy a že k němu má značná část soudců přátelský vztah, příp. jej zná z běžného pracovního styku, zakládá důvod pochybovat o jejich nezaujatém vztahu k žalobkyni, byť sami subjektivně pociťují opak. |
| Nao 8/2005 - 31 | 28. 4. 2005 | B | Nesouhlas žalobce s odůvodněním rozsudku v jiné věci, v níž je účastníkem řízení jiná společnost, která je ale s žalobcem personálně propojena, není důvodem pro vyloučení soudce podle §8 odst. 1 s. ř. s. |
| 1 Afs 149/2004 | 21. 4. 2005 | A | Pokud krajský soud opírá své zrušující rozhodnutí o to, že cena dovezeného zboží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, ačkoliv u žádného z dovozů nic takového tvrzeno a zjišťováno nebylo a otázka ceny zboží nebyla vůbec předmětem řízení, opírá soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované a nezjištěné a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. |
| 3 Azs 33/2004 | 21. 4. 2005 | A | Je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. |