Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2005

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
1 Afs 54/2004 9. 2. 2005 A Daňové řízení, resp. dokazování v jeho průběhu, není založeno na zásadě vyšetřovací, ale na prioritní povinnosti daňového subjektu dokazovat vše, co sám tvrdí (§31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Nebylo proto povinností správce daně tvrdit a prokázat, jaký byl úmysl účastníků smluvního vztahu a co sledovali uzavřením určité smlouvy.
7 Ads 9/2004 9. 2. 2005 A Advokát, který vykonává funkci správce konkursní podstaty (§8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání), je poplatníkem pojistného důchodového pojištění z odměn vyplacených za výkon této funkce. Výkon funkce správce konkursní podstaty je výkonem jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů [§9 odst. 3 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění].
1 As 34/2004 9. 2. 2005 A Počátek běhu lhůty k podání žaloby spojuje ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. s doručením rozhodnutí tomu účastníkovi, který rozhodnutí žalobou napadá, nikoliv s datem právní moci napadeného rozhodnutí.
1 As 37/2004 9. 2. 2005 B Skutečnost, že u určitého okruhu rozhodnutí je pro podání žaloby stanovena odchylná lhůta než pro jiná rozhodnutí vydaná podle téhož zákona, nečiní takovou úpravu rozpornou s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
3 As 20/2004 8. 2. 2005 B Pokud se krajský soud nevypořádá s námitkou žalobce týkající se rozporu v obsahu listinných důkazů (zde: laboratorní nálezy ohledně znečištění vodního toku), který správní orgán pominul, je dán důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť skutkový stav vyžadoval rozsáhlé doplnění, pro něž měl krajský soud napadené rozhodnutí zrušit podle §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Konf 108/2004 - 21 4. 2. 2005 A Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu o schválení jednoduché pozemkové úpravy podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, je soud ve správním soudnictví.
2 Afs 80/2004 3. 2. 2005 A Rozhodnutím o původním vyměření daně ve smyslu §46 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je třeba rozumět rozhodnutí o předchozím, nikoliv prvním, vyměření. Dodatečný platební výměr tedy lze vydat opakovaně.
2 Afs 94/2004 - 50 3. 2. 2005 A I. Povinnost platit daň z převodu nemovitostí podle §9 odst. 1 písm. a) věty první zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nastane jen tehdy, převede-li se nebo přejde-li skutečně vlastnické právo k nemovitosti z jedné osoby na druhou. Závěr správce daně o tom, kdo je vlastníkem, proto nemůže být podložen pouze údajem zapsaným v evidenci katastru nemovitostí, pokud v době jeho rozhodování probíhá řízení o určení vlastnického práva k nemovitosti. II. Namítá-li poplatník daně z převodu nemovitostí nebo jeho ručitel [§8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí], že k převodu nebo přechodu vlastnického práva k nemovitosti ve skutečnosti vůbec nedošlo, a neřešil-li tuto otázku katastrální úřad ve vkladovém řízení podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, musí si otázku, zda k převodu nebo přechodu vlastnického práva došlo, posoud ...
2 Afs 101/2004 3. 2. 2005 A Platebním výměrem vydaným podle §63 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, sděluje správce daně předpis penále. I takový platební výměr musí mít náležitosti podle ustanovení §32 odst. 2 tohoto zákona a součástí jeho výroku musí být výpočet penále. Není však na újmu platnosti platebního výměru, pokud výrok obsahuje odkaz na výpočet uvedený na další stránce platebního výměru označené shodným číslem jednacím.
2 As 25/2004 3. 2. 2005 A Pozvání podle §15 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, je listinou sepsanou zvoucí osobou a obsahující stanovené náležitosti, kterou policie ověří v případech, že neshledá důvod pro odepření ověření. Ověření policie je osvědčením zákonem předpokládaných podmínek, za nichž lze na pozvání vstoupit na území republiky. Potvrzení o odepření ověření není úkonem správního orgánu ve smyslu §65 s. ř. s. a je vyloučeno ze soudního přezkumu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s.
1 Afs 98/2004 3. 2. 2005 B Daní z převodu nemovitostí je zatížena převáděná nemovitost (nikoliv nemovitost nabývaná), přičemž poplatníkem této daně je převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem. V kontextu cílů zákona musí být tedy vedena i aplikace ustanovení §10 odst. 1. Za této situace, kdy úmyslem zákonodárce je zatížení hodnoty převáděné nemovitosti, neboť zdaněn je právě převodcem dosažený finanční výnos z prodeje nemovitosti, příp. dosažitelný finanční výnos, je-li dohodnutá cena nižší než zjištěná, musí být ocenění vztaženo ke konkrétní převáděné nemovitosti, která je ve vlastnictví toho, kdo je poplatníkem daně, a musí být i při tomto ohodnocení nemovitostí vzat v úvahu právní stav nemovitosti u převodce v okamžiku zániku jeho vlastnictví, nikoli u nabyvatele. Stavby u nichž je ke dni převodu pronajato nejméně 80 % jejich podlahových ploch se tak ocení kombinací nákladového a výnosového způsobu.
7 Afs 161/2004 3. 2. 2005 B Nesplnění základních náležitostí daňového rozhodnutí podle §32 odst. 2 písm. g) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, týkajících se otisku razítka je třeba vykládat restriktivně. Neplatnosti podle §32 odst. 7 téhož zákona by bylo možno dovolat se pouze tehdy, pokud by se otisk razítka odchyloval od zákonných požadavků tak výrazným způsobem, že by adresát důvodně mohl mít zato, že rozhodnutí nevydal oprávněný orgán. Nepatrná odchylka v rozměrech razítka takovým případem není.
2 Azs 437/2004 3. 2. 2005 B Důsledky nesprávného závěru doručujícího orgánu o tom, že se adresát v místě doručování zdržuje, nejsou neodvratné. Zjistí-li soud dodatečně, že se adresát v místě doručování v rozhodné době nezdržoval, fikce doručení písemnosti podle §46 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2004*, použitého obdobně podle §42 odst. 5 s. ř. s., nenastala.* Nyní srov. §46 odst. 5 a 6 o. s. ř.
4 As 1/2003 31. 1. 2005 A Pokud celní orgán jako správce daně v souladu s §31 odst. 8 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, prokáže existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost či správnost účetnictví, evidencí či záznamů vedených celním (daňovým) subjektem, je důkazní břemeno na celním subjektu, jehož povinností podle §31 odst. 9 citovaného zákona je navrhnout či označit důkazy, které mají potvrdit skutečnosti jím uvedené v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž průkazu byl celním orgánem v průběhu celního řízení vyzván. Pokud celní subjekt toto důkazní břemeno neunese, celní orgán podle okolností uloží povinnost zaplatit clo v jiné výši, než odpovídá údajům uvedeným celním subjektem při propuštění dovezeného zboží do volného oběhu.
2 A 13/2002 28. 1. 2005 A Účelem zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je ve smyslu jeho §1 odst. 1 **) ochrana hospodářské soutěže na trhu proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování; proto je třeba za základ považovat právě zjištění, že k takovému narušení soutěže skutečně došlo, a to v materiálním, nikoli jen formálním smyslu.
7 Azs 348/2004 28. 1. 2005 B I. Advokát je oprávněn odmítnout poskytnutí právních služeb jen z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v §18 až §20 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. Proto uvede-li v kasační stížnosti důvody jiné (zde: tvrzená nehospodárnost spočívající v nedostatku vazby sídla advokáta na sídlo soudu a z toho vyvozované nemožnosti účinné ochrany práv účastníka) jsou tyto námitky námitkami nepřípustnými, a Nejvyšší správní soud k nim nemůže přihlédnout. II. V řízení o kasační stížnosti proti usnesení o ustanovení advokáta je rozhodný skutkový a právní stav v době rozhodování krajského soudu. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud nemůže přihlédnout k námitkám stěžovatelky (advokátky) obsaženým v kasační stížnosti, že jí žalobce neposkytl potřebnou součinnost, neboť tato okolnost nastala až po rozhodnutí samém, a nemohla být krajskému soudu v době rozhodování známa. Tento důvod lze uplatnit toliko následně v žádosti o zproštění ustanovení §19 zákona o advokacii.
1 Afs 30/2004 27. 1. 2005 A Pravomocné usnesení soudu o odmítnutí žaloby (navíc vycházející z chybného úsudku o jejím obsahu) nevytváří překážku věci rozhodnuté.
7 A 182/2002 27. 1. 2005 B Ustanovení §40 odst. 1 správního řádu, které stanoví, jak má správní orgán postupovat, vyskytne-li se v řízení předběžná otázka, je s ohledem na Ustanovení §29 odst. 1 téhož zákona třeba vykládat tak, že pokud již bylo u jiného orgánu zahájeno řízení o otázce, která je pro rozhodnutí správního orgánu otázkou předběžnou, avšak toto řízení ještě pravomocně neskončilo, správní orgán řízení přeruší a pokračuje v něm teprve po právní moci rozhodnutí o předběžné otázce.
1 As 25/2004 27. 1. 2005 B Zaplacení soudního poplatku je úkonem, který má osobně vykonat stěžovatel, neboť povinnost zaplatit poplatek z kasační stížnosti zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, stanoví tomu, kdo kasační stížnost podává. Je-li stěžovatel zastoupen zástupcem, je povinností soudu doručit výzvu k Zaplacení soudního poplatku nejen jeho zástupci, ale též stěžovateli samému (§42 odst. 2 s. ř. s.).
4 As 50/2003 27. 1. 2005 B Zrušilo-li Kolegium pro ochranu utajovaných skutečností postupem podle §77a odst. 2 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu, jenž následně Zrušil rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu, a prohlásil-li navrhovatel, že je tímto postupem plně uspokojen, soud zastaví řízení pro uspokojení navrhovatele podle §47 písm. b) a §62 odst. 4 s. ř. s.
1 Afs 1/2004 27. 1. 2005 B Rozhodování o místních poplatcích náleželo za účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), do samostatné působnosti obce; Rozhodl-li však obecní úřad o vyměření místního poplatku v přenesené působnosti, není takové Rozhodnutí nicotné pro absolutní nedostatek věcné příslušnosti Rozhodujícího orgánu (§76 odst. 2 s. ř. s.).
6 Ads 31/2004 27. 1. 2005 B I. Soudem věcně příslušným k přezkoumávání rozhodnutí vydaných podle zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby (§7 odst. 1 a 2 s. ř. s., §85a odst. 1 o. s. ř.). II. O postoupení věci místně příslušnému soudu podle §7 odst. 6 s. ř. s. soud rozhodne usnesením, proti kterému je kasační stížnost přípustná. III. Rozhodne-li Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti podané proti usnesení, kterým se věc postupuje místně příslušnému soudu, je tímto rozhodnutím vázán i soud, kterému se věc postupuje; postup podle §7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. se zde již nepoužije.
4 Afs 3/2003 25. 1. 2005 A Domáhá-li se žalobce na soudě, aby bylo zrušeno zamítavé rozhodnutí o jeho žádosti, jíž usiloval o zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty (§39 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), a tvrdí-li, že podmínky pro registraci nebyly naplněny již při samotné registraci ani poté, nemůže správní orgán námitky tohoto charakteru označit za nepřípustné a trvat toliko na tom, aby žalobce tvrdil skutečnosti svědčící o změně skutkového stavu v mezidobí od registrace do data žádosti o její zrušení (§5 odst. 4 citovaného zákona). Odchylný názor by v dané věci ve svých důsledcích znamenal odepření přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a to zejména se zřetelem k tomu, že původní rozhodnutí správního orgánu o registraci žalobce jako plátce daně z přidané hodnoty bylo ze soudního přezkumu vyloučeno rozhodnutím o zastavení řízení podle §248 odst. 2 písm. e) o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002.
7 Azs 343/2004 25. 1. 2005 A Povinnost doložit nedostatek prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.). Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje.
5 As 20/2004 25. 1. 2005 B I. Okolnosti, za kterých k protiprávnímu jednání došlo, nejedná-li se o okolnosti vylučující protiprávnost (nutná obrana, krajní nouze), jsou relevantní pro uložení výše sankce, nikoli pro závěr o tom, zda byl či nebyl spáchán přestupek. II. Zrušil-li krajský soud rozhodnutí správního orgánu, přičemž vycházel ze skutkového stavu odlišného od stavu, z něhož vycházel správní orgán, a ze skutečností, které ve správním řízení ani v řízení před soudem nebyly zjišťovány, je takové rozhodnutí zatíženo vadami řízení, pro které je třeba rozhodnutí soudu zrušit (§110 odst. 1 s. ř. s.).
2 Afs 77/2004 24. 1. 2005 A Ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. ve vztahu k ustanovení §3 odst. 4 zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, je ustanovením speciálním, omezujícím právo na zastupování (srov. též čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Nelze tedy dovozovat nepřípustný rozpor těchto ustanovení.
7 Afs 52/2004 21. 1. 2005 A V §70 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je stanoven jak druh úkonu, který může způsobit přerušení běhu promlčecí lhůty, tak i povinnost zpravit o tomto úkonu daňového dlužníka. Tento úkon musí být adresován přímo daňovému dlužníkovi, a nikoliv jiné osobě, bez ohledu na to, jaký je její právní vztah k daňovému dlužníkovi. Úkonem přerušujícím běh promlčecí lhůty proto není doručení rozsudku krajského soudu jednateli daňového dlužníka, který je zároveň jeho společníkem, v němž byla jednateli (společníkovi) jakožto ručiteli podle §106 obchodního zákoníku uložena povinnost zaplatit správci daně dlužnou částku.
7 Afs 29/2004 21. 1. 2005 B Byla-li předmětem smlouvy o finančním pronájmu movitá věc, která byla po dobu trvání pronájmu zabudována do nemovitosti pronajímatele, uplatní se sazba podle §16 odst. 7 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 321/1993 Sb., a nikoliv snížená sazba, protože tato skutečnost nemohla mít za následek, že se stala její součástí v právním slova smyslu.
2 Afs 65/2004 20. 1. 2005 A Povinnost mlčenlivosti podle §22 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se neuplatní vůči správci daně při sdělení výše plateb poskytnutých zdravotní pojišťovnou nestátnímu zdravotnickému zařízení (§34 odst. 7 a 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
2 Azs 252/2004 20. 1. 2005 A Rozhodnutí o odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem ve smyslu §70 písm. c) s. ř. s. Toto rozhodnutí nemá samo o sobě za následek ukončení řízení; k němu dochází až rozhodnutím o zastavení správního řízení, proti němuž je žaloba podle §65 a násl. s. ř. s. přípustná. Má-li nezaplacení správního poplatku za následek neprovedení úkonu, lze se soudní ochrany domoci prostřednictvím žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.). Zaplatí-li poplatník k výzvě správního orgánu správní poplatek, o němž má za to, že je nezákonný, může se domáhat jeho vrácení. Správní orgán jeho žádosti buď vyhoví a poplatek vrátí, anebo nevyhoví a žádost o vrácení zamítne; proti zamítavému rozhodnutí se může poplatník po vyčerpání opravných prostředků domáhat ochrany ve správním soudnictví žalobou podle §65 a násl. s. ř. s.
2 Ans 6/2004 20. 1. 2005 A Procesní lhůtou, která neběží při přerušení správního řízení podle §29 odst. 5 správního řádu, je také zvláštním předpisem odchylně stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí (zde: lhůta 180 dnů pro vydání rozhodnutí podle §169 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů).
4 Afs 30/2003 20. 1. 2005 B Ustanovení §15 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., je výjimkou ze zásady nemožnosti smluvního přenosu daňové povinnosti, na jejímž základě dochází k univerzálnímu přechodu práv a závazků k privatizovanému majetku. Není povinností správce daně, aby novému majiteli rozhodnutím podle §32 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, stanovil, jaké peněžité plnění se mu ukládá, zejména když jej s důvodem i výší daňových povinností předcházejícího poplatníka seznámil sepsáním protokolu podle §12 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tím správce daně zároveň dostál zásadě součinnosti s daňovými subjekty, uvedené v §2 odst. 2 téhož zákona, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
1 Afs 16/2004 19. 1. 2005 A Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, spočívajícím v nevyhovění žádosti o ověření neplatnosti platebního výměru, není podle §85 s. ř. s. přípustná, neboť žalobce má ve správním řízení a v následném soudním přezkumu daňových rozhodnutí k dispozici jiné právní prostředky, jimiž se může domáhat ochrany před tvrzeným nezákonným zásahem.
4 Afs 12/2003 19. 1. 2005 A Na obchodní společnost, která na základě kupní smlouvy nabyla v roce 1999 nemovitosti od správce konkursní podstaty úpadce (nešlo tedy o předání nemovitosti na základě zvláštního předpisu, tj. restituce), přešla s ohledem na §13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, povinnost uhradit daňový nedoplatek původního vlastníka na dani z předmětných nemovitostí, a to počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období. Správní orgán tak postupoval správně, když daný daňový nedoplatek uložil doplatit novému vlastníkovi.
4 As 26/2003 19. 1. 2005 A I. Po dobu dočasného vyřazení vozidla z registru silničních vozidel podle §13 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nelze ohledně tohoto vozidla provádět změny údajů v registru; změny lze provádět pouze u vozidla zaregistrovaného. II. Dojde-li v průběhu dočasného vyřazení vozidla z registru k převodu vlastnického práva k vozidlu, může o ukončení režimu dočasného vyřazení z registru silničních vozidel podle §13 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádat ten, kdo je v době podání žádosti vlastníkem vozidla, i když jím nebyl v době, kdy bylo vozidlo z registru dočasně vyřazeno. III. Provozovatelem ve smyslu §4 odst. 2 věty druhé zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je vlastník vozidla. Místní příslušnost správního orgánu k ukončení režimu dočasného vyřazení vozidla z registru se proto i v těchto případech řídí bydlištěm, resp. místem podnikání ...
4 Afs 16/2003 19. 1. 2005 A Vyhláškou Ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, se řídilo pouze finanční hospodaření ministerstev a ostatních ústředních orgánů České republiky a jimi zřizovaných rozpočtových a příspěvkových organizací, jakož i hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených obcemi a okresními úřady; na postup při posuzování dotací poskytnutých spolku zřízenému podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (zde: Českému svazu tanečního sportu), se však tato vyhláška nevztahuje. Čerpání dotace poskytnuté spolku upravují pouze obecná ustanovení §5 odst. 2 a §11 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., rozpočtových pravidel republiky, podle nichž mohou být rozpočtové prostředky použity pouze v příslušném rozpočtovém roce. Dotaci poskytnutou dne 26. 5. 1998 na zabezpečení sportovní reprezentace v roce 1998 bylo proto možné čerpat do 31. 12 ...
7 A 142/2002 19. 1. 2005 A Funkcí zástupce velitele pro politickovýchovnou práci ve smyslu §33 odst. 9 písm. c) zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, je i funkce zástupce velitele pro věci politické.
1 Afs 13/2004 19. 1. 2005 B Vydá-li žalovaný podle §56 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., rozhodnutí, jímž opraví výrok rozhodnutí o odvolání, stane se rozhodnutí o opravě v opravovaných údajích součástí výroku žalobou napadeného rozhodnutí a nahradí údaje v tomto rozhodnutí původně uvedené. Podrobí-li soud přezkumu zákonnost rozhodnutí žalovaného ve znění před jeho opravou, je rozhodnutí soudu pro nesrozumitelnost nepřezkoumatelné [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
3 Ads 57/2003 19. 1. 2005 B I. Pro aplikaci §44 s. ř. s. na znevažující jednání stěžovatele vůči soudu (soudci) není rozhodující, zda uražený soud (soudce) subjektivně utrpěl na své autoritě, ale podstatné je, zda šlo o jednání objektivně způsobilé vyvolat takový následek. II. Jestliže Nejvyšší správní soud dojde k závěru, že vzhledem k nesplnění materiálních podmínek pro uložení pořádkové pokuty neměl krajský soud řízení o jejím uložení vůbec zahajovat, zastaví současně se zrušením napadeného usnesení krajského soudu i řízení o uložení pořádkové pokuty (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Konf 53/2003 - 13 18. 1. 2005 A Je-li předmětem sporu zaplacení ceny, na niž vznikl žalobci podle žalobního tvrzení nárok v důsledku demontáže telekomunikačního zařízení (pobočkové ústředny a telefonního přístroje), nejedná se o poskytování telekomunikační služby ve smyslu §2 odst. 7 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování o těchto věcech zákon o telekomunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; příslušným k řízení je proto soud (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Konf 2/2003 - 15 18. 1. 2005 B I pro řízení zahájené před 1. květnem 2000, jehož předmětem je žaloba proti správci konkursní podstaty o určení pravosti pohledávky vzniklé z titulu nezaplaceného cla a daně z přidané hodnoty, je příslušný soud (čl. II. zákona č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
4 Ads 45/2003 14. 1. 2005 A Z výslovné výluky nároků nebo jiných plnění ve prospěch pracovníka podle předpisů o sociálním zabezpečení (mezi něž nutno řadit i předpisy o důchodovém pojištění či zabezpečení) z režimu §2 odst. 5 vyhlášky č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplývá, že pro účely posuzování nároků na starobní důchod je nutno s uvolněním do jiné organizace (ať již v rámci téže výrobní hospodářské jednotky či mimo ni) nakládat jako s jakýmkoli jiným běžným rozvázáním pracovního poměru a sjednáním pracovního poměru nového.**) S účinností od 1. 6. 1992 zrušeno zákonem č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení.
4 Afs 26/2004 14. 1. 2005 B Uvedení nesprávných údajů v celním prohlášením, jímž měl v souladu s §105 odst. 4 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., deklarant potvrdit správnost údajů v něm obsažených a pravost dokladů, kterými celní prohlášení dokládá, zakládá deklarantovu objektivní odpovědnost. Této odpovědnosti se nemůže zprostit ani tím, že nesprávné údaje, které o propuštěném zboží v celním prohlášení uvedl, získal od příjemce zboží, tedy od osoby, pro kterou zboží dovážel. Z tohoto hlediska je správný postup krajského soudu, který nepřistoupil na provedení důkazu výslechem zástupce příjemce zboží, neboť smyslem řízení nebylo prokázat, jaké instrukce obdržel deklarant pro vyplnění jednotné celní deklarace.
4 Afs 17/2003 14. 1. 2005 B Pokud žalobce označil za žalovaného prvostupňový správní orgán, avšak z obsahu žaloby vyplývá, že žalobními námitkami brojil proti rozhodnutí orgánů obou stupňů, dopustil se vady v označení žalovaného rozhodnutí, tato vada však byla na výzvu soudu odstranitelná ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s. V takovém případě bylo proto povinností soudu vyzvat navrhovatele (žalobce) k opravě či doplnění jeho podání, stanovit k tomu lhůtu a poučit jej o následcích spojených s neuposlechnutím této výzvy.
4 Azs 161/2004 13. 1. 2005 B Pokud nebylo předvolání k pohovoru adresované žadateli o azyl hlášenému mimo pobytové středisko, jenž nebyl zastižen, doručováno v souladu s §24 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., uložením v Ministerstvem vnitra určeném azylovém zařízení a vyvěšením oznámení o uložení na úřední desce v takovém zařízení, ale opakovaně podle správního řádu, nelze učinit závěr, že se žadatel o azyl opakovaně nedostavil bez vážných důvodů k pohovoru. Nejsou tak splněny podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení §25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
3 Azs 417/2004 13. 1. 2005 B Smyslem povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti je zajištění odborné právní pomoci účastníkům řízení, a tím i ochrany jejich práv. Z tohoto důvodu je přípustné, aby soudem ustanovený advokát doplnil kasační stížnost i po uplynutí lhůty pro její podání, třebaže nebyl k jejímu doplnění soudem vyzván; opačný výklad by činil jeho účast v řízení nadbytečnou.
6 Ads 72/2004 13. 1. 2005 B V případě, že navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, neběží podle §35 odst. 7 s. ř. s., ve znění zákona č. 237/2004 Sb., po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Smyslem tohoto ustanovení je reálně umožnit ustanovenému zástupci účastníka doplnění žalobních bodů. Nedošlo-li by ke stavění této lhůty, bylo by v řadě případů ustanovení zástupce zcela bezúčelné a formální. Tytéž důvody se však vztahují i k běhu lhůty, kterou soud stanovil navrhovateli k odstranění vad podání, jenž poté požádal o ustanovení zástupce. Proto i v tomto případě je třeba mít zato, že dochází ke stavění lhůty pro doplnění podání podle §37 odst. 5 s. ř. s.
1 As 18/2004 12. 1. 2005 A Jestliže zákon (zde: §5 odst. 4 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů) výslovně založil speciální možnost soudního přezkoumání rozhodnutí o námitkách proti zásahům či opatřením, nelze takový přezkum odepřít, a to ani s poukazem na případnou obecnou výluku procesního předpisu.
1 Afs 76/2004 12. 1. 2005 A Pro ocenění nemovitosti za účelem zjištění výše daně z převodu nemovitostí jsou rozhodující právní vztahy převodce (např. nájemní poměry), které tu jsou v okamžiku zániku jeho vlastnictví k převáděné nemovitosti. Zdaňován je právě převodcem dosažený finanční výnos z prodeje nemovitosti – příp. dosažitelný finanční výnos, je-li dohodnutá cena nižší než zjištěná – a je proto nutno aplikovat i ustanovení §10 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Stavby, u nichž je ke dni převodu pronajato nejméně 80 % jejich podlahových ploch, se tak ocení kombinací nákladového a výnosového způsobu (§21 odst. 1 vyhlášky č. 279/1997 Sb.).
7 As 40/2004 12. 1. 2005 A Soud nemůže zamítnout žádost o osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. jen na základě zjištění, že stěžovatelka i její manžel jsou evidováni v registru ekonomických subjektů a v registru živnostenského podnikání, aniž by ověřil, zda tuto činnost skutečně vykonávají a jaký příjem z ní mají. Z pouhého zjištění, že stěžovatelka je zapsaná v uvedených registrech, nelze činit žádné závěry o její materiální situaci.

Za rok 2005 bylo zveřejněno 459 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 9 z celkem 10 stran,
v čase 0,000103 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.