| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 4 Azs 300/2004 | 12. 1. 2005 | B | Byla-li žádost o azyl podána až poté, co bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žadatele, a tato žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 325/1999 Sb., nemohou před soudem obstát námitky nesprávného posouzení skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu. |
| 7 Azs 329/2004 | 12. 1. 2005 | B | Nepřípustnost důvodů neuplatněných v řízení před soudem I. stupně (§104 odst. 4 s. ř. s.) a nemožnost uplatnění skutkových novot (§109 odst. 4 s. ř. s.) je třeba vztáhnout k důvodům a skutečnostem uplatněným ve lhůtě uvedené v §72 odst. 1 s. ř. s. Proto je odkaz na případné uvedení těchto důvodů a skutečností ve správním (zde: azylovém) řízení nerozhodný. |
| 7 Azs 270/2004 | 12. 1. 2005 | B | Potřebu ustanovení tlumočníka je nutno zkoumat vždy případ od případu a to, že soud nenařídí jednání ve věci, ještě neznamená, že pro ustanovení tlumočníka nejsou splněny podmínky. Tlumočníka je namístě ustanovit např. tehdy, kdy žalobkyně, jež sepsala část žaloby v jiném než českém jazyce, v reakci na výzvu krajského soudu k odstranění vad žaloby uvedla, že výzvě nerozumí, a požádala o ustanovení tlumočníka. Za této situace krajský soud ostatně ani neznal část obsahu žaloby a nemohl tak posoudit, zda žaloba obsahuje náležitosti uvedené v §71 odst. 1 s. ř. s. a je způsobilá projednání, či zda je nutné její doplnění. |
| 5 Afs 52/2004 | 11. 1. 2005 | B | I. Celní dluh ve smyslu §2 písm. i) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, představuje povinnost dlužníka zaplatit clo, daně a poplatky při dovozu nebo vývozu; přitom výše těchto povinností, která musí být splněna, odpovídá částce vyměřeného cla a daní. Celním dluhem je přitom nutno rozumět vždy skutečný celní dluh, tzn. skutečnou daňovou povinnost, která měla být a byla následně po právu dodatečně vyměřena, nikoli jakoukoli daňovou povinnost, tím méně daňovou povinnost stanovenou v rozporu se zákonem na základě nepravdivých informací v podaném celním prohlášení. II. Skutečnost, že celní dluh byl rozhodnutím v celním řízení vyměřen v nesprávně nižší výši, nemá na závazek ručitele splnit skutečně vzniklý celní dluh žádný vliv. Vyplývá li ze záruční listiny podle §260 odst. 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, jasný závazek ručitele splnit celní dluh do výše poskytnuté záruky, je vymezen rozsah ručitelského závazku částkou uvedenou v záruční listině, a to bez ohledu na to, ... |
| 7 Azs 349/2004 | 11. 1. 2005 | B | Podání účastníka, ve kterém žádá toliko o ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti, nelze považovat za kasační stížnost (§41 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že krajský soud stěžovatele současně s ustanovením advokátky vyzval k doplnění kasační stížnosti. Ta totiž v té době ještě nebyla podána a bylo třeba ji podat ve zbylé lhůtě (§35 odst. 7 a §106 odst. 2 s. ř. s.). |
| 6 As 36/2003 | 6. 1. 2005 | A | I. Soud, který rozhodoval o věci samé bez nařízení jednání (§51 s. ř. s.), je vázán rozsudkem, jenž byl veřejně vyhlášen vyvěšením zkráceného znění písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce (§49 odst. 9, 11 s. ř. s.). Pokud je výrok rozsudku, jenž byl doručen účastníkům řízení, totožný s výrokem, jenž byl veřejně vyhlášen, není vadou řízení, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], pokud soud jako administrativní pomůcku pro zpracování zkráceného znění písemného vyhotovení rozsudku využil listinu, na níž technickým nedopatřením uvedl chybné znění výroku. II. V řízení o žalobě ve věci kárného provinění advokáta (§32 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) je žalovanou Česká advokátní komora jako právnická osoba, jíž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., §40 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii]. III. Důvodné pochybnosti o vině v řízení o ... |
| Nao 56/2004 - 54 | 6. 1. 2005 | A | Podíl na projednávání a rozhodování ve věcech podle §132 s. ř. s. nezakládá důvod pro vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu pro předchozí účast na projednávání a rozhodování věci podle §8 odst. 1 věty druhé s. ř. s., jsou-li podle rozvrhu práce tito soudci povoláni rozhodnout v řízení o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu, jenž rozhodoval o žalobě proti správnímu rozhodnutí vzešlému z řízení, v němž byl správní orgán vázán právním názorem vysloveným senátem (těmito soudci) Nejvyššího správního soudu jako soudu příslušného podle §132 s. ř. s. |
| 4 Azs 187/2004 | 6. 1. 2005 | B | Nedostaví-li se žadatel o azyl bez omluvy a bez vážného důvodu opakovaně k pohovoru, k němuž byl řádně předvolán – byť se tak v prvém případě stalo v důsledku zákonem předvídané fikce doručení předvolání a ve druhém případě přímým předáním a převzetím předvolání oproti podpisu – jsou splněny podmínky pro zastavení řízení podle §25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. |
| 3 Azs 403/2004 | 5. 1. 2005 | A | Převzala-li zásilku obsahující výzvu soudu určenou stěžovateli v souladu s ustanovením §46 odst. 2 o. s. ř. osoba žijící s ním ve společné domácnosti, jež soudu potvrdila, že zásilku stěžovateli předala, nemůže stěžovatel účinně namítat doručení zásilky v rozporu s citovaným ustanovením, tvrdí-li, že očekával doručení zásilky jejím uložením a svým vyrozuměním o tomto uložení. |