| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 As 33/2004 | 20. 9. 2005 | A | V rozhodnutí, jímž se policistovi ukládá povinnost nahradit škodu, se správní orgán musí vypořádat s otázkou, zda a z jakého titulu přichází v úvahu odpovědnost policisty za škodu. Je třeba rozlišovat mezi odpovědností za hodnoty svěřené k vyúčtování na základě dohody o hmotné odpovědnosti (§77 a §78 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky) a odpovědností za ztrátu součásti výstroje, výzbroje, nástrojů a jiných předmětů, které byly policistovi svěřeny na písemné potvrzení (§79 téhož zákona). |
| 5 As 38/2004 | 15. 9. 2005 | A | I. Ustanovení §62 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, upravuje oprávnění pracovníka správního orgánu vstupovat na cizí pozemek. O takovém vstupu přitom musí být vlastník pozemku vyrozuměn: jak plyne přímo z citovaného ustanovení, vstup pracovníka správního orgánu na pozemek je vázán na povinnost prokázat se služebním průkazem. II. Ohledání dle §38 správního řádu umožňuje správnímu orgánu, aby si mohl na základě vlastního pozorování a přímého srovnání zjištěných skutečností s výsledky dosavadního šetření učinit potřebné závěry pro své rozhodnutí. O ohledání jako o každém jiném důkazu musí být sepsán protokol (§22 správního řádu), v němž musí být provedený předmět ohledání popsán, popř. pořízen jeho náčrt nebo fotodokumentace. Účastníci řízení pak musí být k ohledání přizváni a mají právo klást otázky přítomným svědkům, popř. znalcům. |
| 5 Afs 223/2004 | 15. 9. 2005 | A | I. Jestliže správce daně stanovil na základě daňové kontroly základ daně a daň podle pomůcek, pak učinil kvalifikovaný odhad daňové povinnosti, a to na základě skutečnosti, že daňovou povinnost nelze stanovit dokazováním. Není přitom rozhodné, zda daňovou povinnost ověřoval správce daně namátkově, anebo vyčerpávajícím dokladovým způsobem. Dospěl-li správce daně následně k závěru, že daň byla pomocí pomůcek stanovena ve zjevně nesprávné výši, nemůže již výši základu daně a vyměřenou daň měnit tak, že v důsledku nových skutečností „přičte“ k této dani další částku, navíc v řízení, jehož předmět řádně nevymezil. II. Správce daně není oprávněn opakovat daňovou kontrolu kdykoli; nepostačí, vymezí-li její obsah odlišně od kontroly předchozí a poukáže-li na nové najevo vyšlé skutečnosti, a to ani při dodržení lhůt podle §47 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Při opakování daňové kontroly musí totiž respektovat také ostatní zákonná ustanovení, která limitují možnost změny ... |
| 7 Azs 138/2005 | 15. 9. 2005 | B | Výroky o neudělení azylu podle §13 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., jsou podmíněny negativním rozhodnutím podle §12 téhož zákona. Nejedná se tedy o samostatné Výroky, neboť se jimi deklaruje neexistence důvodů pro udělení azylu jen za předpokladu, že nejsou splněny podmínky pro udělení azylu podle §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Rovněž výrok o existenci či neexistenci překážky vycestování není samostatným výrokem, neboť se váže na výrok o neudělení azylu nejen podle §12 zákona o azylu, ale i podle §13 a §14 téhož zákona. |
| 6 Azs 483/2004 | 15. 9. 2005 | B | Jestliže žadatel o udělení azylu vezme svoji žádost o udělení azylu zpět, jsou splněny podmínky pro zastavení řízení o udělení azylu podle §25 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 325/1999 Sb. Nevzbuzuje-li projev vůle žadatele o udělení azylu pochybnosti o tom, že jde skutečně o zpětvzetí žádosti o udělení azylu, které žadatel učinil dobrovolně a z vlastního rozhodnutí, je jeho psychické rozpoložení v době, kdy učinil tento úkon, irelevantní. |
| 3 Azs 326/2004 | 15. 9. 2005 | B | Pokud ministr vnitra po dni nabytí účinnosti zákona č. 519/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), rozhodl o rozkladu, podaném podle zákona o azylu ve znění účinném k 31. 1. 2002, lze proti takovému rozhodnutí podat žalobu ve správním soudnictví do třiceti dnů od jeho doručení (čl. II bod 2 zákona č. 519/2002 Sb.). |
| 2 Afs 180/2004 | 14. 9. 2005 | B | I. Ústavně konformní výklad právního předpisu provedený v rozhodnutích Ústavního soudu je pro obecné soudy závazný i ve skutkově a právně obdobných jiných věcech. K odchylce od něj by proto mohly přistoupit pouze výjimečně, a to např. tehdy, pokud by došlo ke změně právní úpravy anebo by se zásadně změnily společenské či ekonomické poměry, což by ovšem obecný soud musel ve svém rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit. II. Přijímání stanovisek Nejvyšším správním soudem (§12 odst. 2 s. ř. s.) plní funkci sjednocování judikatury krajských soudů; činnost rozšířeného senátu (§17 s. ř. s.) slouží ke sjednocování právních názorů uvnitř samotného Nejvyššího správního soudu. Ani jeden z těchto procesních institutů tak zjevně nepamatuje na odlišnost právního názoru ve vztahu k rozhodnutí Ústavního soudu. |
| 6 Ads 64/2005 | 8. 9. 2005 | A | Právo na ustanovení zástupce (§35 odst. 7 s. ř. s.) není právem na ustanovení konkrétní osoby, kterou navrhovatel v návrhu označuje. |
| Na 225/2005 - 110 | 8. 9. 2005 | A | I. Podání, jež je podle svého obsahu zjevně odvoláním, a není tak žádným z opravných prostředků upravených soudním řádem správním, Nejvyšší správní soud odmítne pro neodstranitelný nedostatek jedné z podmínek řízení [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. II. Kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle §9 odst. 1, části věty za středníkem, zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je přípustná. |
| 4 Azs 471/2004 | 7. 9. 2005 | B | Je-li účastník v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu před krajským soudem zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí, doručuje se výzva podle §51 odst. 1 s. ř. s. pouze tomuto zástupci; nejedná se o záležitost, kdy by měl účastník řízení něco osobně vykonat. |
| 3 Azs 388/2004 | 7. 9. 2005 | B | Vezme-li žadatel o azyl svoji žádost o udělení azylu zpět, správní orgán řízení o udělení azylu podle §25 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zastaví, aniž by zkoumal, jaké pohnutky žadatele k takovému kroku vedly. |
| 3 Azs 219/2005 | 1. 9. 2005 | A | Z ustanovení §114 odst. 1 s. ř. s. a contrario vyplývá, že návrh na obnovu řízení proti rozhodnutí soudu vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu není přípustný; takový návrh soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. |
| 3 Ads 6/2005 | 1. 9. 2005 | A | Restituce a rehabilitace: k pojmu rozhodnutí ve smyslu §25 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaciUsnesení, jímž byla vyslovena účast žalobce na soudní rehabilitaci per analogiam podle §33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, není rozhodnutím ve smyslu ustanovení §25 odst. 1 téhož zákona, a nezakládá tak žalobci nárok na příplatek k důchodu podle §25 odst. 7 tohoto zákona. |
| 7 As 43/2005 | 31. 8. 2005 | A | I. Usnesení o tom, že určitá osoba není osobou zúčastněnou na řízení, není rozhodnutím, které upravuje pouze vedení řízení, neboť jeho právní účinky mají pro takovou osobu závažný význam zejména v oblasti ochrany jejích práv v řízení; kasační stížnost proti takovému usnesení je proto přípustná. II. Státní občanství vyjadřuje právní vztah mezi občanem a státem a obsahem tohoto vztahu jsou práva a povinnosti toliko těchto subjektů. Možnost, že by rozhodnutím ve věci státního občanství byla jiná osoba přímo dotčena na svých právech a povinnostech, je tedy vyloučena. |
| Konf 93/2004 - 9 | 31. 8. 2005 | A | Kladný kompetenční spor ve smyslu §1 odst. 2 věty prvé zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, vzniká zpravidla tehdy, pokud jedna ze stran sporu má za to, že jí náleží pravomoc rozhodnout o věci samé, o které již rozhodla pravomocně druhá strana tohoto sporu. |
| 2 Afs 144/2004 - 110 | 31. 8. 2005 | A | I. Zahájení i provádění daňové kontroly (§16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) může být podle okolností nezákonným zásahem, proti kterému je možno podat žalobu podle §82 a násl. soudního řádu správního. II. Taková žaloba je přípustná pouze poté, kdy žalobce bezvýsledně vyčerpal právní prostředek stanovený podle zákona k jeho ochraně (§85 s. ř. s.). Tímto právním prostředkem jsou námitky podle §16 odst. 4 písm. d) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. III. Lhůta pro podání takové žaloby (§84 s. ř. s.) počíná běžet od okamžiku, kdy se daňový subjekt dozvěděl o vyřízení námitek (§16 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), popřípadě od okamžiku marného uplynutí lhůty pro vyřízení námitek. IV. Nestanoví-li daňový řád lhůtu pro vyřízení námitek, užije se o délce této lhůty per analogiam iuris ustanovení §49 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu. |
| 4 Azs 406/2004 | 31. 8. 2005 | B | Pokud správní orgán s ohledem na všechny relevantní okolnosti žádosti o azyl nezpochybnil tvrzení žadatele o pronásledování či odůvodněném strachu z případného dalšího pronásledování ve smyslu §12 písm. a) a b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., pak nelze argumentaci, jež by měla toto tvrzení žadatele vyvrátit či zpochybnit, nahradit jen poukazem na jeho chování na území České republiky před podáním žádosti o azyl. Takto lze argumentovat pouze podpůrně za situace, kdy i další okolnosti nasvědčují tomu, že tvrzení žadatele ohledně pronásledování v zemi původu nejsou pravdivá. |
| 6 As 45/2004 | 31. 8. 2005 | B | Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je ve správním soudnictví vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona (§75 odst. 2 s. ř. s.); Rozsah přezkumné činnosti soudu nelze proto v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zúžit s poukazem na znění návrhu rozsudečného výroku rozhodnutí soudu, který žalobce v žalobě formuloval. |
| 1 Afs 15/2004 | 31. 8. 2005 | B | I. Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, nestanovil jako podmínku pro odpočet daně z přidané hodnoty, aby zdanitelné plnění bylo předem dohodnuto a specifikováno za základě písemné smlouvy. II. Jestliže správce daně dospěl k závěru, že identifikace plátce uskutečňujícího zdanitelné plnění není správná [§12 odst. 2 písm. a) a b) zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty], byl povinen daňovému subjektu sdělit důvod svých pochybností a byl oprávněn od něho žádat k odstranění těchto pochybností poskytnutí údajů, které měl daňový subjekt k dispozici, případně měl správce daně možnost si je opatřit sám poté, kdy daňový subjekt na tuto výzvu odpovídajícím způsobem nereagoval (§31 odst. 8 a 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Nepostačí však, konkretizoval-li správce daně své výhrady až ve vyjádření ke kasační stížnosti. III. Neobsahoval-li daňový doklad všechny náležitosti, finanční orgán správně vyzval daňový subjekt, aby si v určené lhůtě ... |
| 1 Afs 22/2005 | 31. 8. 2005 | B | Zrušení rozhodnutí krajského soudu Nejvyšším správním soudem podle §110 odst. 1 s. ř. s. nemá automaticky vliv na platnost úkonů, které učinili účastníci řízení o žalobě před vynesením tohoto rozhodnutí. Pokud se důvod Zrušení rozhodnutí netýkal výslovně možnosti uplatnění žalobních bodů, nelze takové Zrušení považovat za možnost uplatnit v řízení další skutečnosti, jejichž uplatnění v řádné lhůtě nic nebránilo, i po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro rozšíření žaloby. |
| 5 Afs 25/2004 | 30. 8. 2005 | A | Ustanovení §12c odst. 1 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, předpokládá, že budou splněny čtyři kumulativně stanovené podmínky pro nárok na vrácení daně; není-li splněna byť jediná z nich, vrátit spotřební daň nelze. |
| 5 Afs 30/2004 | 30. 8. 2005 | A | Ustanovení §34 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, obsahuje řadu povinností, které jsou uloženy tzv. třetím osobám; mimo jiné povinnost uloženou v odstavci čtvrtém osobám, které mají listiny a jiné věci, jež mohou být důkazním prostředkem při správě daní, aby je na výzvu správce daně vydaly nebo zapůjčily k ohledání. Tím není popřena povinnost součinnosti při místním šetření podle §15 odst. 5 téhož zákona, podle něhož jsou i třetí osoby povinny poskytnout pracovníku správce daně všechny přiměřené prostředky a pomoc potřebnou k účinnému provedení místního šetření, zejména mu podat potřebná vysvětlení. Při místním šetření má tedy třetí osoba povinnost součinnosti podle §15 odst. 5 citovaného zákona, aniž by tím byla dotčena povinnost poskytnout součinnost podle §34 téhož zákona. |
| 5 Afs 188/2004 | 30. 8. 2005 | B | I. Jestliže v průběhu daňového řízení vyšlo najevo, že doklad, kterým má být prokázán nárok na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty, ve skutečnosti nevystavil na něm uvedený plátce, nesplnil daňový subjekt jednu z podmínek nutných pro uplatnění nároku na odpočet daně; takový doklad pak nelze uznat za daňový doklad ve smyslu §12 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1998*). II. Prokázal-li správce daně, že osoba uvedená na dokladu, kterým má být prokázán nárok na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty, tento doklad nevystavila, dostál své povinnosti ve smyslu §31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správce daně za této situace nemá povinnost prokazovat, kdo doklad vystavil; tuto povinnost má výhradně daňový subjekt. *) Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl s účinností od 1. 5. 2004 zrušen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. |
| 2 As 62/2004 | 26. 8. 2005 | A | K výkonu práce vedoucího zaměstnance náleží koordinace a usměrňování podřízených zaměstnanců. Za tuto práci přísluší příplatek za vedení (§5 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech). Samotný výkon této práce (výkon vedoucí funkce) však není aktivním působením (koordinací a usměrňováním) na složky (útvary), tedy na více útvarů organizačního systému, a není tak důvodem pro zařazení do vyšší platové třídy. |
| 7 Azs 125/2005 | 26. 8. 2005 | B | Jestliže ze soudního spisu není zřejmé, že ustanovený advokát učinil úkon právní služby, za který náleží odměna podle §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, soud mu odměnu nepřizná. |
| 1 As 7/2003 | 25. 8. 2005 | A | Vlastník čistírny odpadních vod (vodního díla) je povinen pečovat o její řádný stav. Této povinnosti [§41 odst. 1 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona] a sankční odpovědnosti z porušení této povinnosti plynoucí [§24 písm. e) zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství]*) se nemůže zprostit poukazem na to, že čistírna je provozována v místě staré ekologické zátěže a na jejím vzniku nemá současný vlastník žádnou vinu. |
| A 14/2003 - 51 | 25. 8. 2005 | A | Podle §97 odst. 1 písm. h) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, nelze uložit pokutu za poškození telekomunikační sítě, neboť ustanovení §88 odst. 8 téhož zákona, na které se sankční ustanovení výslovně odvolává, chrání před nedovolenými zásahy telekomunikační služby, a nikoli telekomunikační síť. |
| 6 As 40/2004 | 25. 8. 2005 | A | I. Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. II. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v §12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle §16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů. |
| 2 Afs 181/2004 | 25. 8. 2005 | A | Ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, představuje zákonnou výjimku z nemožnosti smluvního přenosu daňové povinnosti podle ustanovení §45 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 8 Afs 14/2005 | 25. 8. 2005 | B | Deklaruje-li dovozce náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží jako součást kupní ceny, avšak tyto náklady fakticky nejsou součástí kupní ceny, protože je nehradí prodávající, je namístě připočíst je podle §75 odst. 1 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění účinném do 30. 4. 2004, pro určení celní hodnoty k ceně zboží. V takovém případě není určující, zda náklady nese kupující, či blíže neurčená třetí osoba. |
| 1 Afs 154/2004 | 24. 8. 2005 | A | Přestože se daňová povinnost spolupracující osoby podle §13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zcela odvíjí od poměru příjmů a výdajů zjištěných u hlavního daňového subjektu, má spolupracující osoba stejná procesní práva a povinnosti jako hlavní daňový subjekt sám. |
| 5 Afs 187/2004 | 24. 8. 2005 | A | Podání daňového přiznání (dodatečného daňového přiznání) nemůže být ve smyslu §47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, úkonem, který by byl způsobilý prodloužit lhůtu pro vyměření, resp. dodatečné stanovení daně, neboť je pojmově vyloučeno, aby byl daňový subjekt zpraven o svém vlastním úkonu. Zákon spojuje tyto účinky pouze s úkony správce daně, nikoli s úkony daňového subjektu. |
| 6 A 15/2001 - 65 | 24. 8. 2005 | A | K přechodu práv k ochranné známce ve smyslu §16 odst. 5 zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, dochází již v okamžiku stanoveném zvláštními právními předpisy, např. smrtí zůstavitele či zánikem právnické osoby. Zápis přechodu ochranné známky do rejstříku ochranných známek má pouze deklaratorní účinky. |
| 1 Ads 20/2003 | 24. 8. 2005 | A | Aby bylo dostáno elementárním principům aritmetického paradigmatu, musí být příslušné nositelce důchodového pojištění krajským soudem optikou příslušného ustanovení jednoduchého práva též naznačeno, jakými numerickými modalitami má být dospěno k předmětnému resultátu na multiplikačním půdorysu (in concreto: 12 x 90 = 1081). |
| 4 Azs 524/2004 | 24. 8. 2005 | B | Pokud si žalobce pro řízení před krajským soudem nezvolí advokáta nebo o jeho ustanovení soud nepožádá ve smyslu §35 odst. 7 s. ř. s. a jestliže potřeba zastoupení k ochraně jeho práv nevyjde z žádného jeho úkonu (zejména žaloby) v řízení najevo, nelze soudu vytýkat, že mu advokáta neustanovil z vlastní iniciativy. |
| 5 A 127/2002 | 23. 8. 2005 | A | I. „Nemožnost zjednat nápravu v odvolacím řízení“ ve smyslu §62 odst. 1 písm. c) správního řádu je nemožností v objektivním smyslu. Pro povolení obnovy řízení z tohoto důvodu není určující, zda v odvolacím řízení byla náprava skutečně zjednána, ale rozhodující je to, zda nesprávný postup správního orgánu bylo či nebylo možno uplatnit nejpozději odvoláním. II. Skutečnost, že důkaz byl opatřen nezákonným způsobem, ještě neznamená, že takový důkaz je nepravdivý ve smyslu §62 odst. 1 písm. e) správního řádu. Důvodně tvrzenou nezákonnost důkazů, o které se rozhodnutí opírá, vyšlou najevo po právní moci rozhodnutí, lze však považovat za důvod obnovy řízení podle §62 odst. 1 písm. a) správního řádu; „novou skutečností“ by tu byla právě nově najevo vyšlá nezákonnost získání důkazu. Jestliže však účastník řízení již v době řízení o věci samé znal skutkové okolnosti, o které opírá pozdější tvrzení o nezákonnosti použitých důkazů, nejde o skutečnosti nové; takový důvod proto nemůže být důvodem ... |
| 4 Azs 467/2004 | 19. 8. 2005 | A | I. Uvede-li žadatel o udělení azylu v průběhu správního řízení skutečnosti, jež by mohly nasvědčovat závěru, že opustil zemi původu pro některý z důvodů uvedených v §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je povinností správního orgánu vést zjišťování skutkového stavu takovým způsobem, aby byly odstraněny nejasnosti o žadatelových skutečných důvodech odchodu ze země původu. II. Nelze odmítnout žadatelku o udělení azylu přicházející ze země, kde v období nepokojů následujících po válečném konfliktu došlo k institucionálnímu zhroucení (Irák), jenom proto, že vyhledává klid a bezpečí, aniž by bylo dostatečným způsobem zjištěno, zda v pozadí jejích obav není ukrytá některá ze skutečností, pro niž by bylo možno ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, azyl udělit. Nedostatek skutkových zjištění ohledně možného náboženského motivu zabití žadatelčiných rodičů (sunnitů) osobami šíitského vyznání, které nepochybně vyvolává i možné ohrožení žadatelky, přitom nelze odstranit ani případným p ... |
| 2 Afs 202/2004 | 18. 8. 2005 | A | Pokud správce daně obdržel omezenou plnou moc (§17 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) teprve po vydání a odeslání platebních výměrů, avšak ještě před jejich doručením daňovému subjektu, zvolenému zástupci se tyto výměry již nedoručují. Právně rozhodným okamžikem pro běh odvolací lhůty a pro nabytí právní moci těchto výměrů je jejich doručení daňovému subjektu. |
| 2 As 4/2005 | 18. 8. 2005 | A | Je-li z listinných důkazů předložených žalobcem dostatečným způsobem zřejmé, že došlo k přerušení dodávek energie, a nejedná se přitom o žádný z případů uvedených v §76 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, není třeba, aby Státní energetická inspekce prováděla další důkazy navržené žalobcem, které by navíc tuto skutečnost nemohly žádným způsobem zpochybnit. Uvedené zjištění postačuje pro uložení pokuty podle §90 odst. 1 písm. a) energetického zákona za porušení povinnosti držitele licence zajišťovat spolehlivou a trvale bezpečnou dodávku energie ve smyslu §11 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. |
| 7 Afs 32/2003 | 17. 8. 2005 | A | I. Poplatník má právo zvolit si způsob uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zvolí-li si však jednu z přípustných možností, nelze ji již ve stejném zdaňovacím období měnit za možnost jinou. Zjistí-li poplatník, který za určité zdaňovací období uplatnil výdaje paušálním procentem z příjmů dle §7 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, že jeho daňová povinnost měla být vyšší, je povinen podat podle §41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, dodatečné daňové přiznání; správnou výši výdajů přitom upraví vzhledem k vyšším příjmům výpočtem dle §7 odst. 9 zákona o daních z příjmů. II. Dodatečným daňovým přiznáním lze opravit chybu v údajích řádného daňového přiznání, pokud daňový subjekt zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyměřena v jiné výši. Jeho prostřednictvím však nelze měnit způsob výpočtu daňového základu, který byl proveden správně, ohledně nějž však v budoucnu vyšlo najevo, že by pro daňový subjekt bylo výhodnější vy ... |
| 3 Ads 57/2004 - 209 | 17. 8. 2005 | A | Podá-li pojištěnec žádost o částečný invalidní důchod a ve správním řízení je zjištěna pouze jeho částečná, a nikoliv plná invalidita, nositel pojištění nepochybí, pokud rozhodne pouze o přiznání částečného invalidního důchodu a neučiní žádný výrok o nároku na plný invalidní důchod (§86 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Za této situace nemůže pojištěnec v žalobě účinně namítat, že splňuje podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu. |
| 1 Azs 158/2004 | 17. 8. 2005 | A | Je-li rozhodnutí o rozkladu opatřeno otiskem úředního razítka Ministerstva vnitra, jehož vrcholným představitelem je ministr vnitra, který napadené rozhodnutí vydal a podepsal, pak jsou splněny v tomto ohledu požadavky §47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, na náležitosti správních rozhodnutí. |
| 5 Ads 60/2003 - 89 | 17. 8. 2005 | B | Náhrada mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru dle §61 odst. 1 zákoníku práce je příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení ve smyslu §5 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který lze rozpočítat na jednotlivé kalendářní měsíce po dobu neplatného rozvázání pracovního poměru. Doba účasti na důchodovém pojištění od neplatného skončení pracovního poměru je tak zároveň dobou pojištění podle §11 odst. 1 písm. a) z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. |
| 3 As 12/2005 | 17. 8. 2005 | B | Případem závislosti výroků ve smyslu §109 odst. 2 s. ř. s. je i závislost výroku o nákladech řízení na výroku o věci samé. Pokud Nejvyšší správní soud vyhoví důvodné kasační stížnosti, brojící pouze proti výroku o věci, zruší napadené rozhodnutí nejen v tomto výroku, ale i ve výroku o nákladech řízení. |
| 4 Azs 409/2004 | 17. 8. 2005 | B | Pouhé obecné tvrzení o pronásledování pro příslušnost k určité náboženské sektě, které žadatel o udělení azylu nijak konkrétně nedoloží a které ani jinak nevyplývá z existujících dokumentů o situaci v domovské zemi, nelze považovat za důvod pro udělení azylu podle §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb. |
| 7 Afs 28/2004 | 17. 8. 2005 | B | Jestliže celní orgán v řízení o dodatečném vyměření celního dluhu použije fotokopie listin vyhotovených ve Spolkové republice Německo a ověřené příslušným německým orgánem místo jejich originálů, postupuje v souladu s čl. 6 odst. 1 a čl. 12 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné spolupráci celních správ, uveřejněné pod č. 275/1996 Sb. Tyto fotokopie listin jsou důkazními prostředky ve smyslu §31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a č. 492/2000 Sb. |
| 4 As 8/2004 | 17. 8. 2005 | B | Kategorie pořadů pro děti, jejichž přerušování reklamou zakazoval §6a odst. 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 40/1995 Sb.,*) tvoří obsahově neurčitý právní pojem. Pokud měl za porušení uvedeného zákazu provozovatele stihnout správní trest, měl správní orgán neurčitý pojem odborně a objektivně vyložit a prokázat, že v případě posuzovaného pořadu šlo o skutečně o pořad pro děti. Úvaha správního orgánu měla směřovat k tomuto cíli a její výsledky měly být uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. |
| 7 As 15/2004 | 17. 8. 2005 | B | Žalobu právnické osoby domáhající se zrušení pokuty uložené jí podle §106 odst. 3 písm. e) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, projedná specializovaný senát krajského soudu, nikoli specializovaný samosoudce tohoto soudu (§31 odst. 1 a 2 s. ř. s.). |
| 5 Azs 120/2005 | 16. 8. 2005 | A | Tzv. politika jednoho dítěte uplatňovaná čínskou vládou v sobě obsahuje na straně jedné právo státu na regulaci porodnosti, na druhé straně může být podle okolností považována za pronásledování ve smyslu §2 odst. 6 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. |
| 5 Afs 172/2004 | 16. 8. 2005 | A | Rozhodnutí, jímž správní orgán nevyhověl žádosti o zrušení povinnosti srážet zajištění daně podle §38e zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a je ze soudního přezkumu vyloučeno podle §70 písm. a) s. ř. s. K zásahu do práv může dojít teprve v důsledku rozhodnutí o vyměření daně po skončení zdaňovacího období. |