| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 7 Afs 81/2005 | 31. 5. 2006 | A | Z ustanovení §20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jednoznačně vyplývá, že pokud má být od daně z převodu nemovitostí osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nové stavbě, musí se vždy jednat o stavbu dosud neužívanou, a nelze z něj dovodit, že tato podmínka nemusí být splněna u nové stavby, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí. |
| Konf 6/2005 - 11 | 31. 5. 2006 | A | Dodávka televizních programů prostřednictvím satelitního signálu je službou elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Rozhodovat o nárocích plynoucích z porušení povinnosti platit cenu za tuto službu proto přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu (§129 odst. 1 citovaného zákona). |
| 2 Afs 162/2005 | 31. 5. 2006 | B | I. Poukazuje-li se v žalobě, že spolu s ní je soudu zaslána plná moc, a sepsal-li ji a podepsal advokát, lze z toho vyvodit pracovní závěr, že účastník skutečně zastoupen advokátem nejspíše je a chce být a že nezaslání plné moci je s vysokou pravděpodobností opomenutím (nejspíše opomenutím administrativním či technickým) na straně stěžovatelova advokáta. Za této situace k závěru, že účastník zastoupen advokátem není, obvykle nepostačí, pokud je účastník na výzvu k doložení plné moci nečinný; soud se proto za této situace může a má obrátit s výzvou k doložení zastoupení přímo na advokáta. II. V konkurenci odstranitelného nedostatku dvou podmínek řízení, a sice zaplacení soudního poplatku a doložení zastoupení účastníka, je soud povinen nejprve učinit opatření k odstranění nedostatku doložení zastoupení stěžovatele. Teprve poté, co bude takto najisto postaveno, na koho se má soud v řízení obracet, může se soud účinně pustit do odstraňování nedostatku podmínky řízení spočívající v neza ... |
| Nao 7/2006 - 121 | 31. 5. 2006 | B | Jestliže soudce, jehož podjatost je v řízení o kasační stížnosti namítána, rozhodoval jako soudce krajského soudu v jiné věci týchž účastníků v zásadě o shodné stěžejní žalobní námitce a shodném předmětu sporu, přičemž jeho rozhodnutí bylo jedním z podkladů pro odůvodnění napadeného rozsudku, podílel se tak nepřímo na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení (§8 odst. 1 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto takového soudce z projednávání a rozhodnutí věci vyloučí. |
| 2 Afs 154/2005 | 25. 5. 2006 | B | I. Důvodnost kasační stížnosti může spočívat v nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí krajského soudu, jen mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Opožděná žalobní námitka, se kterou se krajský soud vůbec nevypořádal (neuvedl, že ji má za opožděnou), nemohla mít vliv na rozhodnutí o věci samé, neboť pro svoji opožděnost nemohla být důvodem zrušení rozhodnutí žalovaného (skutečnosti v námitce zmíněné by ale naopak musely být důvodem zrušení napadeného rozhodnutí krajského soudu, bylo-li by lze z nich dovodit vadu řízení před žalovaným správním orgánem či nezákonnost jeho rozhodnutí, ke kterým by krajský soud byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti, tj. i bez vznesení námitky). II. Daňový subjekt, který chce v souvislosti s výdajem za služby zprostředkovatele na základě smlouvy o zprostředkování podle §642 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uplatnit odpoč ... |
| 1 Afs 77/2005 | 24. 5. 2006 | A | Čestné prohlášení (§39 správního řádu) se v obecném správním řízení může stát podkladem pro rozhodnutí, i když není důkazním prostředkem; zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, naproti tomu čestné prohlášení nezná a správní řád se v daňovém řízení nepoužije (§99 zákona o správě daní a poplatků). |
| 3 As 36/2005 | 24. 5. 2006 | A | V rámci soudního přezkumu rozhodnutí o uložení pokuty podle §116 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, za nesplnění povinností k ochraně vod nemůže žalobce účinně namítat nezákonnost jiného pravomocného rozhodnutí I. stupně, jež mu uložilo povinnost k ochraně vod, za jejíž nesplnění byl nyní sankcionován. |
| 1 Afs 109/2005 | 24. 5. 2006 | A | Ustanovení §23 odst. 8 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se užije nejen v případech poplatníků uvedených v §2 téhož zákona, pokud přeruší svoji podnikatelskou nebo jinou samostatnou činnost, ale dopadá i na poplatníky, kteří změní způsob uplatňování výdajů.Stanoví-li zákon, že stejným způsobem jako při ukončení činnosti postupují poplatníci i při změně způsobu uplatňování výdajů podle §24 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou, pak se základ daně (dílčí základ daně) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. |
| 1 Afs 147/2005 | 24. 5. 2006 | A | I. Pojem „rozhodnutí“ ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. je třeba chápat v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Námitky, že rozhodnutí nemělo příslušnou formu a nebylo vydáno v žádném řízení, je nutno odmítnout již proto, že potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě tam, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu. II. Právní úpravu financování politických stran je třeba vykládat tak, aby byl v maximální míře sledován politický pluralismus a rovnost politických subjektů. To konkrétně znamená, že z §20 odst. 8 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, je nutno dovodit, že na kandidátní listinu volební strany typu sdružení politické strany a nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy musí být nahlíženo obdobně, jako by se jedn ... |
| 5 A 57/2001 | 24. 5. 2006 | A | Ochranné známky: tzv. nevěrný agentPři výkladu čl. 6 septies Pařížské úmluvy na Ochranu průmyslového vlastnictví nelze vycházet pouze z vnitrostátního výkladu pojmů „zástupce“ či „jednatel“, nýbrž je zapotřebí vycházet z výkladu používaného v celém mezinárodním společenství, v rámci něhož tato úmluva platí, přestože takový výklad uvedených pojmů je širší než ve vnitrostátním právním řádu. O zastoupení ve smyslu citovaného ustanovení se proto bude jednat i tehdy, jestliže mezi vlastníkem Ochranné známky a obstaravatelem existoval či existuje hospodářský vztah, na základě něhož obstaravatel získal informaci o Ochranné známce, kterou následně využil ve svůj prospěch. Podstatný není formální typ smlouvy, tedy to, zda mezi obchodními subjekty existoval vztah zastoupení tak, jak jej zná český právní řád. |
| Na 112/2006 - 37 | 24. 5. 2006 | A | I. Ustanovení §120 s. ř. s. ani jiné ustanovení tohoto zákona obecně nevylučuje, aby předběžné opatření vydal i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti. V úvahu může přicházet vydání předběžného opatření zejména v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí krajského soudu ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, nevyhověl-li krajský soud žalobě. II. Ustanovení §38 odst. 3 s. ř. s. nutno vykládat tak, že předběžné opatření lze vydat v řízení žalobním i v řízení o kasační stížnosti za splnění nutné (ne však ještě dostatečné) podmínky, že přiznání odkladného účinku nebude postačovat k tomu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem nebyl zmařen nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem. III. Vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn ... |
| 1 Afs 85/2005 - 45 | 24. 5. 2006 | B | I. Je-li zcela vyhověno žádosti o prominutí daňového nedoplatku dle §65 daňového řádu, pak je odvolání nepřípustné (je-li vyhověno, není proti čemu brojit). V případě nevyhovění žádosti o prominutí nedoplatku na dani správcem daně je však nutno užití opravného prostředku připustit. II. Nastanou-li podmínky pro prominutí daňového nedoplatku uvedené v §65 odst. 1, pak jeho prominutí nezáleží na libovůli správce daně, ale nedoplatek musí být prominut. Musí být proto také umožněna obrana daňového subjektu, tedy možnost namítat nesprávnost rozhodnutí, jímž nebyl nedoplatek prominut. |
| 4 Ads 36/2005 | 24. 5. 2006 | B | Pro to, aby se nejednalo o započitatelný příjem člena družstva zahrnovaný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve smyslu §29 vyhlášky č. 165/1979 Sb., je třeba současně splnit dvě podmínky. První podmínkou je, že se musí jednat o odměnu za takovou práci člena družstva, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, druhou současnou podmínkou pak je, že výše odměny za ni nesmí být předem určena. |
| 2 As 46/2005 | 24. 5. 2006 | B | I. Správní orgán je povinen postavit nad vší rozumnou pochybnost najisto, že se jednání majícího znaky skutkové podstaty přestupku dopustil právě ten, kdo má být za přestupek postižen. Existuje-li rozumná pochybnost, tj. existuje-li ne zcela nepravděpodobná možnost, že uvedeného jednání se dopustil někdo jiný než obviněný z přestupku, nelze jej za přestupek postihnout (in dubio pro reo). II. Důkazní břemeno k prokázání, že jednání majícího znaky skutkové podstaty přestupku se dopustil obviněný z přestupku, přirozeně nese správní orgán. Obviněnému z přestupku proto k tomu, aby nemohl být za přestupek postižen, postačí, aby o otázce, kdo se uvedeného jednání dopustil, vznikla rozumná pochybnost; nemusí se tedy vyviňovat, tj. prokázat, že se jednání nedopustil. III. Pokud je jisté či vysoce pravděpodobné, že jedna z vícero konkrétních osob se jednání majícího znaky skutkové podstaty přestupku dopustila, avšak není na jisto postaveno, která z nich to byla, nelze za přestupek postihno ... |
| 6 Ads 99/2005 | 23. 5. 2006 | B | Kasační stížnost směřující proti usnesení, jímž krajský soud zamítl návrh na opravu záhlaví svého rozhodnutí, není podle §104 odst. 1 až 4 s. ř. s. nepřípustná. |
| 8 Azs 21/2006 - 164 | 23. 5. 2006 | B | Výrok rozhodnutí správního orgánu o tom, že na neúspěšného žadatele o udělení azylu se vztahuje nebo nevztahuje překážka vycestování (§28 a §91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) je podmíněn jen tím, že musí být učiněn současně s rozhodnutím o neudělení nebo odnětí azylu; jen potud jde také o výrok závislý. Soud ve správním soudnictví proto může zamítnout žalobu proti výroku o neudělení azylu a současně zrušit výrok o tom, že se na žadatele nevztahuje překážka vycestování a v této části vrátit věc k dalšímu řízení správnímu orgánu. |
| 8 As 32/2005 - 81 | 23. 5. 2006 | B | Nevyrozumí-li soud, který rozhoduje o žalobě neúspěšného uchazeče o licenci k rozhlasovému vysílání proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ostatní neúspěšné uchazeče o tutéž licenci postupem podle §34 odst. 2 s. ř. s., a neumožní jim tak účastnit se řízení jako osobám na něm zúčastněným, je řízení před soudem zatíženo vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. d) a §109 odst. 3 s. ř. s.]. |
| 2 Afs 101/2005 | 18. 5. 2006 | A | I. Silniční daň upravená zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, představuje přímou majetkovou daň. To mimo jiné znamená, že ke zdanění dochází bez ohledu na skutečnost, zda příslušné vozidlo bylo či nebylo ve zdaňovacím období užíváno. II. Poplatníkem daně je provozovatel registrovaného vozidla zapsaný v technickém průkazu, a to i tehdy, pokud již není jeho vlastníkem. |
| 3 Ans 8/2005 | 18. 5. 2006 | B | Totožnost věci ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle §79 a násl. s. ř. s. dána totožností účastníků a požadavkem uložení shodné povinnosti žalovanému jako v řízení již dříve ukončeném vydáním pravomocného rozsudku. |
| 7 Afs 9/2005 | 18. 5. 2006 | B | Trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele dle §158 zákona č. 140/1961 Sb., Trestního zákona, má zcela jiné předpoklady, než rozhodování podjatým pracovníkem správce daně ve smyslu §26 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. Vznese-li tedy daňový subjekt vůči pracovníkům správce daně podezření ze spáchání tohoto Trestného činu, neznamená to, že tím samým uplatňuje námitku jejich podjatosti. |
| Nao 32/2005 - 34 | 18. 5. 2006 | B | I. I ve fázi po vydání rozhodnutí o věci samé je v případě, kdy proti rozhodnutí byla podána kasační stížnost a kdy je tato stížnost přípustná, nezbytné (a tedy i přípustné) rozhodnout o námitce podjatosti soudců krajského soudu, kteří rozhodnutí vydali, byla-li taková námitka včas vznesena. II. Vznese-li účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod k vyloučení. III. Soudní řád správní – na rozdíl od úpravy v §15a odst. 2 větě druhé občanského soudního řádu – za opožděnou považuje bez výjimky každou námitku podanou po jednotýdenní lhůtě uvedené v §8 odst. 5 větě druhé s. ř. s., tedy i takovou námitku, která byla vznesena za situace, kdy účastník nebyl poučen o právu vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. |
| 2 Afs 52/2005 - 94 | 16. 5. 2006 | A | Platebním výměrem se daň vyměřuje, nelze jej tedy považovat za úkon směřující k vyměření daně, který přerušuje běh tříleté lhůty podle §47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 6 As 30/2004 | 11. 5. 2006 | B | Jestliže stavebník při ohlášení udržovacích a rekonstrukčních prací na stavbě (§55 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) provádí novou stavbu, k níž je třeba stavebního povolení, stavební úřad zahájí z úřední povinnosti řízení o odstranění stavby [§88 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona]. |
| 3 As 21/2005 | 10. 5. 2006 | A | I. Cílem právní úpravy obsažené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, je naplnit právo každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí a uvést práva a povinnosti při zpracování osobních údajů do souladu se směrnicí č. 95/46/ES. II. „Zabezpečení osobních údajů“ ve smyslu §13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, není jednou z činností zahrnutých pod pojem „zpracování osobních údajů“ a demonstrativně vypočtených v §4 písm. e) cit. zákona. Tyto termíny označují aktivity druhově odlišné, byť vzájemně provázané, neboť povinnost zabezpečení dopadá na veškeré úkony zahrnované pod zákonný pojem zpracování osobních údajů (jeho přípravu i samotné provádění). Ustanovení §47 odst. 2 a 3 zákona se tudíž na povinnost upravenou v ustanovení §13 zákona nevztahují. ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a ... |
| 5 As 23/2005 | 10. 5. 2006 | B | I. Rozhodoval-li namísto obvodního báňského úřadu z důvodů zákonem předvídaných a za podmínek odůvodňujících postup podle §50 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, Český báňský úřad, nemohl tím být účastník řízení nikterak dotčen na svých právech; naopak se jednalo o postup, kterým bylo zabráněno dalším průtahům v řízení. II. Stanovil-li Český báňský úřad v povolení podmínky, které sice navrhovatel v návrhu nepožadoval (zde bezpečnost přístupové cesty a bezprostředního okolí štoly, zajištění bezpečnosti osob, které se v jejich blízkosti mohly pohybovat, stanovení kontrol, stanovení úprav souvisejících s prostorem štoly), avšak okolnosti nasvědčovaly tomu, že je nutno je v povolení uvést, nepřekročil tím správní orgán návrh ani nerozhodl v rozporu s ním. |
| 4 Ads 18/2005 | 9. 5. 2006 | B | V situaci, kdy je z obsahu spisu zřejmé, že krajskému soudu bylo zasláno jednak neúplné faxové podání žaloby a jednak i její úplné písemné provedení, přičemž originál žaloby, resp. její písemné provedení, byl(o) zaslán(o) krajskému soudu stejný den jako podání faxové, a to v poslední den lhůty pro podání žaloby, byla takto zaslaná žaloba ve smyslu §40 odst. 4 s. ř. s. podána včas a krajský soud se jí měl zabývat. |
| 2 Afs 61/2005 | 4. 5. 2006 | A | I. Určujícím okamžikem pro úročení neoprávněně vymožené částky podle §73 odst. 10 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není vydání exekučního příkazu, kterým se znemožňuje nakládat s vymáhanou peněžní částkou, nýbrž teprve odepsání této částky z příslušného bankovního účtu. II. Výklad §64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle něhož se výše úrokové sazby určuje proměnlivě vždy podle sazby platné první den příslušného kalendářního čtvrtletí, a nikoliv fixně podle okamžiku vzniku přeplatku, není protizákonný ani protiústavní za podmínky, že bude jednotný a důsledný. Rozhodné je, že metoda stanovení úroků pomocí jejich „proměnlivé sazby“ je v zásadě neutrální k ceně peněz. Stejným způsobem proto musí být určovány úrokové sazby v případě daňového penále (§63 odst. 2, 3 cit. zákona) i úroku (§64 odst. 6 cit. zákona); zejména je nepřípustné, aby správce daně volil výši úroku stanovenou fixně či proměnlivě účelově podle toho, co je pro daňový s ... |
| 6 Ads 24/2005 | 4. 5. 2006 | A | I. Pochybnost o procesní způsobilosti žalobce (zde v řízení ve věci jeho práv z oboru důchodového pojištění) je na místě, pokud žalobce ve věku 25 let nezvládá při vyšetření u psychiatra test školní zralosti a jeho zdravotní postižení je odborným lékařem hodnoceno jako těžká debilita. II. Soud zatíží řízení zmatečností [§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], pokud nepřihlédne k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (zde procesní způsobilost žalobce), ačkoli v tomto ohledu vzniká při podání žaloby důvodná pochybnost, a nepostaví skutkově najisto, zda zletilý žalobce, ač není zbaven způsobilosti k právním úkonům, může před soudem samostatně jednat. |
| 7 As 11/2005 | 4. 5. 2006 | A | Není vyloučeno, aby se žalobce jednou žalobou domáhal přezkumu několika správních rozhodnutí. Jestliže rozhodnutím krajského soudu nebyl vyčerpán celý žalobní petit, neboť nebylo rozhodnuto ve vztahu ke všem správním rozhodnutím, která žalobkyně podanou žalobou napadly, je postup krajského soudu stižen vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. |
| 2 As 31/2005 - 78 | 4. 5. 2006 | B | I. Žadateli o udělení státního občanství České republiky vyplývá při splnění podmínek daných ustanovením §7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství, subjektivní právo (nikoliv nárok) na státní občanství. II. Zákonem stanovený katalog podmínek, jejichž splnění zákon vyžaduje pro udělení státního občanství, je nutno vykládat jako výčet taxativní. Pojímat jej jako výčet demonstrativní by totiž ve svých důsledcích otevřelo prostor pro protiústavní libovůli v rozhodovací činnosti správního orgánu. III. Při hodnocení splnění podmínek pro udělení státního občanství je správní orgán vázán obecnými ústavními principy a hodnotami, zejména principem proporcionality, který v sobě obsahuje tři dílčí principy: způsobilost a vhodnost dosažení zamýšleného cíle, kterým je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku; potřebnost, podle něhož je povoleno použití toliko nejšetrnějšího z více možných prostředků; a přiměřenost v užším smyslu, což znamená, že ú ... |
| 2 As 47/2005 | 4. 5. 2006 | B | Za oznámení rozhodnutí doručením jeho písemného vyhotovení (§51 odst. 1 správního řádu) nelze považovat každou informaci o tom, že dané rozhodnutí existuje, která se dostane tomu, komu má být rozhodnutí doručeno. Účinně je doručeno pouze tehdy, je-li adresátu doručeno samotné písemné vyhotovení rozhodnutí opatřené zejména náležitostmi, které osvědčují jeho autenticitu. |
| 4 Ads 6/2005 | 28. 4. 2006 | B | I. Studenta vysoké školy nelze pro účely posuzování sociální potřebnosti po dosažení věku 26 let pokládat za nezaopatřené dítě podle §20 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. II. Zákonodárcem stanovená věková hranice nezaopatřenosti dítěte je legitimní a v souladu s ústavním právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci (čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), neboť odpovídá ustálenému pojetí institutu přípravy dítěte na budoucí povolání a vychází z dosavadních zkušeností, které odůvodňují předpoklad, že zpravidla do tohoto věku dítě svou přípravu na budoucí povolání ukončí. |
| 4 Aps 3/2005 | 27. 4. 2006 | A | I. Pravomoc prezidenta republiky jmenovat soudce [čl. 63 odst. 1 písm. i) Ústavy] je výrazem jeho postavení v rámci moci výkonné jako „správního úřadu“ sui generis. II. Na jmenování soudcem není právní nárok. Funkce soudce je ovšem veřejnou funkcí a justiční čekatel nejmenovaný prezidentem republiky do funkce soudce je oprávněn dovolávat se práva na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím [čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, čl. 25 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]. Ve spojení s tím je oprávněn dovolávat se toho, aby nebyl na tomto právu diskriminován (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny), stejně jako je oprávněn i k tomu, dovolávat se práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny), a to i když sám návrh na projednání věci podat nemohl. III. Právo na rovné podmínky přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím (v daném případě na přístup k funkci soudce), jakož i právo na projednání věci bez zbytečnýc ... |
| 2 Afs 158/2005 | 27. 4. 2006 | A | I. Správce daně nese podle §31 odst. 8 písm. a) a b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve spojení s §17 odst. 5 tohoto zákona důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, že písemnost doručovaná daňovému subjektu mu také byla fakticky doručena, nebo že byla doručena nikoli fakticky, nýbrž náhradním způsobem (tzv. fikcí) za splnění striktních zákonných podmínek. Správce daně proto nese důkazní břemeno ve vztahu ke všem skutkovým podmínkám, jež musí být splněny v případě, že má být adresátu doručeno fikcí. II. Veřejnou listinou byla poštovní doručenka v daňovém řízení od účinnosti zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, až do 1. 7. 2000. Po tomto datu jí přestala být a stala se toliko listinou soukromou. |
| 3 Ads 49/2005 | 26. 4. 2006 | A | Podmínil-li zákonodárce vznik nároku na jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 261/2001 Sb., jakož i výši této částky, délkou účasti v národním boji za osvobození a odkazuje-li současně na §1 odst. 1 bod 1 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, je nutno termín „národní boj za osvobození“ vykládat ve smyslu posléze citovaného zákona, a to včetně časového vymezení uvedeného v jeho §15 (tzv. doby strávené ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození). |
| 1 Afs 60/2005 | 26. 4. 2006 | A | Dodatečným platebním výměrem nelze doměřit daň pouze na základě výsledků získaných při vyhledávací činnosti (§36 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a při místním šetření (§15 citovaného zákona), aniž by byla zahájena a provedena daňová kontrola při zachování všech práv, která jsou daňovému subjektu garantována ustanovením §16 citovaného zákona. |
| 3 Afs 5/2004 - 63 | 26. 4. 2006 | A | I. Okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle §71 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti, a stává se tak neúčinným ve smyslu §268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zajišťovací exekuce (tedy exekuce prováděná z titulu zajišťovacího příkazu) proto musí být formálně ukončena, a to zastavením exekučního řízení dle §27 odst. 1 písm. g) zákona o správě daní a poplatků, za přiměřeného použití výše uvedeného ustanovení občanského soudního řádu (viz §73 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků). II. Je-li v rámci daňové exekuce exekuční příkaz napaden opravným prostředkem a ještě před rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k pravomocnému zastavení exekučního řízení, nezbývá orgánu vyřizujícímu tento opravný prostředek než opravné řízení také zastavit, neboť odpadl důvod řízení [§27 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. |
| 3 As 59/2005 - 98 | 26. 4. 2006 | A | Žalobu proti rozhodnutí, jímž Magistrát hlavního města Prahy v rámci výkonu své dozorové činnosti v souladu s §112 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, pozastaví výkon opatření vydaného úřadem městské části a nařídí úřadu městské části zrušení takového opatření, soud odmítne [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §68 písm. e) s. ř. s. a §70 písm. a) s. ř. s.], neboť se nejedná o rozhodnutí ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 1 Azs 13/2006 | 26. 4. 2006 | A | I. Přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. II. Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či tedy spíše absence některého z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení (§105 ... |
| 1 Afs 73/2005 | 26. 4. 2006 | B | Byl-li učiněn ze strany správce daně úkon směřující k vyměření daně a současně byl subjekt o tomto úkonu zpraven, avšak stalo-li se tak vně prekluzivní lhůty, její běh se neobnoví. Pouze úkony, směřující k vyměření daně, které jsou učiněny uvnitř běhu prekluzivní lhůty (tedy před jejím uplynutím) mohou její případný běh obnovit. |
| 8 As 21/2005 - 101 | 25. 4. 2006 | A | Usnesení, kterým soud zamítá žádost o ustanovení zástupce (§35 odst. 8 s. ř. s.), musí obsahovat odůvodnění. |
| 1 Afs 61/2005 - 61 | 25. 4. 2006 | B | Rozhodnutí celních orgánů o propuštění zboží do režimu volného oběhu a o zahrnutí zboží do celní kvóty je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., kterým žalobce mohl být zkrácen na svých právech. Tvrdí-li žalobce své zkrácení na právech, je proto legitimován k podání žaloby proti takovému rozhodnutí. |
| 6 Ans 2/2005 | 20. 4. 2006 | A | Žaloba na nečinnost podle §79 a násl. s. ř. s. je nedůvodná, pokud žalovaný správní orgán přerušil správní řízení, přičemž okolnosti, za nichž tak učinil, odpovídají požadavkům, které pro tento procesní postup předpisy o řízení před takovým orgánem stanoví (§29 odst. 1, §40 odst. 1 správního řádu). |
| 4 Ads 52/2004 | 20. 4. 2006 | B | Pokud osoba v době, kdy pobírala plný invalidní důchod, pracovala v blíže neurčeném, patrně brigádnickém sezónním pracovním vztahu (stěžovatel uváděl, že pracoval v dekádách, písemnou pracovní smlouvu neměl, nedostával žádnou výplatní pásku apod.), nesplňovala ani další podmínky zákona č. 155/1995 Sb., uvedené v ustanovení §8 tohoto zákona, nemůže jí být doba, kterou vykonávala pracovní činnost, započítávána jako doba pojištění. |
| Nad 11/2006 - 36 | 20. 4. 2006 | B | Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídající plné invaliditě je jiným důležitým důvodem, pro nějž je vhodné věc podle §9 odst. 2 s. ř. s. přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu. |
| 6 Ads 18/2005 - 65 | 19. 4. 2006 | A | I. Plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě pojistného zaplaceného na základě pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance, v níž jako pojistná událost, v jejímž důsledku pojišťovna poskytne zaměstnanci (osobám obmyšleným) pojistné plnění, byla sjednána pouze smrt zaměstnance (pojištění pouze pro případ smrti), nesplňuje požadavky §5 odst. 2 písm. c) bodu 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném v období od 1. 12. 1997 do 30. 9. 2003 (zde období kontrolované orgánem sociálního zabezpečení), a musí být proto zahrnuto do vyměřovacího základu pro placení pojistného. II. Opakování kontroly podkladů rozhodných pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§13 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) za období, v němž již kontrola s totožným předmětem proběhla, přičemž žádné ... |
| 8 Afs 76/2005 | 19. 4. 2006 | A | Žádost o vrácení přeplatku na dani (§64 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), podaná po daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, nicméně před vypršením lhůty pro podání tohoto daňového přiznání, je jako předčasná správně zamítnuta, neboť nejdříve okamžikem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání lze považovat daň za vyměřenou. |
| 8 As 3/2006 | 19. 4. 2006 | B | Skutečnost, že svědci byli před výslechem přítomni jednání, může zpochybnit věrohodnost jejich výpovědi, nemůže však vést ke zpochybnění soudního rozhodnutí jejich výslech vůbec provést.V souladu se zásadou proporcionality je nutné vycházet z pravidla, že zamýšleného cíle je vždy třeba dosáhnout za nejmenšího možného dopadu do práv dotčených subjektů. Je-li tedy dokončení pozemkových úprav pouze prostředkem k nastolení právní jistoty v daném území, a byla-li uspořádáním vlastnických vztahů právní jistota nastolena, nelze akceptovat možné další zásahy do vlastnických práv odkazem k zájmu na racionalizaci zemědělské výroby. |
| Vol 1/2006 - 32 | 18. 4. 2006 | B | Kasační stížnost proti usnesení krajského soudu, kterým byl odmítnut návrh v řízení o ochraně ve věcech zániku mandátu podaný podle ustanovení §91 s. ř. s., je podle ustanovení §104 odst. 1 s. ř. s. nepřípustná. |
| 7 Ans 6/2005 | 13. 4. 2006 | B | O nečinnost správního orgánu se může jednat pouze v případě, že neexistuje žádná skutečnost, která by bránila v řízení činit úkony a rozhodnout; takovou skutečností je i běžící řízení o kasační stížnosti, jejímž podáním vyjádřil odvolací správní orgán pochybnost o zákonnosti rozsudku krajského soudu, jímž bylo jeho rozhodnutí zrušeno a jímž mu byla uložena povinnosti znovu o odvolání žalobce rozhodnout. |