| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 3 Ads 82/2005 | 12. 4. 2006 | A | Soud se nemůže vypořádat s naplněním podmínek pro uložení pokuty za porušení §1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, pouhým konstatováním kopírujícím dikci zákona, že práce vykonávané v provozovně žalobce na základě živnostenských listů osobami sdruženými v konsorciu jsou plněním běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zaměstnavatele. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. |
| 2 Afs 136/2005 | 12. 4. 2006 | A | Postupem podle §56 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, lze opravit v rozhodnutí nebo opatření, jímž byla stanovena daňová povinnost, i takové zřejmé chyby v počítání, psaní nebo jiné omyly, které nejsou chybami při stanovení daňové povinnosti, nýbrž chybami jinými. |
| 3 Azs 46/2006 | 12. 4. 2006 | B | Začne-li žalobce až v průběhu řízení před soudem tvrdit, že má jiné jméno, příjmení, datum narození a zemi původu než ty, které uváděl v řízení o udělení azylu a o nichž bylo tedy žalovaným rozhodováno, nelze podrobit soudnímu přezkumu rozhodnutí týkající se neexistující osoby, o níž žalobce úmyslně nepravdivě tvrdil, že jde o jeho totožnost; soud proto žalobu odmítne podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jako žalobu podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou. |
| 5 Afs 40/2005 | 12. 4. 2006 | B | I. Účetní doklad vystavený jinou osobou než tou, která ve skutečnosti plnění uskutečnila, nemůže být relevantním důkazem; na „pravosti“ takového důkazního prostředku nemůže ničeho změnit ani žádná svědecká výpověď ani znalecký posudek. Prokazování uskutečnění daňového výdaje fakturami, u nichž bylo nade vší pochybnost prokázáno, že nebyly vystaveny tím, kdo je na nich jako vystavovatel uveden, nemůže vést k závěru o prokázání výdaje ve smyslu ustanovení §24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Již sám o sobě nemůže být věrohodný doklad, obsahuje-li údaj, který není pravdivý. II. Pro posouzení, zda jsou výdaje (náklady) daňově uznatelné, je sice podstatná jejich souvislost s podnikáním i dosaženým příjmem, nelze však opomíjet i další podmínku stanovenou v ustanovení §24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tj. průkaz o tom, že výdaj byl skutečně vynaložen. Ani doklady vystavené právně existujícím subjektem a se všemi požadovanými náležitostmi nemohou být použity jako důkaz o uskutečnění sk ... |
| Nad 12/2006 - 21 | 12. 4. 2006 | B | Skutečnost, že žalobce vykonává trest odnětí svobody na doživotí ve věznici nacházející se v obvodu jiného než místně příslušného krajského soudu, není sama o sobě důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti (§9 odst. 2 s. ř. s.). Jestliže z vyjádření žalobce vyplývá, že se jednání u soudu v dané věci v žádném případě nezúčastní, a nejsou-li známy ani žádné další relevantní důvody vhodnosti přikázání, Nejvyšší správní soud takovou věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu nepřikáže. |
| 2 Afs 85/2005 | 11. 4. 2006 | A | Zpráva o daňové kontrole (§16 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1997 Sb., o správě daní a poplatků) je dostatečným důkazním prostředkem pro rozhodnutí o doměření daně i za situace, kdy v ní správce daně konkrétně nevyčíslil částku, o kterou byla daňová povinnost zkrácena, pokud je v ní dostatečně popsáno pochybení, kterého se daňový subjekt dopustil, a pokud je určení daně otázkou pouhého matematického výpočtu. Neuvedení zdanitelných plnění osvobozených od daně z přidané hodnoty v daňovém přiznání není pouhým formálním pochybením nemajícím vliv na výši daně, neboť podle §20 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, byl daňový subjekt povinen v odpovídajícím poměru zkracovat nárok na odpočet daně. |
| 8 As 35/2005 | 11. 4. 2006 | A | Diskriminací spotřebitele ve smyslu ustanovení §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými. Platba v hotovosti a platba platební kartou nejsou srovnatelnými transakcemi, a nezakládají tak diskriminaci jedné z uvedených skupin. |
| Na 349/2003 | 30. 3. 2006 | A | Správním úřadem, kterému ve smyslu čl. 79 Ústavy svěřuje zákon působnost rozhodovat podle stavebního zákona o stavbách vojenské správy mimo území vojenských újezdů, je pouze Ministerstvo obrany [§121 odst. 2 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], a nikoliv Vojenský úřad státního technického dozoru – Vojenský stavební úřad ministerstva obrany či Úřad státního odborného dozoru Ministerstva obrany. Proti rozhodnutí ministerstva lze podat rozklad, o němž rozhodne ministr obrany. |
| 2 As 50/2004 | 30. 3. 2006 | A | Stanovení poplatku studentovi dle §58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, za studium delší, než je standardní doba zvětšená o jeden rok, s vymezením výše tohoto poplatku, vzniku povinnosti hradit tento poplatek a termínu splatnosti, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., které je přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. |
| 8 As 2/2005 | 30. 3. 2006 | A | O žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vydanému podle §5 občanského zákoníku, jsou příslušné rozhodovat soudy v občanském soudním řízení, nikoliv soudy správní. |
| 4 Ads 9/2005 - 62 | 30. 3. 2006 | A | I. Úmluva o sociální bezpečnosti mezi republikou Československou a republikou Francouzskou vyhlášená pod č. 215/1949 Sb. byla s ohledem na ustanovení §1 zákona č. 100/1932 Sb., o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění, do 1. 5. 2004 součástí českého právního řádu.*) II. Francouzští státní příslušníci, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní v České republice pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, byli účastni na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 31. 12. 2003. Ustanovení §5 písm. b) tohoto zákona se na ně nevztahovalo, neboť francouzští státní příslušníci podléhali zákonným předpisům o sociálním zabezpečení platným v České republice a požívali jejich výhod za stejných podmínek jako čeští státní příslušníci. k Úmluvě o sociální bezpečnosti mezi republikou Československou a republikou Francouzskou (vyhláška ministra zahraničních věcí ... |
| 7 Afs 31/2005 | 30. 3. 2006 | B | Z ustanovení §71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. nevyplývá, že by žalobní body, v nichž žalobce namítá nicotnost správního rozhodnutí, bylo možno uplatnit kdykoliv, tedy i mimo časový rámec vymezený lhůtou pro podání žaloby, resp. že by námitka nicotnosti správního rozhodnutí měla jiný charakter než žalobní body ve smyslu §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a bylo by ji možno uplatnit v podstatě kdykoliv. |
| 4 As 19/2004 | 29. 3. 2006 | A | Ustanovení §2 ústavního zákona č. 236/1920 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé, nezakládá domněnku nabytí československého státního občanství narozením na území Československé republiky u osob, jejichž státní občanství lze určit na základě domovské příslušnosti. |
| 1 Afs 71/2004 | 29. 3. 2006 | A | Vznikl-li nájemní vztah mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem zemědělského pozemku podle §22 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a je-li pozemek pro vlastníka nepřístupný, neskončí nájemní vztah na základě výpovědi před provedením pozemkových úprav. Pozemek musí být přístupný jak ve smyslu faktickém, tak ve smyslu právním; nepostačí proto, zajistí-li nájemce vlastníkovi přístup na jeho pozemky přes pozemky jiných vlastníků, které má nájemce sám jen pronajaté. Nájemní vztah v takovém případě trvá i nadále a poplatníkem daně z nemovitostí zůstává nájemce pozemků (§3 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí). |
| 1 Afs 55/2005 | 29. 3. 2006 | A | Ze zprávy o daňové kontrole (§16 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) musí být zřejmé, jaké důkazní prostředky byly v řízení předloženy, jak byly hodnoceny, popřípadě zda a proč považoval správce daně jejich množství za nedostatečné. |
| 6 A 75/2000 | 29. 3. 2006 | A | Dodavatelem ve smyslu §9 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, nemůže být ten, kdo elektrickou energii fakticky dodává, aniž by zároveň byl držitelem autorizace na rozvod elektrické energie. |
| 2 Afs 183/2005 | 29. 3. 2006 | A | I. Rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu §70 písm. b) s. ř. s. musí současně splňovat následující znaky: 1) musí jít o rozhodnutí správních orgánů ve věcech veřejnoprávních, upravující předběžně či dočasně poměry osob, zajišťující určité věci nebo osoby či zatímně fixující určitý stav (materiální znak); 2) proti tomuto rozhodnutí nebo proti jeho důsledkům musí mít každá osoba, jejíž subjektivní práva jím byla dotčena, možnost bránit se v řízení, jež musí nutně proběhnout (tj. musí být následně po vydání rozhodnutí zahájeno anebo v něm musí být pokračováno, došlo-li k jeho zahájení před vydáním rozhodnutí nebo současně s ním) před správním orgánem, který v dané věci rozhodne s konečnou platností (procesní znak). II. Rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků podle §134 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu §70 písm. b) s. ř. s. |
| 2 Afs 150/2005 | 29. 3. 2006 | A | I. Při hodnocení, zda se u konkrétního rozhodnutí o reklamaci podle §53 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jedná o rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s., je nutné vždy posoudit, proti jakému úkonu správního orgánu byla reklamace podána, z toho hlediska, zda se rozhodnutím o reklamaci zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti daňového subjektu. II. Potvrzení o stavu osobního účtu je úkonem, kterým správce daně pouze informuje daňový subjekt o stavu jeho osobního účtu, jenž je vytvářen na základě jiných úkonů správců daně, do jeho subjektivních práv bezpochyby zasahujících; rozhodnutí o reklamaci proti takovému potvrzení proto není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a je ze soudního přezkumu vyloučeno podle §70 písm. a) s. ř. s. |
| 1 Ans 8/2005 | 29. 3. 2006 | A | §8 odst. 5 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů§79 odst. 1 soudního řádu správníhoJe-li Ministerstvo vnitra nečinné při vyznačení dne registrace podle §8 odst. 5 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, může se spolek domáhat soudní ochrany proti nečinnosti spočívající v nevydání osvědčení podle §79 odst. 1 s. ř. s. V rámci tohoto řízení si soud jako předběžnou otázku posoudí, zda spolek vznikl fikcí registrace podle tohoto ustanovení či nikoliv. |
| 1 As 33/2004 | 29. 3. 2006 | B | §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.Je zcela nepřípustné, aby soud učinil závěr o nedostatku právní subjektivity stěžovatele pouze z přípisu správního orgánu, který o této otázce vede se stěžovatelem spor, v němž uplatňuje na věci zcela protichůdný zájem. |
| 1 Afs 11/2004 | 27. 3. 2006 | A | I. Z povinnosti daňového subjektu zajistit vhodné místo a podmínky pro provedení daňové kontroly [§16 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků] nelze dovodit, že správce daně je také povinen na takovém místě daňovou kontrolu provádět. Při své úvaze bere správce daně v potaz např. rozsah kontrolovaných písemností, časovou náročnost kontroly, dostupnost místa pro jeho pracovníky nebo jejich vytížení dalšími úkoly. II. Povinnost správce daně potvrdit převzetí dokladů ke kontrole (§16 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) neznamená povinnost potvrdit převzetí listin individuálně určených, zvláště za situace, kdy těchto listin jsou tisíce nebo desetitisíce. Postačí, pokud správce daně shrne v protokolu o převzetí listiny spolu související do jednotlivých položek, jejichž označení (zde např.: „1. 12 složek výdajových dokladů 1998, č. 1 - 1310“) určí jejich počet a druh. Je na vůli daňového subjektu, aby si nechal potvrdit převzetí na se ... |
| 4 Ads 19/2005 | 24. 3. 2006 | A | Kasační stížnost proti usnesení, jímž krajský soud zastavil řízení pro uspokojení navrhovatele podle §62 s. ř. s., nelze považovat za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s., neboť z ní nelze bez pochyb okamžitě zjistit, že stěžovatelce nemůže být vyhověno. Okolnost, že stěžovatelka namítá vady napadeného usnesení patrně bezdůvodně, nemůže být důvodem pro odepření přístupu k tomu soudu, který jediný je oprávněn autoritativně takový úsudek učinit, tj. k Nejvyššímu správnímu soudu. Je-li jednou z podmínek kasačního přezkumu povinné zastoupení advokátem, je odepření tohoto zastoupení pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti v případech, kdy poměry stěžovatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. |
| 8 Afs 34/2005 | 24. 3. 2006 | B | I když výsledky daňové kontroly (§16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) nevyústily ve vydání rozhodnutí, lze daňovou kontrolu opakovat pouze za splnění podmínek obdobných podmínkám obnovy řízení. Opakovaná daňová kontrola za popsaného stavu není vázána na formální obnovu řízení (§54 a násl. zákona o správě daní a poplatků), správce daně je však přesto povinen zkoumat splnění podmínek obdobných těm, které by za existence pravomocného rozhodnutí mohly vést k obnově řízení. |
| 6 Ads 61/2004 | 23. 3. 2006 | B | Je-li jediným žalobním bodem námitka žalobce (žadatele o plný invalidní důchod), že splňuje potřebnou dobu pojištění, přičemž krajský soud se získanou dobou pojištění vůbec nezabýval, ale pouze nad rámec podání správní žaloby znovu přezkoumával zdravotní stav žalobce, lze v tom spatřovat jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. |
| 7 Afs 162/2004 | 23. 3. 2006 | B | Je-li platba daně z převodu nemovitostí učiněna subjektem odlišným od daňového dlužníka, postupuje správce daně dle ustanovení §59 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s tím, že provedenou platbu daně přijme a nakládá s ní stejným způsobem, jako kdyby ji zaplatil dlužník. Bylo-li určeno, že platba má být použita na úhradu daně z převodu nemovitostí, správce daně při úhradě této daně postupuje dle ustanovení §59 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků, které zakotvuje zásadu priority uhrazení, tedy určení závazného pořadí při uhrazování daňových povinností. Vzhledem k okolnosti, že se jedná o zákonem stanovený postup, daňový subjekt může sám rozhodovat pouze o tom, na kterou daň se má jeho platba použít, nikoliv však o tom, zda z ní bude uhrazena daň, nejstarší nedoplatky na dani aj. |
| 8 Afs 144/2005 | 23. 3. 2006 | B | Ustanovil-li soud navrhovateli pro řízení o kasační stížnosti podle §35 odst. 7 s. ř. s. zástupcem advokáta, kterému navrhovatel bez věrohodných a akceptovatelných důvodů jeho nečinnost odůvodňujících neposkytl součinnost potřebnou pro odstranění vad kasační stížnosti, je dán důvod, aby soud Ustanoveného advokáta funkce zástupce zprostil a vyzval navrhovatele, aby si sám zvolil advokáta zástupcem pro řízení o kasační stížnosti. |
| 3 As 60/2005 | 22. 3. 2006 | A | V režimu spotřebitelských smluv je možno spotřebiteli nad rámec zákona nabídnout toliko výhodnější podmínky pro uplatnění odpovědnosti za vady. Pokud žalovaný v jím vydaném reklamačním řádu stanovil pro případ nedůvodné reklamace mj. povinnost spotřebitele hradit náklady takové reklamace, porušil tím povinnost uloženou v §13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. |
| 1 Afs 57/2005 | 22. 3. 2006 | A | Možnost uplatnit osvobození od daně z převodu nemovitostí při prvním úplatném převodu vlastnictví ke stavbě či bytu (§20 odst. 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) se může vyčerpat jen takovým převodem, jehož účinky později nezaniknou, a jenž tedy splnil svůj ekonomický účel. Úplatný převod stavby či bytu je proto osvobozen od daně i tehdy, pokud táž věc byla již dříve předmětem kupní smlouvy, od níž převodce později odstoupil pro nezaplacení kupní ceny kupujícím. |
| 2 Azs 75/2005 | 21. 3. 2006 | B | Soud je i při aplikaci kogentních norem procesního práva vázán článkem 10 Ústavy ČR. Nesmí proto použít vnitrostátní procesní normu (zde ustanovení §71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. obsahující zákaz rozšiřovat žalobu o další žalobní body po lhůtě pro její podání), pokud by její aplikace nutně a nevyhnutelně vedla k porušení zásady non-refoulement obsažené v čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků či k porušení zákazu vyhostit cizince do země, kde by byl vystaven hrozbě mučení či nelidského a ponižujícího zacházení či trestu, jenž vyplývá z čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z judikatury Evropského soudu pro lidská práva tento článek vykládající. |
| 1 As 14/2004 | 20. 3. 2006 | A | I. Ustanovení §24 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ve znění do účinnosti novely provedené zákonem č. 131/2003 Sb., představuje dostatečné zmocnění pro to, aby příslušné ministerstvo vydalo prováděcí právní předpis (vyhlášku), v níž stanoví požadavky týkající se měření hodnot v prostorách určených k zacházení s živočišnými produkty. Meze, v nichž se vyhláška musí držet, přitom nelze dodatečně měnit (rozšiřovat, upřesňovat) novým zmocňovacím ustanovením. Má-li být pozměněné zmocňovací ustanovení relevantní, tak jedině ve vztahu k nové vyhlášce, případně novelizované části vyhlášky původní. II. Ustanovení §9 odst. 1 vyhlášky č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, které stanoví požadavky na vybavení prostor a zařízení určených k zacházení s potravinami živočišného původu, je třeba vyložit tak, že tu pro měření, kontrolu a registraci požadovaných podmínek a hodnot postačí přístroje a čidla obsluhovaná člověkem; plně automatická regulace s ... |
| 2 As 22/2005 | 15. 3. 2006 | B | Uvede-li žalobce (právnická osoba) v žalobě adresu pro doručování, nelze toto prohlášení chápat jinak než jako žádost o doručování písemností na tuto adresu a soud je tak povinen za splnění ostatních podmínek uvedených v §47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, doručovat žalobci na tuto adresu. |
| 2 Afs 45/2005 | 9. 3. 2006 | A | Právo správce daně předvolat osobu (§29 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) není omezeno na osoby fyzické, nýbrž vztahuje se rovněž na osoby právnické. |
| 3 As 48/2004 | 8. 3. 2006 | A | Z §40 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, vyplývá, že Český telekomunikační úřad při vydání rozhodnutí nahrazujícího dodatek ke smlouvě o propojení vystupoval ve vrchnostenském postavení a svým rozhodnutím nahradil vůli smluvních stran; přezkum takového rozhodnutí spadá proto do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví. |
| 3 As 35/2005 | 8. 3. 2006 | A | V rámci námitek proti vyvlastnění, které musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání [§113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], může vlastník nebo jiný oprávněný požádat, aby vyvlastnění bylo rozšířeno i na zbývající část pozemku, a to za podmínek stanovených v §110 odst. 3 třetí větě téhož zákona. |
| Konf 25/2005 - 26 | 1. 3. 2006 | A | Rozhodnout o návrhu na nařízení předběžného opatření (zde ukončení provozu základní školy a předškolního zařízení), podaném soudu před zahájením řízení, z něhož není dostatečně seznatelné, co má být předmětem řízení ve věci samé, náleží do pravomoci soudu. |
| 1 Afs 43/2005 | 1. 3. 2006 | B | Doručenka je toliko jedním z důkazních prostředků, jimiž se prokazuje skutečnost, zda došlo či nedošlo k doručení písemnosti, byť důkazním prostředkem nejčastějším, nejobvyklejším a patrně i nejspolehlivějším. Je-li doručenka neúplná, nesprávně vyplněná, popřípadě chybí-li zcela, je nutno zvážit, zda závěr o doručení písemností nevyplývá z jiných důkazních prostředků. |
| 5 As 17/2005 - 66 | 28. 2. 2006 | A | Povinnost fyzické osoby podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování v souladu s vyhláškou č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, a odpovědnost zákonného zástupce za splnění této povinnosti u osoby, která nedovršila patnáctý rok věku (§46 odst. 1 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), není v rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně (uveřejněná pod č. 96/2001 Sb. m. s.), kterou je Česká republika vázána (čl. 10 Ústavy).Úmluva o lidských právech a biomedicíně sice stanoví, že výkon práv a ochranných ustanovení v ní uvedených nelze nijak omezit (např. uvádí možnost provést jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas), ale připouští výjimku, pokud je stanovena zákonem a je nezbytná v demokratické společnosti v zájmu, mimo jiné, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných. |
| 5 As 25/2005 | 28. 2. 2006 | A | I. Oprávnění k výkonu zvláštního práva duchovních zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství [§7 odst. 1 písm. f) zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech] lze, za splnění zákonem stanovených podmínek, přiznat jen církvím a náboženským společnostem, které mají duchovní. II. Právo ustanovovat (a odvolávat) duchovní mají jen církve a náboženské společnosti nezávisle na státních orgánech (§4 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech). Státním orgánům ani soudu nepřísluší posuzovat a zjišťovat, které osoby v církvi a náboženské společnosti plní úlohu duchovních. Tato skutečnost musí vyplývat ze základního dokumentu (statutu, řádu, stanov apod.) církve nebo náboženské společnosti. |
| 7 Afs 130/2004 | 28. 2. 2006 | A | Pro posouzení rozsahu, v jakém bude přezkoumáváno konečné rozhodnutí vydané v rámci daňového řízení, je nezbytné zohlednit skutečnost, zda daňový subjekt podal proti rozhodnutí správce daně, vůči kterému byl v omezeném rozsahu povolen přezkum dle §55b zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, správní žalobu. I když musela být jeho žaloba odmítnuta dle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., měla tato procesní aktivita daňového subjektu za následek jeho možnost namítat v žalobě proti konečnému rozhodnutí veškeré námitky proti daňovému řízení jako celku. |
| 5 Afs 8/2005 | 28. 2. 2006 | A | Skutečnost, že fyzická osoba podnikala v určité oblasti bez příslušného oprávnění, není pro vyměření daně z příjmů jediná směrodatná, neboť správce daně posuzuje především skutečnosti rozhodné pro správné vyměření daně, nikoliv skutečnosti spadající do působnosti jiného (zde živnostenského) úřadu. Příjmy z rekonstrukce budovy, která trvala tři roky, nelze považovat za příjmy z příležitostné činnosti [§10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů], nýbrž za příjmy z podnikání [§7 citovaného zákona], a to i přesto, že daňový subjekt prováděním rekonstrukce překročil meze svého živnostenského oprávnění. |
| 1 As 4/2004 | 28. 2. 2006 | B | Rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo zamítnuto odvolání účastníka řízení proti výzvě k zaplacení správního poplatku, je Rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem; takové Rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkoumání [§70 písm. c) soudního řádu správního] a žaloba proti němu musí být jako nepřípustná [§68 písm. e) s. ř. s.] odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. |
| 5 As 15/2005 | 27. 2. 2006 | A | Usnesení krajského soudu, kterým byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení [§104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.]; kasační stížnost proti němu je nepřípustná. |
| 6 Afs 25/2004 | 24. 2. 2006 | B | Žije-li poplatník ve společné domácnosti s družkou a jejími dětmi z předchozích manželství, které jí byly svěřeny do výchovy, nelze v případě poplatníka děti družky považovat za vyživované děti ve smyslu §15 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neboť nejde o případ dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů. U uvedeného poplatníka nelze proto snížit základ daně o stanovenou částku na děti jeho družky žijící s ním v domácnosti [§15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů]. |
| 4 Ans 3/2005 | 23. 2. 2006 | B | V současné době nejsou v platném právu vyjádřena objektivní hlediska pro posuzování poměrů žadatele o osvobození od soudních poplatků, resp. jejich tíživosti. Osvobození od soudních poplatků je tak věcí úvahy soudu; při rozhodování o něm soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným okolnostem. Jestliže to poměry žadatele nedovolují, je soud povinen žadateli přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků, a to buď v plném rozsahu nebo zčásti. |
| 4 As 13/2005 | 23. 2. 2006 | B | Je-li nepochybné, že stěžovatel výzvu orgánu státního stavebního dohledu obdržel a zaviněně, tj. alespoň z nedbalosti, nesplnil, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle §105 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Není podstatné, zda je materiál ze zříceného domu, jehož odstranění bylo výzvou uloženo, způsobilý a určený pro další výstavbu. |
| 3 Aps 2/2005 | 22. 2. 2006 | A | Proti inspekční zprávě, vyhotovené Českou školní inspekcí podle §19 odst. 6 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, se nelze ve správním soudnictví bránit ani žalobou podle §65 a násl. soudního řádu správního, ani žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle §82 a násl. soudního řádu správního. |
| 1 As 19/2005 | 22. 2. 2006 | B | I. Byl-li žalobce k ústnímu jednání řádně předvolán, avšak bez uvedení důvodu se nedostavil a nenavrhl žádný další termín pro konání ústního jednání, pak pouhé konstatování, že se z časových důvodů nemůže ústního jednání účastnit, není překážkou, pro kterou by správní orgán nemohl v řízení pokračovat a pro splnění podmíne II. „Projednáním věci“ je třeba rozumět nejen její projednání (např. za účasti případných svědků apod.), ale též rozhodnutí o ní. §73 a §74 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích |
| 1 Afs 41/2005 | 22. 2. 2006 | B | Vyhláška Ministerstva financí č. 313/1998 Sb., o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního claZákon č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění tehdy účinném - §241 odst. 1 písm. b)Nesplnil-li žalobce jednu z podmínek Vyhlášky č. 313/1998 Sb., v dané věci podmínku podání návrhu k propuštění zboží do volného oběhu, a to nejpozději do 1 roku od data jeho výroby, došlo dle §241 celního zákona ke vzniku celního dluhu, který byl proto v souladu se zákonem vyměřen. |
| 3 Ads 36/2005 | 22. 2. 2006 | B | Byl-li stěžovateli přiznán (plný) invalidní důchod, jehož výše byla stanovena podle ustanovení §107f odst. 6 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a §19 vyhlášky č. 102/1964 Sb. a nedošlo-li při kontrolní lékařské prohlídce ke změně příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, není třeba v řízení o jednorázovou peněžní částku dále dokazovat zranění utrpěné při národním boji za osvobození ani příčinnou souvislost uznání (plné) invalidity s ním. Podmínky ustanovení §5 odst. 5 zákona č. 261/2001 Sb. lze považovat bez dalšího za splněné. |
| 3 Ads 45/2004 - 75 | 22. 2. 2006 | B | I. V případě, v němž speciální inkorporační norma, obsažená v §61 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zakládá přednost mezinárodní smlouvy před vnitrostátním právem, kdy je aplikace práva tudíž ovládána výkladovým pravidlem lex specialis derogat legi generali, jelikož Ústavní soud není nadán pravomocí posuzovat ústavnost ratifikovaných mezinárodních smluv, musí uvedený výkladový princip o přednosti speciální před obecnou úpravou ustoupit principu ústavnímu, dopadajícímu na aplikaci a interpretaci relevantního jednoduchého práva, a to principu jeho ústavně konformní interpretace a aplikace. V posuzované věci je tímto ústavním principem základní právo plynoucí z ústavního principu rovnosti občanů a vyloučení jejich neodůvodněného odlišování v právech. II. Pokud Nejvyšší správní soud ústavněprávní výklad vyložený v nálezu Ústavního soudu nereflektoval, porušil tím, vycházeje ze smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví ... |