Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2006

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 As 41/2006 29. 12. 2006 A Lhůta k podání žaloby ve správním soudnictví podle §72 odst. 3 s. ř. s. je zachována i v situaci, kdy o žalobě proti rozhodnutí ve věci služebního poměru soud v občanském soudním řízení meritorně rozhodne a odvolací soud rozsudek podle §221 odst. 1 písm. b) o. s. ř. pro věcnou nepříslušnost zruší a podle §221 odst. 2 písm. b) o. s. ř. věc postoupí věcně příslušnému soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví.
4 Ads 41/2006 29. 12. 2006 A Za zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve smyslu věty druhé §18 odst. 7 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, je třeba po 31. 12. 2003 považovat výdělečnou činnost v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění, činnost osoby samostatně výdělečně činné, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, a činnost vykonávanou v zahraničí za účelem dosažení příjmu. Výkon takového zaměstnání zakládá i po 31. 12. 2003 u poživatelů rodičovského příspěvku možnost výběru rozhodného období pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, pokud o to žádají.
4 As 85/2006 29. 12. 2006 B Skutečnost, že cizinka, která přicestovala do České republiky s platným cestovním dokladem a vízem, nenahlásila později odcizení těchto dokladů na území ČR, a poté překročila státní hranici do Spolkové republiky Německo, odkud po svém zadržení na tomto území byla vrácena zpět do České republiky (při současném doručení sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění), je důvodem pro zajištění cizince podle §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť může vzbudit důvodnou obavu z maření anebo ze ztěžování výkonu rozhodnutí o správním vyhoštění.
4 As 53/2005 29. 12. 2006 B Jestliže územní rozhodnutí jako podmínku umístění stavby stanovilo, že budoucí stavba má ve třetím nadzemním podlaží mít pokud možno co nejvíce otevíraných oken na severozápadní a severovýchodní straně, a jestliže přitom nebyly předepsány konkrétnější požadavky na řešení této otázky v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolovacímu řízení, nedošlo k rozporu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), pokud stavební úřad ve stavebním povolení povolil stavbu, která má ve třetím podlaží na severovýchodní straně více oken než na straně jihozápadní.
8 Afs 12/2005 28. 12. 2006 B Obce jsou příjemci rozpočtových prostředků z titulu §5 odst. 1 i odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice.
6 A 83/2002 28. 12. 2006 B Udělení souhlasu či nesouhlasu dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny s umístěním stavby, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz (§12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), se musí dít ve formě rozhodnutí správního orgánu. Rozhodování správního orgánu ale nepřichází v úvahu, jestliže na konkrétní právní vztahy se stavbou souvisící zákon o ochraně přírody a krajiny vůbec nedopadá; takový případ nastává i tam, kde stavba je umisťována do prostředí, které vůbec nemá znaky krajiny ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, a nemá tedy ani „krajinný ráz“. Takovým prostředím je - nejsou-li tu jiné skutečnosti, které by takový závěr vyvrátily - i zastavěná centrální oblast pražské městské části, tedy vysoce urbanizované městské prostředí bez významných krajinných prvků, bez výskytu druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů, nalezišť nerostů atd. Zájmy obdobné zájmům na ochraně přírody a krajiny hájí v takovém prostředí dotčené orgány ji ...
7 Afs 151/2006 21. 12. 2006 A Třebaže zákon č. 211/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v čl. II přechodná ustanovení jen ve vztahu k tvorbě rezerv a neobsahuje žádná přechodná ustanovení týkající se čerpání těchto rezerv, i tyto případy je nutno posuzovat podle dosavadní právní úpravy, účinné do 31. 12. 1997. Je tomu tak proto, že ustanovení §7 odst. 5 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 1998, je hmotněprávním ustanovením, které zasahuje do hmotněprávní sféry daňového subjektu. Zásah do právních vztahů daňového subjektu, jakož i daňových povinností založených na základě zákona o rezervách, ve znění účinném do 31. 12. 1997, by proto byl nepřípustnou retroaktivitou a v rozporu s principy nabytých práv a legitimního očekávání.
2 As 37/2006 21. 12. 2006 A Rozhodnutí rektora vysoké školy v řízení o přezkoumání rozhodnutí o nepřijetí ke studiu (§50 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) musí být odůvodněno. V odůvodnění je třeba uvést konkrétní důvody, o něž se rozhodnutí opírá, a vypořádat se s námitkami odvolatele tak, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné.
6 Ads 92/2005 21. 12. 2006 A Povinnost platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve stanovené lhůtě a výši podle §5 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, není dotčena ustanovením §31 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, podle něhož lze pojistné na veřejné zdravotní pojištění jako pohledávku za podstatou uspokojit kdykoliv v průběhu konkursního řízení.
6 As 48/2004 21. 12. 2006 B Pro účely soudního přezkumu, který správní orgán je věcně příslušný k projednání přestupku, je rozhodující, jak bylo zaviněné jednání porušující nebo ohrožující zájem společnosti správním orgánem označeno (kvalifikováno).
6 As 49/2004 21. 12. 2006 B Povinností správního úřadu při rozhodování o zrušení rozhodnutí podle §65 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), je vždy zvážit, zda práva nabytá podle pravomocného rozhodnutí, při jehož vydání byl porušen zákon, byla nabyta v dobré víře a zda mohou být zrušena. Volba mezi nedotknutelností nabytých práv a možností jejich zrušení je věcí volné úvahy správního orgánu, ta je podrobena přezkoumání soudem, přičemž soud tu zkoumá, které skutečnosti považoval správní orgán pro volbu za rozhodující, jakým způsobem je zjišťoval, jakými skutkovými a právními úvahami se přitom řídil a zda jeho úvaha neporušuje pravidla logického uvažování.
6 As 62/2004 21. 12. 2006 B Právní úprava taxislužby, jak je stanovena zákonem č. 111/1994 Sb., není v rozporu s ústavním pořádkem.Provozovateli taxislužby lze uložit pokutu za porušení povinností stanovených na základě zákona nebo prováděcím předpisem vydaným na základě výslovného zmocnění zákona. Pokutu nelze uložit za nesplnění povinností, které jsou stanoveny pouze vyhláškou, přičemž výslovné zmocnění ke stanovení těchto povinností prováděcím předpisem zákon neobsahuje.
6 As 49/2005 - 112 21. 12. 2006 B Při propuštění vojáka z povolání ze služebního poměru podle zákona č. 76/1959 Sb. běží lhůta k podání správní žaloby ode dne, kdy voják z povolání převzal „Potvrzení o vyrozumění vojáka z povolání o jeho propuštění ze služebního poměru“.
6 Afs 3/2004 21. 12. 2006 B I. Zrušil-li odvolací orgán podle §50 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, rozhodnutí napadené odvoláním, rozhodne vždy o předmětu řízení s konečnou platností; v dalším řízení pokračovat nelze a zejména pak nelze vydat v téže věci další stejné, případně jiné rozhodnutí. Pokračovat v řízení lze pouze za předpokladu využití §50 odst. 5 věty poslední, umožňující vrácení věci k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně I. stupně, pokud odvolací orgán zjistí, že jsou u správce daně I. stupně podmínky pro rozhodnutí podle §49 odst. 1 téhož zákona. II. Vydal-li přesto správce daně I. stupně rozhodnutí o stanovení daně dokazováním, je takové rozhodnutí nicotné, neboť jeho vydání brání překážka rei iudicatae.
7 Afs 172/2005 21. 12. 2006 B Podle §57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má ručitel povinnost uhradit za daňového dlužníka daňový nedoplatek, který nezahrnuje penále předepsané daňovému dlužníkovi.
2 As 28/2006 20. 12. 2006 A Vzhledem ke zvláštnímu postavení a povinnostem advokáta, jež vyplývají ze zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, mohou státní orgány, jež vedou řízení o právech a povinnostech osob, oprávněně předpokládat, že jedná-li advokát za určitou osobu, je třeba mít v pochybnostech za to, že za ni jedná v rámci zmocnění, jež mu tato osoba udělila, nevyjde-li najevo opak.
1 As 14/2006 20. 12. 2006 A I. Jestliže na základě kritéria různého trvalého bydliště osob ve věku 65 až 70 let zavedl žalobce dvojí ceny, jedná se o nepřípustnou diskriminaci, a tedy o rozpor s dobrými mravy ve smyslu §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. II. Uložení správní sankce není zpravidla možné, jestliže k porušení právní normy, za něž má být sankce uložena, nabádá jiná právní norma. Splývají-li však fakticky osoby tvůrce diskriminačního právní normy a toho, kdo diskriminaci reálně uplatňoval, lze – jako výjimku z uvedeného pravidla – takovou osobu postihnout, neboť se tím v konečném důsledku potrestá i ten, kdo diskriminaci zapříčinil.
2 Afs 39/2006 20. 12. 2006 A Při posuzování, zda lze určité výdaje považovat za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je nutno vždy zohlednit skutečnou ekonomickou podstatu právních vztahů, s nimiž dané výdaje souvisejí, nestanoví-li zvláštní předpis jinak; to platí i u právních vztahů souvisejících s přeměnou obchodních společností (§69 a násl. obchodního zákoníku) nebo touto přeměnou ovlivněných.
Komp 3/2004 - 40 20. 12. 2006 A Je-li spor mezi orgánem územní samosprávy a orgánem státní správy veden toliko o to, kdo z nich je příslušný k vlastnímu faktickému zabezpečení opatření k nápravě, již v minulosti rozhodnutím uloženého fyzické osobě podle §42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, nejde o kompetenční spor ve smyslu §97 s. ř. s., protože na sporu tu není otázka vydání rozhodnutí jako zákonná podmínka kompetenčního sporu. Kompetenční žalobu v takové věci podanou proto Nejvyšší správní soud odmítne.
Komp 2/2004 - 51 20. 12. 2006 A Žalobu ve věci kompetenčního sporu podle soudního řádu správního mezi krajským úřadem vykonávajícím přenesenou působnost (zde ochrana vodních zdrojů) a Ministerstvem životního prostředí soud jako nepřípustnou odmítne [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §99 písm. a) s. ř. s.]. Krajský úřad v takové věci nemůže představovat stranu kompetenčního sporu, neboť zde není ani orgánem územní, zájmové nebo profesní samosprávy [§97 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ani ústředním správním úřadem [§97 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
3 Ads 45/2005 20. 12. 2006 B Příspěvky vyplácené zaměstnancům Českých drah, s. o., na základě Doprovodného sociálního programu Českých drah, s. o., na léta 2001 – 2005 při splnění tam uvedených podmínek se v letech 2001 a 2002 zahrnují do vyměřovacího základu podle §5 odst. 2 písm. c) zákona č. 589/2002 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a Příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, neboť výjimka v bodě 7 se na uvedené Příspěvky nevztahovala.
2 As 33/2006 20. 12. 2006 B Při úvaze o moderaci uložené pokuty podle §78 odst. 2 s. ř. s. přihlíží soud k majetkovým poměrům delikventa i v tom případě, že zákon, podle něhož byla pokuta uložena, kriterium majetkových poměrů nezná.
4 As 24/2006 19. 12. 2006 A Autodopravce provozující povolenou linkovou dopravu ve smyslu čl. 7 odst. 4 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 684/92, o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy, má v řízení o povolení nové mezinárodní linkové dopravy postavení účastníka řízení, neboť evropským právem chráněné zájmy stávajícího autodopravce mohou být rozhodnutím o povolení další dopravy na téže lince přímo dotčeny ve smyslu §14 správního řádu z roku 1967.
1 Afs 56/2004 19. 12. 2006 A Rozhodnutí, jímž se žádost o přezkoumání rozhodnutí postupem podle §55b zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zamítá, je vyloučeno ze soudního přezkoumání ve správním soudnictví §70 písm. a) s. ř. s., protože materiálně nemá znaky „rozhodnutí“ podle §65 odst. 1 s. ř. s.
2 As 57/2005 19. 12. 2006 A I. Zmocňovací ustanovení §49 odst. 5 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, se nevztahuje na vydávání průkazů způsobilosti k provozování rekreační jachty. Ustanovení §27 vyhlášky č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty, kterým se omezuje časová platnost průkazů k vedení rekreačních plavidel, proto nemůže být aplikováno i na případy rekreačních jachet. II. Není v rozporu s principy ochrany nabytých práv a zákazu retroaktivity, pokud zákon podmíní další provozování námořní plavby stanovením přísnějších pravidel. U konkrétních typů lidské činnosti se totiž určité nabyté schopnosti a dovednosti mohou v průběhu času objektivně jevit jako nedostačující, neboť s ohledem na dynamiku vývoje je ve společenském zájmu podmínky pro provozování těchto činností blíže specifikovat nebo dokonce zpřísnit, v některých případech naopak poněkud rozvolnit. Podstatné z hlediska atributů demokratického právního státu je, aby k ...
8 Afs 92/2005 15. 12. 2006 A I. Nicotnost rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1 in fine, §76 odst. 2 s. ř. s.) nemůže být způsobena tím, že správní orgán - ať již správně nebo nesprávně - označí na dodejce poštovní zásilky obsahující toto rozhodnutí osobu odlišnou od účastníka řízení. II. Doručí-li finanční úřad rozhodnutí o převedení přeplatku na dani směřující vůči daňovému subjektu v konkursu správci konkursní podstaty, postupuje v souladu se zákonem.
8 As 60/2006 15. 12. 2006 B Ustanoví-li soud účastníku řízení advokáta (§35 odst. 8 s. ř. s.) a v jiném skutkově obdobném řízení a identické procesní situaci témuž účastníku advokáta neUstanoví, aniž by řádně a přesvědčivě odůvodnil odlišnost tohoto rozhodnutí, Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti rozhodnutí o neUstanovení zástupce zruší.
4 As 69/2005 14. 12. 2006 B Soudům ve správním soudnictví nepřísluší při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku proti občanskému soužití ani nepřímo určovat či jinak posuzovat vlastnická práva či povinnosti stěžovatele k pozemkům a práva s nimi spojená (v daném případě právo z věcného břemene), neboť předmětem posouzení ve správním soudnictví může být v dané přestupkové věci pouze zákonnost rozhodnutí přestupkové komise a krajského úřadu, které rozhodovaly o přestupkovém jednání stěžovatele.
3 Ans 9/2005 13. 12. 2006 A Při nakládání s vlastním majetkem a hospodaření s ním vystupuje obec jako účastník soukromoprávních vztahů, nikoli jako nositel moci veřejné (§34 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Usnesení zastupitelstva obce, jímž byl schválen k prodeji pozemek ve vlastnictví obce, není rozhodnutím, jímž by obec autoritativně rozhodovala o veřejných subjektivních právech fyzických a právnických osob, a nelze je tudíž napadnout žalobou ve správním soudnictví. Soud takovou žalobu odmítne podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nedostatek podmínek řízení.
1 Afs 92/2006 13. 12. 2006 A Rozhodnutí, kterým správce daně ověřuje neplatnost svého rozhodnutí dle §32 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podléhá soudnímu přezkoumání.
3 Ads 80/2006 13. 12. 2006 A Oznámení České správy sociálního zabezpečení o úpravě dávky důchodového pojištění v důsledku valorizace není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s.; žalobu podanou proti němu tedy soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s §70 písm. a) s. ř. s.
5 As 3/2006 13. 12. 2006 B Právo na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. je možno označit za prostředek realizace hmotného práva, přičemž z ničeho nelze dovodit, že jej nemůže využít i účastník řízení, z něhož má být informace poskytnuta.
5 Afs 46/2006 12. 12. 2006 A I. Řízení o celním deliktu je vedeno mimo řízení celní, a je v něm rozhodováno nikoliv o povinnosti odvést clo či daň, nýbrž o sankci za spáchání celního deliktu. II. Řízení o celním deliktu a řízení o vyměření cla jsou dvě samostatná řízení na sobě nezávislá; je-li v souvislosti s jedním uskutečněným dovozem uložena sankce za spáchaný správní delikt i vyměřeno clo z titulu vzniku celního dluhu [§241 odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon], nejedná se o porušení zásady ne bis in idem.
1 Afs 36/2006 6. 12. 2006 A Je-li daňová povinnost stanovena za užití pomůcek, může se později nově vyskytnuvší důkaz stát důvodem pro povolení obnovy řízení, neboť právě při náhradním způsobu stanovení daně (za užití pomůcek) správce daně mimo jiné zkoumá i to, zda za stávajícího množství důkazů je možno ještě stanovit daň dokazováním. Proto je nutno zkoumat i to, zda nový důkaz (či důkazy) může zvrátit posouzení podmínek pro stanovení daně určitým způsobem (§31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
8 As 61/2005 30. 11. 2006 A Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá povinnost vyhlásit licenční řízení vždy v případě existence neobsazeného kmitočtu, ale může se zabývat posouzením otázky, zda je takový kmitočet dostatečně bonitní, tj. zda může být samostatným předmětem licenčního řízení, či zda bude využit pouze jako kmitočet dokrývací, ke zlepšení existujícího územního pokrytí držitelem jiné licence – za její současné změny. Neumožňuje-li přitom bonita kmitočtu pokrytí určitého území vysíláním, může být takový prostředek přidělen bez vyhlášení samostatného licenčního řízení.
1 Azs 37/2006 30. 11. 2006 A I. Rozhodoval-li krajský soud před 13. 10. 2005 o žádosti o odkladný účinek žaloby směřující proti rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení pro nepřípustnost podle §10a písm. b) a §25 písm. h) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemohl žádost zamítnout s odůvodněním, že žaloba je nadána odkladným účinkem přímo ze zákona: toto pravidlo totiž nebylo možno použít s ohledem na čl. 19 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 343/2003. II. I když byl žadatel přemístěn z České republiky do členského státu, který je příslušný k rozhodování o jeho žádosti o udělení azylu, v den vydání rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. h) zákona o azylu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 350/2005 Sb., může se účastnit projednávání své věci před soudem v České republice, jak mu to zaručuje čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nelze účinně namítat porušení tohoto práva jen z toho důvodu, že jeho uplatňování může být spojeno s administrativními obtížemi. III. Žadatel o udělení azylu nemůže v ...
5 As 59/2006 30. 11. 2006 A I. Obvyklost ochranné známky [§4 písm. d) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách] může být posouzena pouze jednak ve vztahu k výrobkům a službám, na které se ochranná známka vztahuje, a jednak ve vztahu k tomu, jak ochrannou známku vnímá cílová veřejnost. Jsou-li výrobky určeny spotřebiteli obecně, jde o analýzu vnímání průměrného spotřebitele. II. Rozhodoval-li správní orgán na základě důkazních prostředků opatřených v řízení o rozkladu a nedal-li žalobci jakoukoliv možnost se k takto opatřeným důkazním prostředkům vyjádřit, znemožnil žalobci uplatnění jednoho ze základních práv, a to práva vyjádřit se ke všem prováděným důkazům (§33 odst. 2 správního řádu z roku 1967). Právo vyjádřit se ke všem provedeným důkazům nestojí na předpokladu správního orgánu, zda jednotlivá vyjádření účastníků řízení budou způsobilá vyvrátit dosavadní zjištění či nikoliv.
1 Afs 73/2006 30. 11. 2006 A I. Zanikne-li právnická osoba bez právního nástupce, potom tím zanikají i její závazky; práva ani povinnosti totiž nemohou existovat bez existence určité osoby, která je jejich nositelem. II. Při neexistenci výslovné úpravy, která by činila průlom do principu akcesority ručení (v tom směru, že by předepisovala trvání ručitelského závazku zaplatit daňový nedoplatek i po zániku povinnosti platit daň), se uplatní veškeré důsledky z tohoto principu vyplývající, mezi něž náleží rovněž zánik ručitelského závazku v případě zániku pohledávky, která je ručením zajišťována.
5 Afs 68/2005 30. 11. 2006 B Při posuzování povinnosti zaplatit celní dluh je nutno vycházet z právní úpravy celního zákona platné a účinné v době vzniku dluhu; určující je tedy vznik hmotněprávní povinnosti zaplatit celní dluh, nikoliv okamžik jeho vyměření.
4 As 67/2005 30. 11. 2006 B Stěžovatelův názor, že k náhradnímu doručení písemnosti určené do vlastních rukou adresáta (tzv. fikci doručení) podle §24 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. nedojde, pokud si uloženou písemnost vyzvedne později, nemá oporu v zákoně, neboť citované ustanovení správního řádu spojuje vznik dané fikce s marným uplynutím třídenní lhůty, během níž nedojde k vyzvednutí zásilky, nikoliv s nevyzvednutím si zásilky vůbec; fikce doručení tudíž nastává, i když si adresát zásilku vyzvedne později.
1 Aps 4/2005 30. 11. 2006 B Podá-li žalobce žalobu proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně současně s odvoláním proti němu, a až následně se v tomto řízení domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího orgánu, vydaného po podání žaloby, je taková žaloba předčasná a soud ji odmítne [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Tento nedostatek podmínky řízení nelze zhojit ani tehdy, pokud žalobce po vydání rozhodnutí o odvolání doručí soudu v reakci na jeho výzvu k odstranění vad žaloby tutéž žalobu s podobnými petity ještě jednou.
1 As 41/2005 30. 11. 2006 B Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, je ze zákona pojata jako orgán, u něhož by měla být zaručena politická nezávislost. Rozhodnutí předsedy vlády o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, vydané na základě návrhu Poslanecké sněmovny v usnesení, kterým je předseda vlády vázán, by proto mělo odůvodněno.
7 Afs 171/2005 30. 11. 2006 B Pokud daňový subjekt současně s dodatečným daňovým přiznáním podaným z důvodu §41 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků uplatňuje i zvýšení daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, je oprávněn tak učinit toliko způsobem a v mezích §38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2000. Na tom nic nemění skutečnost, že důvodem pro podání dodatečného daňového přiznání bylo zjištění daňového subjektu o tom, že jeho poslední daňová povinnost je nesprávně nižší.Dodatečně uplatněná ztráta (§34 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném pro rok 2000) nemůže činit částku vyšší než částku, jaká byla uplatněna v řádném daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částky ztráty vztahující se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem.
2 Ao 2/2006 - 62 30. 11. 2006 B Navrhovatel (zde: akciová společnost) není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle ustanovení §101a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, pokud napadá změnu územního plánu týkajícího se pozemků, k nimž má pouze právo bezplatného užívání a nikoliv právo vlastnické.
6 As 43/2004 29. 11. 2006 B Pokud v řízení o odstranění stavby podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb. vlastník stavby po podání žádosti o dodatečné povolení stavby nepředloží ve lhůtě stanovené stavebním úřadem podklady a doklady tímto orgánem vyžadované, stavební úřad nařídí odstranění stavby.
6 Ads 67/2004 29. 11. 2006 B I. K vyčíslení penále ze záloh na pojistné za uplynulý kalendářní rok může dojít podle §20 zákona č. 589/1992 Sb. nejdříve v den následující po dni, ve kterém byl podán přehled, nebo po posledním dni lhůty stanovené pro podání přehledu podle §15 téhož zákona za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném. II. Vydání potvrzení okresní správou sociálního zabezpečení o stavu pohledávek před tímto dnem je pro rozhodnutí o předepsání penále bez významu.
4 As 43/2005 - 70 29. 11. 2006 B Pro rozhodnutí o nařízení odstranění stavby podle §88 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, musí být splněny současně obě zákonem vymezené podmínky, tj. jednak musí jít o závadnou stavbu ohrožující život nebo zdraví osob, a současně musí také platit, že tuto stavbu nelze hospodárně opravit.
2 Afs 1/2006 28. 11. 2006 B I. Samotné předchozí pracovní působení soudkyně krajského soudu u žalovaného nezpochybňuje její rozhodování o věci a nečiní rozsudek zmatečným. Tak by tomu bylo, jen pokud by se u tohoto správního orgánu jakkoliv podílela na rozhodování o této věci. II. Namítá-li stěžovatel nerespektování závazného právního názoru soudem, lze dodržení tohoto právního názoru zkoumat jen ve vztahu k právnímu názoru vyslovenému v bezprostředně zrušujícím rozsudku, pokud nejde o právní názor opakovaně nerespektovaný. Shledal-li soud v předchozích rozsudcích určitou námitku nedůvodnou, lze proti tomuto posouzení v dalším soudním řízení účinně brojit jen za změny podmínek pro toto posouzení vyplývající z doplnění skutkového stavu.
5 Afs 89/2005 23. 11. 2006 B Podle §133 odst. 1 zákona o spotřebních daních je prodej lihovin a tabákových výrobků zakázán na tržištích, tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím. Pojem tržiště již nevyžaduje dalšího zkoumání povahy prodejny. Povaha prostoru, v níž se byť kamenný obchod nalézá, přiřkne rovněž povahu prodejny. V případě tržiště jde o volně přístupný prostor, kde dochází k nabídce a prodeji zboží a je sestaven z určitého počtu prodejních míst. Nešlo v daném případě o vymezený a uzavíratelný prostor, ale o prodejny umístěné u cesty vedoucí k hraničnímu přechodu. Ačkoli byl areál tržiště Srbská stavebním úřadem vymezen jako tržnice ve smyslu stavebního zákona, nemá to na posouzení povahy prostoru z hlediska zákona o spotřebních daních vliv.
2 Ao 1/2006 - 47 21. 11. 2006 A Úřední sdělení, jímž dává Česká národní banka v souladu s §49b odst. 6 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, na vědomí výklad ustanovení zákona č. 87/1995 Sb., týkajících se způsobu zápočtu uhrazovací povinnosti členů do kapitálu družstevní záložny, není opatřením obecné povahy ve smyslu §101a s. ř. s.

Za rok 2006 bylo zveřejněno 356 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 8 stran v čase 0,667 ms (z toho 0,593 ms NoSQL - scan 14095 záznamů).