Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2007

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 Azs 176/2006 27. 4. 2007 A Navrhování důkazů, které mají podpořit tvrzení uvedená v žalobě, popřípadě v jejím včasném rozšíření, nelze považovat za rozšíření žaloby, a není proto omezeno lhůtou stanovenou v §71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.
4 Ads 58/2006 - 53 27. 4. 2007 B Byl-li stěžovateli přiznán starobní důchod podle §31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (tzv. předčasný), neboť v době přiznání dávky nedosáhl ještě důchodového věku, pak přiznání této dávky vylučuje možnost přiznání starobního důchodu podle §30 téhož zákona, byť je přiznání dávky (podle §30) požadováno až pozdějšího data. Nelze tak učinit ani v případě, že se po určitou dobu přiznaný „předčasný“ starobní důchod nevyplácí, neboť stěžovatel nesplňoval podmínky pro jeho výplatu ve smyslu §37 odst. 2 téhož zákona - stěžovateli bylo totiž poskytováno hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání.
4 Ads 24/2006 26. 4. 2007 A Pro posouzení vzniku, trvání a zániku důchodového pojištění za účelem prokázání 25 let doby pojištění jako jedné ze zákonných podmínek nároku na starobní důchod [§6 odst. 4 písm. a) bod 1. zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, §29 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] žadatele, který v letech 1968 – 1979 vykonával uměleckou činnost v zahraničí, není rozhodující pouze existence vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace a organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení (§59 a násl. vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a §72 a násl. vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení), ale obsah tohoto vyjádření (tj. zejména výkon umělecké činnosti jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů umělce), který lze prokázat i jinými důkazními prostředky, než je zmíněné vyjádření.
6 As 15/2006 26. 4. 2007 A Ustanovení §11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, stanoví, že povinný subjekt neposkytne informaci, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Zmíněnou povinností dotčené osoby uloženou zákonem je nutno chápat povinnost předat informace povinnému subjektu podle zvláštního zákona, nikoliv povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
5 Afs 96/2006 26. 4. 2007 A Za situace, kdy zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v rozhodném období (zde únor 2004) nevymezoval, co se rozumí výrobou, ačkoli takovou definici obsahoval před i po rozhodném období, nelze definici výroby bez dalších souvislostí přejímat z jiného právního předpisu (zde zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování paliv a maziv), který pro účely v tomto předpise stanovené definici výroby obsahuje.Ze skutečnosti, že v rozhodném období nebyl pojem „výroba“ v zákoně vymezen, nelze vyvozovat závěr, že by pro určité „přechodné období v zákoně absentující definice“ měla být výroba posuzována jinak, než tomu bylo před a po rozhodném období. Tím spíše tak nelze činit v případě, kdy užití takového výkladu jde k tíži daňového subjektu.
6 As 40/2006 26. 4. 2007 A I. Použil-li advokát část peněžních prostředků, které převzal jako plnění z kupní smlouvy, již uzavíral ve prospěch klienta na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, na úhradu své pohledávky vůči klientovi z titulu poskytnutí právních služeb, jednal v rozporu s čl. 9 odst. 2 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, a tím se dopustil kárného provinění ve smyslu §32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. II. Česká advokátní komora jako orgán veřejné správy disponuje na svěřeném úseku veřejné správy dostatečnými znalostmi a zkušenostmi, pro něž musí být schopna kvalifikovaně hájit svůj veřejně mocenský akt v soudním řízení správním, včetně řízení o kasační stížnosti. Není proto zpravidla namístě přiznávat jí v tomto řízení náklady zastoupení advokátem, neboť nejde o náklady účelně vynaložené. **) Nyní též ve znění usnesení č. 8/2004 Věstníku České advokát ...
9 Afs 16/2007 26. 4. 2007 A I. Obsahem správy daně je právo činit jen ta opatření, která jsou potřebná ke správnému a úplnému stanovení daňové povinnosti, nikoliv zajistit si platbu daně z téže částky dvakrát. II. Princip zákazu dvojího zdanění je nutno respektovat nejen v případě, kdy platná právní úprava umožňuje zdanit jeden a tentýž příjem u dvou daňových subjektů, ale i v případě, kdy se jedná o dvojí zdanění jednoho a téhož příjmu u jednoho a téhož daňového subjektu.
9 Afs 9/2007 26. 4. 2007 A Pro stanovení základu daně z převodu nemovitostí při vkladech nemovitostí do obchodních společností se do účinnosti zákona č. 420/2003 Sb., kterým se novelizoval zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, použije cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Hodnotu vkládané nemovitosti, ohodnocenou pro účely vkladu dle §59 odst. 3 obchodního zákoníku, stanovenou podle posudku znalce, nelze považovat za cenu sjednanou ve smyslu §10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
2 As 71/2006 26. 4. 2007 B Je v rozporu s §124 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, je-li účastníkovi řízení ve věcech služebního poměru doručena pouze fotokopie rozhodnutí služebního funkcionáře a nikoli písemné vyhotovení rozhodnutí, které je služebním funkcionářem podepsáno. Pokud však z tohoto pochybení nevzešlo žádné zkrácení procesních práv tohoto účastníka, není třeba rozhodnutí služebního funkcionáře rušit.
6 As 25/2006 26. 4. 2007 B I. Následkem protiprávního jednání v případě deliktů podle §2 a §2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, může být pouze porucha či ohrožení objektu jako znaku skutkové podstaty těchto deliktů; poněvadž zájmy chráněnými tímto zákonem nejsou zájmy a vztahy hospodářské soutěže, nýbrž ochrana adresátů reklamy, pak při úvaze o výši trestu, pokud jde o kritérium následku protiprávního jednání, správní orgán ukládající trest za správní delikt nepochybí, jestliže k dopadům tohoto jednání na trh s konkrétními produkty a na postavení soutěžitelů nepřihlíží. II. Kritérium závažnosti protiprávního jednání jako hledisko pro úvahu o výši trestu (§8 odst. 4 zákona o regulaci reklamy) vyžaduje posoudit konkrétní intenzitu naplnění znaků skutkové podstaty správního deliktu; není-li tímto znakem zavinění a zákon mezi dalšími kritérii pro úvahu o výši trestu k formě zavinění neukládá přihlédnout, pak nelze při přezkumu správní úvahy o výši trestu správnímu orgánu vytknout, že k formě zavinění mě ...
1 Afs 93/2006 - 48 25. 4. 2007 A Ručení společníka veřejné obchodní společnosti (§86 obchodního zákoníku, §57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) se vztahuje nejen na samotnou daň nezaplacenou společností jako daňovým dlužníkem, ale též na její příslušenství.
1 Afs 129/2006 25. 4. 2007 A Jestliže předmětem řízení (po povolení přezkumného řízení podle §55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) bylo přezkoumávání již pravomocného rozhodnutí (po ukončeném odvolacím řízení) a příslušný správní orgán dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přezkoumání rozhodnutí splněny nebyly, pak může nastat jediná varianta jeho rozhodnutí, totiž že přezkoumávané rozhodnutí potvrdí. Jinou možnost postupu správní orgán nemá.Proto výrok, jímž příslušný správní orgán (zde finanční ředitelství) zamítl odvolání, je navýsost nesrozumitelný a toto rozhodnutí obstát nemůže. Takový výrok není přesný a určitý, neodpovídá odůvodnění rozhodnutí a neodpovídá ani výše citovanému požadavku §55b odst. 1 uvedeného zákona.
9 As 3/2007 25. 4. 2007 B V řízení o kasační stížnosti proti usnesení městského, resp. krajského soudu, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za předchozí kasační stížnost by trvání na splnění poplatkové povinnosti znamenalo řetězení řešeného problému a ve svém důsledku by popíralo smysl samotného řízení. Tato okolnost proto sama o sobě nemůže bránit projednání věci a vydání meritorního rozhodnutí.
1 Afs 72/2006 25. 4. 2007 B Pokud daňový subjekt uzavře kupní smlouvu, podle níž předmět koupě teprve přejde do jeho vlastnictví, ačkoliv za něj již kupní cenu zaplatil v předchozím roce, je možné tuto kupní cenu zahrnout do daňově uznatelných nákladů daně z příjmů až poté, co skutečně na daňový subjekt přejde vlastnické právo k předmětu koupě, aby byla zachována časová a věcná souvislost podle §3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a §23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Uplatnění kupní ceny jako daňově uznatelného nákladu již v předchozím roce, kdy ještě vlastnické právo na daňový subjekt nepřešlo, je s tímto principem v rozporu.
1 Afs 133/2006 25. 4. 2007 B Jestliže žalobce zaslal žalobu elektronicky dne 23. 1. 2006 bez ověřeného podpisu a ve lhůtě tří dnů ji nepotvrdil písemným originálem (§37 odst. 2 s. ř. s.), soud k ní neměl přihlédnout, řízení o ní neměl vůbec zahajovat, neboť slovy §32 s. ř. s. žádný návrh soudu nedošel. Jestliže však krajský soud o takovém „podání“ řízení zahájil, jediným možným postupem je, aby dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ono „podání“ odmítl, neboť nejsou splněny podmínky řízení (nebyl podán návrh na jeho zahájení) a tato vada je neodstranitelná.
2 Azs 164/2006 25. 4. 2007 B Navrhl-li žalobce v žalobě, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, a žalovaný s tím souhlasil, krajský soud nepochybil, pokud tak rozhodl, aniž by žalobci zasílal výzvu k vyjádření, zda s rozhodnutím bez jednání souhlasí (§51 s. ř. s.).
2 Ans 3/2006 - 49 24. 4. 2007 A I. Zruší-li krajský soud rozhodnutí správního orgánu, je povinností správního orgánu pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána kasační stížnost. II. I správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.). Samotné podání kasační stížnosti, není-li ze zákona spojeno s odkladným účinkem či nebyl-li vysloven soudním rozhodnutím, nemá však na plnění povinností správním orgánem žádný vliv. III. Nerespektuje-li správní orgán pravomocné soudní rozhodnutí a nepokračuje řádně v řízení, může se dle okolností jednat o nečinnost, proti níž se lze bránit podáním žaloby dle §79 a násl. s. ř. s.
2 Afs 176/2006 19. 4. 2007 A I. Soudní kontrola rozhodovací činnosti finančního arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené §1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, spadá do režimu části páté občanského soudního řádu. II. Rozhodnutí o sankci podle §17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., je podrobeno soudní kontrole v režimu části páté občanského soudního řádu v rámci soudní kontroly rozhodovací činnosti finančního arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené §1 odst. 1 uvedeného zákona. III. Rozhodnutí o pokutě podle §23 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, jakož i rozhodnutí o pokutě podle §23 odst. 2 téhož zákona, v jeho znění účinném do 31. 3. 2006, lze napadnout žalobou podle §65 a násl. s. ř. s. IV. Pokutou podle §23 odst. 2 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, v jeho znění účinném do 31. 3. 2006, lze postihnout toliko porušení povinnosti převádějící instituce nebo vydavatele elektronic ...
6 Ads 46/2006 19. 4. 2007 B Uznávání pracovních neschopností žadatele o plný invalidní důchod praktickým lékařem a délky těchto pracovních neschopností mají velmi omezený význam při posouzení poklesu soustavné výdělečné činnosti podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., jehož základem jsou doložené výsledky funkčních vyšetření.
8 Afs 160/2005 19. 4. 2007 B Plnou moc, jíž je zástupce zmocněn ke všem úkonům podle §10 odst. 3 d. ř., s výjimkou podávání daňových přiznání a hlášení a s výjimkou podávání mimořádných opravných prostředků, je nutno posuzovat jako Plnou moc neomezenou.
4 Ads 7/2007 - 50 19. 4. 2007 B Z žádného ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení [který je zvláštním procesním předpisem pro řízení o dávkách důchodového pojištění (sociálního zabezpečení)], ani zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (užitého Českou správou sociálního zabezpečení pro řízení v této věci s odkazem na §108 zákona č. 582/1991 Sb.), nelze dovodit, že by předchozí, byť pravomocně skončené řízení o téže dávce důchodového pojištění, tvořilo bez dalšího překážku věci rozhodnuté, pro niž by správní řízení o nové žádosti o dávku mohlo být zastaveno.Právní úprava vychází z §56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, podle něhož zjistí-li se, že důchod (mimo jiné) byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, důchod se zvýší, a to ode dne, od něhož zvýšení náleží. Citované ustanovení překážku věci pravomocně rozhodnuté v řízení o dávce důchodového pojištění prakticky vylučuje.
1 Afs 10/2007 18. 4. 2007 A Rozhodujícím kritériem pro aplikaci §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, je nepochybně poskytnutí úplaty, za níž je třeba považovat veškerá finanční plnění dohodnutá mezi převodcem a nabyvatelem sjednaná ke dni převodu vlastnického práva k nemovitosti, jakož i veškerá protiplnění, která nemusí být nutně vyjádřena v penězích, nicméně znamenají hospodářský prospěch či přírůstek.
4 Ads 105/2006 18. 4. 2007 A Náhradní doručení (tzv. fikce doručení) podle §50c odst. 4 o. s. ř. nenastane, pokud v poslední den třídenní lhůty, popř. desetidenní lhůty, jedná-li se o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, již zásilka nebyla na poště uložena.
3 Ads 30/2006 18. 4. 2007 B Absolvent Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V řízení o kasační stížnosti proto musí být dle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.
8 As 29/2005 18. 4. 2007 B Rozhodnutí, jímž se autoritativně určuje, že tu právo nebo povinnost je nebo není (Rozhodnutí deklaratorní), není pojmově vyloučeno z přezkumu soudem ve správním soudnictví.
1 As 20/2006 - 51 18. 4. 2007 B I. O žalobě proti rozhodnutí služebního funkcionáře ve věci spáchání kázeňského přestupku policistou, které je kázeňským (disciplinárním) deliktem (§32 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb.), rozhoduje senát. II. O žalobě proti rozhodnutí služebního funkcionáře ve věci spáchání jednání, které má znaky přestupku policistou, jež po hmotněprávní stránce zůstává přestupkem (§32 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.), rozhoduje samosoudce.
4 As 43/2006 - 82 17. 4. 2007 B Věcné posouzení žaloby proti rozhodnutí správního orgánu může být obsahem pouze toho rozsudku, kterým soud rozhodující ve správním soudnictví buď zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo vady řízení a vysloví, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému, nebo žalobu pro její nedůvodnost zamítne (§53 s. ř. s., §78 odst. 1, 4 a 7 s. ř. s.). Proto pokud soud usnesením podle §46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl žalobu proti rozhodnutím vydaným fikcí (§15 odst. 4 a §16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.), avšak v jeho odůvodnění z věcných důvodů zahrnujících skutkové a právní úvahy dospěl k závěru o neexistenci těchto rozhodnutí, bylo řízení před soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé(§109 odst. 3 s.ř.s.).
8 Afs 9/2006 17. 4. 2007 B Ustanovení §24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů nelze vykládat tak, že pohledávku za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, může daňový poplatník (věřitel) daňově odepsat až tehdy, když zjistí nedobytnost pohledávky.
8 Afs 161/2005 16. 4. 2007 B Nejvyšší správní soud zamítne kasační stížnost, která se míjí s důvody, pro něž krajský soud napadené rozhodnutí zrušil.
2 As 62/2006 12. 4. 2007 A Rozhodl-li krajský soud usnesením podle soudního řádu správního o výzvě k vyznačení doložky právní moci na nálezu bývalého Nejvyššího správního soudu, je třeba jeho rozhodnutí považovat za zmatečné, neboť vůbec nemělo být vydáno. V takovém případě Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zruší, aniž by věc vracel k dalšímu řízení.
7 Afs 143/2006 12. 4. 2007 B I. Bude-li v rámci přezkumného řízení vedeného správními orgány (§55b zákona o správě daní a poplatků), které předcházelo soudnímu přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí odvolacího správního orgánu (finančního ředitelství), toto žalobou napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno (§55b odst. 1 téhož zákona), nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci samé (odpadl předmět řízení). Krajskému soudu proto nezbude, než pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podanou žalobu odmítnout [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. II. Námitky uplatněné v odmítnuté žalobě proti původnímu správnímu rozhodnutí (finančnímu ředitelství) pak lze uplatnit v následné žalobě, směřující proti rozhodnutí Ministerstva financí o odvolání vůči „novému“ rozhodnutí ve věci samé, tj. rozhodnutí finančního ředitelství vydaného podle §55b odst. 1 věty prvé zákona o správě daní a poplatků.
3 Ads 63/2006 11. 4. 2007 A Povinnost zaměstnavatele odvést za své zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vzniká dnem následujícím po posledním dni rozhodného období podle §6 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Splatnost pojistného se řídí §9 odst. 2 citovaného zákona.
Pst 12/2007 - 20 10. 4. 2007 B Vyhlášené volby, byť i v jediném senátním obvodu, je třeba považovat za celostátní volby ve smyslu §15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Proto je nutno návrh na pozastavení činnosti anebo rozpuštění politické strany podaný po dni Vyhlášení těchto voleb odmítnout pro nepřípustnost (§94 odst. 2 s. ř. s.).
2 As 5/2006 5. 4. 2007 B Je-li žalobce v konkursu, nevylučuje jej to z možnosti podání žaloby ve věci odpovědnosti za porušení povinnosti. Podal-li žalobu, aniž zaplatil soudní poplatek, je také tím, kdo má být soudem vyzván ke splnění poplatkové povinnosti.
1 Afs 73/2004 - 89 3. 4. 2007 A I. O zakrývání (dissimulaci) ve smyslu §2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, může jít jen tehdy, pokud účastníci předstírají (simulují) určitý právní úkon, ač jej nechtějí, a zastírají tím právní úkon jiný, který ve skutečnosti chtějí, popř. jím zastírají jinou právní skutečnost; zkoumání poměru mezi vůlí a projevem vůle účastníků právního vztahu je proto pro použití tohoto ustanovení určující. II. Povinností daňových orgánů je uvést nejen zjištěný, formálně právním úkonem zakrývaný skutečný stav, ale i přezkoumatelným způsobem uvést úvahy, které je k takovému závěru vedly, včetně označení a zhodnocení důkazů, o které svá zjištění opírají. III. Ustanovení §2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nemůže dopadat na případy, kdy projev a vůle jsou ve shodě, tedy účastníci mají skutečný zájem učinit právní úkon, činí tak však z důvodu obcházení zákona.
4 Ads 19/2006 30. 3. 2007 A Pokud byl žalobci ke dni 1. 1. 2005 přiznán starobní důchod v částce vyšší než dosud přiznaný a vyplácený plný invalidní důchod, náleží mu od uvedeného data vyšší důchod starobní a nárok na výplatu nižšího plného invalidního důchodu k témuž dni zaniká. Takto přiznaný starobní důchod nelze pak zvýšit o 5,4 % procentní výměry důchodu podle §1 písm. b) nařízení vlády č. 565/2004 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2005, neboť a) tento důchod nebyl přiznán před 1. lednem 2005 a b) nebyl upraven pro souběh s jiným důchodem podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ve smyslu §3 odst. 2 citovaného nařízení vlády).
4 Ads 34/2006 30. 3. 2007 A Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ani předchozí právní úprava v oblasti zabezpečení občanů důchodovými dávkami, daná zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (či předchozí právní úpravy), nebrání (nebránila) přiznání plného invalidního důchodu před dosažením věku 18 let u pojištěnce, který již před dosažením tohoto věku splňoval podmínky nároku na uvedenou dávku, tj. byl uznán plně invalidním k tomu příslušným orgánem a splnil též podmínku potřebné doby pojištění (zaměstnání), která podle §40 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. (i podle §29 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb.) činí (činila) u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok.
5 Afs 162/2006 29. 3. 2007 A K výhodám dle §46 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je správce daně povinen přihlížet tam, kde nějaké výhody zjištěny byly, a to buď na základě samotného tvrzení daňového subjektu, nebo jestliže vyplynuly v rámci daňové kontroly. Není povinností správce daně vyhledávat okolnosti, které by byly uznatelnou výhodou, je však nutné, aby byla ze správního spisu seznatelná správní úvaha o tom, zda správce daně mohl podle povahy výsledků daňového řízení u konkrétní daně nějaké výhody zohlednit či nikoliv.Za výhody, k nimž je povinen správce daně přihlédnout, a to i ex offo, lze považovat především takové skutečnosti, které vyplývají ze zákona, resp. takové položky, na jejichž uplatnění má poplatník právní nárok (např. odčitatelné položky, slevy na dani).
2 Azs 137/2006 29. 3. 2007 A Institut nepřijatelnosti ve smyslu §104a s. ř. s. nelze vykládat tak, že není důvodu považovat za přijatelnou kasační stížnost opřenou o – per se důvodné – námitky proti procesnímu pochybení krajského soudu, jestliže podle obsahu spisu lze s vysokou mírou pravděpodobnosti mít za to, že i kdyby k tomuto procesnímu pochybení nedošlo, rozhodnutí ve stěžovatelově věci by nebylo pro něho příznivější.
5 Afs 112/2006 29. 3. 2007 A Učinil-li žalobce platbu soudního poplatku vylepením kolkových známek na podatelně soudu v den, kdy usnesení o zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti nabylo právní moci, je namístě postup soudu dle §9 odst. 7 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
1 As 16/2006 29. 3. 2007 A I. Účelem §126 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, je vedle ochrany dalších důležitých veřejných zájmů také ochrana životního prostředí. Tyto zájmy chrání tzv. „složkové zákony“, které tvoří právní okolí stavebního zákona a které upřesňují, jaká povolení, závazná stanoviska, posudky nebo vyjádření jsou v daném řízení zapotřebí, případně zda je souhlas orgánu, jenž příslušné zájmy hájí, vůbec nutný. II. Ustanovení §17 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je ve vztahu k §126 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, v postavení legis specialis vůči legi generali. Pokud tedy z taxativního výčtu v §17 odst. 1 písm. c) a §17 odst. 3 vyplývá, že v řízení týkajících; se malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší není souhlasné stanovisko dotčeného orgánu ochrany ovzduší třeba, pak stavební úřad nemůže zamítnout žádost o vydání příslušného povolení s pouhým odkazem na stanovisko, které si vyžádal nad rámec zákona, aniž by se sám dostatečně vypořádal s tím, zda žadatel o vyd ...
7 Afs 176/2006 29. 3. 2007 A Rozhodnutí správce daně o uložení záznamní povinnosti, vydané podle §39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Jeho přezkoumání správním soudem je proto podle §70 písm. a) s. ř. s. vyloučeno.Tímto rozhodnutím ještě nedochází k zásahu do veřejného subjektivního práva (hmotněprávní pozice) daňového subjektu. Tomuto závěru svědčí i samotná dikce §39 odst. 2 věty prvé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle které se proti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti nelze samostatně odvolat. Hmotná práva mohou být zasažena až následným rozhodnutím ve věci samé, tj. stanovením daňové povinnosti, či uložením pokuty podle §37 citovaného zákona. Teprve při přezkoumávání těchto rozhodnutí by k námitce daňového subjektu byla přezkoumána i zákonnost a rozsah uložení záznamní povinnosti a její vztah k věci samé.
6 Ads 42/2006 29. 3. 2007 B V rozporu s podmínkami stanovenými v nařízení vlády č. 622/2004 Sb. nelze rozšiřovat okruh osob, kterým náleží příplatek k důchodu.Pokud nařízení vlády nepočítá s tím, že by měly být zohledněny případy, kdy dojde ke zrušení trestního rozsudku cestou řádného odvolání k soudu vyššího stupně, nelze uplatněný nárok přiznat na základě přirozeného práva.
5 As 43/2006 - 36 29. 3. 2007 B Zanikl-li orgán (zde prvorepublikový Nejvyšší správní soud zřízený zákonem č. 3/1918 Sb.), aniž by řízení ukončil, nelze bez zákonného zmocnění v takovém řízení pokračovat jiným orgánem. Zákonem č. 150/2002 Sb. ani jiným právním předpisem není upravena otázka právního nástupnictví vůči prvorepublikovému Nejvyššímu správnímu soudu ani hmotněprávní či procesněprávní kontinuita. Požadoval-li navrhovatel, aby krajský soud provedl doručení nálezu NSS z roku 1948, popř. přikázal takový úkon jinému správnímu orgánu, nelze jinak než návrh odmítnout dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro absenci základních podmínek řízení.
4 Azs 145/2006 29. 3. 2007 B Ministerstvo vnitra postupovalo v rozporu s tzv. zásadou materiální pravdy, jestliže při posuzování existence skutečností zakládajících překážky vycestování vycházelo z neprokázaného předpokladu, že změna politické situace v zemi původu žadatele o azyl přinesla zlepšení postavení doposud diskriminované menšiny, jejímž je žadatel o azyl příslušníkem.
2 As 12/2006 29. 3. 2007 B Úprava, podle níž je žadatel o povolení podle §9 odst. 1 písm. d) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), je podle §14 odst. 1 tohoto zákona jediným účastníkem řízení a subjekty vymezené v §70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, do tohoto řízení přístup nemají, je souladná s mezinárodněprávními závazky České republiky, jmenovitě s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. 6. 1998, publ. pod č. 124/2004 Sb. m. s. (Aarhuská úmluva).
7 As 9/2006 29. 3. 2007 B I. Bylo-li rozhodnutí ve věci nevydání bezpečnostního osvědčení dle §36 zákona č. 148/1988 Sb., o ochraně utajovaných skutečností („zákon“), přezkoumáno již pravomocným rozhodnutím Kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností, nezakládá tato skutečnost pro soudní přezkum překážku věci rozhodnuté. Kolegium totiž není orgánem splňujícím požadavky „nezávislého tribunálu“ dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 220/2005 Sb.). II. Při provádění bezpečnostního pohovoru dle §30 zákona má navrhovaná osoba právo seznámit se s konkrétními zjištěnými skutečnostmi, nikoli jen s jejími indiciemi, jsou-li tyto skutečnosti Úřadem považovány za relevantní (§30 odst. 1 věta druhá zákona). Toto právo může být omezeno pouze v případech, kdy by takové seznámení bylo v rozporu s požadavky §30 odst. 5 a 6 zákona. I v tomto případě je však Úřad povinen se s důvody omezení tohoto práva v odův ...
6 Ads 91/2005 29. 3. 2007 B Byl-li náčelník Personální správy FMO oprávněn podle rozkazu ministra obrany ČSFR č. 13 ze dne 14. 5. 1991 vydávat osvědčení podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, že služební poměr vojáka z povolání skončil z důvodu politické persekuce, byl uvedený služební orgán rovněž oprávněn rozhodnout o odnětí osvědčení, pokud bylo dodatečně zjištěno, že k jeho vydání došlo neoprávněně.
5 Afs 95/2006 28. 3. 2007 A Náklady na znovuvybudování živelnou pohromou zničené nemovitosti, které byly následně poškozenému nahrazeny z titulu uzavřené pojistné smlouvy, nelze jednorázově uznat za výdaje související s příjmem (pojistným plněním), ale i v tomto případě je třeba eventuálně tyto náklady uplatňovat ve formě odpisů z hmotného majetku.
1 As 32/2006 28. 3. 2007 A I. Účastníkem správního řízení ve věci uložení nápravného opatření dle §27 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), mohla být pouze osoba, která byla pravomocně uznána odpovědnou za spáchání správního deliktu ve smyslu §24 písm. c) zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství. Správní orgán si v řízení vedeném dle §27 odst. 1 vodního zákona nebyl oprávněn učinit vlastní závěry týkající se osoby jeho účastníka, a to ani za situace, kdy by zde zmiňované sankční rozhodnutí neexistovalo. Nešlo zde o případ předběžné otázky (§40 odst. 1 správního řádu z r. 1967), neboť správní orgán nebyl v této otázce oprávněn k samostatné úvaze. II. Ustanovení §77 odst. 2 věty první s. ř. s. je faktickou transpozicí požadavku tzv. „plné jurisdikce“ coby atributu práva na spravedlivý proces. Soud při svém rozhodování nesmí být omezen ve skutkových otázkách jen tím, co zde nalezl správní orgán, a to ani co do rozsahu provedených důkazů, ani jejich obsahu a hodnocení z ...

Za rok 2007 bylo zveřejněno 523 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 8 z celkem 11 stran,
v čase 0.000214 sekundy z toho 0.000077 sekundy NoSQL databáze.