| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 9 Afs 25/2007 | 12. 7. 2007 | A | Aplikovat §267 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, účinného od 1. 7. 2002, beze zbytku také na právní vztahy vzniklé před jeho účinností nelze, neboť ohledně práv či povinností zasahujících do hmotněprávní sféry daňového subjektu jsou celní orgány vázány právními předpisy platnými v době vzniku celního dluhu. Opačný postup by byl v rozporu s principem právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo, který v sobě zahrnuje i zákaz retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem, jenž je jedním z esenciálních znaků právního státu. |
| 2 As 89/2006 | 12. 7. 2007 | A | Kancelář prezidenta republiky je subjektem, který má ve smyslu §2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnost poskytovat informace. |
| 6 As 55/2006 | 11. 7. 2007 | A | I. Rozhodnutí o příspěvku za službu podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, je vzdor výluce obsažené v §139 odst. 1 citovaného zákona rozhodnutím, které podléhá přezkumu soudem ve správním soudnictví; plyne to z požadavků čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) ve vztahu k „občanským právům a závazkům“, za něž nutno považovat i nárok bývalého příslušníka BIS na zvláštní plnění ze strany státu (příspěvek za službu) jako nárok zjevně majetkové povahy, bývalého příslušníka ozbrojeného sboru, u nějž bylo již přetrženo „zvláštní pouto“, jež ho v době výkonu služby vázalo ke státu, přičemž spor o příspěvek nezakládá žádnou souvislost s výkonem státní moci. II. Aplikační pravidlo přednosti mezinárodní smlouvy (čl. 10 Ústavy, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb.), jakož i vázanost soudce zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právní řádu (tj. mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy), vede k přímému a přednos ... |
| 1 Ans 2/2007 | 11. 7. 2007 | B | Lhůta pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle §80 odst. 1 s. ř. s. je lhůtou procesněprávní. Proto postačí, byla-li žaloba v této lhůtě podána k poštovní přepravě. |
| 2 As 10/2007 | 11. 7. 2007 | B | I. Je-li účastenství určité osoby v územním řízení odvozeno od možnosti dotčení jejích práv, pak v mezích tohoto možného dotčení práv jí přísluší výkon účastnických práv a ochrana jejích hmotných práv. To znamená, že vyjádření a námitky, které je takový účastník v územním řízení oprávněn uplatnit, se musejí vztahovat k jeho právům. Je proto vyloučeno, aby se stěžovatel domáhal ochrany práv jiných účastníků řízení. II. Dává-li zákon v §36 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. účastníku řízení právo vznést námitky a ukládá-li stavebnímu úřadu v §39 o těchto námitkách rozhodnout, je zřejmé, že se musí jednat o námitky natolik konkrétní, že je možné je jako námitky rozpoznat a posoudit; to znamená, že jsou vzneseny konkrétní výhrady proti umístění stavby, jímž může dojít k dotčení práv účastníka námitku uplatňujícího. Takovou námitkou není požadavek na dodržování právních předpisů v územním řízení. |
| 3 As 22/2006 | 4. 7. 2007 | A | Ve správním soudnictví může položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropských společenství (čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství) krajský soud jako soud, proti jehož rozhodnutí lze podat kasační stížnost jako opravný prostředek podle vnitrostátního práva. Předběžnou otázku může krajský soud položit jak z vlastní iniciativy, tak k návrhu účastníka řízení, přičemž nepochybně může použít i formulaci otázky, jak ji navrhl účastník řízení. Nejvyšší správní soud jako soud, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je povinen Soudnímu dvoru Evropských společenství předběžnou otázku položit, přičemž i on může použít formulaci otázky, jak ji navrhl účastník řízení.První a základní podmínkou pro položení předběžné otázky krajským soudem nebo Nejvyšším správním soudem však je, že tyto soudy považují rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství o předběžné otázce za nutné k tomu, aby ve věci mohly rozhodnout. |
| 3 As 47/2006 | 4. 7. 2007 | B | Pokud byla písemnost zaslaná policistovi vrácena poštou jako nedoručitelná, přičemž policista její doručení zmařil, nastaly účinky doručení podle §266a odst. 4 zákoníku práce bez ohledu na to, zda byly splněny podmínky pro uložení písemnosti podle §266a odst. 3 zákoníku práce. |
| 4 As 56/2006 | 2. 7. 2007 | B | Tím, že zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v §2 odst. 1 za povinné subjekty označil orgány, které věcně vyřizovaly agendu, k níž se požadované informace vztahovaly, nepřímo učinil povinnost k poskytování takových informací „součástí“ obsahu dané působnosti těchto orgánů. Z toho pak vyplývalo, či bylo nutno dovodit, že rozhodování o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací ve věcech samostatné působnosti obcí bylo výkonem samostatné působnosti, a rozhodování o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací ve věcech přenesené působnosti obcí bylo výkonem přenesené působnosti. |
| 5 As 9/2006 | 29. 6. 2007 | A | Bylo-li územní řízení o umístění stavby (podle stavebního zákona z roku 1976) pravomocně skončeno do 31. 12. 2001, ten, kdo hodlal provádět stavbu, která nebyla uvedena v příloze č. 1 a 2 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění do 31. 12. 2001, nebyl povinen oznámit ji příslušnému orgánu ve smyslu §5 citovaného zákona.Ve smyslu §1 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve vztahu k tehdy účinnému stavebnímu zákonu z roku 1976, „záměr“ stavby je třeba vztáhnout i na řízení o povolení stavby (stavební řízení), nikoliv jen na územní řízení o umístění stavby (územní řízení). V obou řízeních byl stavební úřad, mimo jiné, povinen zkoumat, zda záměr stavby je v souladu se zákony o životním prostředí a posuzování vlivů na životní prostředí.Bylo-li řízení o povolení stavby (podle stavebního zákona z roku 1976) zahájeno po 31. 12. 2001, tedy po nabytí účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování ... |
| 4 As 84/2006 | 29. 6. 2007 | A | Rozhodnutí služebního funkcionáře o odnětí osobního příplatku je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., a je tedy přezkoumatelné ve správním soudnictví. |
| 4 As 37/2005 | 29. 6. 2007 | A | I. Považovala-li právní úprava, popř. ustálená judikatura, určitý typ správních aktů za akty subsumované a nová právní úprava, popř. změna v judikatuře, je považuje za akty řetězící se (popř. za akty zcela samostatné), musí soud ve správním soudnictví k žalobní námitce takový akt přezkoumat podle §75 odst. 2 s. ř. s., pokud by opačný postup vycházející ze striktního výkladu procesního předpisu znamenal, že za takové intertemporální situace by tento akt nebylo možno v konkrétním případě přezkoumat vůbec (ani samostatně, ani v rámci přezkumu aktu finálního), tj. vedl by z hlediska tohoto aktu k odepření přístupu k soudu. II. Ustanovení §75 odst. 2 s. ř. s. umožňuje soudům ve správním soudnictví přezkoumávat zákonnost subsumovaných správních aktů; toto ustanovení však nezakládá pravomoc správních soudů takové akty zrušovat. Měla-li zjištěná nezákonnost subsumovaného aktu vliv na zákonnost žalobou napadeného aktu finálního, zruší soud tento finální akt a s nezákonností subsumovaného akt ... |
| 8 Afs 35/2005 | 29. 6. 2007 | A | Daňovému ručiteli nelze odepřít právo seznámit se s podklady sloužícími ke stanovení výše daně z převodu nemovitostí, které jsou obsaženy ve správním spise, pouze s odkazem na skutečnost, že zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, daňového ručitele považuje nikoli za daňový subjekt dle §6, ale za osobu zúčastněnou na řízení dle §7 odst. 2 písm. d) tohoto zákona. |
| 4 Ads 49/2007 | 29. 6. 2007 | A | Podle §2 odst. 5 zákona č. 203/2005 Sb., byla-li některá z pozůstalých osob odškodněna za smrt nebo zranění s následkem smrti manžela, rodiče či dítěte podle jiného právního předpisu, nárok na odškodnění podle tohoto zákona nevzniká. V případě aplikace tohoto ustanovení je třeba vážit, zda ono „odškodnění“ podle jiného právního předpisu v konkrétním případě vykazovalo znaky reálného odškodnění, tj. zda se jednalo o odškodnění podle účelu citovaného zákona a ve výši alespoň zhruba odpovídající odškodnění podle tohoto zákona, tedy nutno zejména přihlížet k tomu, aby byl naplněn zákonem sledovaný účel a respektován princip spravedlnosti a materiální rovnosti. |
| 4 Ads 41/2007 | 29. 6. 2007 | B | Požádal-li stěžovatel před uplynutím lhůty k podání žaloby orgán důchodového pojištění o „zaslání podrobného výpisu k výpočtu jeho starobního důchodu“, je třeba pokládat tento požadavek za žádost o sdělení podkladů pro výpočet důchodu ve smyslu §89 odst. 3 zákona č. 582/1992 Sb. V důsledku jejího podání počíná běžet nová dvouměsíční lhůta k podání žaloby, a to ode dne, kdy byly stěžovateli podklady doručeny; žalobu podanou v této lhůtě nelze pro opožděnost odmítnout. |
| 7 Afs 116/2006 | 28. 6. 2007 | B | k Aktu o podmínkách přistoupení – příloze č. IV, č. 5 – celní unie, bodu 14Z dikce přílohy č. IV, č. 5 – celní unie, bodu 14 Aktu o podmínkách přistoupení nevyplývá, že žádosti o vrácení celního dluhu při zpětném vývozu zboží dovezeného z členské země Společenství do nové členské země ještě před jejím přistoupením je nutno postupovat dle vnitrostátních předpisů platných před vstupem – v ČR dle celního zákona, ve znění platném do 30. 4. 2004.V těchto případech je naopak nutno vycházet z vnitrostátní úpravy platné ke dni přistoupení členské země do Společenství (1. 5. 2004). V případě ČR (po novele celního zákona provedené zákonem č. 187/2004 Sb.) taková vnitrostátní úprava počínaje zmíněným datem neexistuje a musí tak být aplikován čl. 288 celního kodexu, neboť jde o jedinou pozitivní úpravu tohoto institutu platnou na jejím území. |
| 7 As 29/2006 | 28. 6. 2007 | B | Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nezná vyjádření podávané znalcem, ale zvolí-li správní orgán takový postup, tzn. že požádá znalce o podání odborného vyjádření, nejedná se o znalecký posudek ve smyslu §36 citovaného zákona. Takové vyjádření má povahu jiného důkazního prostředku, který správní orgán hodnotí v souladu s §34 odst. 5 citovaného zákona. |
| 5 Afs 132/2006 | 28. 6. 2007 | B | I. Neprovedený důkazní prostředek nelze stricto sensu označit za opomenutý důkaz. Ve smyslu §31 odst. 4 d. ř. teprve po provedení důkazních prostředků správce daně osvědčí, které z nich se staly skutečným důkazem. II. Jakkoli platná právní úprava nepředpisuje pro krajské soudy závazná pravidla přijímání rozhodnutí v situacích odlišného právního názoru, tak jak je tomu v případě Nejvyššího správního soudu (přitom nelze z povahy věci §17 odst. 1 s. ř. s. před krajskými soudy aplikovat), nic to nemění na tom, že je povinností soudů přistupovat ke změně judikatury zdrženlivě, tj. výlučně v nezbytných případech opodstatňujících překročení principu předvídatelnosti a s důkladným odůvodněním takového postupu. Každá změna rozhodovací soudní praxe (v daném případě dosud shodná praxe tří senátů téhož soudu ve 12-ti skutkově i právně shodných věcech téhož žalobce) je jevem ve své podstatě nežádoucím, neboť takovouto změnou je zjevně narušen jeden z principů demokratického právního státu, a ... |
| 2 Afs 184/2006 | 28. 6. 2007 | B | Cílem a posláním pomůcek je s co největší mírou pravděpodobnosti stanovit základ daně a daň pro dlužníka, u něhož není možné stanovit daň dokazováním. Je nezbytné, aby pomůcky obsahovaly správné informace, byly relevantní ve vztahu ke skutečnosti a byly také správně hodnoceny. Proto je důležité i to, aby byly získány v souladu se zákonem. Předpokládá-li zákon, že daň je možno stanovit i jiným způsobem než dokazováním, nelze to vyložit jinak, než že i tento jiný způsob stanovení daně musí být výsledkem zákonného postupu. |
| 6 Ads 5/2006 | 27. 6. 2007 | A | Za neoprávněnou dobu vazby a věznění se pro účely stanovení výše příplatku k důchodu podle §2 odst. 1 nařízení vlády č. 622/2004 Sb. v případech, kdy není možno pokračovat v trestním stíhání pro jeho nepřípustnost (amnestie prezidenta republiky) a kdy je dle §227 trestního řádu vyloučeno uložení trestu, považuje celá doba skutečně vykonané vazby a výkonu trestu na základě původního rozhodnutí, kterým byl stanoven úhrnný trest.*) Po novele provedené nařízením vlády č. 405/2005 Sb. s účinností od 1. 10. 2005 srov. §2 odst. 4. |
| 2 Afs 198/2006 | 27. 6. 2007 | A | I. Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, nutno ve smyslu §67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických. II. Celkovou výší peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, za situace, že zadání veřejné zakázky spočívá v uzavření několika samostatných smluv (§67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek), nutno rozumět celkovou výši budoucích peněžitých závazků, které podle všech dílčích zadání veřejné zakázky učiněných v jednom rozpočtovém roce mají vzniknout, nikoli celkovou výši závazků na základě všech zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce skutečně podle jednotliv ... |
| 6 As 79/2006 | 27. 6. 2007 | A | Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, není zvláštním zákonem (lex specialis) vůči zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který by obci stanovil povinnost zveřejňovat zápisy ze zasedání zastupitelstva ve smyslu §11 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (povinnost zveřejňovat informace na základě zvláštního zákona v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období), a nezakládá tedy možnost omezit právo na informace s poukazem na §97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (povinnost obce informovat občany o činnosti orgánů obce). |
| 2 As 67/2006 | 27. 6. 2007 | A | I když mají oba druhy nákladů řízení podle §31 odst. 2 správního řádu z roku 1967, tj. jak náklady vzniklé správnímu orgánu, tak náklady účastníků správního řízení, svojí podstatou soukromoprávní povahu, budou rozhodnutí o nich přezkoumána vždy v rámci té větve soudní soustavy, která má přezkoumávat rozhodnutí o věci samé, v souvislosti s nímž bylo o nákladech rozhodnuto. |
| 3 Ads 6/2007 | 27. 6. 2007 | A | Ředitel základní školy je podle §131 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, statutárním orgánem této školské právnické osoby. Jako zaměstnanec jmenovaný zřizovatelem školy do funkce ředitele na dobu neurčitou však nemůže platně uzavřít dohodu o změně trvání pracovního poměru na dobu určitou sám se sebou jako učitelem, jehož pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou.Na základě takové neplatné dohody proto nedochází ke změně doby trvání pracovního poměru tak, aby splňoval podmínku výkonu práce v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou podle §37 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.**) S účinností od 1. 1. 2007 nahrazen zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. |
| 3 As 72/2006 | 27. 6. 2007 | B | Vzájemným provozním propojením ve smyslu §139b odst. 3 písm. b) stavebního zákona je třeba rozumět stav, kdy je přístavba s dosavadní stavbou propojena komunikačně, např. dveřmi, společnou chodbou apod. Účel, ke kterému je přístavba užívána, není pro posouzení vzájemného provozního propojení rozhodující. |
| 2 Afs 42/2006 | 27. 6. 2007 | B | Bylo-li zboží při překročení hranice před vstupem ČR do EU propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu a až po tomto vstupu propuštěno do režimu volného oběhu, použije se na rozhodování ve věci DPH zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, nikoli nový zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. |
| 1 As 56/2006 | 27. 6. 2007 | B | Ustanovení §83 zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, není zvláštním zákonem ve smyslu §68 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, zakládajícím kompetenční výluku ze soudního přezkumu, neboť toto ustanovení výslovně nevylučuje soudní přezkum jakéhokoliv správního rozhodnutí v režimu zákona o přestupcích. Rozhodnutí správního orgánu o uložení pořádkové pokuty podle §60 odst. 2 zákona o přestupcích proto podléhá přezkumu ve správním soudnictví. |
| 2 As 82/2006 | 27. 6. 2007 | B | I. V řízení o žalobě ve správním soudnictví proti rozhodnutí Kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností vydanému podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, v jeho znění účinném do 31. 12. 2005, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu o stížnosti proti prvoinstančnímu rozhodnutí tohoto úřadu, není dána překážka litispendence, podal-li žalobce ve správním soudnictví již předtím žalobu proti zmíněnému rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu. II. Je-li správní orgán zrušen bez kompetenčního nástupce, nelze žalobu podle §65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí jím vydanému odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nýbrž je třeba v řízení pokračovat pouze se žalobcem (žalobci); v takovém případě principiálně nic nebrání tomu, aby o žalobě mohlo být meritorně rozhodnuto. |
| 6 Ads 111/2006 | 27. 6. 2007 | B | Nárok na zvláštní příspěvek podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, podle §5 odst. 1 písm. c) bodu 1 nevznikne, pokud žalobce vykonal trest odnětí svobody po dobu kratší 12 měsíců; k dalším tvrzeným perzekucím ze strany tehdejšího zaměstnavatele po výkonu trestu odnětí svobody nelze pro účely cit. zákona přihlédnout. |
| 4 Ans 8/2006 | 27. 6. 2007 | B | V řízení o žalobě proti nečinnosti odvolacího orgánu ve vztahu k odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, nepřichází v úvahu meritorní soudní přezkum důvodů uváděných v rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Předmětem takového soudního přezkumu může být až rozhodnutí o odvolání (§16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.). |
| 6 Ads 73/2006 | 27. 6. 2007 | B | Důchodem z českého Důchodového pojištění je pro účely nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k Důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, Důchod, který je fakticky, pokud jde o okolnosti uvedené v §2 odst. 6 tohoto nařízení vlády (vyplácení, termíny výplaty, způsob výplaty, zvyšování), zcela administrován nositelem českého Důchodového pojištění [zde: Důchod, jehož výplata byla Českou správou sociálního zabezpečení převzata podle čl. 26 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (č. 228/1993 Sb.) o sociálním zabezpečení]; podmínku nároku na příplatek podle tohoto nařízení vlády spočívající v požadavku, aby se jednalo o Důchod z českého Důchodového pojištění, nutno nahlížet jako organizačně-technickou modalitu, neboť není žádného smysluplného důvodu pro omezení přístupu k tomuto typu zmírnění křivd (dávka sui generis, jež není součástí Důchodu) spáchaných komunistickým režimem za situace, kdy nositel pojištění Dů ... |
| 2 Afs 4/2007 | 27. 6. 2007 | B | Součástí oznamovací povinnosti podle §33 daňového řádu je i oznámení změn podle odst. 7 – tj. změn, o které je opřena nezbytnost registrace. Pokud účinností zákona č. 316/1996 Sb. nastala situace, kdy stěžovatel nesplňoval podmínky pro registraci, přičemž do té doby registrován byl, bylo jeho povinností tuto skutečnost správci daně oznámit. Nesplnění této povinnosti správce daně opravňovalo ke zrušení registrace podle §33 odst. 13 daňového řádu. |
| 5 As 13/2006 - 46 | 26. 6. 2007 | A | Žaloba proti rozhodnutí, jímž byla správním orgánem z moci úřední nařízena obnova řízení, je přípustná, jde-li o rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s. Takový případ nastává např. tam, kde je s rozhodnutím o nařízení obnovy řízení spojen odkladný účinek. |
| 8 As 30/2006 | 26. 6. 2007 | B | I. Je-li v rozhodnutí o odvolání (§59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb.) vedle výroku o změně rozhodnutí správního orgánu prvého stupně současně uvedeno, že odvolání se vyhovuje, je část výroku o vyhovění odvolání nadbytečná. Samotná tato skutečnost nezpůsobuje nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí. II. Nic nebrání orgánu rozhodujícímu o odvolání, aby ve výroku rozhodnutí změnil rozhodnutí správního orgánu prvého stupně nejen v případě, že dospěje k závěru, že toto rozhodnutí je po věcné stránce vadné, ale i tehdy, pokud shledá, že výrok rozhodnutí je nutno nahradit obsahově shodným, ale lépe formulovaným výrokem. |
| 8 Afs 152/2005 | 25. 6. 2007 | B | Nezbytným předpokladem pro to, aby se Nejvyšší správní soud mohl zabývat aplikovatelností, resp. okolností existence směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky, je skutečnost, že poukazem na uvedený dokument je konkrétním způsobem namítána nezákonnost napadeného rozhodnutí krajského soudu. Pokud tomu tak není, není namítáno např. to, že žalobce mezi subjekty tam vymezené náleží, ale je tato směrnice zmiňována ve zcela obecné poloze, nezbývá než učinit závěr o nedůvodnosti uplatněné námitky. |
| 1 Afs 115/2006 - 50 | 21. 6. 2007 | A | Účinky přerušení promlčecí lhůty podle §282 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, může mít pouze úkon celního orgánu adresovaný a doručený dlužníkovi, a to přesto, že v citovaném ustanovení není výslovně uvedeno, že o těchto úkonech musí být dlužník zpraven. Za takový úkon je nutno považovat i provedení soupisu movitých věcí dlužníka soudem podle §326 o. s. ř. v případě, kdy celní orgán podal k tomuto soudu návrh na provedení výkonu rozhodnutí; úkon exekučního soudu je v tomto případě přičitatelný celnímu orgánu. |
| 6 Ads 39/2006 | 21. 6. 2007 | B | Jestliže odvolací správní orgán k odvolání účastníka řízení zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně nikoliv z toho důvodu, že by námitky účastníka řízení byly shledány důvodnými, ale proto, že dospěl k závěru, že ten, s nímž bylo jednáno jako s účastníkem řízení, tímto účastníkem není, nelze vyjít z toho, že by žaloba směřovala jenom proti důvodům rozhodnutí a že jde o nepřípustnou žalobu ve smyslu §68 písm. d) s. ř. s. |
| 4 As 39/2006 - 132 | 21. 6. 2007 | B | Závěr o tom, že žaloba proti rozhodnutí Policejního prezidia ČR o zlikvidování údajů podle rozsudku soudu zjevně nemůže být úspěšná, neboť napadené rozhodnutí žalovaného je úkonem správního orgánu, který je ve smyslu §70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučen, nelze předvídat bez dalšího, tj. bez meritorního posouzení, povahy žalobou napadeného úkonu. |
| 5 As 14/2006 | 21. 6. 2007 | B | K otázce exkulpace s ohledem na povahu odpovědnosti přiléhající k §106 stavebního zákona z roku 1976, jež je nepochybně objektivní (bez zavinění), je třeba mít na paměti, že se nejedná o odpovědnost absolutní. Stačí sice prokázat viníka daného protiprávního stavu, nicméně se připouští vyvinění v případech, kdy povinný sám prokáže, že vzniku protiprávního stavu nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat. |
| 1 Ao 3/2007 | 20. 6. 2007 | A | I. Opatřením v území, jímž se upravuje využití území, jak má na mysli §97 odst. 1 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), se rozumí jen akty, které mají podle tohoto ustanovení ve vztahu k procesu rozhodování o případném vydání územního opatření o stavební uzávěře patřičnou relevanci. Takovým opatřením rozhodně nemůže být usnesení zastupitelstva, kterým je pouze schváleno pořízení územního plánu města, ani usnesení, kterým zastupitelstvo města na základě petice občanů schválilo své programové prohlášení. II. Nařízení obce o stavební uzávěře vydaná do 31. 12. 2006, nebyla-li v mezidobí výslovně zrušena, zůstávají platná a aplikovatelná i po 1. 1. 2007, tedy i po nabytí účinnosti zákona, jímž byl zrušen předpis obsahující zmocňovací ustanovení k jeho vydání (stavební zákon č. 50/1976 Sb.). Jiný výklad by byl v hrubém rozporu zejména s konceptem rozumného uspořádání společenských vztahů, a to zejména za situace, kdy stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) umožňuje příslušným orgánům vydat akt si ... |
| 6 Azs 142/2006 | 20. 6. 2007 | A | Je-li v řízení o udělení azylu podkladem pro výrok o nemožnosti udělení azylu podle §15 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném k 1. 9. 2005 (důvodné podezření, že se žadatel dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech), utajovaná skutečnost podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (zde: informace Bezpečnostní informační služby o žadateli o azyl), a to podkladem pro rozhodnutí určujícím, přičemž z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu nelze důvod rozhodnutí seznat, pak nelze žadateli o azyl odepřít možnost seznámit se s obsahem utajované skutečnosti; tím není dotčena povinnost správního orgánu dbát o to, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a třetích osob. Jiný přístup neumožňuje realizaci procesních práv v řízení správním i v přezkumném řízení soudním. |
| 4 Ads 111/2005 | 20. 6. 2007 | B | Pro posouzení sporné doby výkonu funkce předsedy ZV ROH Pro potřeby zápočtu doby pojištění ve zvláště preferované kategorii je podstatné, zda byl stěžovatel pro výkon této funkce uvolněn a v jakém rozsahu, či nikoliv. Pokud nebyla tato skutečnost žalovaným správním orgánem náležitě zjišťována, potom skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. |
| 3 Ads 47/2007 | 20. 6. 2007 | B | Jestliže se účastník řízení po vyhlášení rozhodnutí krajského soudu vzdal práva podat proti němu opravný prostředek a později přesto podá kasační stížnost, Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost odmítne proto, že byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního]. |
| 5 As 19/2006 | 19. 6. 2007 | A | Občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, má právo na přístup k soudu dle §65 odst. 2 s. ř. s. za účelem přezkumu rozhodnutí správních orgánů v řízeních, kterými jsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, avšak pouze za splnění podmínek předepsaných v §70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zejména musí oznámit svou účast v řízení před správním orgánem), a dalších podmínek předepsaných soudním řádem správním [zejména §68 písm. a) s. ř. s., tedy vyčerpání řádných opravných prostředků].Při nesplnění uvedených podmínek se občanská sdružení nemohou domáhat přezkumu rozhodnutí správních orgánů na základě §66 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s čl. 9 odst. 2 nebo 3 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, vyhlášené pod č. 124/2004 Sb. m. s., nebo ve spojení s čl. 10a Směrnice Rady ze dne 27. června 1985, o posuzování vlivů některých veřejných a sou ... |
| 5 Ans 3/2007 | 19. 6. 2007 | B | Za situace, kdy byl v řízení o žalobě proti nečinnosti jako žalovaný nesprávně určen subjekt, který nebyl v řízení pasivně legitimován, a nadto kterému ani nebylo možno již uložit povinnost rozhodnutí v daňovém řízení vydat, resp. ve vztahu k němu již nebylo možno jakkoli ve věci tvrzené nečinnosti rozhodnout v důsledku změny místní příslušnosti, chyběly podmínky řízení.Krajský soud pochybil, projednal-li žalobu a rozhodoval ve vztahu k někomu, u něhož nebyla dána pasivní žalobní legitimace. Ve smyslu §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. je takové rozhodnutí krajského soudu zmatečné. |
| 4 As 38/2006 | 15. 6. 2007 | B | Ustanovení §20 odst. 2 přestupkového zákona je třeba rozumět tak, že roční lhůtu k projednání přestupku lze prodloužit o dobu vedení trestního řízení pro týž skutek vždy jen ohledně té osoby, která byla takto trestně stíhána. Za vyloučenou dobu z roční lhůty k projednání přestupku pachatele se nepovažuje doba trestního stíhání vedeného vůči jiné osobě. |
| 9 As 4/2007 | 14. 6. 2007 | A | k mezinárodní smlouvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině (publikovaná pod č. 186/1946 Sb.) Rozhodnutí Ministerstva financí ve věci přiznání náhrady za nemovitý majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině, k němuž občané české a slovenské národnosti pozbyli ke dni 29. 6. 1945 vlastnický titul v důsledku sjednání mezinárodní smlouvy mezi Československou republikou a SSSR o Zakarpatské Ukrajině, těmto oprávněným osobám, popř. jejich dědicům, je rozhodnutím o výši této náhrady. Proto se jedná o rozhodnutí správního orgánu ve věci vyplývající z občanskoprávních vztahů (§7 o. s. ř.) a pravomoc o ní jednat a rozhodnout je dána soudům rozhodujícím v občanském soudním řízení. |
| 9 Azs 23/2007 - 64 | 14. 6. 2007 | A | I. Výrok o tom, zda se na cizince vztahuje či nevztahuje překážka vycestování (§91 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), uvede Ministerstvo vnitra ve svém rozhodnutí tehdy, jestliže rozhoduje o neudělení nebo odnětí azylu (§28 téhož zákona). II. Vyžadují-li to skutkové okolnosti případu a žadatel o azyl předložil ve správním řízení dostatečně přesvědčivé důkazy o reálném ohrožení života v zemi původu, je třeba jeho situaci vyhodnotit a zvážit, zda se na něho vztahuje překážka vycestování i v případě vydání rozhodnutí o zastavení řízení (§25 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), a to s ohledem na aplikační přednost mezinárodního závazku České republiky plynoucího z čl. 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků (zásada non-refoulement) před vnitrostátní právní úpravou. |
| 7 Azs 32/2007 | 14. 6. 2007 | B | Z ustanovení §16 odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že k zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné může dojít pouze v případě, kdy žadatel o udělení azylu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství v probíhajícím řízení o udělení azylu. Toto ustanovení tak nelze aplikovat v situaci, kdy žadatel o udělení azylu sice uváděl nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství, ale stalo se tak v jiném správním řízení, které již bylo pravomocně skončeno. |
| 1 Afs 26/2007 | 14. 6. 2007 | B | V případě, že ve smlouvě o zprostředkování uzavřené dle §642 a násl. obchodního zákoníku zájemce a zprostředkovatel sjednají vedle samotné provize také nárok zprostředkovatele na náhradu nákladů a i konkrétní způsob provádění úhrad, pak náklady spojené se zprostředkovatelskou činností nese zájemce; prokáže-li jejich souvislost se svými zdanitelnými příjmy (a to, že byly skutečně vynaloženy), lze tyto náklady v zásadě považovat za daňově uznatelné dle §24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. |
| 9 Afs 23/2007 | 14. 6. 2007 | B | Skutečnost, že byl se zástupcem stěžovatele dohodnut termín projednání zprávy o daňové kontrole telefonicky, není sama o sobě způsobilá zkrátit stěžovatele na jeho subjektivních právech, a to zvláště za situace, kdy se jak daňový subjekt, tak jeho zástupce osobně projednání zprávy o kontrole účastnili a mohli tak uplatnit svá veškerá zákonem stanovená práva. |