| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 Afs 201/2006 - 78 | 14. 6. 2007 | B | Pro naplnění skutkové podstaty celního deliktu porušení celních předpisů podle §293 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, je nezbytné, aby mezi uvedením nesprávných údajů a propuštěním zboží existoval vztah příčiny a následku. |
| 6 Azs 165/2006 | 14. 6. 2007 | B | Je-li soudu přezkoumávajícímu správní rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany navržen důkaz v jiném jazyce než českém, nemůže být provedení takového důkazu právě z tohoto důvodu bez dalšího odmítnuto. Soud by měl brát v úvahu zejména majetkové poměry žalobce a zvážit, zda je v jeho možnostech zajistit překlad důkazu do českého jazyka sám. Dospěje-li soud k závěru, že překlad navrhovaného důkazu sám zajišťovat nebude, musí o této skutečnosti uvědomit žalobce a současně mu stanovit lhůtu, v níž může překlad navrhovaného důkazu zajistit on. |
| 5 Afs 104/2006 | 14. 6. 2007 | B | I. Zásada volného hodnocení důkazů mimo jiné znamená, že jednotlivým důkazům je přisuzována určitá hodnota závažnosti (důležitosti), hodnota zákonnosti a hodnota pravdivosti (věrohodnosti). II. Přiznal-li soud jednomu z důkazních prostředků povahu nezvratného důkazu (přitom nehodnotil ostatní důkazní prostředky a další skutečnosti, které v daňovém řízení vyplynuly a které byly obsaženy ve správním spise), aniž by jeho rozhodnutí obsahovalo úvahy, které soud k učiněným skutkovým a právním závěrům vedly, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění. |
| 2 Afs 61/2006 | 13. 6. 2007 | A | Stanovil-li §29 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 149/1995 Sb., že vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí reprodukční pořizovací cena, zjištěná podle zvláštních předpisů nebo znalcem, bylo na vůli daňového subjektu, jakou z obou metod stanovení ceny si vybere. Z pouhého pořadí, v němž citované ustanovení obě metody uvádělo, nebylo možno dovozovat, že znalecké zjištění ceny přichází v úvahu jen tehdy, není-li tu zvláštních cenových předpisů. |
| 5 Afs 115/2006 - 91 | 13. 6. 2007 | B | Přezkoumal-li krajský soud rozhodnutí žalovaného, které pro absenci odůvodnění nebylo přezkoumání vůbec způsobilé, zatížil vadou nepřezkoumatelnosti i své rozhodnutí. |
| 1 Afs 39/2006 - 79 | 12. 6. 2007 | A | Vymezí-li daňový subjekt v daňovém řízení rozsah zmocnění zvoleného zástupce „zastupováním ve věci platebního výměru na daň z přidané hodnoty“ označeného dále konkrétními údaji o názvu správce daně, datu vydání platebního výměru, číslu jednacím a demonstrativním výčtem předpokládaných úkonů, jde o neomezenou plnou moc (§10 odst. 3 poslední věta zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).Pokud správce daně přesto v takovém případě bez dalších vlastních zjištění ve smyslu §31 odst. 8 písm. b) citovaného zákona považuje plnou moc za omezenou a doručuje své rozhodnutí dle §17 odst. 7 téhož zákona jak daňovému subjektu (zde jako příjemci), tak i jeho zástupci, nemůže být k újmě daňového subjektu, podá-li proti tomuto rozhodnutí žalobu ve lhůtě odvozené od okamžiku, kdy mu bylo toto rozhodnutí doručeno. |
| 2 Afs 52/2006 - 86 | 12. 6. 2007 | A | Úkolem rozšířeného senátu je sjednocovat judikaturu Nejvyššího správního soudu. Dle §17 odst. 1 s. ř. s. je oprávněn rozhodovat tam, kde mu byla věc postoupena senátem, který dospěl k závěru odlišnému od závěru dříve vysloveného. Postoupit rozšířenému senátu lze jak celou právní věc k rozhodnutí, tak i některou z jednotlivých sporných otázek. Rozšířený senát však neřeší abstraktní právní otázky bez ukotvení ke skutkovým zjištěním posuzovaných případů. Proto také při projednávání předložených věcí zkoumá, zda právní posouzení odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. |
| 2 Afs 190/2006 | 12. 6. 2007 | B | I. Žalobce, jehož žaloba byla samostatným výrokem odmítnuta, se nemůže domáhat kasační stížností přezkoumání důvodů rozsudku v části vztahující se ke zrušení správního rozhodnutí k žalobě jiného žalobce. II. Tvrdí-li jeden ze žalobců, že s ním správní orgán v řízení nejednal jako s účastníkem řízení a nedoručil mu rozhodnutí, pak za situace, kdy v průběhu správního řízení tohoto druhého žalobce zastupoval a podával jeho jménem odvolání, nelze dospět k závěru, že případné formální pochybení správního orgánu mu zabránilo podat vlastní řádné odvolání a že mu nezbylo než se domáhat ochrany žalobou z titulu opomenutého účastníka řízení. III. Vylučuje-li §104 odst. 2 s. ř. s. podání kasační stížnosti směřující proti náhradě nákladů řízení, neznamená to, že ve spojení s věcnou kasační stížností je námitka směřující proti nákladům řízení přípustná. |
| 4 Ads 7/2006 | 11. 6. 2007 | B | Při úvaze o přezkoumatelnosti rozsudku pro nedostatek důvodů na základě kasační stížnosti žalované, za situace, kdy z obsahu výroku po opravě provedené opravným usnesením je zřejmé, jaké meritorní závěry posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou po právu, a kdy by zrušení napadeného rozsudku bylo v neprospěch v řízení úspěšného žalobce, a krajskému soudu by muselo být toliko uloženo, aby napadené rozhodnutí stěžovatelky „zrušil lépe“, lze závěry rozsudku krajského soudu, ve znění opravného usnesení, přijmout. |
| Konf 4/2007 - 6 | 8. 6. 2007 | A | Kompetenční spory: věcná příslušnost soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění po 1. 1. 2007Počínaje účinností zákona o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb.), tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§244 a násl. o. s. ř.). To, že vyvlastňovací správní akt byl vydán před rozhodným datem, na tom nic nemění, protože zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data užije v plném rozsahu nová právní úprava. |
| 8 As 17/2007 | 31. 5. 2007 | A | Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Je proto např. vyloučen souběh správních deliktů tam, kde se jedná o pokračující, hromadný nebo trvající delikt, pro trestnost jednání musí být naplněna i materiální stránka deliktu a krajní nouze je stavem vylučujícím protiprávnost jednání naplňujícího formální znaky deliktu. |
| 9 Afs 30/2007 | 31. 5. 2007 | B | I v situaci, kdy správce daně vyvrátí tvrzení daňového subjektu ohledně osoby dodavatele prací uvedeného na účetním dokladu (faktuře), je povinen zabývat se uplatněnými návrhy daňového subjektu na doplnění dokazování, jimiž prokazuje uskutečnění tohoto výdaje ve smyslu §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. Daňově uznatelnými však budou tyto výdaje jen za předpokladu, že daňový subjekt bez jakýchkoli pochybností prokáže jak jejich skutečné vynaložení, tak i to, že byly vynaloženy za účelem dosažení, zajištění či udržení jeho zdanitelných příjmů. |
| 6 Ads 55/2005 | 31. 5. 2007 | B | Z §1 odst. 6 zákona č. 1/1990 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném k 6. 10. 2003, neplyne, že plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby je možné svěřit na základě smlouvy o dílo podle §538 obchodního zákoníku pouze jedné fyzické nebo právnické osobě a nikoliv již osobě další. Pouze poslední osoba, která se rozhodne plnit svěřené úkoly sama, tak musí učinit prostřednictvím svých zaměstnanců. |
| 7 Afs 196/2006 - 80 | 31. 5. 2007 | B | Stanoví-li §57 odst. 5 věta první zákona o správě daní a poplatků (od 1. 6. 2006 §57a odst. 1 věta první zákona), že daňový nedoplatek jsou povinni zaplatit také ručitelé, pokud jim zákon povinnost ručení ukládá a pokud jsou k plnění této platební povinnosti správcem daně vyzváni, nelze podmínku povinnosti ručení ze zákona vykládat restriktivně. Tato podmínka směřuje obecně na případy, kdy má ručitelský závazek původ v právu veřejném, tedy na případy, kdy vznik, obsah a zánik takového právního vztahu (popřípadě i další otázky jako jsou podmínky kladené na osobu ručitele apod.) upravuje zákon v oblasti práva veřejného. O takový případ jde i u zajištění celního dluhu ručením dle §256 odst. 1 písm. b) celního zákona. |
| 4 As 25/2006 | 31. 5. 2007 | B | Na zákonnost rozhodnutí o přestupku podle §87 odst. 3 písm. e) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterého se dopustil přestupce tím, že ve stanovené lhůtě nesplnil opatření k nápravě (odstranit neoprávněnou navážku na pozemku) uložené mu podle §86 odst. 1 citovaného zákona orgánem ochrany přírody a krajiny, nemá vliv existence řízení o odstranění nepovolených terénních úprav podle stavebního zákona a existence souhlasu orgánu ochrany přírody a krajiny s provedením terénních úprav vydaného po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném přestupku. |
| 1 As 62/2006 | 30. 5. 2007 | A | Výjimkou z pravidla o pozbytí státního občanství České republiky, stanoveného v §13 písm. b) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, je toliko případ, kdy k nabytí cizího státního občanství dojde v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením (§17). Za „souvislost“ s uzavřením manželství je nutno považovat stav, kdy žadatelka nabyla cizího státního občanství na vlastní žádost (naturalizací) a žádost podala proto, že hodlala se svým manželem a rodinou žít v jeho zemi. |
| 4 Ads 56/2006 | 30. 5. 2007 | A | Považovala-li Česká správa sociálního zabezpečení ve dříve vydaném pravomocném rozhodnutí dobu od neplatného skončení pracovního poměru do jeho skončení dohodou pro účely posouzení povinnosti vrátit přeplatek na starobním důchodu za dobu výdělečné činnosti, byť žalobkyně fakticky žádnou činnost nevykonávala, pak je povinna tutéž dobu hodnotit jako dobu výdělečné činnosti i pro účely zvyšování důchodu podle §34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Pokud tak neučinila, postupovala v rozporu se zásadou právní jistoty vycházející z materiálního pojetí právní moci předchozího rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na starobním důchodu.**) S účinností od 1. 1. 2006 nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. |
| 2 Azs 28/2006 | 30. 5. 2007 | B | Okolnost, zda usnesení soudu, vyzývající žalobce k doplnění podstatných náležitostí žaloby, má být opatřeno překladem do rodného jazyka žalobce či nikoli, může být posuzována teprve tehdy, pokud je žalobci uvedené usnesení fakticky doručeno. Jestliže však je usnesení nevyzvednuto v úložní době a doručeno je tak fikcí ve smyslu §46 o. s. ř., je již z tohoto důvodu námitka týkající se rodného jazyka žalobce nedůvodná. |
| 1 As 38/2006 - 81 | 29. 5. 2007 | A | I. Ustanovení §33 odst. 4 věta třetí s. ř. s. výslovně nestanoví, jakým způsobem má osoba jednající za právnickou osobu na výzvu soudu své oprávnění prokázat. Je proto třeba vyjít z toho, že postačuje jakýkoli způsob, který je přiměřený okolnostem případu. Způsob prokázání oprávnění jednat za účastníka je přitom třeba chápat v souvislosti s povahou pochybností, které o oprávnění osoby jednat za účastníka vznikly, a se způsobem, jakým vznikly. II. Postup soudu, který v případě pochybností o oprávnění jednat za účastníka žalobu bez dalšího odmítne proto, že žalobkyně při odstraňování nedostatku podmínek řízení nepostupovala přesně podle pokynu soudu uvedeného ve výzvě, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné kroky k odstranění vzniklých pochybností, je porušením práva na spravedlivý proces. |
| 8 Afs 35/2007 | 29. 5. 2007 | B | Tvrdí-li stěžovatel, že v doručené zásilce od soudu obdržel pouze výzvu, aby se vyjádřil k možnosti projednat věc bez nařízení jednání, ale nikoli výzvu k zaplacení soudního poplatku z žaloby, přičemž na doručence a obálce je zřetelně uvedeno, že zásilka obsahuje dvě písemnosti včetně „vzoru 064 a 072“, tedy také výzvu k zaplacení soudního poplatku, mohl a měl v souladu se zásadou „vigilantibus iura“ v součinnosti se soudem tento rozpor odstranit. Neučinil-li tak, a nemůže-li věrohodně zvrátit údaj na doručence, vychází soud z toho, že byl k zaplacení soudního poplatku vyzván. |
| 2 Afs 181/2006 | 29. 5. 2007 | B | Pokud krajský soud rozhodne o věci pravomocně rozhodnuté znovu, je třeba jeho druhé rozhodnutí o téže věci zrušit jako zmatečné [§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], neboť pro jeho vydání chyběly podmínky řízení. |
| Konf 34/2006 - 22 | 28. 5. 2007 | A | I. Zastaví-li soud řízení ve věci občanskoprávní o podané žalobě s tím, že věc postoupí správnímu orgánu, ale správní orgán pouze účastníkům sdělí, že se věcí zabývat nebude pro nedostatek vlastní pravomoci (aniž by současně podal zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb. návrh na rozhodnutí záporného kompetenčního sporu), je žalobce v původním občanskoprávním sporu legitimován k tomuto návrhu sám (§3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů). II. Domáhá-li se bývalý voják základní služby doplacení částky rozdílu mezi služným a minimální mzdou za dobu základní služby, rozhodne o tomto nároku služební orgán (§2 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze). Který konkrétní služební orgán z těch, které přicházejí v úvahu, o věci rozhodne, stanoví ministr obrany (Sdělení náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky ze dne 18. ledna 2006, ... |
| 4 As 49/2006 | 28. 5. 2007 | B | Provedení opravy v technickém průkazu osobního motorového vozidla, spočívající v uvedení zřejmě neoprávněně pozměněného údaje o nejvyšší povolené hmotnosti přípojného vozidla do souladu se schválenou výchozí technickou způsobilostí vozidla, je úkonem správního orgánu, jehož vydání záviselo výlučně na posouzení technického stavu věci, a proto je tento úkon ve smyslu §70 písm. d) s. ř. s. vyloučen ze soudního přezkoumání. |
| 4 As 4/2006 | 28. 5. 2007 | B | Pokud krajský soud zamítne žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce z řad advokátů s odůvodněním, že žaloba zjevně nemůže být úspěšná, neboť se na napadené rozhodnutí zcela zřetelně vztahuje výluka obsažená v §70 písm. d) s. ř. s., je toto rozhodnutí krajského soudu v souladu se zákonem (§36 odst. 3 s. ř. s.). |
| 6 Ads 81/2006 | 25. 5. 2007 | B | Jsou-li při rozhodování o žádosti o zvýšení důchodu pro převážnou bezmocnost podle §70 odst. 1 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozpory mezi závěry posudkových komisí MPSV a svědeckými výpověďmi o nutnosti nepřetržitého dohledu posuzované osoby, je namístě k objasnění skutkového stavu věci provést podrobné psychologické vyšetření včetně pozorování v režimu krátkodobé hospitalizace na psychiatrické klinice. |
| 4 Ans 5/2005 | 23. 5. 2007 | B | Za situace, kdy z „Pokynu k jednotnému uplatňování zásad rehabilitace žáků škol poskytujících střední nebo vyšší vzdělání v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR“ ze dne 25. 4. 1991, čj. 1665/91-SM, vydaného na základě zákonného zmocnění a k naplnění imperativu §18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., vyplývá, že studijní rehabilitaci přísluší realizovat řediteli školy, nelze se úspěšně domáhat nápravy žalobou proti nečinnosti, v níž je jako žalované označeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebylo příslušné k předmětné rehabilitaci (vydání osvědčení o ukončení studia nebo maturitní vysvědčení), a to příp. ani jako orgán, který by byl jinak oprávněn rozhodnout o odvolání. |
| 3 Ads 43/2006 - 105 | 23. 5. 2007 | B | Článek 7 Správního ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení není v rozporu s článkem 18 této Smlouvy. |
| 8 Afs 16/2005 | 21. 5. 2007 | B | Důkazní břemeno daňového subjektu je věcně i časově omezené, odvíjí se od povinnosti tvrzení daňového subjektu ve vztahu ke konkrétní dani za konkrétní zdaňovací období, může se tak lišit v případě osob podnikajících a v případě osob nepodnikajících, ale nemůže nahrazovat v českém právním řádu neexistující povinnost k obecnému prokazování majetkových poměrů a zdrojů majetku (majetkové přiznání). |
| 4 Ans 6/2005 | 21. 5. 2007 | B | Sdělení ředitele školy, jímž bylo žalobci oznámeno, že ve školním roce 1986/87 byl klasifikován v matematice prospěchem nedostatečným, a proto byl za IV. ročník celkově hodnocen stupněm neprospěl, nemohlo mít, a také nemělo, povahu rozhodnutí ve správním řízení, a nepřicházelo tak v úvahu odvolání žalobce. Za tohoto stavu věci žalovaný nemohl o předmětném podání žalobce jako o odvolání rozhodovat, a proto skutečnost, že o něm nerozhodoval, nelze považovat za nečinnost, a tudíž ani nepřichází v úvahu poskytnutí soudní ochrany ve smyslu §79 odst. 1 s. ř. s., mířící proti nečinnosti. |
| 4 Azs 44/2006 - 75 | 18. 5. 2007 | B | U stěžovatele, který žádá soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a na výzvu soudu uvede ve vyjádření o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, že disponuje částkou ve výši 50 000 Kč, nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť disponuje dostatečnými finančními prostředky k tomu, aby si sám mohl zvolit advokáta a advokátovi za poskytnuté služby zaplatit. |
| 1 Afs 107/2006 | 17. 5. 2007 | A | Ačkoli je daňový poradce při zastupování daňového subjektu v daňovém řízení vázán povinností zachovávat mlčenlivost (§2 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, §6 odst. 1 a 8 zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky), nelze jej považovat za třetí osobu zúčastněnou na řízení ve smyslu §7 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Pravomoc správce daně uložit pokutu za porušení této povinnosti (§25 odst. 1 téhož zákona) se vztahuje jen na pracovníky správce daně a na třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení; daňový poradce jakožto zástupce daňového subjektu nemůže být proto takovou pokutou postižen. |
| 5 Afs 107/2006 | 17. 5. 2007 | A | I. Ustanovení §8 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, neupravuje rozdělení majetku, který náleží do společného jmění manželů, ani nevymezuje velikosti jednotlivých podílů manželů ve společném jmění za jeho trvání; pouze určuje způsob stanovení základu daně při převodu takového majetku (zde nemovitost náležející do společného jmění manželů). Aplikace §8 odst. 2 tohoto zákona nemá charakter protiústavního zásahu do majetkové a dispoziční sféry stěžovatele. II. Skutečnost, že se žalobce uzavřením kupní smlouvy dostal do postavení poplatníka daně, tedy postavení „nevýhodnějšího“ oproti jiným subjektům, kterým byla nemovitost např. vyvlastněna (zde je poplatníkem nabyvatel), nelze považovat za nerovnost. Nelze totiž odhlédnout od toho, že na rozdíl od těchto jiných subjektů měl žalobce „výhodu“ ve výši ceny, kterou si svobodně bez omezení mohl sjednat [§10 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani ... |
| 2 Afs 172/2006 | 17. 5. 2007 | B | Pokud daňový subjekt zařadí marketingovou studii do nehmotného majetku a provádí z ní odpisy a doloží oprávněnost tohoto postupu znaleckým posudkem a důkazy o přínosu studie pro jeho podnikání, je vyloučeno, aby správce daně zastavil řízení o dodatečném daňovém přiznání podle §27 odst. 1 písm. h) daňového řádu z důvodu, že bylo již dříve pravomocně rozhodnuto o neuznání výdaje na pořízení této studie v jiném zdaňovacím období. |
| 6 Ads 21/2006 | 17. 5. 2007 | B | Částečný invalidní důchod lze ve smyslu §56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zpětně přiznat ode dne žádosti o zpětné uznání Částečné invalidity, nikoliv ode dne, kdy žadatel podal jednu ze svých opakujících se žádostí o plný invalidní důchod. |
| 2 As 78/2006 - 64 | 16. 5. 2007 | A | Při posuzování toho, zda určité jednání cizince žádajícího o povolení k trvalému pobytu může „závažným způsobem narušit veřejný pořádek“ ve smyslu §87h odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (zde uzavření fingovaného manželství), je třeba souběžně zvažovat jednak vztah dotčené normy veřejného pořádku k zájmům chráněným tímto předpisem a jednak intenzitu tohoto porušení. |
| 3 Ads 33/2006 | 16. 5. 2007 | A | I. Všeobecná zdravotní pojišťovna je podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, subjektem s informační povinností, neboť prostředky, které jsou získávány v systému zdravotního pojištění, mají charakter veřejných prostředků a slouží k úhradě zdravotní péče, která má charakter veřejné služby. II. Údaje o platbách poskytnutých Všeobecnou zdravotní pojišťovnou jejím jednotlivým smluvním zdravotnickým zařízením nepředstavují informaci, jejíž neposkytnutí by bylo možné odůvodnit odkazem na ochranu informací o majetkových poměrech těchto zařízení podle §10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představují pouze dílčí informace o příjmech těchto zařízení (přičemž zdravotnická zařízení mají příjmy i od jiných zdravotních pojišťoven, tyto údaje navíc nezahrnují náklady a výdaje na zdravotnický materiál, zaměstnance, provoz atd.), poskytnutí informací nebrání ani obsah rámcových a individuálních smluv, povinnost mlčenlivosti podle zákona ČNR č. ... |
| 2 Afs 36/2006 | 16. 5. 2007 | A | Na dohadné účty pasivní lze účtovat položky, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh (např. nevyfakturované dodávky). Takto však lze účtovat pouze o nákladech, které byly v daném účetním období skutečně vynaloženy, jen je nebylo možné zaúčtovat. |
| 2 Ans 5/2006 | 16. 5. 2007 | A | Pokud bylo správní řízení pravomocně zastaveno, nelze se domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé v rámci řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu podle §79 a násl. soudního řádu správního. Přípustným prostředkem soudní ochrany je toliko řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle §65 a násl. téhož zákona. |
| 4 As 9/2006 | 16. 5. 2007 | B | Souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí [§76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb. a §34 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 132/1998 Sb.] nelze obcházet vyjádřením Souhlasu k užívání této stavby k uvedenému účelu v nájemní smlouvě, kterou vlastník nezkolaudované stavby přenechal stavbu k užívání za tímto účelem jiné osobě (§663 obč. zákoníku). Proto pokud byla této osobě uložena rozhodnutím stavebního úřadu pokuta za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí [§106 odst. 3 písm. c) stavebního zákona], nemůže se úspěšně dovolávat dobré víry z této smlouvy za účelem zpochybnění zákonnosti uvedeného rozhodnutí o uložení pokuty. |
| 2 Aps 5/2006 | 15. 5. 2007 | A | Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob vzniká v roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku), k němuž se daňové přiznání vztahuje. Je-li zdaňovacím obdobím rok 2001, vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v roce 2002 a od konce tohoto roku počíná běh tříleté prekluzivní lhůty podle §47 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 2 Azs 15/2007 | 15. 5. 2007 | A | K řízení o správní žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu, nikoliv soud, v jehož obvodu se žalobce fakticky zdržuje, či soud, v jehož obvodu uvádí žalobce v žalobě místo svého pobytu. Neobstojí tak postoupení věci jinému soudu opřené jen o údaj v žalobě uvedený. |
| 6 Ans 1/2006 | 15. 5. 2007 | B | V řízení o odstranění stavby postavené v rozporu se stavebním povolením [§88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.], v jehož rámci stavebník nepožádal o dodatečné stavební povolení, není důvod pro přerušení řízení do rozhodnutí soudu V řízení o žalobě podle §135c občanského zákoníku o odstranění neoprávněné stavby. |
| 7 Afs 92/2006 | 10. 5. 2007 | B | Výzva vydaná správcem daně podle §43 zákona o správě daní a poplatků v rámci vytýkacího řízení není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., protože se jí nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují veřejná subjektivní práva nebo povinnosti stěžovatele, a proto je dle §70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání vyloučena; soud žalobu na přezkoumání takové výzvy jako nepřípustnou odmítne dle §46 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. |
| 9 As 24/2007 | 10. 5. 2007 | B | V případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně. |
| 9 Afs 12/2007 - 43 | 10. 5. 2007 | B | Peněžní prostředky uložené na bankovních účtech nepředstavují pro účely zákona č. 586/1992 Sb. věc movitou, ale pohledávku za Peněžním ústavem, tj. specifické majetkové právo o určité hodnotě. Dosáhl-li stěžovatel ve zdaňovacím období roku 1999 zisku na základě bezhotovostních převodů mezi bankovními účty využitím kursových rozdílů, tento zisk není osvobozen dle §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném k 31. 12. 1999, neboť se nejedná o příjem dosažený prodejem (zde směnou) movitých věcí. |
| 3 Azs 106/2006 | 9. 5. 2007 | B | Žalobce v žalobě vždy uvede adresu, na kterou mu lze doručovat, a to i tehdy, je-li v řízení před krajským soudem zastoupen zástupcem. V žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany (§32 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) Žalobce uvede, kde je v den podání žaloby hlášen k pobytu, a ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení Žalobce v žalobě uvede své bydliště, popřípadě místo, kde se zdržuje, protože tyto skutkové údaje zakládají místní příslušnost krajského soudu. |
| 8 Afs 64/2005 | 3. 5. 2007 | A | Dohodli-li se manželé – podnikatelé na tom, že ve zdaňovacím období roku 1999 jeden bude spolupracovat na podnikání druhého a tuto spolupráci daňově uplatňovat, mohli postupovat jen způsobem upraveným v §13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a jen v souladu s tímto ustanovením příjmy a výdaje rozdělit. Dosáhli-li proto manželé příjmů jak z vlastní podnikatelské činnosti, a navíc se podíleli na podnikání druhého, v daňovém přiznání uvedou výši daňových příjmů a výdajů z vlastního podnikání a vykáží i podíl příjmů a výdajů ze spolupráce na podnikání druhého z manželů. |
| 8 As 10/2006 | 3. 5. 2007 | B | Nepřímé důkazy, z nichž je dovozována odpovědnost za přestupek, musí tvořit ucelený logicky provázaný důkazní řetězec, v němž žádný důkaz nezpochybňuje pravost, věrohodnost a přesvědčivost důkazů ostatních. |
| 2 As 74/2006 | 2. 5. 2007 | B | Zmocnění k zastupování je třeba ve správním řízení prokázat plnou mocí. Předložil-li účastník v některém z předcházejících správních řízení správnímu orgánu tzv. generální plnou moc udělenou zástupci, v dalším samostatném správním řízení na ni musí alespoň upozornit. Teprve poté je správní orgán povinen jednat a doručovat tomuto zástupci. |
| 5 As 3/2007 | 2. 5. 2007 | B | I. Neoznačil-li žalobce v žalobě osobu, o jejímž postavení osoby zúčastněné na řízení před soudem dle §34 s. ř. s. již z napadeného správního rozhodnutí nebylo pochyb, bylo povinností předsedy senátu tuto osobu vyrozumět o probíhajícím řízení, jakož ji i vyzvat, aby oznámila, zda bude svá práva v řízení uplatňovat; nedostál-li krajský soud této povinnosti a takovou osobu v řízení zcela pominul, trpí jeho rozhodnutí vadou, pro kterou je nutno jej zrušit [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. II. Možnost soudu rozhodnout bez nařízení jednání (§76 odst. 1 s. ř. s.) představuje zákonnou výjimku z povinnosti a contrario stanovené v §51 téhož zákona. Shledá-li soud naplnění některého z důvodů dle §76 odst. 1 s. ř. s., ospravedlňuje jej takové zjištění toliko k postupu dle §51 odst. 2 s. ř. s. Tento postup však nepředstavuje výjimku z §75 odst. 2 s. ř. s. a nezbavuje soud povinnosti vypořádat se se všemi námitkami žalobce a učinit stran jednotlivých námitek závěr o jejich důvodnosti či nedůvodn ... |