Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2007

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
Komp 1/2007 - 54 31. 12. 2007 A Ministerstvo vnitra je nadřízeným správním orgánem kraje v řízení vedeném v samostatné působnosti, a to bez ohledu na jeho věcnou povahu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Proto je příslušné vydat rozhodnutí o odvolání ve věci uzavírání smluv o závazku veřejné služby.
8 As 39/2006 - 116 31. 12. 2007 B I. V případě podnikající fyzické osoby jako stavebníka je třeba rozlišovat její jednání týkající se podnikatelské činnosti a jednání, které s jejím podnikáním nesouvisí. V posledně uvedeném případě na takovou osobu nelze nahlížet jako na původce odpadů ve smyslu zákona o odpadech a navrhovaná stavba nemusí mít vyřešeno nakládání s odpady. II. Disponuje-li stavební úřad dobrou znalostí poměrů staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby (§61 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona), nemohou vést odlišné názory účastníků na poměry staveniště samy o sobě k nutnému provedení místního šetření.
1 Afs 48/2004 - 92 28. 12. 2007 A I. Sleva z ceny (§14 odst. 5 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), která mění základ daně z přidané hodnoty a její výši, musí být vždy spojena s konkrétním zdanitelným plněním. Tato podmínka již ale neplatí pro jiné formy motivace zákazníků (tzv. bonusy), a tím je od slev z ceny také odlišuje. II. Osoby, které jsou povinny platit daň (§3 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, v praxi spotřebitelé), nejsou poplatníky ve smyslu §6 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. III. Odvedení daně z přidané hodnoty na výstupu je výlučně povinností plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění. Nejde o daň zaplacenou za jiného poplatníka podle §25 odst. 1 písm. r) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
8 As 24/2006 - 60 28. 12. 2007 B Ustanovení §66 s. ř. s. obsahuje taxativně omezený výčet subjektů oprávněných k podání žaloby k ochraně veřejné zájmu. Fyzická osoba není bez dalšího oprávněna takovou žalobu podat.
4 As 48/2007 - 80 28. 12. 2007 B I. Fikce vydání negativního rozhodnutí o odepření informace podle §15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vzniká pouze neposkytnutím informací či nevydáním rozhodnutí o nevyhovění žádosti o poskytnutí informací povinným subjektem ve lhůtě pro vyřízení žádosti, nikoliv však vydáním rozhodnutí (reálného), jímž povinný subjekt vyjadřuje svou vůli žádosti nevyhovět z důvodů v rozhodnutí uvedených. II. Pokud je povinným subjektem kraj, za něhož podle §66 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou krajský úřad, přičemž požadovaná informace se týká činnosti spadající do samostatné působnosti kraje, pak rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu ten, kdo stojí v jeho čele, tedy hejtman příslušného kraje. Ten ostatně podle §61 odst. 3 písm. f) zákona o krajích odpovídá za informování občanů o činnosti kraje (v poznámce pod čarou je přitom uveden odkaz na zá ...
4 Ads 122/2007 - 55 28. 12. 2007 B I. Účast na výběrovém řízení na určitou pracovní pozici představuje jiný vážný osobní důvod ve smyslu §5 písm. c) bod 7 zákona o zaměstnanosti. II. Za maření součinnosti s úřadem práce nelze považovat situaci, kdy se uchazeč o zaměstnání nedostaví ve stanoveném termínu na úřad práce, pokud ve lhůtě stanovené v §27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti úřadu oznámí vážné důvody podle §5 písm. c) téhož zákona, pro které se dostavit nemohl.
4 As 40/2007 - 53 21. 12. 2007 A Jednání stěžovatele, který svěřeného psa nezabezpečil takovým způsobem, aby nemohl nikoho zranit (zde: ukousnutí dolního rtu poškozené), naplňuje znaky přestupku proti občanskému soužití podle §49 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
4 Ads 127/2007 - 61 21. 12. 2007 A Podá-li ve věci služebního poměru kasační stížnost namísto žalovaného (zde: ředitel Policie České republiky, Správy Severomoravského kraje) Ministerstvo vnitra, které v řízení o žalobě nebylo účastníkem řízení ani osobou na řízení zúčastněnou, jedná se o kasační stížnost podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou a Nejvyšší správní soud ji podle §46 odst. 1 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne.
4 As 54/2006 - 73 21. 12. 2007 B Je-li očividné, že územním rozhodnutím nebylo zasaženo do právní sféry žalobce, a Je-li evidentní, že žalobce nemohl být účastníkem územního řízení, které vyústilo ve vydání rozhodnutí, které žalobou napadá, krajský soud nepochybí, odmítne-li žalobu podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jako podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
7 Afs 82/2007 - 87 21. 12. 2007 B I. Kauce, kterou je navrhovatel povinen složit s podáním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle §98 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, není jednou z náležitostí návrhu dle §97 odst. 1 tohoto zákona. Nejedná se tedy o vadu, kterou by bylo možno odstraňovat postupem dle §97 odst. 2 zákona č. 40/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale o podmínku řízení před orgánem dohledu (Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). II. Nesložení kauce včas a řádně v zákonem stanovené výši na účet orgánu dohledu nezakládá tomuto orgánu důvod pro postup dle §97 odst. 2 zákona č. 40/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy že zahájené správní řízení zastaví. Takový postup by byl nad rámec zákona č. 40/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť zákonodárce nestanovil žádnou sankci v případě jejího nesložení.
5 As 47/2006 - 66 20. 12. 2007 A Pravomocným rozhodnutím o tom, že byl spáchán kázeňský přestupek a kdo ho spáchal (§32 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky), je příslušný služební funkcionář v následných řízeních ve věcech služebního poměru vázán. Pokud tedy služební funkcionář rozhodl o tom, že jednáním policisty vymezeným ve výroku tohoto rozhodnutí byl spáchán kázeňský přestupek, přičemž dotyčný policista proti tomuto rozhodnutí nepodal opravný prostředek, a rozhodnutí tak nabylo právní moci, nemůže již policista v následném řízení o propuštění ze služebního poměru [§106 odst. 1 písm. d) téhož zákona], v němž je posuzováno jeho identické jednání, tyto skutkové okolnosti zpochybňovat.
7 As 61/2006 - 124 20. 12. 2007 B I. Oprávněnost podaných námitek proti úkonům zadavatele přezkoumává dle §56 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, statutární orgán zadavatele, popř. u obcí starosta. Tento úkon nemůže být nahrazen orgánem dohledu v rámci přezkumné činnosti, byť by tento dospěl ke shodnému závěru jako statutární orgán zadavatele. II. Skutečnost, že smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je neplatná, vyplývá přímo z tohoto zákona (§70). Není proto povinností správního orgánu, aby prohlašoval tuto absolutně neplatnou smlouvu ještě znovu za neplatnou.
5 Afs 114/2006 - 56 20. 12. 2007 B I. I pro zdaňovací období před 1. 1. 2001, tedy před účinností zákona č. 492/2000 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vstupovala při prodeji podniku do základu daně prodávajícího jako nepeněžitý příjem hodnota všech závazků, které podle §477 odst. 1 obchodního zákoníku přešly na kupujícího. II. Za nepeněžitý příjem však nemůže být považována hodnota veřejnoprávních závazků prodávajícího, zejména jeho daňových povinností, neboť tyto povinnosti nemohou být s prodejem podniku přeneseny na jinou osobu (§45 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
2 Azs 89/2007 - 46 20. 12. 2007 B Pokud v řízení o kasační stížnosti vyvstane potřeba, aby obsah určité písemnosti byl přeložen do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá dostatečně dobře češtinu, je na advokátu tohoto účastníka, aby v rámci poskytování právních služeb překlad písemnosti sám obstaral nebo se se žádostí o zajištění překladu obrátil na soud, který případně (po uvážení, zda žádost není účelová, vedená toliko snahou zdržovat postup v řízení) tlumočníka k pořízení překladu ustanoví.
2 As 6/2007 - 93 20. 12. 2007 B I. Rozhodne-li krajský soud ve výroku rozsudku toliko o zrušení rozhodnutí správního orgánu 1. stupně (§78 odst. 3 s. ř. s.) a o rozhodnutí orgánu 2. stupně rozhodnout opomene, je třeba takový rozsudek zrušit bez ohledu na to, že je z odůvodnění rozsudku zřejmý záměr soudu zrušit obě správní rozhodnutí. II. Bylo-li rozhodováno o kázeňském přestupku policisty, který má znaky přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, bylo třeba v tomto řízení aplikovat i §20 odst. 1 tohoto zákona, a to s odkazem na §39 odst. 1 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. Jestliže tedy došlo k zastavení řízení o kázeňském přestupku podle §76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích z důvodu zaniklé odpovědnosti za přestupek, nelze zároveň rozhodnout o odpovědnosti policisty za tento přestupek.
2 Azs 75/2007 - 67 19. 12. 2007 B Právo účastníka řízení na nahlížení do spisu (§45 s. ř. s.) není porušeno tím, že soud po vyhotovení rozsudku vrátí spis správnímu orgánu. Účastník má možnost nahlížet do spisu i u správního orgánu, případně u soudu, poté, kdy je spis pro kasační řízení znovu vyžádán.
2 Afs 85/2007 - 63 19. 12. 2007 B Je-li povinností správce daně zpravit daňového dlužníka o úkonu přerušujícím běh promlčecí lhůty podle §70 odst. 2 daňového řádu, pak tímto zpravením je třeba rozumět formu seznámení daňového dlužníka s obsahem úkonu způsobem, který je pro to u toho kterého úkonu zákonem předpokládán. Je-li úkonem přerušujícím běh lhůty exekuční příkaz, musí být daňovému dlužníku doručen, neboť to ukládá §73 odst. 8 daňového řádu. Doručením je pak třeba rozumět doručení podle §17 daňového řádu, neboť nic jiného ze zákona neplyne.
Pst 42/2007 - 25 19. 12. 2007 B Nesplnění zákonné povinnosti strany a hnutí stanovené v §6 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, tj. ustanovit nejpozději do šesti měsíců od vzniku strany a hnutí orgány strany a hnutí, představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti politické strany.
7 Afs 103/2007 - 77 19. 12. 2007 B Je „jinou vadou řízení před soudem“ s vlivem na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, pokud procesní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, předcházející meritornímu rozhodnutí, je nezákonné a nadto bylo vydáno i doručeno účastníku řízení stejného dne jako rozhodnutí meritorní, aniž by soud vyčkal nabytí právní moci procesního rozhodnutí a případného podání kasační stížnosti proti němu.
7 Afs 102/2007 - 72 19. 12. 2007 B I. Vlastnost „zjevně neúspěšného návrhu“, kterou zákonodárce vyjádřil pojmem „zjevně“, je třeba vykládat jako vlastnost návrhu seznatelnou „na první pohled“, jehož neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela jednoznačná, nesporná a okamžitě zjistitelná. Takovým „zjevně neúspěšným návrhem“ může být např.: opožděně podaná žaloba, opožděně podaná kasační stížnost; návrh na prominutí zmeškání zákonné lhůty, kterou nelze prominout; návrh, který je výslovně (bez meritorního posouzení charakteru a povahy žalobou napadeného úkonu) vyloučen z meritorního přezkoumání, jako je např. kasační stížnost proti usnesení o přerušení řízení. II. Naproti tomu o „zjevně neúspěšný návrh“ nejde tehdy, je-li „zjevnost“ závislá na předběžném zkoumání a posouzení povahy návrhu, jako tomu je např. u návrhu na vyslovení nicotnosti správních rozhodnutí.
Komp 3/2006 - 511 18. 12. 2007 A Objektem deliktního jednání, jímž prodávající zneužije svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch, a poruší tak cenové předpisy (§2 odst. 3 a §15 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách), je cenová regulace; naproti tomu objektem jednání, jímž soutěžitel poruší zákaz zneužití dominantního postavení (§11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže), je funkční hospodářská soutěž; jde tak o dvě odlišné skutkové podstaty, jichž se přitom delikvent může dopustit i v jednočinném souběhu. Pravomoc postihovat prvé z uvedených jednání náleží Energetickému regulačnímu úřadu jakožto cenovému kontrolnímu orgánu v oblasti energetiky [§2c písm. a) zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen], zatímco pravomoc k postihu druhého jednání má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (§22 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže). Každé z popsaných deliktních jednání spočívá v porušení jiné povinnosti, a mezi ústřední ...
8 Aps 8/2007 - 90 18. 12. 2007 B Osoba, která byla přímo dotčena ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí, má právo oznámit vstup do řízení i v jeho kasační fázi.
2 Afs 46/2007 - 103 18. 12. 2007 B Výrazem „stánky, pulty, stolky nebo obdobná zařízení, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování služeb“ jako pojmovým znakem pojmu tržiště tak, jak byl tento pojem vymezen pro účely části třetí zákona č. 353/2002 Sb., o spotřebních daních, v jeho §132 písm. d), ve znění účinném od 1. 1. 2004 do 30. 6. 2005, se rozuměla jen ta zařízení, která pro uvedené účely mají sloužit ne již z vůle prodávajícího či poskytovatele služeb, nýbrž až po splnění všech v úvahu připadajících zákonných podmínek.
1 As 35/2007 - 57 17. 12. 2007 B Při rozhodování o umístění stavby je stavební úřad povinen posoudit plánovanou stavbu ze všech hledisek obsažených v §37 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976 a v §4 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu; k úmyslu souseda postavit na svém pozemku stavbu však přihlíží pouze v případě, zahájil-li tento soused taktéž alespoň řízení o umístění stavby na svém pozemku, nebo vyplývá-li takové využití pozemku souseda zcela jednoznačně a nezvratně z územně plánovací dokumentace či z územně technických podmínek.
1 As 32/2005 - 162 17. 12. 2007 B Má-li být rozhodnutí o stanovení nebo změně dobývacího prostoru vydáno příslušným báňským úřadem v dohodě s výslovně označenými dotčenými orgány, pak musí takové rozhodnutí vyjadřovat společnou shodnou vůli těchto orgánů na jeho obsahu. Zákon nestanoví formální náležitosti takové dohody ani způsob, jakým má být existence shody doložena; pokud dotčený orgán vyjádří svou vůli ve stanovisku, musí být z něho seznatelné, k jakému předmětu řízení se vyjadřuje a jak dle něho má být o předmětu žádosti rozhodnuto.
2 Afs 57/2007 - 92 17. 12. 2007 B I. Zásada koncentrace a dispozitivnosti řízení ve správním soudnictví je zmírněna korelativem obsaženým v §76 s. ř. s., jenž umožňuje přihlédnout k některým vadám bez toho, aby byly obsaženy v žalobě, pokud „vyjdou při jednání najevo“, což je nutno vyložit tak, že určitou námitku vznese samotný žalobce, žalovaný, osoba zúčastněná na řízení, či se bude jednat o okolnost, kterou zjistí samotný rozhodující krajský soud. Společným jmenovatelem všech těchto případů však musí být to, že tato zjištěná skutečnost nebyla či dokonce nemohla být známa žalobci, takže po něm nelze spravedlivě požadovat, aby ji uplatnil přímo v rámci žalobních bodů. Může se přitom jednat o skutečnosti skutkové, i o skutečnosti právní. II. V případě skutkových okolností se musí jednat o takové případy, kdy žalobce o jejich existenci nevěděl, a to nikoliv vlastní nedbalostí. V případě okolností právních se jedná zejména o situace tzv. judikatorních odklonů, kdy určitá právní otázka byla setrvale rozhodována určitým ...
1 Afs 35/2007 - 108 17. 12. 2007 B Výdaje vykázané na činnost, jež nemá samostatný ekonomický či jiný racionální účel a jejímž jediným účelem je získání daňového zvýhodnění v rozporu s cílem sledovaným zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze považovat za Výdaje vynaložené za účelem dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů ve smyslu §24 tohoto zákona.
1 As 41/2007 - 64 17. 12. 2007 B I. Jestliže v rozhodnutí o umístění stavby je odstup mezi stavbami stanoven tak, že neumožňuje údržbu jedné ze staveb určitým způsobem (zde: použití žebříku podle §14 odst. 7 a 8 vyhlášky č. 324/1990 Sb.), neznamená to nezákonnost příslušného rozhodnutí, je-li současně zajištěna reálná možnost udržovat předmětnou stavbu jinak. II. Rozhodnutí o umístění stavby nemůže být nezákonné proto, že neumožňuje vytýčení ochranného pásma ve smyslu §52 vyhlášky č. 324/1990 Sb. u sousední nemovitosti pro případ její opravy.
1 Afs 87/2007 - 66 17. 12. 2007 B Ustanovení §7c zákona o daních z příjmů od roku 2004 zavedlo povinnost pro podnikatele platit daň alespoň z tzv. minimálního základu daně, tedy z částky rozdílu, který je v minimu stanoven pro příjmy a výdaje příslušného zdaňovacího období. Pro případy přerušení činnosti vychází daňové orgány z poměru mezi minimálním základem daně pro příslušné celé zdaňovací období a skutečné doby, v níž podnikatel podnikal.Provozoval-li žalobce svoji činnost vždy jen několik měsíců v každém po sobě jdoucím zdaňovacím období, nejednalo se o ukončení této činnosti, ale o její přerušení.
8 As 12/2006 13. 12. 2007 A Předložení písemnosti o prohlášení osoby, která není účastníkem řízení (§39 správního řádu z roku 1967), nebrání správnímu orgánu, aby tuto písemnost, jež je označena jako čestné prohlášení, hodnotil jako důkaz listinou. Samotné předložení takové listiny, obsahující popis skutečností, které mohou být pro rozhodnutí podstatné, nezbavuje správní orgán povinnosti tuto osobu vyslechnout jako svědka.
8 Aps 1/2006 13. 12. 2007 A I. Opakováním zásahu ve smyslu §82 s. ř. s. se rozumí relativně samostatný zásah, který má věcnou i časovou souvislost s původním zásahem. Skutečnosti, z nichž vyplývá, že jde o opakování zásahu, musí žalobce v žalobě dostatečně určitě tvrdit, přičemž důkazní břemeno vztahující se k tomuto tvrzení je na něm. II. Podání žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nebrání skutečnost, že s žalobcem může být vedeno řízení o přestupku spočívajícím v tom, že se dobrovolně nepodrobil tomuto zásahu, či že se v řízení podle §65 a násl. s. ř. s. může domáhat přezkoumání rozhodnutí o tomto přestupku, nebo že se může domáhat náhrady škody, která mu tímto zásahem vznikla.
3 Ads 78/2007 - 49 13. 12. 2007 B Ustanovení §145d odst. 2 písm. b) věta druhá zákona č. 100/1988 Sb., podle něhož se podmínka zaplacení pojistného na nemocenské pojištění považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí pojistné nejpozději do tří měsíců ode dne vzniku pracovní neschopnosti, dopadá pouze na případy uvedené ve větě první za středníkem, tj. vznikne-li pracovní neschopnost v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo nemocenské pojištění.
8 Afs 154/2006 13. 12. 2007 B Doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalobce k žádosti o osvobození od soudních poplatků není úkonem, který by měl účastník řízení vykonat osobně (§42 odst. 2 s. ř. s.).
6 As 12/2006 - 64 13. 12. 2007 B Požadavek úhrady nákladů za poskytnutí informací podle §17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nepředstavuje autoritativní rozhodnutí úřadu v oblasti veřejné správy, nýbrž jde o soukromoprávní nárok obligační povahy, v němž na jedné straně stojí právo povinného subjektu účtovat žadateli za poskytnutí informace a na druhé straně povinnost žadatele o informaci vyúčtovanou částku zaplatit. Pokud žadatel Požadavku o úhradu nevyhoví, rozhodoval by o něm soud na návrh povinného subjektu v občanskoprávním řízení.
3 Ans 2/2007 - 64 13. 12. 2007 B Řízení o odnětí oprávnění k výkonu kolektivní správy podle §99 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých dalších zákonů (autorský zákon), může zahájit pouze Ministerstvo kultury z úřední povinnosti. Žalobu fyzické osoby (autora), která se podle §79 s. ř. s. domáhá, aby soud Ministerstvu kultury uložil povinnost vydat rozhodnutí podle §99 autorského zákona, soud odmítne, protože byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
9 Azs 159/2007 - 46 13. 12. 2007 B Pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany poskytl nesprávné údaje o své totožnosti jen z toho důvodu, aby tím pro sebe získal neoprávněnou výhodu mající za následek vydání rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany, nelze takové jeho jednání podřadit pod tzv. vážný důvod ve smyslu §16 odst. 1 písm. b) zákona o azylu.
Konf 36/2006 - 12 13. 12. 2007 B Žalobu, která je formálně označena jako určovací žaloba podle §80 písm. c) o. s. ř., a plyne to také materiálně z jejího obsahu, projedná a rozhodne soud. Pro pravomoc soudu je nepodstatné, že rozhodování soudu předcházelo rozhodnutí pozemkového úřadu v restituční věci. Z tohoto rozhodnutí soud v občanském soudním řízení vychází ve smyslu §135 odst. 2 věta druhá o. s. ř.; je však povinen zabývat se tím, zda takové rozhodnutí není nicotné, je v právní moci a je vykonatelné.
2 As 33/2007 - 99 12. 12. 2007 B Městská část hl. města Prahy není oprávněna vystupovat jako účastník správního řízení vedeného orgánem ochrany přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v němž se uděluje souhlas, povoluje výjimka či vydává závazné stanovisko pro účely územního řízení ve věci umístění stavby. Z tohoto důvodu není Městská část ani aktivně legitimována k podání správní žaloby proti rozhodnutí v tomto řízení vydanému.
2 Afs 13/2007 - 73 12. 12. 2007 B V případě, že se v řízení před krajským soudem neprovádí dokazování, je podkladem rozhodnutí krajského soudu žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě a obsah správního spisu. Pokud žalobce při jednání navrhl, aby soud ze spisu četl výpovědi svědků slyšených v daňovém řízení a soud mu nevyhověl, nemůže z nich vycházet v odůvodnění rozsudku.
8 Afs 143/2005 10. 12. 2007 B I. Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti (§5 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., naříkatelným žalobou u správního soudu; takovéto rozhodnutí nepodléhá žádné výluce ze soudního přezkumu. II. Rozhodnutí o ukončení platnosti osvědčení o registraci při změně místní příslušnosti správce daně a na ně navazující rozhodnutí odvolacího orgánu o něm naproti tomu není rozhodnutím, jímž by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti daňového subjektu. Žalobu proti němu podanou správní soud odmítne (§70 odst. 1 s. ř. s.).
5 Afs 41/2007 7. 12. 2007 A I. V případě „části výtěžku“ (§4 odst. 2 věta první zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) se jedná o tu část příjmu z provozování loterií a jiných podobných her, která je vyhrazena veřejně prospěšným účelům, a je příjmem té obce, která k jejich provozování vydala povolení. Výše odvodu části výtěžku se stanoví procentem uvedeným v tabulce z rozdílu mezi příjmem provozovatele tvořeným všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her podle §2 a §50 odst. 3 tohoto zákona, které podléhají vyúčtování, na straně jedné a výhrami vyplacenými sázejícím, správními a místními poplatky včetně nákladů státního dozoru na straně druhé. II. Vlastní náklady provozovatele přímo související s provozováním výherních hracích přístrojů nemají ani nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro odvod obci, a není je proto možno mezi odpočitatelné položky zahrnovat. Tyto lze uplatnit pouze ve smyslu §4 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrá ...
7 Afs 32/2007 - 79 6. 12. 2007 A Povinnost prodávajícího uplatnit daň z přidané hodnoty na výstupu, uvést ji v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období a s tím spojená platební povinnost vůči státnímu rozpočtu je u zdanitelných plnění v tuzemsku vázána na „uskutečnění“ zdanitelného plnění, a nikoliv na okolnost (okamžik) přijetí úhrady za toto plnění (zaplacení) nebo na okolnost, zda a jakým způsobem byl předmět zdanitelného plnění využit kupujícím.Nelze proto úspěšně namítat, že pokud nebyla smluvená cena ve skutečnosti uhrazena, nevznikla prodávajícímu povinnost u sporného zdanitelného plnění přiznat a odvést daň z přidané hodnoty (daň na výstupu).
7 As 42/2007 - 94 6. 12. 2007 A I. Podstata ochranné známky je založena zejména na principu výhradní ochrany, který spočívá v tom, že zápisem ochranné známky do rejstříku vzniká výlučné právo vlastníka ochranné známky tuto známku užívat ve spojení s výrobky a službami, pro které byla zapsána. Tomuto právu vlastníka ochranné známky pak odpovídá povinnost jiných subjektů zdržet se jakýchkoliv zásahů do práva k zaregistrované ochranné známce, tedy mimo jiné i zákaz užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky. II. Soudní ochrany plynoucí z práva k ochranné známce se její vlastník může dovolávat pouze pro třídu mezinárodního třídění výrobků a služeb, pro niž má ochrannou známku zaregistrovanou. Ochrany jiných tvrzených práv se u správního soudu již nemůže účinně domáhat, a to i přesto, že by svou ochrannou známku fakticky používal i pro jinou třídu mezinárodního třídění výrobků a služeb, než pro kterou mu byla zaregistrována.
7 Afs 50/2007 - 88 6. 12. 2007 B I. Zákon o loteriích u her ve smyslu §2 písm. j) konkrétně nestanoví obligatorní podmínky, jejichž splnění je nezbytně nutné pro vydání rozhodnutí správního orgánu o povolení provozovat hru, případně o změně podmínek, za nichž byla povolena. Správní orgán je proto v mezích zmocňovacího §50 odst. 3 zákona o loteriích oprávněn vyžadovat, z úřední povinnosti a s ohledem na veřejný zájem, mimo jiné i podklady, které by osvědčily splnění zákonných podmínek pro provozování loterií a her (§4 odst. 2 zákona o loteriích). II. Domáhá-li se proto žadatel změny již existujících podmínek, za nichž je provozování hry povoleno, musí si být vědom toho, že správní orgán je při schvalování požadované změny oprávněn vyžadovat, v mezích §43 odst. 5 písm. b) zákona o loteriích, stejné nebo minimálně obdobné podklady, na nichž bylo závislé stanovení existujících podmínek.
1 As 28/2007 - 103 6. 12. 2007 B Řízení o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, zahájená před účinností zákona o vyvlastnění (tedy před 1. 1. 2007), dokončí soud, který bude po tomto datu rozhodovat, v občanském soudním řízení.
2 As 16/2007 6. 12. 2007 B Byla-li osoba, u níž reálně připadalo v úvahu, že se mohla dopustit přestupku, zastoupena advokátem při prověřování skutečnosti, zda k přestupku došlo a kdo by mohl být jeho pachatelem (§12 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky), je v pochybnostech třeba mít za možné a nikoli nepravděpodobné, že byla zastoupena i v následně zahájeném přestupkovém řízení, a je tedy třeba pochybnosti o existenci vztahu zastoupení odstranit.
2 Afs 91/2007 - 90 6. 12. 2007 B Nedoručení vyjádření druhému účastníků řízení za situace, kdy je soudem o žalobě rozhodováno bez jednání a za situace, kdy soud z tohoto vyjádření ve svém rozsudku vycházel, je vadou řízení.
5 As 34/2006 - 118 30. 11. 2007 A I. Ustanovení §78 odst. 2 věta druhá zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zmocnilo Český telekomunikační úřad ke stanovení způsobu výpočtu cen za propojení cenovým rozhodnutím, tedy abstraktním aktem normativní povahy, který nemá charakter rozhodnutí ve smyslu §65 odst. 1 a 2 s. ř. s. Citované ustanovení však Český telekomunikační úřad nezmocnilo k vydání cenového rozhodnutí stanovícího pevnou cenu (nebo maximální cenu) za propojení telekomunikačních sítí, proti kterému by dotčené strany nemohly podat opravný prostředek. II. Ustanovení §78 odst. 5 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, podle něhož spory o cenu rozhoduje Český telekomunikační úřad podle zvláštního předpisu, nemá na mysli zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, přestože tento zákon je uvedený v poznámce pod čarou, protože neupravuje postup při rozhodování sporů o cenu. Zvláštním právním předpisem proto musí být správní řád (č. 71/1967 Sb.). Český telekomunikační ú ...
5 Afs 75/2007 29. 11. 2007 A I. Jakkoli je vzor záručního dokladu stanoven veřejnoprávním předpisem, nelze na doklad vyhotovený podle tohoto vzoru nahlížet jako na vrchnostenský akt správního orgánu; nejedná se o individuální správní akt, tedy o rozhodnutí správního orgánu, jímž by bylo rozhodováno o veřejných subjektivních právech a povinnostech ručitele. Námitka nicotnosti takového dokladu ve smyslu veřejnoprávních předpisů nepřipadá proto v úvahu (srov. §77 správního řádu z roku 2004). II. Pokud záruční doklad vydaný ručitelem v souladu s jím projevenou vůlí zajistit celní dluh neobsahuje předepsaný údaj, přitom se jedná o údaj, který byl povinen uvést toliko ručitel (zde vyznačení lhůty použitelnosti záručního dokladu), nemůže se sám ručitel následně dovolávat jeho neplatnosti. Neplatnost dokladu z důvodu absence některé z jeho náležitostí by musel pro takový případ předvídat veřejnoprávní předpis – celní zákon (srov. např. §32 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Neplatnosti záručního ...
3 Ads 113/2007 29. 11. 2007 A I. Využíváním technických prostředků a pomůcek uvedených v 8. platové třídě podle přílohy k nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, se rozumí využívání speciálních technických prostředků a pomůcek vztahujících se k charakteristice prací uvedených v této třídě, a nikoliv využívání jakýchkoliv, tj. i zcela běžně užívaných, technických prostředků a pomůcek, které jsou užívány i policisty zařazenými v nižších platových třídách. II. Důvodem pro zařazení policisty do 8. platové třídy není sama o sobě skutečnost, že využívá jakékoliv přidělené technické prostředky a pomůcky, ale užívání speciálních a náročnějších technických prostředků a pomůcek konkretizovaných ve větě první.

Za rok 2007 bylo zveřejněno 520 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 11 stran v čase 0,089 ms (z toho 0,030 ms NoSQL).