| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 As 60/2008 - 103 | 25. 9. 2008 | A | Je-li sankčním správním rozhodnutím uložen trest zákazu činnosti, doba tohoto uloženého zákazu neběží v období, kdy byl soudem žalobě napadající toto rozhodnutí přiznán odkladný účinek (§73 odst. 3 s. ř. s.). |
| 6 As 23/2006 - 98 | 25. 9. 2008 | B | Pro rozhodnutí o návrhu na umístění stavby je rozhodný právní a skutkový stav v době jeho vydání. Pokud došlo po podání návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby ke změně územně plánovací dokumentace, je podkladem pro vydání územního rozhodnutí (§37 odst. 1 zákona stavebního zákona z roku 1976) již tato změněná územně plánovací dokumentace, nikoliv ta, která platila v době podání návrhu. |
| 5 As 42/2008 - 42 | 25. 9. 2008 | B | Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu dle §118c zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku, je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a je ze soudního přezkumu vyloučeno [§70 písm. b) s. ř. s.]. |
| 7 As 44/2008 - 79 | 25. 9. 2008 | B | Jestliže určitá osoba v soudním řízení učiní podání, z něhož není zřejmé, zda tak činí za sebe či za jiného jako jeho zástupce, musí soud tuto osobu poučit ve smyslu §36 odst. 1 s. ř. s. a vyzvat ji, aby upřesnila, zda uplatňuje procesní práva vlastní, anebo procesní práva jiné osoby, kterou zastupuje. |
| 7 As 34/2008 - 181 | 25. 9. 2008 | B | Podnikatel, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit každou jednotlivě balenou potravinu údaji požadovanými §7 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. |
| 2 Afs 41/2007 - 115 | 25. 9. 2008 | B | Pokud uzavřela fyzická osoba smlouvu o zajištění ostrahy svého majetku s právnickou osobou, u které je současně zaměstnána v pracovním poměru, není pro účely posouzení uznatelnosti nákladů vynaložených fyzickou osobou na tuto ostrahu jako nákladů ve smyslu §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a priori vyloučeno, aby poskytování ostrahy zajišťovala právnická osoba prací samotné dotyčné fyzické osoby. |
| 2 Afs 79/2008 - 40 | 24. 9. 2008 | B | Tvrzení stěžovatele, že mu není známa existence jednoho z platebních výměrů, o které se opírá výzva podle §73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, z této výzvy nečiní rozhodnutí ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 1 As 63/2008 - 34 | 24. 9. 2008 | B | I. Pokud žalobkyně čerpá úvěr na koupi obecního bytu, v němž bydlí, nejde o okolnost vylučující osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.). II. Pokud žalobkyně soudu doložila vyplněné potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech a další důkazy včetně potvrzení lékaře o dlouhodobých zdravotních potížích, a pokud z takto předložených důkazů nebylo možné dostatečně posoudit její majetkové a sociální poměry a ověřit si její tvrzení, měl ji soud poučit v tom smyslu, jakým způsobem může svá tvrzení prokázat, a to včetně přesného vyčíslení nákladů spojených s regulačními poplatky u lékaře a dalších nákladů za léky, aby v řízení neutrpěla újmu. Nelze stěžovatelce vytýkat, že zcela nesplnila svou povinnost důkazní, mohla-li se s ohledem na předchozí poučení soudu oprávněně domnívat, že všechny soudem požadované důkazy předložila. |
| 4 As 42/2008 - 73 | 19. 9. 2008 | B | Proti usnesení, jímž krajský soud neosvobodil účastníka řízení od soudního poplatku za řízení, je kasační stížnost přípustná. |
| 6 Ads 88/2007 - 75 | 17. 9. 2008 | B | Neprokázala-li žalobkyně potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod podle §29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a tato doba nevyplývá ani z dávkového spisu, byla žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o starobní důchod nedůvodná. |
| Konf 41/2008 - 12 | 16. 9. 2008 | A | Rozhodnout o návrhu na předběžné opatření (zde: katastrálnímu úřadu se ukládá zdržet se provedení záznamu v katastru nemovitostí) je v pravomoci soudu a nikoli správního orgánu, je-li dána pravomoc soudu rozhodnout také ve věci samé (zde: o žalobě pro zmatečnost). |
| 8 Afs 91/2007 - 407 | 16. 9. 2008 | B | Namítá-li žalobce ve správní žalobě, že „správce daně porušil zásady daňového řízení“, je takový žalobní bod [§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] nekonkrétní a bezobsažný. Zákon neumožňuje, aby žalobce v dalších fázích řízení před správním soudem a po uplynutí lhůty pro podání žaloby, například při jednání soudu, tomuto nekonkrétnímu bodu přiřazoval zcela konkrétní námitku, do té doby na soud nevznesenou. |
| 8 Afs 67/2008 - 47 | 16. 9. 2008 | B | Neveřejnost protokolu o hlasování nepokrývá informaci o tom, že se některý člen senátu hlasování vůbec neúčastnil nebo odmítl hlasovat. |
| 3 Azs 48/2008 - 57 | 16. 9. 2008 | B | I. Ustanovení §2 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (ve znění účinném do 20. 12. 2007), je nutno vykládat v souladu s čl. 6 směrnice Rady 2004/83/ES (tzv. kvalifikační směrnice), a to tak, že pokud jde o povahu původců pronásledování, potažmo vážné újmy, uplatní se definice uvedená v tomto ustanovení také na osoby s nárokem na doplňkovou ochranu. Jinak řečeno nestátní subjekty (soukromé osoby) mohou být původci jak pronásledování ve vztahu k osobám majícím nárok na udělení azylu, tak vážné újmy ve vztahu k osobám s nárokem na doplňkovou ochranu. II. Pro posouzení, zda je ochrana před vážnou újmou ze strany státu, kam má být žadatel navrácen, dostatečná, se uplatní výkladové pravidlo čl. 7 odst. 2 směrnice Rady 2004/83/ES, podle něhož se má zpravidla za to, že ochrana je poskytována, jestliže stát, či strany nebo organizace ovládající stát učiní přiměřené kroky k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy, mimo jiné zavedením účinného právního systému pro odhalování, stí ... |
| 2 As 49/2007 - 191 | 12. 9. 2008 | A | I. Pokud při umístění stavby v území bude dotčeno právo vlastníka nemovitosti na příznivé životní prostředí, stane se tato třetí osoba účastníkem řízení podle §34 stavebního zákona z roku 1976. Třetí osoba je tak v řízení o umístění stavby oprávněna namítat, že pro danou stavbu nebyl vydán souhlas orgánu ochrany přírody se zásahem do krajinného rázu, neboť změnou krajinného rázu může být dotčena na právu pokojně užívat svůj majetek, jehož součástí je i právo na to, aby poměry území, v němž se tento majetek nachází, byly změněny pouze v zákonných mezích a zákonným způsobem. II. Osoby, jejichž práva mohou být územním rozhodnutím dotčena, a jež se proto stávají účastníky řízení podle §34 stavebního zákona z roku 1976, však nemají, a ani nikdy nemohou mít, subjektivní veřejné právo na to, aby poměry území, v němž se nachází jejich majetek, byly navždy konzervovány a nemohly se změnit. |
| 6 As 3/2008 - 47 | 12. 9. 2008 | A | I pro zahraniční právnické osoby platí, že v řízení před správními soudy se zásadně doručuje na adresu jejich sídla (§64 s. ř. s. ve spojení s §47 o. s. ř.). |
| 5 Azs 41/2008 - 87 | 12. 9. 2008 | B | Pokud má být účastníku řízení o kasační stížnosti ustanoven opatrovník podle §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. a v dalším řízení doručováno pouze tomuto opatrovníkovi, musí být skutečně postaveno najisto, že pobyt dotčeného účastníka je neznámý. |
| 5 As 51/2008 - 42 | 12. 9. 2008 | B | Žaloba směřující proti oznámení Ministerstva vnitra, které žalobce považoval z materiálního hlediska za rozhodnutí, a jímž ministerstvo žalobci sdělovalo, že nelze vyhovět jeho žádosti dle §10 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v znění do 20. 12. 2007, o prominutí minimální doby dvou let pro podání opětovné žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nelze v případě, kdy nebyla dosud podána vlastní opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany, považovat za věc mezinárodní ochrany ve smyslu §2 odst. 11 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (resp. §2 odst. 12 citovaného zákona v znění od 21. 12. 2007), ani ve smyslu §16 odst. 2 písm. b), §31 odst. 2, §104a a dalších ustanovení soudního řádu správního. |
| 6 Ads 94/2007 - 73 | 11. 9. 2008 | A | Smysl citace judikatury spočívá v argumentačním využití závěrů již vyřčených uznávanou autoritou soudního typu a v možnosti z toho plynoucí, spočívající ve zkrácení vlastního odůvodnění. Aby však takový odkaz splnil v plné míře svůj účel a byl v souladu s požadavkem přezkoumatelnosti daného rozhodnutí, musí být odkazované rozhodnutí jednoznačně specifikováno způsobem, který umožní i účastníkům řízení jeho rozumnou dohledatelnost. |
| 9 As 92/2007 - 63 | 11. 9. 2008 | A | Usnesení zastupitelstva obce v části týkající se udělení (odnětí) výjimky ze stavební uzávěry vyhlášené nařízením obce přesahuje zákonem svěřenou pravomoc obce (§33 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976), a jedná se tak o rozhodnutí nicotné. |
| 6 Ads 19/2008 - 103 | 11. 9. 2008 | A | Rozhodnutí o určení advokáta Českou advokátní komorou (§18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) je rozhodnutím v oboru veřejné správy a podléhá přezkumu ve správním soudnictví. |
| 2 As 57/2008 - 84 | 11. 9. 2008 | A | Takzvaná právní věta, tedy shrnutí právního názoru obsaženého v rozhodnutí soudu vytvořené pro účely publikace ve sbírce soudních rozhodnutí, nepředstavuje obecně platné pravidlo schopné samostatné existence, nýbrž je třeba ji vnímat jednak v kontextu právní normy, kterou má vykládat, a jednak v kontextu skutkových a právních okolností rozhodnutí, z nějž pochází. Je proto chybou, pokud je právní věta absolutizována a je jí argumentováno bez ohledu na konkrétní okolnosti rozhodovaného případu. |
| 1 As 30/2008 - 49 | 11. 9. 2008 | A | I. Adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Správní orgány musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka ze strany uživatelů veřejné správy. Pokud jsou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující právní nejasnost z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahu žádosti a vysvětlit mu, proč je upřesnění nezbytné. Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy posuzovat podle jeho skutečného obsahu (k čemu směřuje), nikoliv formálního označení (§19 odst. 2 správního řádu z roku 1967, §37 odst. 1 správního řádu z roku 2004). II. Ustanovení §3 odst. 3 správního řádu z roku 1967, stejně jako §4 odst. 1 a §8 správního řádu z roku 2004, odrážejí principy dobré správ ... |
| 6 Ads 154/2007 - 54 | 11. 9. 2008 | B | Skutečnostmi rozhodnými pro nárok na dávku sociální péče, které je žadatel o tuto dávku povinen osvědčit podle §7 zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti (účinného do 31. 12. 2006), nejsou toliko jeho příjmy, nýbrž také jeho celkové majetkové a sociální poměry. |
| 9 Afs 201/2007 - 51 | 10. 9. 2008 | B | Účetní hodnotou cenných papírů nabytých protihodnotou za nepeněžitý vklad do obchodní společnosti je účetní cena uvedená v rozvaze účetní jednotky, nikoli hodnota cenných papírů zachycená na podrozvahových účtech. |
| 2 Afs 68/2008 - 58 | 10. 9. 2008 | B | Pokud se žalobce - správce konkursní podstaty úpadce v rámci uspořádání majetkových poměrů úpadce - banky zabývá správou úvěrů, k níž musel vyčlenit část svých kapacit a vynaložit tak náklady v souvislosti s jejich technickým zpracováním, nelze tuto činnost považovat jen za vedlejší činnost daňového subjektu - banky, a proto nelze u úroků plynoucích z poskytnutých úvěrů aplikovat §76 odst. 3 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Nelze zaměňovat činnost úpadce jako daňového subjektu ve smyslu §6 odst. 1 a 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. |
| Konf 27/2008 - 7 | 9. 9. 2008 | A | O smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem (§129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné. |
| 2 As 73/2007 - 47 | 5. 9. 2008 | A | Uchazeč o studium na vysoké škole má právo nahlédnout do všech svých materiálů (§50 odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, nejméně po dobu běhu lhůty, ve které může podat žádost o přezkum rozhodnutí děkanovi. |
| 7 As 11/2008 - 99 | 5. 9. 2008 | A | Pod koncesovanou živnost „poskytování telekomunikačních služeb“ ve smyslu skupiny č. 305 nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, nelze podřadit zprostředkovávání přístupu uživatelů ke službám sítě internet například v internetových kavárnách, restauračních zařízeních, knihovnách apod.Provozovatelé uvedených zařízení, kteří přístup ke službám sítě internet toliko zprostředkovávají a kteří nejsou zároveň poskytovateli této telekomunikační služby (nejsou osobami, které jsou náležitě technicky, materiálně a odborně vybaveny k provozování telekomunikačních sítí a datových okruhů), se nemohou proto v této souvislosti dopouštět neoprávněného podnikání v koncesované živnosti „poskytování telekomunikačních služeb“. |
| 6 Ads 162/2007 - 38 | 5. 9. 2008 | B | Ustanovení §680 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož v případě změny vlastnictví k pronajaté věci mj. vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele, se použije i v případech, kdy pronajatou věcí je byt. |
| 7 As 15/2008 - 99 | 5. 9. 2008 | B | Distributorem obecně je každá fyzická nebo právnická osoba, která realizuje cestu výrobku od výrobce ke konečnému spotřebiteli na trh. Distributorem ve smyslu §2 odst. 1 písm. e) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, je proto v řetězci obchodníků se zbraněmi a střelivem nejen ten, kdo uvedené zboží prodává spotřebiteli - konečnému zákazníkovi, ale také každý, kdo jako první z řady koupí vojenský materiál od Armády České republiky a poté ho prodá dalšímu obchodníkovi se zbraněmi a střelivem. |
| 6 Ads 123/2006 - 36 | 4. 9. 2008 | B | Neuplatnil-li oprávněný (manžel žalobkyně) za svého života s ohledem na rozhodnutí o plné rehabilitaci nárok řádně a včas, o úpravu důchodu podle §25 odst. 7 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nemohou usilovat osoby uvedené v §63 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tedy ani žalobkyně. |
| 3 Azs 40/2008 - 67 | 4. 9. 2008 | B | Nastoupení některého z důvodů podle §33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005, vylučuje, aby soud ve věci meritorně rozhodoval; taková procesní situace (zde: neznámý pobyt stěžovatele) má mít obligatorní procesní vyústění v podobě zastavení řízení. |
| 1 Afs 126/2008 - 58 | 3. 9. 2008 | B | Žádostí o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání (§40 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) se správce daně může věcně zabývat jen v případě, že daňové přiznání dosud nebylo podáno. Požádá-li však daňový subjekt o prodloužení lhůty až poté, co daňové přiznání podal, je na místě řízení o žádosti zastavit (§27 odst. 1 citovaného zákona). I zastavení řízení patří k zákonným formám rozhodnutí o žádosti; fikce vyhovění žádosti tak nenastane jen proto, že o žádosti nebylo rozhodnuto věcně (tj. zamítnutím). Daňový subjekt není zastavením řízení o žádosti zbaven svého práva změnit údaje v již podaném daňovém přiznání. V závislosti na tom, kdy se ke změně údajů rozhodne, tak může učinit formou buď opravného (§41 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nebo dodatečného (§41 odst. 1 citovaného zákona) daňového přiznání. Podání „dalšího“ řádného daňového přiznání však není možné. |
| 1 Afs 102/2008 - 39 | 3. 9. 2008 | B | Podle §104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Tato výhrada dopadá i na případy, kdy žalobce sice onu námitku před soudem uplatnil, učinil tak však až po uplynutí lhůty k podání žaloby. |
| 8 Afs 33/2007 - 47 | 29. 8. 2008 | A | Povinnosti podle předpisů o daních související s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty plní správce konkursní podstaty, a to i tehdy, jedná-li se o majetek, který není ve vlastnictví úpadce [§14 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání]. |
| 5 As 48/2006 - 75 | 29. 8. 2008 | A | Pojem „sídelní útvar“ užitý v §26 odst. 1 písm. f) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je, při absenci jeho legální definice v platné právní úpravě, nutno vykládat v kontextu §14 stavebního zákona z roku 1976 ve znění účinném do 30. 6. 1998. Z definice podané v tomto ustanovení lze dovodit, že pojem „sídelní útvar“ je obsahově podobný pojmu „souvisle zastavěné území obce“ (§44 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a nelze jej naopak ztotožňovat s pojmem „obec“. |
| 5 Afs 129/2005 - 110 | 29. 8. 2008 | A | Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce, který je povinen daň zaplatit. Na nabyvatele nemovitosti, který je ručitelem daně z převodu nemovitostí, přejde povinnost zaplatit daňový nedoplatek za splnění dalších podmínek stanovených v §57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, až doručením výzvy k zaplacení. Doručením této výzvy vznikne ručiteli daňová povinnost (§57 odst. 2 citovaného zákona), stává se daňovým poplatníkem, a tedy i daňovým dlužníkem. Jen takto vzniklá daňová povinnost ručitele – právnické osoby může podle §57 odst. 4 téhož zákona přejít po zániku této právnické osoby na jejího právního nástupce. K přechodu daňové povinnosti z ručitele na jeho právního nástupce z důvodu zániku ručitele ve smyslu §57 odst. 4 citovaného zákona mohlo tedy dojít jen v případě, že byla ručiteli před jeho zánikem doručena výzva podle §57 odst. 5 téhož zákona. |
| 5 As 39/2008 - 46 | 29. 8. 2008 | A | I. Rozhodnutí o přechodu vlastnického práva na uživatele pozemků v území s nedokončeným scelovacím řízením podle §14 odst. 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, nelze vydat mimo řízení o pozemkových úpravách v daném území s nedokončeným scelovacím řízením. Nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí o přechodu vlastnického práva podle §14 odst. 9 téhož zákona je tedy vedení řízení o pozemkových úpravách, které může zahájit z moci úřední pouze pozemkový úřad. II. Pokud uživatel pozemků v území s nedokončeným scelovacím řízením podávající podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách ve smyslu §6 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, prokáže, že je přiměřeně pravděpodobné, že mu svědčí právo zakotvené v §14 odst. 9 téhož zákona, je třeba považovat důvody, naléhavost a účelnost pozemkových úprav v daném území za opodstatněné, a pozemkový úřad je tudíž povinen řízení o pozemkových úpravách zahájit. |
| 4 Ads 42/2008 - 95 | 29. 8. 2008 | A | Úřad práce zařadí žadatele, který splňuje zákonné podmínky, do evidence uchazečů o zaměstnání v souladu s §26 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, „dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání“. V opačném případě je úřad práce povinen vydat rozhodnutí o nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v souladu s §26 odst. 3 téhož zákona.Mezi překážky zápisu do evidence uchazečů o zaměstnání náleží podle §25 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dočasná pracovní neschopnost žadatele. Jelikož zákon o zaměstnanosti neumožňuje datum zápisu do evidence uchazečů o zaměstnání jakkoliv odložit či posunout, nemůže úřad práce v situaci, kdy je žádost o zápis do evidence uchazečů o zaměstnání podána v době předcházející datu ukončení pracovní neschopnosti žadatele, postupovat jinak, než vydat v souladu s §26 odst. 3 citovaného zákona rozhodnutí o nezařazení žadatele do evidence uchazečů o zaměstnání. |
| 5 As 10/2008 - 103 | 29. 8. 2008 | A | Účelem závazných limitů využití území stanovených v územním plánu (§29 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976) je především ochrana daného území před takovou zástavbou, která by neodpovídala charakteru daného území a zatěžovala by ho nad přípustnou míru nejrůznějšími negativními vlivy. Tato regulace tedy neslouží jen k ochraně veřejného zájmu v obecné rovině, ale také k ochraně práv a oprávněných zájmů konkrétních vlastníků pozemků a staveb, které se v daném území nacházejí. Vlastník sousedního pozemku či stavby (§34 odst. 1 citovaného zákona), který byl účastníkempříslušného územního řízení, je tedy v souladu s §65 s. ř. s. oprávněn v žalobě proti rozhodnutí o umístění stavby namítat jeho rozpor se závaznými limity využití daného území stanovenými platným územním plánem. |
| 4 Ads 83/2008 - 39 | 29. 8. 2008 | B | Připadne-li konec desetidenní lhůty pro nastoupení tzv. fikce doručení podle §24 odst. 1 správního řádu z roku 2004 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den. |
| 8 Ao 1/2008 - 102 | 28. 8. 2008 | A | Jednou z podmínek toho, aby vyrozumění o veřejném projednání návrhu územního plánu obce bylo možno považovat za řádné, je zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup jak u pořizovatele, tak i u příslušné obce. |
| 5 As 32/2008 - 51 | 28. 8. 2008 | A | I. Nelze automaticky vinit ze spáchání přestupku dle §22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, porušením povinnosti stanovené v §4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidiče automobilu, který, jakkoli nestandardní chování chodců ve vozovce předvídá a počíná si s maximální opatrností, nemůže již střetu nijak zabránit. Zavinění obviněného ze spáchání přestupku nutno posuzovat také s ohledem na tzv. princip omezené důvěry, podle něhož po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal veškerá možná porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky, tedy i chodci, v daném případě pohybujícími se na komunikaci s možností výskytu (byť omezeného) motorových vozidel. II. Příčina dopravní nehody je zásadním skutkovým zjištěním pro zjištění zavinění a rozhodnutí o spáchání přestupku. Není proto bez významu, zda ke střetu s vozidlem došlo vinou neopatrné jízdy řidiče, nebo to byl naopak chodec, který náhle bez rozhléd ... |
| 2 Aps 4/2008 - 138 | 28. 8. 2008 | A | I. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, který žalobce spatřuje v jednání justiční stráže učiněném na základě pokynu předsedy soudu a v jeho mezích, je žalovaným podle §83 s. ř. s. předseda soudu jakožto správní orgán. II. Pokud krajský soud zašle žalobci výzvu podle §51 odst. 1 s. ř. s. a žalobce ve lhůtě dvou týdnů soudu sdělí, že nemůže uvést, zda s rozhodnutím bez jednání souhlasí či nikoli, neboť mu dosud není známo stanovisko žalovaných k žalobě, nelze z takového sdělení dovodit fikci žalobcova souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání podle citovaného ustanovení. Soud je naopak povinen zaslat žalobci vyjádření žalovaných a spolu s nimi i novou výzvu podle §51 odst. 1 s. ř. s. |
| 8 Afs 81/2007 - 42 | 28. 8. 2008 | B | Správce daně neporuší zákon, neprovede-li důkaz, jehož se daňový subjekt dovolává, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že navržený důkazní prostředek nemůže přispět ke zjištění stavu věci (§31 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Tak tomu je například, tvrdí-li daňový subjekt, že vynaložil náklady na úklidové práce, o nichž uzavřel smlouvu s jistou společností, která ale (výslechem skutečného jednatele a společníka) takové tvrzení jednoznačně popřela, a není tu ani jiný důkaz, který by tvrzení daňového subjektu jakkoli věrohodně podpořil. Za této situace navržený důkaz výslechem osoby, o níž daňový subjekt tvrdí, že jako jednatel této společnosti s ním smlouvu uzavřela a jíž také odevzdával platby za provedené práce, nemůže přispět ke zjištění stavu věci, jestliže taková osoba prokazatelně nebyla nikdy jednatelem ani společníkem (a nadto je po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zcela nekontaktní). |
| 2 As 43/2005 - 79 | 28. 8. 2008 | B | I. Zpravidla je třeba, aby důvody kasační stížnosti jako jednu z jejích náležitostí (§106 odst. 1 věta první s. ř. s.) stěžovatel uvedl přímo v textu kasační stížnosti, neboť v opačném případě by hrozilo, že tyto důvody nebudou uvedeny dostatečně jednoznačně, určitě a srozumitelně. Pokud však stěžovatel v kasační stížnosti odkáže na konkrétní, ve vztahu k jeho věci jednoznačně individualizovanou a nezaměnitelnou skutkovou či právní argumentaci, kterou vyslovil v předchozím řízení soudním či správním, a pokud tato argumentace nevyžaduje pro účely kasační stížnosti žádné další konkretizace, modifikace či upřesnění, lze ji zásadně považovat za součást důvodů kasační stížnosti, jak je má na mysli §106 odst. 1 s. ř. s. II. Přechodné ustanovení §54 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, je nutno vykládat tak, že slovní spojení „správní řízení na úseku ochrany ovzduší se dokončí a sankce se uloží …“ se vztahuje pouze na sankční řízení a že se nevztahuje na ta správní řízení na ú ... |
| 5 Afs 7/2008 - 76 | 28. 8. 2008 | B | Zruší-li krajský soud rozhodnutí odvolacího orgánu a dodatečný platební výměr správce daně pro vady řízení spočívající v tom, že je třeba doplnit dokazování, a to i přesto, že takové vady daňového řízení nepředstavují okolnosti pro zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně ve smyslu §78 odst. 3 s. ř. s., nezbývá správci daně, než aby v intencích zrušujícího rozsudku krajského soudu tyto vady dokazování odstranil v rámci nové daňové kontroly a při zachování všech práv, která daňovému subjektu náležejí dle §16 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tuto novou daňovou kontrolu, která slouží toliko k doplnění dokazování, jež mělo být provedeno již v rámci původní daňové kontroly, již nelze považovat za úkon správce daně přerušující běh prekluzivní lhůty pro vyměření daně ve smyslu §47 odst. 2 citovaného zákona. |
| 2 Afs 23/2008 - 66 | 28. 8. 2008 | B | Souvislost přijetí daru s podnikáním ve smyslu §3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí být souvislostí zcela jednoznačně převažující. Jsou-li zde totiž i souvislosti jiné, které nad souvislostí s podnikáním převažují, či jsou-li tyto souvislosti postaveny souvislosti s podnikáním naroveň, není možné v takovém případě dospět k jednoznačnému závěru, že dar byl přijat v souvislosti s podnikáním, a nikoliv v souvislosti se skutečností jinou. Je-li podrobení bezúplatného nabytí majetku podle §6 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, a §3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prioritně podrobeno dani darovací, není možné v případě pochybností o splnění podmínek pro uplatnění výjimky podrobit příjem dani z příjmů. |
| 1 Afs 117/2008 - 86 | 27. 8. 2008 | A | I. Pokud má poplatník v určitém zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nemá za splnění podmínek §38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, povinnost podat daňové přiznání; pokud ho však přesto podá, musí mu být daň vyměřena, a to buď konkludentně ve smyslu §46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nebo platebním výměrem podle §46 odst. 4 téhož zákona. II. Podle §46 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se platebním výměrem stanovuje základ daně a vyměřuje se daň: sražené zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků přitom nemají jakýkoliv vliv ani na základ daně ani na její výši, a proto k nim správce daně nemůže při stanovení základu daně a daně přihlížet a zabývat se jimi. |