| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 3 Ads 85/2010 - 22 | 21. 7. 2010 | B | Další případ, kdy zvláštní zákon stanoví k podání žaloby jinou lhůtu než dvouměsíční (§72 odst. 1 s. ř. s.), je uveden v §151 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Lhůta činí 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a vztahuje se i na ty případy, kdy služební poměr vojáka v době podání žaloby již skončil. |
| 3 Ads 42/2010 - 92 | 21. 7. 2010 | B | Stanoví-li podzákonný právní předpis (zde vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem) konkrétní skutkové podstaty přestupků, byť na základě obecného zákonného zmocnění, odporuje takový předpis zásadě nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 Listiny základních práv a svobod). Soud je pak podle čl. 95 odst. 1 Ústavy oprávněn a zároveň povinen k němu při svém rozhodování nepřihlédnout, resp. tento předpis v projednávané věci neaplikovat. |
| 1 Afs 34/2010 - 58 | 21. 7. 2010 | B | Pokud stěžovatel uplatnil v rozporu se zákonem výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v období, pro které je již vyměření daně prekludováno, nemůže tyto výdaje opětovně uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém vyměření daně doposud prekludováno nebylo (§24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). |
| 6 As 5/2009 - 102 | 21. 7. 2010 | B | Výjimku z §50 odst. 8 vyhlášky 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, je možné udělit nejen z rozměrů stavby, ale také z výčtu přípustných staveb, bude-li ovšem splňovat další kritéria stanovená právními předpisy (§138a odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., tj. starého stavebního zákona), zejména řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky. |
| 8 As 31/2010 - 60 | 20. 7. 2010 | A | Ustanovení §32 odst. 1 o. s. ř. ukládající povinnost zástupce účastníka doložit již při prvním úkonu oprávnění k zastupování je aplikovatelné prostřednictvím §64 s. ř. s. i ve správním soudnictví.Pod pojmem „doložit oprávnění k zastupování“ je však ve správním soudnictví třeba vedle předložení plné moci rozumět též tvrzení, že plná moc platná i pro soudní řízení se nachází ve správním spise, pokud je takové tvrzení následně ověřeno. |
| 8 As 65/2009 - 111 | 20. 7. 2010 | B | Z §19 odst. 3 správního řádu z roku 2004 vyplývá, že lze ve správním řízení doručovat též na adresu, kterou si účastník řízení zvolí. Taková volba vyplývá i implicitně z toho, že ve svých podáních opakovaně uvádí totožnou adresu pobytu. Pokud poté, kdy byl před vydáním rozhodnutí poučen, že důkazní řízení je ukončeno, změní adresu trvalého bydliště, nemůže se dovolávat neúčinnosti doručení, pokud tuto změnu neoznámil správnímu orgánu a pokud z poštovní dodejky vyplývá, že zásilka byla na „původní“ adresu doručena. |
| 8 As 35/2009 - 103 | 20. 7. 2010 | B | I. O žádostech o informace, které povinný subjekt obdržel přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 61/2006 Sb., rozhoduje správní orgán prvního stupně i odvolací správní orgán podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 22. 3. 2006. II. Zákonná fikce vydání rozhodnutí o odepření informací podle §15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 22. 3. 2006, se neuplatní poté, co bylo předchozí negativní fiktivní rozhodnutí zrušeno správním soudem. |
| 5 Afs 33/2010 - 55 | 15. 7. 2010 | A | Jestliže v daňovém řízení nebo v řízení o správním deliktu nebyla otázka uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daňové povinnosti nebo pro uložení sankce za správní delikt účastníkem řízení vznesena a zároveň správní orgány mají za to, že k prekluzi nedošlo, nemusí ve svých rozhodnutích uvádět, že prekluze nenastala, či výslovně zmiňovat skutečnosti rozhodné pro posouzení této otázky; plně postačuje, pokud lze otázku, zda nedošlo k prekluzi, posoudit na základě správního spisu. |
| 9 Afs 28/2010 - 79 | 15. 7. 2010 | A | I. Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci. II. Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§40 odst. 4 s. ř. s.). |
| 9 Afs 4/2010 - 140 | 15. 7. 2010 | B | Nájem nemovitého majetku a službu spočívající v úklidu společných prostor této nemovitosti za situace, kdy vlastník nemovitosti účtuje uvedená plnění nájemcům samostatně, je třeba považovat za samostatná a navzájem oddělitelná plnění, takže osvobození podle čl. 13 části B písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS (osvobození pachtu nebo nájmu nemovitého majetku) se na takovou službu nevztahuje. |
| 7 Afs 56/2010 - 59 | 15. 7. 2010 | B | I. Výrok rozhodnutí o vyloučení, resp. nevyloučení pracovníka správce daně z daňového řízení (§26 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) není rozhodnutím, které by zasahovalo přímo do subjektivních práv daňového subjektu (hmotně-právní pozice daňového subjektu) nebo by jím bylo zasaženo do práva tohoto subjektu na řádný proces, jehož ochrany se lze jinak u soudu domáhat, pokud by daňové řízení tímto rozhodnutím končilo. Nejedná se tedy o rozhodnutí podle §65 s. ř. s. II. Za podání, se kterým je nutně spojen vznik nároku ustanoveného advokáta na mimosmluvní odměnu podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, je třeba považovat jen takové podání, z něhož vyplývají pro věc nové skutkové, či právní okolnosti (zde důvody kasační stížnosti). |
| 7 Afs 46/2010 - 51 | 15. 7. 2010 | B | Má-li advokátka zastupující stěžovatele v řízení o žalobě datovou schránku pouze jako insolvenční správce, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, pokud jí doručoval napadené usnesení prostřednictvím držitele poštovní licence. |
| 3 Ads 148/2008 - 70 | 13. 7. 2010 | A | Vyjádří-li se navrhovatel na výzvu soudu podle §62 odst. 3 s. ř. s. ve stanovené lhůtě, že postupem správního orgánu uspokojen není, nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení podle §62 odst. 4 věty druhé s. ř. s. Soud za takové situace pokračuje v řízení a přezkoumá žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu věcně. |
| 6 Ads 187/2009 - 85 | 8. 7. 2010 | B | Výzva, s jejímž nevyhověním hodlá soud spojit odmítnutí žalobního návrhu podle §46 odst. 1 s. ř. s., musí obsahovat poučení o možnosti nastoupení takového důsledku. Odmítne-li tedy soud návrh z důvodu, že žalobce nevyhověl výzvě soudu, aniž by výzva obsahovala poučení o takovém postupu soudu, poruší tím jeho právo na spravedlivý proces. |
| 1 As 62/2010 - 68 | 8. 7. 2010 | B | Ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s. stanoví obecnou místní příslušnost soudu podle sídla správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Za „rozhodnutí v posledním stupni“ je zde přitom třeba považovat jakékoli rozhodnutí, tedy nejen rozhodnutí meritorní, ale i rozhodnutí procesní (např. o námitce podjatosti pověřené úřední osoby). |
| 7 As 21/2010 - 232 | 2. 7. 2010 | A | I. Podmínka stanovená v §97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, že rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, se vztahuje pouze na první v přezkumném řízení vydané rozhodnutí prvního stupně. II. Po zrušení prvního v přezkumném řízení vydaného rozhodnutí prvního stupně lze pokračovat v přezkumném řízení a vydat v něm, a to případně i opakovaně, další rozhodnutí prvního stupně bez ohledu na lhůtu stanovenou v §97 odst. 2 správního řádu z roku 2004. III. Správní orgán zastaví přezkumné řízení podle §97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, pouze pokud nebylo první rozhodnutí prvního stupně v přezkumném řízení vydáno ve lhůtě 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. |
| 7 As 27/2010 - 66 | 2. 7. 2010 | A | Kombinace služeb dopravy, ubytování a balíčku služeb cestovního ruchu smluvních partnerů v Jižní Africe (např. několikadenní safari) sestavená na individuální přání klienta je „zájezdem“ ve smyslu §1 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění účinném do 31. 7. 2006, byly-li balíčky služeb cestovního ruchu jihoafrických partnerů sestaveny dopředu, tj. nikoli až na individuální přání klienta, a jako takovéto klientům nabízeny. |
| 7 As 12/2010 - 65 | 2. 7. 2010 | B | Vysypání zeminy na letištní plochu vlastníkem této plochy, je-li vlastník plochy jedinou osobou oprávněnou ji z hlediska soukromoprávního užívat, je výkonem vlastnického práva, který nemůže být schválností, i když tím ztíží či znemožní užívat letištní plochu k přistávání letadel, zůstávají-li projevy či důsledky výkonu vlastnického práva omezeny na sféru vymezenou jeho rozsahem a obsahem. Postih vlastníka plochy za přestupek proti občanskému soužití podle §49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tedy zásadně v takovém případě nepřipadá v úvahu; postih za jiné veřejnoprávní delikty však podle okolností není vyloučen. |
| 8 Afs 44/2009 - 103 | 1. 7. 2010 | A | Přezkumné řízení podle §55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Nic na tom nemění skutečnost, že po vydání přezkoumávaného rozhodnutí daňový subjekt změnil své sídlo. Ustanovení §55b odst. 6 citovaného zákona je speciálním k obecné úpravě místní příslušnosti obsažené v §4 tohoto zákona. |
| 7 Afs 50/2010 - 60 | 1. 7. 2010 | A | I. Stanoví-li zákon o dani z přidané hodnoty, že základ daně je určen hodnotou „ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu bez daně“ (§14 odst. 7 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), není v kompetenci správního orgánu podle §31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, rozhodovat, který znalecký posudek je důkazem v daňovém řízení a který nikoliv. II. Má-li k téže otázce správce daně k dispozici dva rovnocenné, ale co do závěru odlišné znalecké posudky, nepřísluší mu, aby sám bez dalšího uvážil, který z nich použije pro rozhodná skutková zjištění a který nikoliv. Naopak je povinen odstranit jejich vzájemné rozpory a nesrovnalosti, a to především prostřednictvím výslechu znalce, popřípadě znalců obou. Nevedly-li by tyto výpovědi k ozřejmění vzešlých nejasností, bylo by namístě přistoupit k dalšímu znaleckému zkoumání nebo reviznímu znaleckému posouzení. |
| 4 Ads 83/2009 - 52 | 1. 7. 2010 | B | O nároku na starobní důchod (§21 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení) musí na prvém místě rozhodnout ta smluvní strana, která je k tomu zavázána podle čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.), tedy v případě stěžovatele strana slovenská. Česká smluvní strana pak rozhodne jen o případném dorovnání, přičemž může vycházet jen z těch podkladů, které má k dispozici a které jí též poskytla druhá smluvní strana. Aby mohla být vypočtena správná výše dorovnání, musí být nejdříve správně vypočtena výše důchodu tou smluvní stranou, která je podle smlouvy k jeho přiznání povinna. |
| 7 Afs 19/2010 - 129 | 1. 7. 2010 | B | Ve sdělení ručiteli podle §263 odst. 1 věty třetí zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění účinném do 30. 4. 2004, je celní dluh třeba vymezit tak, aby nemohl být co do rozhodných skutkových okolností a právních důvodů zaměněn s jiným dluhem a aby v dalším postupu při jeho případném vyměřování či vymáhání byly minimalizovány možné nejasnosti o důvodu a rozsahu ručení. Dostatečné určitosti sdělení však nemusí být na překážku, že sdělení neobsahuje určení konkrétní výše celního dluhu. |
| 4 Ads 2/2010 - 50 | 30. 6. 2010 | A | Paušální náhradu za výkon funkce přísedícího je třeba posuzovat jako funkční požitek v podobě odměny za výkon funkce ve státním orgánu ve smyslu §6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a tím tedy i za příjem podle §6 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.Pokud stěžovatel příslušnému orgánu sociálního zabezpečení písemně neohlašoval své příjmy v podobě paušálních náhrad za výkon funkce přísedícího, ačkoli byl v příslušných tiskopisech opakovaně upozorňován na povinnost ohlásit veškeré své příjmy, nelze tuto skutečnost hodnotit jinak než jako nesplnění jedné ze základních povinností příjemce dávek sociální péče ve smyslu §107 odst. 1 ve spojení s §106 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a to jako porušení ohlašovací povinnosti zaviněné, minimálně ve formě nedbalosti nevědomé (culpa levis). Stěžovatel v takovém případě nemohl být v dobré víře (bona fide), že mu dávka sociální péče náleží. |
| 6 Azs 16/2010 - 65 | 30. 6. 2010 | B | Sdělení Ministerstva vnitra ČR, že cizinec není podle §3a písm. a) bod 4. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, oprávněn učinit prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu, není rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ve smyslu §2 odst. 12 zákona o azylu, a příslušnost soudu k projednání žaloby proti tomuto rozhodnutí se proto neřídí §32 odst. 4 zákona o azylu, ale obecnou úpravou místní příslušnosti obsaženou v §7 odst. 2 s. ř. s. |
| 1 As 10/2010 - 47 | 30. 6. 2010 | B | Zřízením služby označované dosílka u provozovatele poštovních služeb nemůže účastník řízení (resp. jeho zástupce) dosáhnout shodné právní pozice, pokud jde o doručování dle správního řádu, jako podáním žádosti o doručování na adresu pro doručování (§19 odst. 3 správního řádu z roku 2004). |
| 4 Ads 19/2010 - 51 | 30. 6. 2010 | B | Přechodné ustanovení §215 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle kterého byl žalobce rozhodnutím služebního funkcionáře ke dni 1. 1. 2007 ustanoven na služební místo, ani žádné jiné ustanovení tohoto zákona nepřiznává služebnímu funkcionáři pravomoc rozhodnout bez dalšího o změně dosavadního místa služebního působiště příslušníka a „přesunout“ jej tak natrvalo do jiného místa služebního působiště s odvoláním na potřeby bezpečnostního sboru. |
| Vol 36/2010 - 27 | 29. 6. 2010 | A | V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta podle §87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, soud není oprávněn přezkoumávat, zda tento kandidát vůbec měl být uveden na podané kandidátní listině s ohledem na tvrzené nerespektování vnitřních pravidel tzv. primárních voleb kandidující politické strany. |
| 8 Afs 79/2009 - 131 | 28. 6. 2010 | B | Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány bez zjednodušeného průvodního dokladu pro pohyb výrobků podléhajících spotřební dani, které byly propuštěny pro domácí spotřebu v odesílajícím členském státě uvnitř EU, mohou celní orgány rozhodnout o jejich zajištění a následně příp. propadnutí, stejně jako o zajištění a propadnutí dopravního prostředku, kterým byly dopravovány [§30 odst. 1 a §42 odst. 1 písm. a), odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních]. |
| 2 As 66/2009 - 53 | 25. 6. 2010 | B | I. Zákonodárce neumožňuje postihovat disciplinární cestou soudce za jeho nezávisle učiněný a právně zdůvodněný verdikt jen proto, že se účastník řízení věcně a argumentačně s rozhodnutím soudu neztotožňuje. II. Stěžovatel nemá právní nárok na to, aby orgán státní správy soudu (případně Ministerstvo spravedlnosti) se stížností dle §164 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, naložil tak, jak stěžovatel požadoval, tedy ani na to, aby bylo s konkrétním soudcem zahájeno kárné řízení. Sdělení o způsobu vyřízení stížnosti (§173 citovaného zákona) nezasahuje do sféry veřejných subjektivních práv stěžovatele, a nejde tedy ani o rozhodnutí v materiálním smyslu; jeho soudní přezkum je proto vyloučen. |
| 7 As 24/2010 - 51 | 24. 6. 2010 | A | I. Reklama je „skrytá“ ve smyslu §2 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, šíří-li provozovatel televizního vysílání určité sdělení s vědomím, že má reklamní charakter. II. Vystupuje-li vrcholový sportovec v televizním vysílání (zde: při rozhovoru v televizním studiu o sportovní události, jíž se účastnil) v oblečení charakteristickém pro sport, který provozuje, či pro životní styl s daným sportem obecně spojovaný, nejde zpravidla o skrytou reklamu [ve smyslu §2 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy], i když určité prvky tohoto oblečení jsou nosiči reklamního sdělení. O skrytou reklamu by však mohlo jít, pokud by si sportovec takové oblečení, ač je jinak při sportovních akcích nebo příležitostech spojených s tímto sportem nebo s ním souvisejícím životním stylem nenosí, vzal s cílem adresovat prostřednictvím televizního vysílání skryté reklamní sdělení divákům. |
| 1 Afs 32/2010 - 86 | 24. 6. 2010 | A | Prokurista není oprávněn jednat za právnickou osobu před správcem daně podle §9 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V daňovém řízení může být prokurista toliko smluvním zástupcem právnické osoby, a to na základě plné moci jemu udělené podle §10 odst. 3 tohoto zákona. V zákonném vymezení prokury zmocnění zastupovat daňový subjekt podle §10 odst. 3 uvedeného zákona samo o sobě obsaženo není, neboť placení daní není právním úkonem týkajícím se provozu podniku, nýbrž právním úkonem vztahujícím se k podnikateli. |
| 6 Ads 133/2009 - 78 | 24. 6. 2010 | B | Soudy jsou podle čl. 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.) povinny při postupu vůči zdravotně postiženým, tedy i duševně nemocným, přihlížet k charakteru jejich postižení a toto přiměřeně kompenzovat ve svém přístupu k nim (zde: zvýšenou aktivitou soudu při zjišťování rozhodných skutečností). |
| 9 As 66/2009 - 46 | 24. 6. 2010 | B | Z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši (§68 odst. 3 správního řádu z roku 2004). |
| 6 Ads 170/2009 - 46 | 24. 6. 2010 | B | Účelem zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. je „ocenění účasti v odboji, resp. odškodnění za minulá příkoří a útrapy způsobené komunistickým režimem“ a odstranění některých křivd komunistického režimu; na tento příspěvek se tedy neuplatní právo Evropské unie a Listina základních práv Evropské unie a nespadal ani do rámce použití Smlouvy o založení Evropského společenství. |
| Vol 31/2010 - 7 | 22. 6. 2010 | A | Požadavku §93 odst. 2 s. ř. s. vyhovuje, je-li podání soudu zasláno v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, a není jej třeba doplňovat písemným podáním. |
| 1 Azs 12/2010 - 52 | 22. 6. 2010 | B | Pokud se krajský soud v napadeném rozsudku opomenul vyjádřit k důkazu provedenému při ústním jednání týkajícím se skutečností, ohledně nichž Nejvyšší správní soud v předcházejícím zrušujícím rozsudku vyjádřil závazný právní názor, že se jimi krajský soud vůbec nemá v řízení o žalobě zabývat, jinak by přezkoumával rozhodnutí žalovaného nad rozsah uplatněných žalobních bodů, nemůže mít takové pochybení krajského soudu vliv na rozhodnutí ve věci samé. |
| 1 Afs 85/2009 - 104 | 17. 6. 2010 | A | I. Porušil-li správce daně svoji povinnost zjistit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti co nejúplněji (§31 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správně daní a poplatků), spočívá rozhodnutí vydané v tomto řízení na podstatné vadě řízení. Tato vada je důvodem pro nařízení přezkoumání daňového rozhodnutí (§55b odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb.) a může být odstraněna zopakováním či doplněním dokazování v tomto řízení. II. V situaci, kdy je třeba v rámci přezkumného řízení (§55b odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správně daní a poplatků) prověřovat u daňového subjektu skutkové otázky za účelem odstranění podstatných vad předchozího řízení, je správce daně povinen provést daňovou kontrolu. To samozřejmě za podmínky, že tyto skutkové otázky nelze vyřešit na základě důkazů, které již jsou obsahem správního spisu. |
| 7 Afs 51/2010 - 121 | 17. 6. 2010 | A | I. Řízení o daňové povinnosti spolupracující manželky je samostatným řízením, které je odlišné od daňového řízení vedeného s jejím manželem – poplatníkem. Úkon učiněný vůči manželu – poplatníkovi, byť by i jinak byl obecně podřaditelný úkonu podle §47 odst. 2 věty prvé zákona o správě daní a poplatků, není úkonem učiněným v daňovém řízení spolupracující manželky, která není ani jeho adresátem; takový úkon proto nezakládá běh nové lhůty k vyměření daně u spolupracující manželky. II. Přestože „spolupracující manželce“ vzniká daňová povinnost podle §13 zákona o daních z příjmů rozdělením příjmů a výdajů manžela – poplatníka, stíhá i tuto spolupracující osobu důkazní břemeno. Nebyla-li proto spolupracující manželka vyzvána (vedle manžela – poplatníka), k prokázání rozhodných skutečností, neobstojí závěr, že neunesla důkazní břemeno, které na ní vázlo v jejím daňovém řízení. |
| 1 As 28/2010 - 86 | 17. 6. 2010 | A | I. Informace, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost (§19 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), lze poskytnout pouze tehdy, jestliže tomu nebrání některý z důvodů odepření informací (např. ochrana utajovaných informací, ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů, další omezení dle §11 téhož zákona). II. Ustanovení §80 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nepředstavuje zvláštní důvod pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, nýbrž pouze zaručuje uchazečům o veřejnou zakázku okamžitý přístup k úplnému znění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. |
| 7 As 16/2010 - 64 | 17. 6. 2010 | A | Směrnice (zde směrnice Rady 89/552/EHS) nemůže mít nepřímý účinek takové povahy, aby jejím výkladem byly rozšiřovány nebo dokonce nově vytvářeny skutkové podstaty či jinak zpřísňovány podmínky odpovědnosti jednotlivce za veřejnoprávní delikty stanovené vnitrostátním právem členského státu, mající povahu „trestního obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), jak tomuto pojmu rozumí judikatura Evropského soudu pro lidská práva. |
| 1 Afs 42/2010 - 52 | 17. 6. 2010 | B | I. Vzájemná kombinace rozhodovacích modalit odvolacího orgánu dle §50 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je vyloučena. Odvolací orgán tak nemůže současně zamítnout odvolání a změnit odvoláním napadené rozhodnutí (platební výměr). II. Při změně odvoláním napadeného rozhodnutí závisí vyjádření výroku rozhodnutí o odvolání vždy na konkrétních okolnostech a vhodnosti vybraného řešení. Z formulace výroku však musí být jednoznačně zřejmé, jak se rozhodnutí mění a že bylo přezkoumáno v rozsahu požadovaném zákonem (§50 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). |
| 7 Afs 48/2010 - 65 | 17. 6. 2010 | B | Je-li třeba doručovat písemnost (rozhodnutí) v daňovém řízení současně příjemci i jeho zástupci, je okamžikem jejího oznámení ve smyslu §72 odst. 1 s. ř. s. až okamžik, kdy je doručena poslednímu z nich. |
| 1 Afs 22/2010 - 44 | 17. 6. 2010 | B | Jestliže se daňový dlužník ocitl v úpadku, je zřejmé, že vymáhání nedoplatku by bylo v takovém případě „prokazatelně bezvýsledné“ (§57a odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), a proto správce daně může vydat výzvu ručiteli podle §57a odst. 1 citovaného zákona. |
| 3 Ao 3/2010 - 48 | 17. 6. 2010 | B | Došlo-li změnou části územního plánu jako opatření obecné povahy ke změně funkčního využití pozemku z izolační zeleně na rekreační zeleň, vlastník pozemku nemůže být touto změnou dotčen na svých právech. Návrh na zrušení části územního plánu (§101a s. ř. s.) je tedy třeba odmítnout proto, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. |
| 6 Ads 155/2009 - 42 | 16. 6. 2010 | A | Účelem příplatku k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, je odstranění křivd komunistického režimu, satisfakce obětí a účastníků odporu proti komunistickému režimu; na tento příplatek se tedy neuplatní právo Evropské unie a Listina základních práv Evropské unie a nespadal ani do rámce použití Smlouvy o založení Evropského společenství. |
| 9 Afs 2/2010 - 243 | 16. 6. 2010 | B | Nárok na odpočet daně (§72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; §19 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty) je právem souvisejícím s uplatněním daně na vstupu. Nejedná se o právo procesní, ale o právo zasahující do hmotněprávní pozice daňového subjektu. Vzniká okamžikem vzniku daňové povinnosti z odpočitatelné daně, na posouzení zákonných podmínek pro jeho uplatnění se vztahují právní předpisy účinné v okamžiku jeho vzniku. |
| 2 As 41/2009 - 62 | 16. 6. 2010 | B | Narozdíl od řidičského oprávnění (§80 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu) je řidičský průkaz (§103 tohoto zákona) toliko osvědčením, kterým se prokazuje existence řidičského oprávnění a jeho rozsah. S výjimkou případů, kdy je řidičský průkaz vydán v řízení o žádosti o udělení řidičského oprávnění (§129 odst. 1 téhož zákona), jde o „prosté osvědčení“ ve smyslu části čtvrté správního řádu z roku 2004. |
| 4 Ads 151/2009 - 171 | 15. 6. 2010 | B | Krajský soud zruší napadené rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu, pakliže toto rozhodnutí bylo vydáno, aniž by předtím bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o odnětí plného invalidního důchodu, a to pro rozpor s §56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, podle něhož zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme, nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, jakož i pro porušení §58 téhož zákona, podle něhož jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. |
| Nao 46/2010 - 78 | 11. 6. 2010 | A | I. Podjatost soudců (§8 odst. 1 s. ř. s.) ve vztahu ke správním orgánům, resp. k osobám za ně jednajícím, je nutno vykládat restriktivněji, než je tomu u ostatních účastníků řízení. II. Ze samotného spoluautorství odborné publikace nelze dovozovat podjatost soudce (§8 odst. 1 s. ř. s.) ve vztahu k účastníkům řízení, resp. k jejich zástupcům, kteří se na této publikaci také podíleli. |
| 7 As 33/2010 - 99 | 9. 6. 2010 | A | Opatření vydané podle §5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (opatření vydané inspektorem na základě výsledků provedené kontroly), je rozhodnutím, ve vztahu k němuž se subsidiárně použije správní řád. Stanoví-li §5 odst. 2 tohoto zákona, že opatření oznámí inspektor kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam, aniž by zákon stanovil jeho obsahové náležitosti, je nezbytné, aby záznam splňoval náležitosti obsažené v §67 odst. 2 a §68 odst. 3 správního řádu z roku 2004. |