| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 8 Afs 41/2010 - 144 | 21. 4. 2011 | A | Jestliže obec, která byla registrována jako plátce daně z přidané hodnoty, uskutečňovala úplatné převody movitých věcí nikoli „při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy“ ve smyslu §5 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ale jako subjekt soukromoprávních vztahů, byla u těchto prodejů povinna uplatnit daň na výstupu, bez ohledu na to, zda se jednalo o transakce se opakující či jednorázové. |
| Konf 4/2011 - 12 | 20. 4. 2011 | A | Umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou §2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu. |
| 6 Ads 149/2010 - 93 | 20. 4. 2011 | B | V případě neplatného rozvázání pracovního poměru podle §61 odst. 1 zákoníku práce z roku 1965 ve znění účinném do 31. 12. 2006 se zúčtování náhrady mzdy do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely stanovení výše dávky nemocenského pojištění řídí stejnými principy jako u pojištění důchodového. Náhrada mzdy vyplacená zaměstnanci až v souvislosti s rozhodnutím soudu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru je tedy příjmem započitatelným do vyměřovacího základu, který lze rozpočítat na jednotlivé kalendářní měsíce a roky po dobu neplatného rozvázání pracovního poměru. |
| 8 Afs 24/2010 - 70 | 18. 4. 2011 | B | Nejde o nepředvídatelnou změnu výkladu celního sazebníku či metodiky celní správy, pokud celní úřad změnil sazební zařazení zboží v důsledku použití přesnějších laboratorních metod. Nic na tom nemění skutečnost, že na podkladě předchozích údajů o jeho složení byla celnímu deklarantovi vystavena závazná informace o celním zařazení zboží. |
| 2 Afs 20/2011 - 77 | 15. 4. 2011 | A | Časový test způsobující osvobození od daně, který je obsažený v §4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se vztahuje též na případy, kdy doba mezi nabytím a prodejem bytu přesahující 5 let v sobě zahrnuje i dobu, po kterou prodejce nebyl vlastníkem tohoto bytu, nýbrž byl jeho nájemcem na základě smlouvy o užívání družstevního bytu. |
| 2 As 12/2010 - 105 | 15. 4. 2011 | B | Pro územní řízení zahájená před 1. 1. 2007 a do tohoto data neskončená je při posuzování odstupových vzdáleností staveb rodinných domů nutno aplikovat §25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. |
| 2 Afs 82/2010 - 56 | 15. 4. 2011 | B | Rozhodnutí správce daně o povolení splátek nebo o posečkání daně je úkonem směřujícím k vybrání nedoplatku daně, a tedy přerušujícím lhůtu podle §70 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 9 As 5/2011 - 171 | 14. 4. 2011 | B | Jsou-li v souvislosti s řízením o umístění stavby (bytová nástavba) vedena další akcesorická řízení (např. umístění parkovacích stání), nelze bez dalších důvodů označit za nezákonné, pokud stavební úřad vede tato řízení odděleně. |
| 1 As 95/2010 - 240 | 13. 4. 2011 | A | I. Správní soudy postupují ode dne účinnosti zákona č. 61/2006 Sb. podle §16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. i ve věcech, v nichž byla žádost o informace podána přede dnem účinnosti zákona č. 61/2006 Sb. II. Soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti ve smyslu §16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, i částečně, nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí jen některé z více požadovaných informací. Současně povinnému subjektu nařídí tuto informaci poskytnout. III. Soud musí nařídit poskytnutí požadované informace podle §16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinnému subjektu. Nařídil-li soud poskytnutí informace jinému subjektu (zde odvolacímu orgánu), uložil povinnost v rozporu se zákonem. |
| 4 Aps 3/2011 - 58 | 13. 4. 2011 | A | V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s. je za použití analogie podle §69 s. ř. s. žalovaným přímo ze zákona také správní orgán, na nějž přešla působnost správního orgánu, který podle žalobního tvrzení nezákonný zásah provedl. |
| 4 Ads 163/2009 - 70 | 13. 4. 2011 | A | Dávky důchodového pojištění, které již byly vyplaceny v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními, nelze zpětně vymáhat. Snížení či odnětí důchodu, jakož i zastavení jeho výplaty [§56 odst. 1 písm. a) či c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] lze ze zákona provádět zásadně toliko do budoucna, s výjimkou případů, kdy tyto dávky byly vyplaceny neprávem v důsledku zaviněného porušení povinností ze strany příjemce dávky (§118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Podle §118a odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení lze přeplatek vymáhat za splnění výše uvedených předpokladů výhradně po příjemci dávky (či zvláštním příjemci dávky podle §118 odst. 1 téhož zákona), a nikoliv po jiné osobě (zde osobě s dispozičním právem k účtu zemřelého příjemce). |
| 1 As 33/2011 - 58 | 12. 4. 2011 | A | I. Správní orgán nemusí uvádět zdroj, z něhož se dozvěděl o existenci obecně známé skutečnosti. Naproti tomu musí uvést, ze které jeho konkrétní úřední činnosti či postupu jsou mu známé tzv. úřední skutečnosti (§50 odst. 1 správního řádu z roku 2004). II. Pokud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování, ať již tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat, znemožní tak správnímu soudu úkol vycházet při přezkumu rozhodnutí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.). Je proto nezbytné, aby důkazy z internetu, které správní orgán nashromáždí, byly přezkoumatelně označeny datem svého pořízení. |
| 8 As 8/2010 - 94 | 12. 4. 2011 | B | Soudnímu dvoru se na základě čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie předkládají tyto předběžné otázky:1. Je možno pojem „obvyklý věk pro odchod do důchodu“ v okamžiku převodu zemědělského podniku dle čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení, vykládat jako „věk potřebný pro nárok na starobní důchod“ u konkrétního žadatele podle vnitrostátní právní úpravy?2. V případě kladné odpovědi na první otázku, je v souladu s právem a obecnými zásadami práva Evropské unie přípustné, aby „obvyklý věk pro odchod do důchodu“ v okamžiku převodu zemědělského podniku byl u jednotlivých žadatelů stanoven rozdílně v závislosti na jejich pohlaví a počtu vychovaných dětí?3. V případě záporné odpovědi na první otázku, jaká kritéria by měl národní soud vzít v úvahu při výkladu pojmu „obvyklý věk pro odchod do důchodu“ v okamžiku převodu zemědělského podniku dle čl. 11 nařízení ... |
| 12 Ksz 8/2010 - 81 | 12. 4. 2011 | B | Skutek spočívající v nečinnosti okresního státního zástupce (§24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) v souvislosti s rozhovorem starosty města není kárným proviněním, pokud se v řízení nepodaří prokázat rozhodné skutkové okolnosti rozhovoru (jeho přesný obsah). |
| 2 Ans 8/2010 - 68 | 11. 4. 2011 | B | I. Žadatelé o poskytnutí informace týkající se výkonu "správní agendy" prezidenta republiky se mohou se svými žádostmi o poskytnutí informace obracet jak na Kancelář prezidenta, tak i na prezidenta samotného, který v těchto případech (kdy nevystupuje v pozici ústavního činitele) je povinnou osobou ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. II. I žádosti o poskytnutí informace směřující přímo k prezidentovi republiky vyřizuje Kancelář prezidenta republiky, jakožto jeho servisní orgán, neboť jde o úkol nezbytný k zabezpečení jeho činnosti, který však prezident nemusí nutně vykonávat osobně. |
| 5 As 79/2010 - 60 | 8. 4. 2011 | B | O žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků může podle §36 odst. 3 s. ř. s. rozhodnout předseda senátu, a to bez ohledu na to, zda je žádosti vyhověno, nebo je žádost zamítnuta. |
| 3 Ans 38/2010 - 122 | 7. 4. 2011 | A | Jestliže je odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podáno osobou, která tvrdí, že s ní mělo být jednáno jako s účastníkem správního řízení a že je tzv. opomenutým účastníkem, je správní orgán povinen o takovém odvolání vydat rozhodnutí i v případě, že odvolání vyhodnotí jako nepřípustné (§92 správního řádu z roku 2004). Pokud správní orgán vyřídí takové odvolání pouhým neformálním přípisem, jedná se o nečinnost ve smyslu §80 správního řádu z roku 2004 a §79 s. ř. s. |
| 5 As 7/2011 - 48 | 7. 4. 2011 | A | Podle §50 odst. 3 věty druhé správního řádu z roku 2004 v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena; toto ustanovení je tak ve vztahu k §82 odst. 4 téhož zákona lex specialis.Má-li správní orgán povinnost zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena i bez návrhu (z logiky věci bez návrhu toho, komu má být povinnost uložena), nemůže se správní orgán ohledně návrhů takové osoby na provedení dalších důkazů současně dovolávat §82 odst. 4 správního řádu (zásady koncentrace řízení).Ustanovení §82 odst. 4 správního řádu na řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, nedopadá. |
| 1 As 24/2011 - 79 | 7. 4. 2011 | B | Pro rozhodování správního orgánu v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení (srov. §96 odst. 2, §90 odst. 4 nebo §82 odst. 4 správního řádu z roku 2004). |
| 3 Ads 20/2011 - 64 | 7. 4. 2011 | B | Zemře-li žalobce v řízení o žalobě proti rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči, nemá právního nástupce podle §107 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. V takovém případě soud žalobu odmítne pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. |
| 5 Afs 88/2010 - 51 | 7. 4. 2011 | B | I. Za dědice (právního nástupce) lze považovat jen toho, komu bylo rozhodnutím soudu dědictví potvrzeno nebo kdo se stane nabyvatelem poměrné části dědictví, popřípadě určité hodnoty ze zůstavitelem zanechaného majetku. Do té doby je možno osobu ucházející se o dědictví považovat jen za domnělého dědice, který ještě není nositelem práv a povinností spadajících do dědictví, ale který se jím stane až na základě výsledku řízení o dědictví. Teprve tehdy lze tomuto právnímu nástupci daň platebním výměrem vyměřit (§46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a poté vymáhat (§73 téhož zákona). II. Není-li dosud znám právní nástupce, neboť dědické řízení dosud nebylo skončeno, je správce daně povinen postupovat dle §40 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a ustanovit pro řízení (podání daňového přiznání) zmocněnce. Správce daně si však nemůže učinit v rámci §28 citovaného zákona úsudek o tom, kdo je právním nástupcem (dědicem) daňového subjektu a bez dalšího i ... |
| 2 As 84/2010 - 128 | 7. 4. 2011 | B | K omezení vlastnického práva účelovou komunikací podle §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je nezbytný souhlas vlastníků pozemků a musí být dána nezbytná komunikační potřeba. |
| 7 Azs 4/2011 - 55 | 7. 4. 2011 | B | Ustanovení §20 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění do 31. 12. 2010 nevylučuje možnost zastoupení účastníka řízení v řízení o udělení mezinárodní ochrany na základě plné moci udělené ústně do protokolu dle §33 a násl. správního řádu z roku 2004. |
| 1 Afs 106/2010 - 95 | 6. 4. 2011 | A | Úkony finančního ředitelství učiněné v průběhu finanční revize (§1 odst. 4 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění účinném do 31. 12. 1999) nejsou způsobilé přerušit běh prekluzivní lhůty ve smyslu §47 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. |
| 6 Ads 122/2010 - 178 | 6. 4. 2011 | B | Skutečnost, že dluh na pojistném byl žadatelkou o invalidní důchod uhrazen až po vydání napadeného rozsudku, nemůže být důvodem pro zrušení rozsudku krajského soudu, který při přezkoumání rozhodnutí správního orgánu vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.). |
| 7 As 20/2011 - 95 | 6. 4. 2011 | B | Jelikož je upozornění podle §59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neformálním úkonem správního orgánu mimo správní řízení, nemá v době jeho faktického provedení bezprostřední vazbu na žádné konkrétní správní řízení. Nemůže být tudíž spojeno s uložením povinnosti nahradit náklady řízení paušální částkou podle §79 odst. 5 správního řádu z roku 2004. |
| 1 Afs 19/2011 - 64 | 6. 4. 2011 | B | Ustanovení §41 s. ř. s. se ve vztahu k promlčecím lhůtám (§70 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) ve věcech daní neuplatní. |
| 1 As 23/2011 - 53 | 6. 4. 2011 | B | Při rozhodování o poskytnutí dotace skupině výrobců k podpoře jejich činnosti podle nařízení vlády č. 655/2004 Sb. správní orgán nepostupuje „automaticky“ a nepřiřkne dotaci každému subjektu, který se programu účastní, ale posuzuje splnění podmínek stanovených v §5 uvedeného nařízení vlády. V rámci posuzování těchto podmínek je oprávněn (nově) hodnotit také otázku, zda žadatel o dotaci představuje „skupinu výrobců“. |
| 8 As 37/2010 - 78 | 31. 3. 2011 | A | I. Maximální doba studia dle čl. 4 odst. 13 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy a čl. 4 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Právnické fakulty je objektivní lhůtou, ve které student musí splnit své studijní povinnosti. Do této lhůty se počítá i doba přerušení studia. II. Byť by byly zdravotní důvody legitimním důvodem pro přerušení studia a je třeba je respektovat, vždy musí být na přerušení studia nahlíženo jako na dobrodiní poskytované vysokou školou v případech, kdy není možné řádně plnit studijní povinnosti. III. Je třeba odlišovat zápis na univerzitu resp. na fakultu a zápis do příslušného úseku studia. Není proto vyloučeno, aby student, který dosud nesplnil předepsané studijní povinnosti, byl znovu zapsán do prvního ročníku. To však neznamená, že mu znovu počíná plynout objektivní maximální lhůta pro trvání studia. |
| 8 Afs 35/2010 - 106 | 31. 3. 2011 | A | V případě účtování na dohadný účet pasivní je třeba zachovat princip, že účtováno je pouze o plnění, které se reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. Pokud přiznání ročních odměn automaticky nevyplývalo pouze z odvedení práce ve zdaňovacím období, ale též z hospodářského výsledku, záviselo na návrhu a schválení roční odměny nadřízenými a konečně na schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem daňového subjektu, nebylo možné o těchto odměnách účtovat ve zdaňovacím období, za které tato složka mzdy náleží. |
| 9 Afs 81/2010 - 180 | 31. 3. 2011 | A | I. Daňovou účinnost fakticky vynaloženého nákladu, jakož i zdanitelnost dosažených příjmů, nelze opírat pouze o soukromoprávní hodnocení platnosti smlouvy. Za příjmy z pronájmu nebytových prostor podle §9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze pro daňové účely považovat veškeré příjmy, které byly za užívání nebytových prostor obdrženy, pokud objektivně mohly být přijaty jako protihodnota za užívání či oprávnění užívat předmětné prostory. II. Pokud daňové subjekty, které na základě absolutně neplatné nájemní smlouvy na jedné straně dosáhly příjmů, jež lze pro daňové účely podřadit pod příjmy z pronájmu, a na druhé straně uplatnily daňově uznatelné náklady, nereflektují na soukromoprávní důsledky neplatnosti smlouvy, tj. jednají tak, jako by tato smlouva byla bezvadná, pak neplatnost smlouvy nemá na zdanitelnost dosažených příjmů a daňovou uznatelnost uplatněných nákladů žádný vliv. |
| 8 As 4/2011 - 334 | 31. 3. 2011 | B | V rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu (§8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky) katastrální úřady nemohou odstraňovat spory týkající se vlastnického práva. |
| 8 As 10/2011 - 47 | 31. 3. 2011 | B | Pravidla počítání času upravená v §40 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004 se užijí i při náhradním doručení písemnosti. |
| 4 Ads 135/2010 - 58 | 31. 3. 2011 | B | Za situace, kdy se nezletilý syn stěžovatelky nachází v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež ve smyslu §7 odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nemá stěžovatelka s ohledem na §20 odst. 1 citovaného zákona nárok na sociální příplatek, byť s umístěním dítěte do tohoto zařízení nesouhlasila. |
| 3 Ads 138/2010 - 43 | 31. 3. 2011 | B | Jestliže společně posuzovaná osoba v řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi odmítá sdělit či poskytnout žadateli o dávku, resp. jejímu příjemci, rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí o dávce (konkrétně údaje o svých příjmových, sociálních a majetkových poměrech) a žadatel byl orgánem pomoci v hmotné nouzi k osvědčení těchto skutečností vyzván, je žadatel (resp. příjemce dávky) povinen o této okolnosti informovat v zákonné osmidenní či delší stanovené lhůtě orgán pomoci v hmotné nouzi [§49 odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi]. Nesplní-li tuto povinnost, může být řízení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi zastaveno v důsledku neodstranění podstatných vad žádosti, které brání v pokračování v řízení [§66 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004]. |
| 9 Afs 71/2010 - 58 | 31. 3. 2011 | B | Posouzení, zda budou se žádostí o prodloužení lhůty pro některý úkon v daňovém řízení, která následuje po doručení zamítavého rozhodnutí o předchozí žádosti o prodloužení lhůty pro shodný úkon, spojeny účinky uvedené ve větě druhé §14 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je nutno činit vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Uvedené účinky spojené se žádostí nenastoupí, pokud žádost sledovala obstrukční cíle vůči daňovému řízení. |
| 8 As 1/2011 - 69 | 31. 3. 2011 | B | Povinnost žadatele o vízum podat žádost o vízum k pobytu nad devadesát dnů osobně na zastupitelském úřadu (§53 odst. 1 a §170 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) vylučuje možnou aplikaci §12 správního řádu z roku 2004. |
| 4 Azs 60/2007 - 136 | 31. 3. 2011 | B | Důkazní standard „důvodné podezření“ v úpravě vylučujících klauzulí podle §15 a §15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je nižší než důkazní standard v trestních věcech. K naplnění „důvodného podezření“ musí být k dispozici jasné, přesvědčivé a věrohodné důkazy, v judikatuře některých států označované jako silné důkazy, a nikoliv pouhé domněnky. Půjde například o přiznání žadatele o udělení mezinárodní ochrany, svědectví jiných osob (pokud vyjádření žadatele nebyla věrohodná), není však nutné, aby byl žadatel odsouzen či obviněn z vážného trestného činu. Pouhá žádost o extradici sama o sobě důvodné podezření nezakládá. Důvodné podezření není dáno ani pouhou skutečností, že proti žadateli probíhá v jeho domovské zemi trestní stíhání. |
| 1 As 102/2010 - 80 | 30. 3. 2011 | A | Rozhodnutí Rady Českého rozhlasu o odvolání generálního ředitele z funkce podle §9 odst. 6 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, je úkonem pracovněprávním. K jeho přezkumu je dána pravomoc soudům v občanském soudním řízení podle §7 o. s. ř. |
| 1 As 21/2011 - 52 | 30. 3. 2011 | A | I. Pro splnění povinnosti vyplývající z §10 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nestačí znát jen okruh pravděpodobných řidičů, nýbrž je třeba vědět, které konkrétní osobě bylo přikázáno nebo svěřeno řízení vozidla, resp. komu bylo umožněno vozidlo řídit. II. Neví-li provozovatel vozidla, komu svěřil nebo přikázal řízení vozidla [§10 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu], nemůže věrohodně tvrdit, že tímto řidičem byla osoba jemu blízká. III. Součástí objektivní stránky jiného správního deliktu podle §125 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není jednání pachatele spočívající v nesdělení údajů potřebných k určení totožnosti řidiče vozidla. Pachatel je trestán pouze za nevědomost o totožnosti řidiče vozidla. IV. Skutečnost, že zástupce zastupoval žalobce již ve správním řízení, nemá sama o sobě vliv na nárok tohoto zástupce na mimosmluvní odměnu za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení pře ... |
| 1 Ao 1/2011 - 49 | 30. 3. 2011 | A | Rámcový vzdělávací program vydaný podle §4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je tzv. vnitřním předpisem, nikoliv opatřením obecné povahy. |
| Konf 71/2010 - 12 | 30. 3. 2011 | B | Podmínky pro příslušnost Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat spor dle §129 odst. 1 věty druhé zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nejsou splněny, je-li předmětem sporu nárok ručitele vůči dlužníku podle §308 obchodního zákoníku či §550 občanského zákoníku, třebaže ručitel splnil povinnost zaplatit cenu za veřejnou službu elektronických komunikací za dlužníka věřiteli (poskytovateli služby elektronických komunikací); právní vztah mezi ručitelem a dlužníkem je vztahem soukromoprávním, o němž přísluší rozhodnout soudu. |
| 6 Azs 40/2010 - 70 | 29. 3. 2011 | A | I. Při posuzování důvodů pro vyloučení z doplňkové ochrany podle §15a odst. 1 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze za činy v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů považovat (a) činy, ohledně nichž je konsensus v mezinárodním právu, že jsou dostatečně závažným a trvajícím porušováním lidských práv, aby bylo možné je označit za pronásledování; nebo (b) činy výslovně označené orgány OSN za rozporné se zásadami a cíli OSN. II. Na činech v rozporu se zásadami a cíli OSN se žadatel mohl podílet nejen tím, že je spáchal sám, ale také tím, že se na jejich spáchání účastnil podle §15a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. III. Míru odpovědnosti žadatele o mezinárodní ochranu, který donášel informace na své spolupracovníky státním orgánům, je nutno zkoumat individuálně podle jeho znalostí o tom, k čemu budou předané informace použity a podle jeho úmyslu způsobit předáním informací činy v rozporu se zásadami a cíli OSN. |
| 2 As 21/2011 - 166 | 25. 3. 2011 | A | I. Povinná mlčenlivost advokátů (§21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) je sama o sobě nevylučuje z působnosti zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Pokud jsou obsahem tiskového prohlášení osobní údaje, které (1) byly dostupné i z jiných zdrojů než z databáze, kterou advokát disponoval, (2) nepožívají zvláštní způsob ochrany a (3) důvod jejich zveřejnění není samoúčelný, nýbrž spočívá výhradně v reakci na mediální zpochybnění korektnosti, případně dokonce zákonnosti činnosti advokáta a jeho klienta, nedochází ke zpracovávání osobních údajů způsobem, který neodpovídá stanovenému účelu ve smyslu §45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. |
| 2 As 102/2010 - 100 | 25. 3. 2011 | B | Žadatelem v řízení o dělení pozemku dle §82 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je vlastník pozemku, který má být rozdělen; nikoliv bez dalšího vlastníci pozemků sousedních. |
| 5 Afs 20/2010 - 353 | 24. 3. 2011 | A | I. Dobíjecí kupóny služby Oskarta nejsou samostatným produktem, nemohou tedy existovat bez služeb poskytovaných stěžovatelem (poskytovatelem telekomunikačních služeb). Představují pouze prostředek platby za služby, které samy tvoří produkt relevantního trhu (ve smyslu §2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže). Poptávka po dobíjecích kupónech není fakticky poptávka po „dobíjecích kupónech“, ale poptávka po službách stěžovatele, které je možné po dobití pomocí kupónu využívat. Dobíjecí kupón a poskytovaná služba jsou neoddělitelně spojeny a objektivně tvoří jeden celek a jejich umělé oddělení není možné. II. Dobíjecí kupóny představují balíček předplacených služeb mobilního operátora (prepaid balíček), jsou považovány za druh telekomunikační činnosti (§13 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích), resp. součást telekomunikačních služeb (vedle postpaid služeb). III. Konečný spotřebitel si prostřednictvím distributorů nekupuje „dobíjecí kupón“, ale nakupuje ... |
| 9 As 73/2010 - 138 | 24. 3. 2011 | B | I. Napadá-li žalobce kasační stížností, že rozhodnutí správního orgánu nemělo být toliko zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí, ale že měla být vyslovena jeho nicotnost, směřuje takový stížní bod proti výroku rozsudku krajského soudu, nikoli jen proti jeho důvodům (§76 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost založená na takovém stížním bodě je proto přípustná. II. Ačkoli §54 odst. 6 s. ř. s. nezakládá výslovně závaznost rozsudku správního soudu pro účastníky správního řízení, kteří nepodali proti napadenému správnímu rozhodnutí žalobu či neuplatnili práva osob zúčastněných na řízení, je takový rozsudek závazný pro všechny orgány veřejné moci. Tato vázanost orgánů veřejné moci pak má logicky i dopad (byť nepřímý) na účastníky správního řízení, v němž bylo zrušené rozhodnutí vydáno. III. Shromáždění vlastníků bytů jako nejvyšší orgán společenství vlastníků (§9 odst. 8 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) je oprávněno k rozhodování jen o těch věce ... |
| 1 Afs 101/2010 - 83 | 23. 3. 2011 | A | I. Integrovaný sazebník Evropských společenství Taric (Tarif Intégré Communautaire) nemá podobu právního předpisu, není publikován v Úředním věstníku, a proto nemůže být právně závazný; jeho obsahem jsou však informace o obchodních opatřeních obsažených v jiných předpisech Společenství (Unie), které jsou právně závazné. II. Užije-li deklarant v celním řízení určitý kód Taric, je celní orgán oprávněn předpokládat, že tím odkazuje na konkrétní zboží a konkrétní obchodní opatření, s nimiž je příslušný kód Taric svázán. Shodně je třeba nahlížet na užití kódu Taric celním orgánem ve správním rozhodnutí. III. Pro uložení antidumpingového cla podle čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 954/2006 je rozhodující dovoz výrobků definovaných v tomto článku. Kódy Taric (případně doplňkové kódy Taric) obsažené v tomto nařízení samy o sobě uložení konečného antidumpingového cla nezakládají, nýbrž slouží pouze jako stručná identifikace dovozů, na něž čl. 1 citovaného nařízení dopadá. |
| 4 Aps 3/2010 - 354 | 23. 3. 2011 | B | I. Je-li zrušeno rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitosti, nastává právní mocí zrušujícího rozhodnutí stav, kdy listina, na základě níž byl údaj o právním vztahu k nemovitosti evidován, neexistuje, a pro zápis údajů provedených původním záznamem tak chybí zákonný podklad. Do katastru nemovitostí proto musí být opětovně zapsán původní vlastník a evidován právní vztah k nemovitosti, který zde byl před pravomocným rozhodnutím o určení vlastnictví. II. Katastrální úřady jsou vázány rozsudkem, jímž Nejvyšší soud zrušil pravomocná rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitosti. Takový rozsudek je listinou, na základě níž jsou katastrální úřady povinny provést záznam v katastru nemovitostí podle §7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem; institut opravy chyb v katastrálním operátu (§8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky) k opětovnému zápisu původního vlastníka užít nelze. |
| 5 Afs 35/2009 - 265 | 22. 3. 2011 | A | Daňového dlužníka lze vyrozumět o předpisu penále nejpozději ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání nedoplatku, jenž je základem pro určení penále (§63 odst. 4 věta třetí část věty za středníkem zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006 ve spojení s §70 odst. 1 téhož zákona). Tato lhůta začne plynout od data původní splatnosti daně. Skutečnost, kdy byl vyměřen samotný tento nedoplatek, je pro určení počátku běhu uvedené lhůty nerozhodná. |