| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 1 Afs 48/2012 - 39 | 14. 6. 2012 | A | I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nerozšířil vynětí z nároku na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu obsažené v právní úpravě, která byla platná v době vstupu České republiky do Evropské unie, a §75 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. proto neodporuje požadavkům stanoveným čl. 17 odst. 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. II. Jak předcházející úprava (§19 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), tak úprava účinná od 1. 5. 2004 ze zásady nároku na odpočet vyjímaly toliko daň při pořízení osobního automobilu (a to i formou finančního pronájmu) a při technickém zhodnocení osobního automobilu, a to pouze za podmínky, že takový osobní automobil nebyl pořízen za účelem jeho dalšího prodeje (a to i formou finančního pronájmu) či vývozu. Ve všech ostatních případech bylo možno nárok na odpočet daně na vstupu uplatni ... |
| 6 Azs 4/2012 - 67 | 14. 6. 2012 | B | Správní orgán i soudy jsou povinny posuzovat, zda v případě žadatele o mezinárodní ochranu nebyly naplněny azylové důvody (tedy zda žadatel nebyl pronásledován či nemá odůvodněný strach z pronásledování) ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, i v situaci, kdy v zemi svého původu čelil sérii ústrků, které samostatně nedosahovaly takové intenzity či systematičnosti, aby je bylo možno považovat za azylově relevantní, avšak které požadované intenzity mohou dosahovat teprve ve svém souhrnu (tzv. pronásledování na kumulativním základě). |
| 4 Ads 71/2009 - 82 | 14. 6. 2012 | B | Jestliže žalobkyni nebyl přiznán ani částečný invalidní důchod ze slovenského systému důchodového pojištění, přičemž v České republice byla uznána částečně invalidní podle §44 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 17. 4. 1997 (od tohoto data dílčí částečný invalidní důchod pobírá), musel ve světle judikatury Ústavního soudu nést všechny náklady na hmotné zabezpečení při její invaliditě český nositel pojištění a při stanovení výše jejího částečného invalidního důchodu musel zohlednit i dobu pojištění získanou do 31. 12. 1992. |
| 4 Ads 58/2012 - 44 | 14. 6. 2012 | B | Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se v souladu s §19 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení), a nikoliv matce dítěte. |
| 1 As 55/2012 - 32 | 14. 6. 2012 | B | I. Ustanovení §46 odst. 1 správního řádu z roku 2004, podle něhož oznámení o zahájení řízení z moci úřední musí mj. obsahovat jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, vylučuje souběžnou aplikaci §15 odst. 4 téhož zákona, podle něhož se o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, provede záznam do spisu. Pokud tedy v případě řízení zahájeného z moci úřední nebyl proveden záznam do spisu podle §15 odst. 4 citovaného zákona, nejde o vadu řízení. II. Správní orgán může pokračovat v řízení již po (nepravomocném) rozhodnutí o námitce podjatosti podle §14 správního řádu z roku 2004, byť samozřejmě nese riziko, že odvolací orgán bude mít na námitku podjatosti jiný názor. |
| 1 As 51/2012 - 242 | 12. 6. 2012 | A | I. Řízení o odvolání vedoucího státního zástupce nelze ztotožnit s deliktním či kárným řízením, které je primárně konstruováno na principu zaviněného naplnění zákonem definovaných znaků skutkové podstaty kárného provinění, svou povahou však ani nepředstavuje běžné správní řízení. Při nemožnosti přesnějšího „typového“ označení lze uzavřít, že jde o řízení sui generis. II. Vedoucí státní zástupce má vedle obecných povinností státního zástupce kompetence řídicí a organizační, jeho osoba tak zajišťuje, aby příslušný stupeň státního zastupitelství řádně fungoval a plnil úlohy svěřené mu zákonem. Ani nezpochybnitelná paralelně existující osobní odpovědnost jednotlivých státních zástupců v rámci jejich dozorových kompetencí nesnímá „manažerskou“ odpovědnost za „provoz vrchního státního zastupitelství“, protože vedoucí státní zástupce má k dispozici celou řadu zákonných nástrojů pro efektivní řízení a organizování státního zastupitelství. III. V případě dohledového zásahu vedoucího státn ... |
| Konf 44/2011 - 13 | 11. 6. 2012 | A | Pro určení mezinárodní příslušnosti k vydání evropského platebního rozkazu je třeba se zabývat otázkou, co se rozumí „soudem“ ve smyslu čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu. Podle článku 5 nařízení je soudem „jakýkoli orgán v členském státě, který je příslušný k řízení o evropském platebním rozkazu nebo k jakýmkoli jiným souvisejícím záležitostem“. Podle článku 29 odst. 1 písm. a) nařízení byly členské státy povinny Komisi oznámit „soudy, které jsou příslušné vydávat evropský platební rozkaz“. Informace sdělené členskými státy podle článku 29 nařízení stanoví, že pro „určení soudů příslušných pro vydávání evropského platebního rozkazu se v České republice použije obecná právní úprava soudní příslušnosti v občanskoprávních věcech obsažená v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění [...]. Věcná příslušnost je upravena v §9 až §12, místní příslušnost v §84 až §89a o. s. ř.“ |
| 5 As 73/2012 - 40 | 7. 6. 2012 | A | Zákonná výluka ze soudního přezkoumání rozhodnutí, jímž se podle §46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ukládá odsouzenému kázeňský trest důtky, obsažená do 30. 6. 2011 v §76 odst. 6 téhož zákona a od 1. 7. 2011 v §52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, neodporuje ústavnímu pořádku. |
| 7 Afs 52/2012 - 27 | 7. 6. 2012 | B | Stanovila-li šestá směrnice Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty, jednotný základ daně (77/388/EHS) v čl. 17 odst. 6, že členské státy jsou oprávněny si zachovat v národních legislativách (vnitrostátních předpisech) veškeré výjimky (odlišnosti) národní úpravy (§19 odst. 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty) účinné do vstupu této směrnice v platnost, resp. do termínu přistoupení ČR k Evropské unii (zde výjimka z nároku na odpočet daně), nelze než dojít k závěru, že uvedení téže výjimky i v §75 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2008 (po obsahové stránce), není v rozporu s uvedenou směrnicí. Nejsou tak dány podmínky pro přímou aplikaci čl. 17 odst. 1 a 2 citované směrnice. |
| 6 Ads 30/2012 - 47 | 6. 6. 2012 | A | I. Povinnost mlčenlivosti advokáta je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci. K prolomení povinnosti mlčenlivosti by mělo docházet pouze v nezbytných případech a v nezbytném rozsahu. Advokát musí být schopen rozlišit, které informace získané v souvislosti s poskytováním právních služeb jsou podstatné pro posouzení skutkového stavu rozhodujícím orgánem a které informace naopak nezbytné nejsou, a proto nemají být s ohledem na povinnost mlčenlivosti poskytnuty (zde výše klientčina dluhu a další majetkové poměry klientky). II. Výjimku z povinnosti mlčenlivosti stanovenou §21 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, pro případ sporu mezi advokátem a klientem je třeba vykládat tak, že také v případě, kdy klient podal na advokáta trestní oznámení v souvislosti s poskytováním právních služeb, je advokát oprávněn na svou obranu policejnímu orgánu uvést informace, které se dověděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, a to v nezbytném rozsahu k objasnění skutkového st ... |
| 3 Ads 151/2011 - 89 | 6. 6. 2012 | A | Žádosti o uznání specializované způsobilosti v oboru neonatologie podle §44 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, je nutné vyhovět, odpovídá-li materie zkoušky z věcného podoboru neonatologie, která byla součástí II. atestační zkoušky z oboru pediatrie podle vyhlášky č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, svým zaměřením a obsahem požadovaným vědomostem pro získání specializace v nástavbovém oboru neonatologie, který byl nově zaveden vyhláškou ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. |
| 1 Afs 28/2012 - 41 | 6. 6. 2012 | B | Aby mohl správce daně povolit obnovení řízení podle §54 odst. 1 písm. a) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, muselo by se jednat o skutečnosti, které daňový subjekt buď vůbec neznal, nebo by je bez svého zavinění nemohl v řízení uplatnit (zásah vyšší moci, živelná událost apod.). Pokud však daňový subjekt soubor účetních (daňových) dokladů použil dříve jako podklad pro zpracování daňového přiznání, poté však doklady postrádal (nemohl nalézt), pak není splněna uvedená zákonná podmínka pro povolení obnovy řízení. Měl-li daňový subjekt zákonem stanovenou povinnost (jako účetní jednotka) uschovat účetní doklady po dobu pěti let následujících po daném účetním období a zajistit jejich ochranu (§31, §33 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), pak neměl-li doklady ve své dispozici, a nemohl je proto správci daně předložit, jedná se o porušení jeho povinností zákonem stanovených, a tedy o jeho zaviněné jednání. Skutečnost, že daňový subjekt nevěděl, kde se doklady po tuto dobu nach ... |
| 11 Kse 28/2009 - 69 | 6. 6. 2012 | B | Nereagoval-li kárně obviněný soudní exekutor na přípisy předsedy okresního soudu s žádostí o vyjádření se k podání účastníka exekučního řízení, které formou ani svým obsahem nebyly žádostí o zapůjčení exekučního spisu (§96 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu), ani jinou výzvou ke splnění povinnosti soudního exekutora vůči předsedovi okresního soudu, která by měla oporu v zákoně č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění účinném do 25. 6. 2009, nenaplnil tím skutkovou podstatu kárného provinění dle §116 odst. 2 citovaného zákona. |
| 9 Afs 72/2011 - 218 | 31. 5. 2012 | A | I. Okamžik (nezákonného) odnětí zboží celnímu dohledu, který je určující pro vznik celního dluhu podle §240 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, jsou povinny určit a prokázat celní orgány. Pro posouzení vzniku celního dluhu je rozhodující faktický stav. II. Ustanovení §148 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve kterém je stanovena maximální desetiletá lhůta pro stanovení daně, jejíž běh nelze prodlužovat, přerušovat ani stavit, lze aplikovat pouze na prekluzivní lhůty, které počaly běžet za účinnosti daňového řádu, tj. od 1. 1. 2011; v případech, kdy maximální desetiletá prekluzivní lhůta počala běžet před účinností daňového řádu, postupuje se dle dosavadních právních předpisů, včetně §41 s. ř. s. |
| 7 As 48/2012 - 14 | 31. 5. 2012 | B | I. Je vyloučen postih za vzbuzení veřejného pohoršení podle §47 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jen tím, že by se jiní lidé dozvěděli, že určitá osoba si něco z pohledu těchto jiných lidí pohoršlivého (odporného, odpudivého, nemístného, nehorázného, nepřijatelného, nemorálního, nelidského, zcela vybočujícího z mezí obvyklých názorů apod.) myslí či že má na něco určitý názor, který může být obecně vnímán jako takto pohoršlivý. Svoboda myšlení a svědomí je totiž absolutním a ničím neomezitelným právem (viz dikce čl. 15 odst. 1 věty první Listiny). Za vzbuzující veřejné pohoršení tak mohou být považovány jen projevy jednotlivce samotného ve vnějším světě, které svým obsahem, formou nebo kontextem či kombinací uvedených charakteristik intenzívně narušují mravnost. II. Ne každé intenzívní narušení mravnosti však lze považovat za vzbuzující veřejné pohoršení. Sleduje-li projev cíl vzbudit svojí formou, intenzitou či obsahem pozornost jiných lidí a upřít ji k určité ... |
| 9 As 97/2011 - 132 | 31. 5. 2012 | B | Přehlédl-li řidič svislou dopravní značku č. B 21a (zákaz předjíždění) a v důsledku toho porušil jí uložený zákaz, je odpovědný za přestupek dle §22 odst. 1 písm. f) bodu 7. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Jeho zavinění má formu nevědomé nedbalosti, neboť nevěděl, že v daném místě svým předjížděním může porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem, ačkoli pokud by řádně věnoval pozornost dopravnímu značení, toto vědět mohl a měl. |
| 4 Ads 62/2012 - 25 | 31. 5. 2012 | B | Pozdě podaný návrh plátcem důchodu a tudíž marné uplynutí lhůty k vymožení přeplatku na starobním důchodu žalobce (který vznikl zaviněním žalobce, neboť jako poživatel starobního důchodu plátci neoznámil, že je současně výdělečně činný v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou, takže mu výplata starobního důchodu nenáležela), nepředstavují skutečnosti, na něž pamatuje §56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, mající za následek možnost odnětí v mezidobí žalobci přiznaného zvýšení starobního důchodu podle §23 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a §34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, za tutéž dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na něj. |
| 8 Afs 47/2011 - 98 | 30. 5. 2012 | A | Pokud se objednatel stavby domu zavázal umožnit následně prohlídku domu případným zájemcům o podobné stavby, je třeba jeho závazek považovat za službu ve smyslu §14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Uvedené platí i tehdy, pokud objednatel nepropagoval aktivně předmětný stavební systém ani nesháněl případné zájemce, poskytnutím služby se totiž rozumí také přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci [§14 odst. 1 písm. d) citovaného zákona].Pokud zhotovitel stavby za uvedenou službu (závazek umožnit prohlídku domu) objednatele neplatil přímou úhradu, úhrada za jím uskutečněné plnění (stavba domu) odráží nejenom sjednanou cenu za předmětnou stavbu, ale i hodnotu jemu poskytnuté služby. Základem daně podle §36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, je součet této ceny díla a hodnoty dané služby (obvyklá cena díla snížená o hodnotu dané služby). |
| 6 Ads 171/2011 - 72 | 30. 5. 2012 | B | Příloha k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v kapitole II. v obecných posudkových zásadách uvádí, že se hodnotí celkový stav postižení funkce orgánů nebo tělesných systémů, dlouhodobé nebo trvalé postižení způsobené následkem chemoterapie, radioterapie atd., rozsah zachovaných funkčních schopností a schopnost vykonávat denní aktivity. Za denní aktivity se přitom považují aktivity podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví zavedl Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle §19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, s účinností od 1. 7. 2010 formou sdělení č. 431/2009 Sb., ze dne 18. 11. 2009, částka 137/2009 Sb. Platné znění této klasifikace je k dispozici mj. na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky. |
| 8 As 18/2011 - 83 | 30. 5. 2012 | B | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je v souladu s usnesením rozšířeného senátu ze dne 3. 4. 2012, čj. 6 As 26/2010-101, oprávněna uložit pokutu za porušení §31 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, pouze po předchozím upozornění na závadnost jednání, které je ve všech podstatných rysech obdobou toho jednání, za něž má být uložena sankce, třebaže ve vztahu ke zpravodajským pořadům vede takový výklad k popření samotného smyslu citovaného ustanovení a splnění povinnosti Rady nejprve upozornit provozovatele vysílání na závadnost zpravodajského pořadu bude zpravidla nemožné s ohledem na zpravidla jednorázové odvysílání zpravodajských reportáží. |
| 9 Afs 45/2011 - 157 | 30. 5. 2012 | B | Pokud se exekuční příkaz, kterým byla za účinnosti zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, prováděna daňová exekuce prodejem nemovitosti, týkal jen samotné daně a nikoli daňového penále tvořícího její příslušenství a daňové penále nebylo do uvedené exekuce ani následně přihlášeno, není možno je v takové exekuci vymoci [§73 odst. 6 písm. d) a odst. 7 citovaného zákona]. |
| 8 Afs 48/2011 - 116 | 30. 5. 2012 | B | Pokud se objednatel stavby domu zavázal umožnit následně prohlídku domu případným zájemcům o podobné stavby, je třeba jeho závazek považovat za službu ve smyslu §14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Uvedené platí i tehdy, pokud objednatel nepropagoval aktivně předmětný stavební systém ani nesháněl případné zájemce, poskytnutím služby se totiž rozumí také přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci [§14 odst. 1 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty].Pokud zhotovitel stavby za uvedenou službu objednatele (závazek umožnit prohlídku domu) neplatil přímou úhradu, úhrada za jím uskutečněné plnění (stavba domu) odráží nejenom sjednanou cenu za předmětnou stavbu, ale i hodnotu jemu poskytnuté služby. Základem daně podle §36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je součet této ceny díla a hodnoty dané služby (obvyklá cena díla snížená o hodnotu dané služby). |
| 5 As 52/2011 - 84 | 30. 5. 2012 | B | Jedinou skutečností, kterou jsou správní orgány při zvažování otázky odpovědnosti žalobce za spáchání správního deliktu vymezeného v §66 odst. 3 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, povinny zkoumat, je to, zda žalobce skutečně provozoval zařízení ke sběru a výkupu odpadů s potřebným souhlasem příslušného správního úřadu, či nikoliv. Ostatní skutečnosti jsou pro posouzení věci nepodstatné. |
| 4 As 14/2012 - 17 | 30. 5. 2012 | B | Usnesení o odložení věci vydané podle §169 odst. 13 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., které je přezkoumatelné ve správním soudnictví. |
| 2 Afs 29/2012 - 18 | 29. 5. 2012 | B | Pokud bylo postavení poplatníka daně z příjmů v roce 2002 odvozeno od existence stálé provozovny na území České republiky, není podstatná doba, po níž se na jejím území zdržoval [§2 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve spojení s čl. 5 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 257/1993 Sb.)]. |
| 5 As 37/2011 - 111 | 25. 5. 2012 | A | I druhové označení v případech, kdy jeho druhový význam není z hlediska vnímání průměrného spotřebitele příliš známý a kdy je naopak tradičně užíváno jako součást ochranných známek pro výrobky či služby konkrétního vlastníka s dlouhodobě významným postavením na daném trhu, může posilovat spojení, které se na straně veřejnosti vytvořilo mezi těmito konkrétními výrobky nebo službami a pro ně užívanými ochrannými známkami. Ani v těchto případech nemůže vlastník takových starších ochranných známek bránit jiným subjektům, aby si pro danou kategorii výrobků nebo služeb přihlašovaly jako ochranné známky označení obsahující tento druhový výraz, může však i v rámci námitkového řízení požadovat, aby tato přihlašovaná označení byla svým provedením natolik odlišná, aby se ve smyslu §7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyloučila pravděpodobnost záměny s ochrannými známkami tohoto vlastníka. |
| 11 Kseo 1/2009 - 98 | 24. 5. 2012 | B | Ze znění a zejména smyslu §54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a §266 o. s. ř. plyne, že odklad výkonu rozhodnutí musí znamenat okamžité přerušení všech úkonů směřujících k vynucení povinnosti povinného. Smyslem odkladu výkonu rozhodnutí je totiž předcházení nepříznivým a často i nevratným následkům pro povinného, způsobeným bezodkladným provedením exekuce. Jestliže proto platí, že exekutor pokračuje v provádění exekuce až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí o odložení výkonu rozhodnutí, nelze to vyložit jinak, než že do uplynutí této doby provádět exekuci nesmí. Z použitého pojmu „provádění“ a nikoliv „provedení“ je přitom zřejmé, že nesmí činit ani žádné další dílčí exekuční úkony, nikoliv jen exekuci dokončit. Nesmí proto vydat ani příkaz k provedení odepsání finančních prostředků z účtu povinného. |
| 3 As 11/2012 - 28 | 23. 5. 2012 | A | Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o odvolání proti usnesení mandátového a imunitního výboru o uložení sankce za disciplinární provinění spočívající v urážlivých projevech učiněných ve Sněmovně není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., a je tak vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví [§70 písm. a) s. ř. s., §13 odst. 2 a §16 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]. |
| 1 As 72/2012 - 18 | 23. 5. 2012 | B | Byla-li žaloba proti rozhodnutí o správním vyhoštění podána u místně nepříslušného krajského soudu před účinností zákona č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a místně příslušný krajský soud tuto žalobu na základě usnesení o postoupení věci obdržel až po účinnosti uvedeného zákona, bude o věci rozhodovat specializovaný senát ve složení podle §31 odst. 1 s. ř. s., a to na základě čl. II odst. 5 zákona č. 303/2011 Sb. |
| 6 Ads 10/2012 - 41 | 23. 5. 2012 | B | Soudní řád správní na rozdíl od obdobných institutů soudního řízení občanského a trestního či správního řízení neumožňuje prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby a kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.). Vyloučení prominutí zmeškání lhůty pro podání správní žaloby podle §72 odst. 4 s. ř. s. není zásahem do ústavou chráněného práva na přístup k soudu [čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)], neboť dvouměsíční lhůta pro podání žaloby je dostatečně dlouhá a správní žaloba navazuje na zpravidla dvoustupňové správní řízení, což společně umožňuje účastníkovi řízení svůj procesní postup předem plánovat. |
| 15 Kse 10/2011 - 49 | 22. 5. 2012 | B | Průtahy v řízení neznamenají pouze excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudního exekutora, ale lze je konstatovat i tehdy, nepočíná-li si soudní exekutor při vyřizování věci dostatečně pečlivě a v důsledku jeho nedbalého postupu (zde opakované nepředkládání úplného spisového materiálu k odvolání účastníků soudu) dochází k prodlevám v řízení (§46 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti). |
| 15 Kse 12/2011 - 86 | 21. 5. 2012 | B | U soudního exekutora, jakožto osoby, u níž je vyžadována, nadto a priori předpokládána znalost práva, tím více platí zásada ignorantia iuris non excusat vyjadřující povinnost osob znát ustanovení právních norem, jimiž se musí řídit. Vyplývá z ní nemožnost zprostit se právní odpovědnosti za neznalost dané právní normy. Na tomto místě lze podotknout, že je třeba činit rozdílu mezi omylem právním (error, ignorantia iuris) a omylem skutkovým, faktickým (error in facti). Zatímco omyl právní, totiž neznalost právních předpisu, zásadně je neomluvitelný, omyl o skutkových okolnostech omluvit lze, nejedná-li se o hrubou nedbalost. |
| 7 As 151/2011 - 77 | 18. 5. 2012 | B | K orientačnímu vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu, které představuje pouze nepatrné omezení svobody pohybu řidiče, např. zastavení vozidla na velmi krátkou dobu a provedení jednoduchého testu přítomnosti jiné návykové látky zejména standardizovaným testovacím přístrojem, bez jakéhokoli zásahu do tělesné integrity řidiče, není potřeba žádné důvodné domněnky ve smyslu §16 odst. 3 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zatímco k lékařskému vyšetření, které omezí svobodu pohybu řidiče na delší dobu (více než několik málo jednotek minut), je naopak již nezbytná existence konkrétních skutečností, které vedou k důvodné domněnce, že řidič může být ovlivněn jinou návykovou látkou. |
| 7 Afs 46/2012 - 50 | 18. 5. 2012 | B | Byl-li podle §2e odst. 3 písm. b) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, chov koní zemědělskou výrobou, a daňový subjekt byl současně zemědělským podnikatelem, nelze dovozovat, že příjmy a výdaje - související s touto „zemědělskou výrobou“, nespadají mezi příjmy z podnikání podle §7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale že spadají do příjmů jiných podle ust. §10 téhož zákona. Výdaje z této zemědělské činnosti pak nelze ze strany správce daně vyloučit z daňově účinných výdajů s prostým poukazem na §10 odst. 4 zákona o daních z příjmů, ale je třeba tak učinit podle §23 a násl. zákona o daních z příjmů. |
| 5 Afs 23/2011 - 109 | 17. 5. 2012 | A | Z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je třeba posuzovat příjem získaný prodejem nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, který provedl komisionář na účet komitenta, jako zdanitelný příjem komitenta, ledaže by z komisionářské smlouvy vyplývalo, že příjem nebo jeho část náleží komisionáři. |
| 6 Ads 11/2012 - 36 | 17. 5. 2012 | B | I. Také u obnovy řízení ve věcech služebního poměru podle §192 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, lze rozlišit řízení o povolení obnovy řízení a řízení obnovené. V řízení o povolení obnovy řízení se pak nepřezkoumává zákonnost a odůvodněnost původního rozhodnutí, ale posuzuje se otázka, jestli nové skutečnosti dříve neznámé ve spojení s důkazy již provedenými mohou odůvodnit jiné (účastníkovi příznivější) rozhodnutí ve věci. II. Jsou-li následnými výpověďmi svědků v trestním řízení zpochybněna podání vysvětlení ve smyslu §158 trestního řádu a rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru je postaveno v podstatě výhradně na těchto podaných vysvětleních, je zpravidla namístě povolení obnovy řízení podle §192 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. |
| 6 Ads 152/2011 - 74 | 17. 5. 2012 | B | Příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se podle §7 odst. 2 písm. h) bod 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, nezapočítává do životního a existenčního minima, pokud pečující osoba a osoba mající nárok na příspěvek na péči patřily do okruhu společně posuzovaných osob. Na tom nic nemění ani to, že osoba oprávněná zemřela – splatné částky příspěvku na péči, které byly vyplaceny po smrti oprávněné osoby jiné fyzické osobě (zde osobě blízké) podle §16 zákona o sociálních službách kompenzují náklady, které již byly na uspokojování potřeb oprávněné osoby vynaloženy, a nezvyšují tak majetkové poměry osoby, na níž nárok na výplatu příspěvku podle citovaného ustanovení přešel. |
| 7 As 69/2012 - 20 | 17. 5. 2012 | B | Soudem stanovenou lhůtu k zaplacení soudního poplatku lze prodloužit a její případné zmeškání prominout (§40 odst. 5 s. ř. s.), ovšem pouze za předpokladu, že řízení, v rámci něhož má být soudní poplatek zaplacen, neskončilo. Žádost o prominutí proto musí soudu dojít do doby, než rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). |
| 7 As 61/2012 - 37 | 17. 5. 2012 | B | Proti usnesení krajského soudu, kterým soud podle §73 odst. 5 s. ř. s. zruší usnesení o přiznání odkladného účinku, není kasační stížnost přípustná [§104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. |
| 3 Ads 144/2011 - 163 | 16. 5. 2012 | A | Osoby pověřené výkonem sociálně-právní ochrany dětí mohou vykonávat sociálně-právní ochranu dětí pouze na základě a v rozsahu svého pověření, který je explicitně vymezen zákonem (§48 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Jestliže pověřená osoba zajistí seznámení rodičů byť nenarozeného dítěte, které má být podle záměru rodičů nabídnuto k osvojení, s potenciálními budoucími osvojiteli, pak se jedná o porušení zákazu zprostředkování osvojení, které je zákonemsankcionováno jako jiný správní delikt [§19 odst. 2, §59f odst. 2 písm. b) a odst. 3 citovaného zákona ve znění účinném od 1. 6. 2006]. |
| 4 As 24/2012 - 18 | 16. 5. 2012 | B | I. V případě zpětvzetí žaloby není krajský soud před zastavením řízení oprávněn zkoumat, zda může být napadené rozhodnutí vůbec podrobeno přezkumu ve správním soudnictví, jakož ani do odůvodnění usnesení o zastavení řízení zahrnout úvahy o tom, jak by věc posoudil v případě, že by ke zpětvzetí žaloby nedošlo. II. Nejvyšší správní soud není při rozhodování o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, kterým bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, oprávněn jakýmkoli způsobem projednávat věc samu. Předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu je v takovém případě pouze to, zda krajský soud správně posoudil podmínky pro zastavení řízení. |
| 3 As 24/2011 - 67 | 16. 5. 2012 | B | Povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby dle §130 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006, může stavební úřad uložit vlastníkovi stavby v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. |
| 11 Kss 13/2011 - 55 | 16. 5. 2012 | B | Ustanovení §88a trestního řádu, ve znění účinném do 30. 9. 2012, bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 24/11, č. 43/2012 Sb. (mimo jiné) z důvodu neurčitosti a obecnosti vymezení podmínek pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Za závažné porušení povinností soudce při vydávání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu dle uvedeného ustanovení tedy nemůže být označen postup, při kterém soudce nevybočil ze zákonem stanovených mezí platných v době jeho rozhodování. Soudce nemůže být kárně postižen dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, za to, že sám aktivně nepostupoval nad rámec platného zákona. |
| 2 Ao 5/2011 - 204 | 15. 5. 2012 | A | Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) nejsou pro členské země této mezinárodní organizace právně závazná, nestávají se tedy součástí jednotlivých právních řádů, ani nezakládají povinnost jejich převedení do vnitrostátní legislativy. Jde o akty tzv. „soft law“, a pro členské země tak představují povinnost mít tato doporučení na zřeteli při vydávání vnitrostátních předpisů či jiných aktů. Jsou-li takovým doporučením definovány technické standardy pro využívání rádiového spektra, je žádoucí, aby byly jednotlivými členskými zeměmi v praxi dodržovány; vychází-li z nich tedy vnitrostátní legislativa či jiné akty orgánů veřejné správy, je takový postup žádoucí a plně akceptovatelný. |
| 12 Ksz 6/2011 - 103 | 15. 5. 2012 | B | Státní zástupce, jenž získal část spisu jiného státního zastupitelství, se nedopustil kárného provinění (§28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), pokud existuje veřejný zájem na zpřístupnění informace, která je obsahem části spisu, pokud neexistuje jiná alternativa k naplnění zájmu na získání stanovisek kolegů, bez existence škody na chráněných zájmech a při akceptovatelné motivaci (zde snaha podělit se s kolegy o údiv nad některými praktikami v soustavě státního zastupitelství). |
| 6 Ads 167/2011 - 82 | 10. 5. 2012 | B | 1. Je tvrzením o snížení rizika onemocnění ve smyslu čl. 2 odst. 2 bodu 6 nařízení č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 116/2010, ze dne 9. 2. 2010, následující zdravotní tvrzení: „Přípravek obsahuje navíc vápník a vitamín D3, které napomáhají snižovat riziko vzniku osteoporózy a zlomenin“, přestože z něj výslovně nevyplývá, že by konzumace tohoto přípravku významně snižovala riziko vzniku uvedeného onemocnění? 2. Zahrnuje pojem ochranná známka nebo obchodní značka ve smyslu čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 116/2010, ze dne 9. 2. 2010, i obchodní sdělení uvedené na obalu produktu? 3. Lze přechodné opatření obsažené v čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, ve znění nařízení Komise ... |
| 3 As 3/2012 - 20 | 10. 5. 2012 | B | Pokud §22 odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dopadá na řidiče, který při řízení vozidla nezastaví vozidlo na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu [viz §70 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu], je nutno za porušení této povinnosti považovat i situaci, kdy řidič vozidla sice na signál s červeným světlem "Stůj" jím řízené vozidlo před dopravní značkou "Příčná čára souvislá" zastaví, ale následně v jízdě pokračuje a vjede do křižovatky, přestože uvedený signál stále svítí. |
| 6 Ads 157/2011 - 56 | 10. 5. 2012 | B | I. V situaci, kdy český právní řád v rozporu s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod neupravuje realizaci práva sociálně slabých na bezplatné zastoupení ve správním řízení, jsou soudy i správní úřady povinny tím pečlivěji dbát procesních práv nemajetných účastníků; pro správní úřady to znamená zejména povinnost poskytovat občanům odbornou pomoc [§6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení], plnit poučovací povinnost adekvátní schopnostem účastníka, odstraňovat rozpory bránící řádnému projednání a rozhodnutí věci, pomoci napravit vady podání či volit takový postup, který co nejméně zatíží osoby dotčené činností správních orgánů (§2, §4, §8 a §12 správního řádu z roku 2004). II. V soudním řízení správním podle konkrétních skutkových okolností může způsobit nezákonnost soudního rozhodnutí i to, že řízení před krajským nebo městským soudem bylo zatíženo vadou, spočívající v absenci zastoupení účastníka v řízení před ním, přestože ... |
| 13 Kss 13/2011 - 169 | 10. 5. 2012 | B | Opakovanými dotazy kárně obviněného soudce na kolegyni - soudkyni, rozvrhem práce pověřenou projednáváním a rozhodnutím určité právní věci, na její postup v této věci, opakovanými výzvami, aby vyslechla svědka, opakovaným upozorňováním na to, že obžalovaný v uvedené věci je mediálně známou osobou a že obvinění proti němu jsou policií vykonstruována, to vše se záměrem ovlivnit rozhodnutí ve věci, naplnil kárně obviněný soudce skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů. |
| 6 Ads 18/2012 - 82 | 9. 5. 2012 | B | Soudnímu dvoru se na základě čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie předkládají tyto předběžné otázky:I. Vylučuje nařízení Rady (ES) č. 1408/71, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení), ze svého rozsahu rationae personae občanku České republiky, která za okolností, jaké jsou v projednávané věci, před 1. 1. 1993 podléhala právním předpisům upravujícím důchodové zabezpečení zaniklého státu (České a Slovenské Federativní republiky), tyto doby se v souladu s článkem 20 Smlouvy uzavřené 29. 10. 1992 mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení zapsaném v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1408/71 (příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004) považují za doby Slovenské republiky a podle vnitrostátního pravidla vytvořeného Ústavním soudem ČR současně i za doby České republiky? Poku ... |