| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 1 Aps 4/2013 - 53 | 23. 5. 2013 | A | I. Byla-li informace o aktu, o němž má žalobce za to, že je nezákonným zásahem, publikována ve Sbírce zákonů, platí, že se o něm žalobce dozvěděl nejpozději v den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů (§84 odst. 1 s. ř. s.). II. Zásahem podle §82 s. ř. s. není vyjádření správního orgánu podané Ústavnímu soudu podle §48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. |
| 7 As 140/2012 - 28 | 23. 5. 2013 | B | Oproti právní úpravě v §9 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, která stanovila dvouletý test pro určení existence nezapsaného označení, současná úprava v §7 odst. 1 písm. g) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, tento ani jiný časový test neupravuje, což je vyjádřením vůle zákonodárce poskytnout správním orgánům širší meze správního uvažování při posuzování jednotlivých případů. |
| 6 As 22/2013 - 27 | 22. 5. 2013 | B | I. Při hodnocení důkazů v přestupkových řízeních je třeba (s ohledem na čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; č. 209/1992 Sb.) ve prospěch obviněného aplikovat zásady práva trestního, nelze však při tom zcela odhlížet od reálných omezení lidské paměti. Za rozpory ve výpovědích, které jsou způsobilé otřást věrohodností policistů jako svědků, lze označit pouze rozpory vážného rázu týkající se skutkového děje, nikoliv nepodstatné detaily. II. Jako důkaz zpochybňující proveditelnost pozorování popisovaných svědky nepostačuje pouhé stručné odborné vyjádření či dobrozdání znalce, jež nemá náležitosti znaleckého posudku a z něhož není vůbec patrné, jaké podklady a informace měl znalec k dispozici (§50 odst. 4 správního řádu z roku 2004). |
| 6 As 14/2013 - 23 | 22. 5. 2013 | B | Jestliže jde o jednoduchou dopravní nehodu, u níž lze vyhodnotit průběh a příčinnou souvislost laickým úsudkem, případně odborným posouzením správního orgánu projednávajícího dopravní přestupky, pak správní orgán nemusí vyhovět návrhu obviněného na ustanovení znalce (§56 správního řádu z roku 2004). Je pouze třeba, aby toto své rozhodnutí náležitě odůvodnil. |
| 6 Azs 11/2013 - 18 | 22. 5. 2013 | B | I. Jestliže kasační stížnost podává stěžovatelka jako opatrovnice cizince ustanovená soudem podle §29 odst. 3 o. s. ř. ve věci mezinárodní ochrany, pak jí svědčí osvobození od soudního poplatku ze zákona [§11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Není rozhodující, že kasační stížnost podává též ve vlastním zájmu, když brojí proti tomu, že byla cizinci opatrovnicí ustanovena. II. Ustanovení §104a s. ř. s. o přijatelnosti kasační stížnosti, tj. zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, dopadá jen na rozhodování o kasační stížnosti podané ve věci mezinárodní ochrany, nikoli na případ, kdy jde o řešení procesní otázky opatrovnictví cizince. |
| 6 As 40/2013 - 26 | 22. 5. 2013 | B | Jestliže je řízení o kasační stížnosti vedeno s někým, kdo je – jak se později zjistí – vůbec nezahájil, zastaví se přiměřeně podle §104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. |
| 5 Azs 10/2012 - 68 | 16. 5. 2013 | A | Byl-li žadatel o mezinárodní ochranu policejními orgány v zemi původu mučením donucen přiznat se k trestným činům, jež ve skutečnosti nespáchal, dosahuje takové příkoří intenzity pronásledování ve smyslu §2 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a rovněž intenzity vážné újmy podle §14a odst. 2 písm. b) téhož zákona. Nemá-li takové jednání vůči žadateli o mezinárodní ochranu souvislost s důvody pronásledování podle §12 písm. a) ani b) zákona o azylu, zakládá, má-li žadatel i nadále důvodné obavy ze skutečného nebezpečí této vážné újmy v případě jeho navrácení do země původu, a při splnění ostatních zákonných podmínek, nárok na udělení doplňkové ochrany podle §14a odst. 1 a 2 citovaného zákona. |
| 4 As 16/2013 - 36 | 16. 5. 2013 | A | Překážku litispendence dle §48 odst. 1 správního řádu z roku 2004 je nutno vykládat tak, že zahájení nového řízení v téže věci brání nejen řízení zahájené dříve u jiného správního orgánu, ale i řízení zahájené dříve u téhož správního orgánu. |
| 5 Afs 76/2012 - 28 | 16. 5. 2013 | A | Na počítání lhůty podle §17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se nevztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v §33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek. |
| 4 Ads 9/2013 - 32 | 16. 5. 2013 | B | Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance nepředstavuje pro zaměstnavatele univerzální důvod, který by vylučoval jeho odpovědnost za správní delikt neprojednání stížnosti zaměstnance dle §24 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve spojení s §14 odst. 3 zákoníku práce z roku 2006, pokud zaměstnanec je ochoten se projednání stížnosti zúčastnit a nebrání tomu ani nařízený léčebný režim. |
| 1 Aps 3/2013 - 43 | 15. 5. 2013 | A | V rámci žádosti o prodloužení platnosti akreditace podle §80 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, lze přistoupit rovněž k dílčím změnám studijního programu (§11 odst. 2 vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu), nicméně uvedené změny nesmí zásadně měnit podstatu studijního programu. Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy určité dílčí změny dříve akreditovaného studijního programu, jehož platnost má být prodloužena, schválí, musí být z odůvodnění rozhodnutí o prodloužení platnosti akreditace bez jakýchkoli pochyb seznatelné, k jakým změnám součástí studijního programu, jeho finančního, materiálního či technického zabezpečení nebo jeho odůvodnění dochází. |
| 6 As 75/2013 - 18 | 15. 5. 2013 | B | V otázkách částečného osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.) bude již z povahy věci vždy přítomna jistá míra uvážení toho kterého předsedy senátu. Udrží-li se toto uvážení v zákonných mezích a bude odpovídat skutkovým okolnostem, nemůže být samo užití soudcovského uvážení důvodem pro zrušení přijatého usnesení o osvobození od soudních poplatků Nejvyšším správním soudem. |
| 6 Ads 11/2013 - 20 | 15. 5. 2013 | B | Správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, resp. v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně – namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (test řádného složení posudkové komise). |
| 3 Ads 87/2012 - 39 | 15. 5. 2013 | B | Ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se použije i při posuzování nároku na okamžitou mimořádnou pomoc podle §36 odst. 1 písm. b) v návaznosti na §2 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. |
| 6 As 65/2012 - 161 | 10. 5. 2013 | A | Veřejný zájem (§56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého či kolektivního. |
| 6 Ads 12/2013 - 22 | 10. 5. 2013 | B | Předloží-li žalobce v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věci invalidního důchodu k důkazu znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství (srov. §127a o. s. ř.), který zpochybňuje posudkový závěr příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, krajský soud pochybnosti, resp. rozpory v posudkových zjištěních odstraní tak, že znalce a členy posudkové komise vyslechne za účelem vysvětlení (srov. §127 odst. 2 o. s. ř.) nebo si od příslušné posudkové komise vyžádá doplnění posudku v reakci na závěry znalce, anebo tak, že si vyžádá srovnávací posudek od jiné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, jež znovu komplexně zhodnotí zdravotní stav žalobce a vyjádří se k rozporům mezi posudkem původní posudkové komise ministerstva a znaleckým posudkem. |
| 6 Ads 1/2012 - 38 | 2. 5. 2013 | B | Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládají následující předběžné otázky:1. Je třeba vykládat čl. 76 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství tak, že je za okolností, jaké jsou v této věci, tj. žadatelka i její manžel a dítě žijí ve Francii, manžel tam pracuje, mají tam středobod svých zájmů a žadatelka v plném rozsahu čerpala rodinnou dávku, PAJE - prestation d`accueil du jeune enfant, ve Francii, Česká republika státem příslušným k poskytnutí rodinné dávky – rodičovského příspěvku? Pokud je odpověď na otázku č. 1 kladná: 2. Je třeba vykládat přechodná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení tak, že ukládají poskytovat rodinnou dávku Českou republikou po 30. 4. 2010, třebaže příslušnost státu může být od 1. 5. 2010 ovlivněna novou definicí bydliště podanou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/200 ... |
| 6 As 61/2013 - 20 | 2. 5. 2013 | B | I. Nejvyšší správní soud přiznává zpravidla odkladný účinek kasační stížnosti žalovaného správního orgánu (§73 odst. 2 s. ř. s.) v případech, kdy krajský soud zruší správní rozhodnutí z důvodu chybného posouzení hmotně právní otázky a zaváže svým právním názorem správní orgán, aby v novém řízení rozhodl odlišně od rozhodnutí zrušeného. Pak by totiž pozdější vyhovění kasační stížnosti zákonitě vedlo k existenci dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci (§110 odst. 4 s. ř. s.). II. Naopak odkladný účinek na návrh žalovaného správního orgánu nepřiznává Nejvyšší správní soud zpravidla tehdy (§73 odst. 2 s. ř. s.), jestliže důvody zrušení správního rozhodnutí soudem jsou pouze procesního rázu a správnímu orgánu nic nebrání v tom, aby – po doplnění dokazování, umožnění účastníkovi vyjádřit se apod. – rozhodl ve věci stejně, jako to učinil ve zrušeném rozhodnutí. V takovém případě je totiž hrozba existence dvou odlišných rozhodnutí v téže věci mnohem méně pravděpodobná, byť ani zde j ... |
| 4 As 40/2012 - 26 | 30. 4. 2013 | B | Pro naplnění zákonného atributu veřejného zájmu na obnově řízení ve smyslu §100 odst. 3 správního řádu z roku 2004 je dostačující, pokud správní orgány nařídí obnovu řízení o udělení řidičského oprávnění s odkazem na obecný účel úpravy zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, aby řidičské oprávnění bylo vydáváno pouze osobám, které pro to splňují veškeré požadavky, mj. pouze takovým osobám, které mají, resp. v době správního řízení a v souladu s podmínkami citovaného zákona v tehdy účinném znění měly na území České republiky přechodný pobyt v trvání alespoň 185 dnů [§82 odst. 1 písm. d) ve spojení s §2 písm. hh) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2011]. |
| 9 As 153/2012 - 77 | 30. 4. 2013 | B | Neprokáže-li žadatel o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, že má zajištěno ubytování po dobu pobytu na území (§31 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), nejsou splněny zákonem stanovené podmínky pro udělení pobytového víza. |
| 6 As 12/2013 - 15 | 26. 4. 2013 | B | I. V řízení o kasační stížnosti týkající se osvobození od soudních poplatků je přípustné zastoupení stěžovatelů společným obecným zmocněncem (§27 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.). II. Běžná domácnost nevede účetnictví a její členové si neuschovávají doklady o veškerých svých příjmech a výdajích. U příjmů náhodných a příležitostných by bylo nerealistické požadovat, aby je byl žadatel o osvobození od soudních poplatků schopen doložit (§36 odst. 3 s. ř. s.). III. Je zcela namístě, když žadatel o osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.) uvede mezi náklady veškeré výdaje, které má povinnost hradit (např. nesplacené dluhy), bez ohledu na to, zda mu jeho finanční situace umožňuje těmto svým závazkům aktuálně dostát. Stejně tak nesnižuje jeho věrohodnost, když mezi výdaji uvede i náklady na výživu osob, které fakticky živí nebo jim s výživou pomáhá, a to bez ohledu na to, zda tak činí na základě vyživovací povinnosti nebo dobrovolně. Je pak věcí úvahy soudu, zda ... |
| 7 As 33/2012 - 36 | 25. 4. 2013 | A | Aby osoba nabyla občanství České socialistické republiky podle §2 odst. 2 věty druhé zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, museli mít oba rodiče československého státního občana před odchodem do ciziny na jejím území poslední trvalý pobyt. To znamená, že každý z jeho rodičů musel mít na území České socialistické republiky aspoň po určitou dobu trvalý pobyt, přičemž u obou musela být splněna podmínka, že jde o poslední trvalý pobyt dotyčného rodiče na území Československé socialistické republiky. |
| 6 Ads 17/2013 - 25 | 25. 4. 2013 | B | I. Rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pokud z něj nelze jednoznačně dovodit, jakým právním názorem je správní orgán po zrušení jeho rozhodnutí vázán a jak má v dalším řízení postupovat, nebo pokud z něj nevyplývá, podle kterých ustanovení a podle jakých právních předpisů byla v kontextu podané správní žaloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí, nebo pokud je jeho odůvodnění vystavěno na rozdílných a vnitřně rozporných právních hodnoceních téhož skutkového stavu či pokud jsou jeho výroky vnitřně rozporné nebo z nich nelze zjistit, jak vlastně soud rozhodl, a v některých jiných speciálních případech. S tímto kasačním důvodem je však nutno zacházet obezřetně, neboť zrušením rozhodnutí soudu pro nepřezkoumatelnost se oddaluje okamžik, kdy základ sporu bude správními soudy uchopen a s konečnou platností vyřešen, což není v zájmu ani účastníků řízení (v případě nositelů veřejných subjektivních práv je ve hře též jejich zák ... |
| 7 As 131/2012 - 32 | 24. 4. 2013 | A | I. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu (§8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky) slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Katastrální úřad tak posuzuje toliko soulad zakreslení hranice v katastrální mapě s podklady, které má k dispozici. Stáří podkladů, s nimiž není zakreslení hranice v souladu, přitom nehraje roli. II. Plynutím času může dojít ke změně obsahu vlastnických práv, například vydržením. Není ani vyloučeno, aby došlo ke změně hranic mezi pozemky (§52 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., resp. §46 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), aniž by o tom měl katastrální úřad k dispozici příslušný podklad, ať již zaviněním vlastníků pozemků nebo zaviněním svým. Tehdy je třeba vlastníky sousedních pozemků odkázat k soukromoprávním institutům, především k určovací žalobě, případně k institutu náhrady škody, byla-li jim škoda činno ... |
| 1 Afs 2/2013 - 46 | 24. 4. 2013 | B | Při doručování stejnopisu návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatelem samotnému zadavateli dle §114 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se použijí stejná ustanovení zákona a výkladová pravidla jako při doručování tohoto návrhu správnímu orgánu. |
| 2 Afs 50/2012 - 241 | 24. 4. 2013 | B | I. V případě vnitřně strukturovaných účastníků kartelu (§3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) je třeba zkoumat a doložit, zda účast na kartelu byla výsledkem jednotného řízení mateřské společnosti či zda dceřiné společnosti byly samy jeho přímou aktivní součástí. Odlišný přístup k jednotlivým účastníkům řízení pak je možný pouze za doložení, že zde byly konkrétní důvody k vyvození odpovědnosti odlišným způsobem. II. Opomenutí některých dílčích subjektů při vyvození odpovědnosti není důvodem pro posouzení pokuty uložené jinému subjektu (dle §22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) jako diskriminační. |
| 7 As 88/2011 - 131 | 23. 4. 2013 | B | Pokud je rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu předložena věc, v níž předkládající senát poukazuje na rozpor mezi dvěma právními názory vyjádřenými v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu s tím, že se bez další argumentace přiklání k jednomu z nich, a pokud již rozšířený senát v jiné věci o tomto názorovém rozporu mezi uvedenými rozhodnutími pravomocně rozhodl a dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu sjednotil, nejsou nadále splněny podmínky pro rozhodování rozšířeného senátu ve smyslu §17 odst. 1 s. ř. s. |
| 5 As 73/2011 - 146 | 18. 4. 2013 | A | I. Důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu občana EU nebo jeho rodinného příslušníka uvedený v §87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, spočívající v tom, že tato osoba „závažným způsobem narušuje veřejný pořádek“, je nutno posuzovat obdobně jako tentýž důvod uvedený v §119 odst. 2 písm. b) téhož zákona pro vyhoštění takové osoby, tedy tak, že tímto důvodem může být jen jednání, které bude představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti (viz čl. 27 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států). I v takovém případě je však nutno zohlednit individuální okolnosti života cizince a přihlédnout k jeho celkové životní situaci. II. Pokud správní orgán zvažuje, zda za závažné narušování veřejného pořádku ve smyslu §87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobyt ... |
| 1 Azs 3/2013 - 27 | 18. 4. 2013 | A | Za důvod k odnětí azylu podle §17 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považovat každé uvedení nepravdivých údajů nebo zamlčení skutečností azylantem v době před udělením azylu. Správní orgán je oprávněn odejmout azyl na základě zmiňovaného ustanovení pouze azylantovi, který uvedl objektivně nepravdivé údaje nebo zamlčel objektivně existující skutečnosti, pokud toto jednání mělo rozhodující vliv na výsledek řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. k udělení azylu by bez něj nedošlo [čl. 14 odst. 3 písm. b) směrnice Rady 2004/83/ES]. |
| 1 As 188/2012 - 30 | 18. 4. 2013 | A | Dysfunkce ve fungování orgánů veřejné moci může s ohledem na individuální okolnosti případu představovat exkulpační či liberační důvod v oblasti správněprávní odpovědnosti, pokud se takové selhání podstatnou měrou podílelo na vzniku formálně protiprávního jednání jednotlivce nebo protiprávního stavu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). |
| 4 Aps 1/2013 - 25 | 18. 4. 2013 | B | V případě, že žalobce brojí proti územnímu souhlasu podle §96 stavebního zákona z roku 2006 žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s., pak objektivní (dvouletá) lhůta pro podání žaloby stanovená v §84 odst. 1 s. ř. s. běží ode dne, kdy byl územní souhlas vydán. Subjektivní dvouměsíční lhůta pak začíná běžet ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o vydání územního souhlasu. V případě uplynutí lhůt nelze argumentovat tím, že důsledky takového zásahu v podobě oprávnění žadatele realizovat záměr povolený územním souhlasem nadále trvají. |
| 6 Ans 16/2012 - 62 | 17. 4. 2013 | A | I. Rozhodnutí o odložení žádosti o informace podle §17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nemusí být vydáno formou usnesení podle správního řádu. Je možné samotné rozhodnutí o odložení žádosti podle §17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím pouze poznamenat do spisu. Žadatel však musí být o vydání tohoto rozhodnutí povinným subjektem prokazatelným způsobem vyrozuměn, aby mohl efektivně využít svého práva na soudní ochranu podáním žaloby ve správním soudnictví. II. V případě odložení žádosti o informace podle §17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, není možno využít jako opravný prostředek stížnost podle §16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon neupravuje ani jiné opravné prostředky proti takovému rozhodnutí, proto se žadatel o informace může bránit žalobou ve správním soudnictví přímo proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti o informace podle §17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k ... |
| 14 Kse 9/2012 - 143 | 16. 4. 2013 | B | Pořizování výpisů z centrální evidence obyvatel před řádným zahájením exekučního řízení je kárným proviněním [§116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu]. |
| 5 Ans 4/2012 - 20 | 12. 4. 2013 | A | I. Žádost o vydání územního rozhodnutí či o stavební povolení, která v rozporu s §196 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 není podána na stanoveném formuláři, je sice žádostí vadnou, nicméně přesto způsobilou zahájit ve smyslu §44 odst. 1 správního řádu z roku 2004 územní či stavební řízení. Je tedy na stavebním úřadu, aby v takovém případě vyzval žadatele o vydání územního rozhodnutí či stavebníka k doplnění žádosti a současně přerušil do doby odstranění vad žádosti řízení [§86 odst. 5 a §111 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, §45 odst. 2 a §64 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004]. II. V případě přerušení správního řízení podle §64 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 spojeného s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle §45 odst. 2 citovaného zákona se má v souladu s §65 odst. 1 téhož zákona za to, že pořádková lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu stanovená v §71 správního řádu z roku 2004, příp. zvláštním zákonem, neběžela již ode dne podání vadné ... |
| 5 As 70/2011 - 111 | 12. 4. 2013 | B | Pokud krajský soud odmítne žalobu podle §46 odst. 1 s. ř. s., ač byl dán důvod k jejímu odmítnutí podle §46 odst. 2 s. ř. s., rozhodne Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti proti takovému usnesení krajského soudu tak, že napadené usnesení krajského soudu zruší, a pokud je to možné, sám žalobu podle §110 odst. 1 části první věty za středníkem ve spojení s §46 odst. 2 s. ř. s. odmítne a zároveň poučí žalobce o možnosti podat v příslušné lhůtě žalobu u věcně příslušného soudu v občanském soudním řízení. |
| 9 Aps 11/2012 - 66 | 11. 4. 2013 | A | V souladu se zásadou priority a s ohledem na povinnost katastrálního úřadu zkoumat návaznost předkládaných listin na předcházející zápisy se pořadí projednání či rozhodnutí o návrzích na zápis do katastru nemovitostí řídí, nestanovíli zákon jinak, dobou, ve které byly takové návrhy na zápis katastrálnímu úřadu doručeny. O nově došlém návrhu nebo podnětu ke shodné nemovitosti tak lze jednat nebo rozhodovat teprve poté, co bude projednán nebo bude rozhodnuto o návrhu na zápis, který má vůči nově došlému návrhu přednostní pořadí. |
| 9 Afs 69/2012 - 47 | 11. 4. 2013 | A | Oprávnění věřitelů snížit daň z přidané hodnoty na výstupu o částky odpovídající neuhrazeným pohledávkám za dlužníky v úpadku lze uplatnit za splnění dalších zákonem stanovených podmínek pouze u zdanitelných plnění poskytnutých nejdříve ke dni 1. 4. 2011. |
| 1 As 7/2013 - 32 | 10. 4. 2013 | B | Lhůta k vycestování z území a lhůta zákazu pobytu podle §118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, sledují odlišné cíle a jsou na sobě vzájemně nezávislé. Není proto nutné vázat počátek obou lhůt ke shodnému časovému okamžiku. |
| 4 As 6/2013 - 28 | 10. 4. 2013 | B | Pokud správní orgán účastníku řízení, který měl zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku podle §3 a §10 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nesprávně doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je vyloučeno uplatnění fikce doručení dle §24 odst. 1 správního řádu z roku 2004. |
| 1 As 143/2012 - 38 | 10. 4. 2013 | B | Trvající vyživovací povinnost žalobce vůči nezaopatřenému zletilému dítěti, které žalobci nebylo po rozvodu manželství svěřeno soudem do péče, není sama o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti o zrušení údaje o místě trvalého pobytu dítěte na adrese žalobce [§12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění zákona č. 53/2004 Sb.]. |
| 6 As 29/2013 - 80 | 10. 4. 2013 | B | Při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.) týkající se sankce za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání odkladného účinku v obdobných případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla existenčně závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba. |
| 11 Kss 2/2013 - 58 | 10. 4. 2013 | B | V řízení o nezpůsobilosti soudce vykonávat soudcovskou funkci dle §91 písm. c) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, je nutno kromě ověření, zda soudce byl nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, vždy individuálně posoudit a odůvodnit, zda tato skutečnost zároveň zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci.Při tomto posouzení kárný senát vyhodnotí povahu, závažnost a intenzitu kárných provinění, kterými byl dotyčný soudce shledán v předchozích 5 letech vinným, dále posoudí celkový průběh profesní kariéry soudce a v posledním kroku zváží další případné relevantní skutečnosti (například osobní postoj soudce k vytýkaným nedostatkům). |
| 7 As 139/2012 - 59 | 5. 4. 2013 | B | Je-li s ohledem na obvyklou délku řízení ve věci mezinárodní ochrany, čítaje v to i případné navazující řízení před oběma stupni soudů rozhodujících ve správním soudnictví, patrné, že tato řízení pravděpodobně neskončí před uplynutím přípustné doby, po kterou může být cizinec zajištěn za účelem správního vyhoštění (§124 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), je nutno mít za to, že realizace vyhoštění nebude potenciálně možná, a proto nelze cizinci nadále omezovat jeho osobní svobodu. |
| 3 As 46/2012 - 22 | 4. 4. 2013 | A | Při posuzování, zda rozhodnutí o správním vyhoštění nezpůsobuje nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince ve smyslu §119a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se podpůrně použijí kritéria pro posouzení zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince podle čl. 12 odst. 3 směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, tzn. délka pobytu, věk, zdravotní stav, rodinná a hospodářská situace, sociální a kulturní integrace v zemi pobytu a vazba na zemi pobytu. To přiměřeně platí i v případě, že cizinec nemá podle této směrnice postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. |
| 1 Afs 103/2012 - 44 | 4. 4. 2013 | A | Poradce odborné hodnoticí komise, ač sám přímo o věci nerozhoduje a za výsledek konečného rozhodnutí ani neodpovídá, může pro svůj poměr k věci či účastníkům být podjatou osobou (§74 odst. 7 a §76 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), a může tak být příčinou vadnosti rozhodovacího procesu. |
| 3 Ads 38/2012 - 23 | 4. 4. 2013 | A | Jako uchazeč o zaměstnání nemůže být vedena fyzická osoba, která studuje denní formu studia na základě individuálního vzdělávacího plánu (§18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), neboť je osobou soustavně se připravující na budoucí povolání ve smyslu §25 odst. 1 písm. r) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. |
| 1 As 187/2012 - 32 | 4. 4. 2013 | A | I. Soud přizná osvobození od soudních poplatků právnické osobě, která je skutečně a objektivně nemajetná (§36 odst. 3 s. ř. s.), pokud vedení soudních sporů není obvyklou součástí naplňování jejího předmětu činnosti. II. Soud nepřizná osvobození od soudních poplatků právnické osobě, která je skutečně a objektivně nemajetná (§36 odst. 3 s. ř. s.), zpravidla tehdy, pokud právní věc, v níž se domáhá soudní ochrany, nesouvisí s její existencí, vnitřními poměry či majetkem ani s předmětem činnosti uvedeným ve stanovách či obdobné listině. Týká-li se soudní spor ochrany práva, jehož výkonem právnická osoba vykročila z předmětu své činnosti, je spravedlivé trvat na tom, aby si opatřila dostatek prostředků na úhradu nákladů řízení. |
| 1 As 186/2012 - 39 | 4. 4. 2013 | B | Stavební úřad je povinen i v rámci řízení o vydání dodatečného stavebního povolení (§129 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006) zkoumat, zda existuje k dodatečně povolované stavbě příjezd [§111 odst. 1 písm. c) téhož zákona]. V některých sporných případech nemusí být pro ověření této skutečnosti dostatečné ani vyjádření příslušného silničního správního úřadu o tom, že ke stavbě vede přístup po veřejně přístupné účelové komunikaci. Je-li otázka přístupu ke stavbě zpochybňována účastníky řízení, existence takové komunikace nebyla řešena v předchozích stavebních řízeních či v územním řízení a komunikace není evidována v pasportu veřejně přístupných účelových komunikacích, je na místě, aby tuto otázku vyřešil stavební úřad jako předběžnou otázku podle §57 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004. |
| 7 Afs 73/2012 - 35 | 4. 4. 2013 | B | Má-li zástupce účastníka datovou schránku, je povinností soudu doručovat mu do datové schránky, je-li to možné. Vada spočívající v opomenutí tohoto postupu nemůže být zhojena doručením písemnosti samotnému účastníkovi ani tím, že zástupci je doručováno poštou do jeho sídla. |
| 7 Ans 21/2012 - 22 | 4. 4. 2013 | B | O subjektivním veřejném právu na přijetí do zařízení zajišťujícího základní vzdělání rozhoduje podle §46 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ředitel školy za podmínek stanovených v §36 téhož zákona, případně jemu nadřízený odvolací orgán. V rámci tohoto rozhodování posuzuje i otázku, zda obec k zajištění výše uvedeného práva vytvořila takové podmínky, jaké jí ukládá zákon. |