| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 As 14/2016 - 36 | 29. 6. 2016 | B | I když je rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení podle §46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, jeho příjemci oznamováno vyhlášením, musí být příjemce seznámen vedle výroku rozhodnutí také s jeho důvody, a to tak, aby se nad nimi mohl patřičně zamyslet a uvážit, zda rozhodnutí má za zákonné, anebo nikoli, a v případě, že je má za nezákonné, aby proti němu mohl v zákonem stanovené lhůtě zformulovat žalobní body. V praxi tomuto požadavku správní orgán dostojí zásadně tak, že příjemci rozhodnutí předá stejnopis rozhodnutí. Po příjemci totiž zásadně nelze požadovat, aby si konkrétní důvody rozhodnutí podržel v paměti, pokud by s nimi byl seznámen, byť třeba i do detailu, toliko ústní formou. |
| 1 As 34/2016 - 35 | 22. 6. 2016 | B | Odstranění vady plné moci spočívající v absenci podpisu zmocnitele není úkonem, který má zastoupený vykonat osobně ve smyslu §34 odst. 2 správního řádu. |
| 4 As 29/2016 - 47 | 21. 6. 2016 | A | Pokud obchodník s cennými papíry provádí obchody s investičními nástroji na účet zákazníků se střední a vysokou averzí k riziku v nepřiměřeně vysoké frekvenci (tzv. churning), aniž by tyto zákazníky o rizicích nadměrného obchodování poučil, tak, že maximalizuje svůj příjem z účtovaných poplatků za tyto obchody, a tím způsobí zákazníkům nepřiměřené náklady, nepostupuje ve shodě se zákonným požadavkem poskytovat investiční služby s odbornou péčí spočívající zejména v kvalifikovaném, čestném a spravedlivém jednání v nejlepším zájmu zákazníků a řádného fungování trhu podle §15 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do 30. 6. 2008. |
| 4 Afs 31/2016 - 26 | 17. 6. 2016 | B | V řízení o žádosti dle §155 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, o vrácení přeplatku vzniklého v souvislosti s opravou výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení podle §44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, již nelze posuzovat zákonnost těchto oprav provedených daňovým přiznáním, byla-li na jeho základě pravomocně vyměřena daň platebním výměrem podle §140 odst. 1 daňového řádu. |
| 10 Afs 49/2016 - 33 | 16. 6. 2016 | A | I. Proti rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy (§167 odst. 3 správního řádu), jejímž předmětem je poskytnutí dotace (§10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.), není opravný prostředek přípustný (§10b odst. 3 citovaného zákona). II. Sporem z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ve smyslu §10b odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., je jak spor z veřejnoprávní smlouvy o plnění, tak další spory s veřejnoprávní smlouvou související, včetně řízení, jehož předmětem je zrušení veřejnoprávní smlouvy. III. Bylo-li rozhodnutí ve sporu o zrušení veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci vydáno po nabytí účinnosti zákona č. 24/2015 Sb., rozhoduje Ministerstvo financí podle §10b odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/20 ... |
| 5 Azs 189/2015 - 36 | 16. 6. 2016 | B | Jsou ustanovení čl. 14 odst. 4 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU, o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, neplatná z důvodu rozporu s čl. 18 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a s obecnými zásadami práva Evropské unie podle čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii? |
| 5 Afs 2/2015 - 76 | 16. 6. 2016 | B | Dopravovat minerální oleje osvobozené od spotřební daně podle §49 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 9. 2009, lze pouze na daňovém území České republiky, což odpovídá způsobům předpokládaným v §50 odst. 1 tohoto zákona. Uživatel, který je dopravuje v rozporu s tímto ustanovením, přichází o nárok na jejich osvobození od spotřební daně z minerálních olejů. Do jiného členského státu EU lze dopravu minerálního oleje uskutečnit v režimu podmíněného osvobození od daně podle §25 zákona o spotřebních daních, je-li odesílatelem provozovatel daňového skladu a příjemcem daňový sklad nebo oprávněný příjemce; jinak jedině zdaněné ve volném daňovém oběhu s možností nárokovat vrácení spotřební daně podle §14 citovaného zákona. |
| 4 As 35/2016 - 31 | 16. 6. 2016 | B | Pokud správní orgány provedly důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru toxikologie, který zjistil takové hodnoty metamfetaminu v krvi žalobce překračující minimální hranici dokládající ovlivnění jeho řidičských schopností, a který obsahuje nejen závěry o hodnotách zjištěných u žalobce, ale i obecné úvahy o ovlivnění metamfetaminem v závislosti na zjištěných hodnotách této látky v krvi, a pokud zároveň odkázaly na odborné stanovisko České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně, bylo tím dostatečně prokázáno, že žalobce byl při řízení motorového vozidla v rozporu s §5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ještě pod vlivem této návykové látky. Uvedené stanovisko totiž výslovně uvádí, že v případě některých návykových látek (mezi tyto substance zařazuje metamfetamin) lze řidiče považovat za ovlivněného takovou návykovou látkou, byly-li překročeny arbitrárně dané koncentrační meze této látky v krevn ... |
| 6 As 73/2016 - 40 | 16. 6. 2016 | B | Ustanovení §10 odst. 3, resp. §125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o odpovědnosti provozovatele vozidla, založené na objektivní odpovědnosti s možností liberace, za správní delikt spočívající v nezajištění, „aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“ (např. za neoprávněné zastavení nebo stání), není v rozporu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. s čl. 39 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod, konkrétně s ústavní garancí principu presumpce neviny, práva nevypovídat a nebýt nucen k sebeobviňování. |
| 16 Kss 1/2016 - 55 | 16. 6. 2016 | B | Soudkyně, která se zajímá o vývoj případu u jiného soudce na základě známosti její dcery s účastníkem řízení, se dopouští porušení povinnosti soudce spočívajícího v nepřímém ovlivňování věci, navzdory tomu, že nevyjádří přání ohledně konečného výsledku rozhodnutí. O to spíše je však takové jednání nepřípustné, jde-li o předsedkyni soudu, která je z titulu funkce nadřízená rozhodujícímu soudci, dotazuje se na vývoj případu a skutečnost, že účastník má známost s její dcerou, oznámí rozhodujícímu soudci bezprostředně před učiněním a vyhlášením rozhodnutí (§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). |
| 9 Azs 95/2016 - 29 | 15. 6. 2016 | A | Stanoví-li zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, pro přiznání postavení rezidenta podmínku získání trvalého pobytu, musí být i podmínky trvalého pobytu vykládány v souladu s požadavky směrnice Rady č. 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Splnění podmínky nepřetržitého pětiletého pobytu cizince na území České republiky se v důsledku nepřímého účinku článku 4 citované směrnice zkoumá ke dni podání žádosti o trvalý pobyt. |
| 1 Ads 124/2016 - 23 | 14. 6. 2016 | B | V případě příjmů uvedených v §5 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jde o příjmy ve smyslu §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tedy o příjmy ze závislé činnosti. Od takových příjmů nelze odpočítávat výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, neboť takový postup zákon o daních z příjmů neumožňuje. Příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory ve smyslu §5 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona o státní sociální podpoře, prokázaný potvrzením o výši příjmu od zaměstnavatele podle §68 odst. 3 písm. a) tohoto zákona, je tedy příjmem, jehož výše již není dále nijak upravována (pomocí odpočtů výdajů). |
| 2 As 170/2015 - 58 | 9. 6. 2016 | B | I. Vydáním vysokoškolského diplomu se osvědčuje skutečnost, že adresát úspěšně absolvoval příslušný studijní program. Nejde o založení nebo konstatování existence práv, resp. povinností adresáta, a proto se nemůže jednat o správní rozhodnutí v materiálním smyslu. II. Vysokoškolský diplom je, stejně jako vysvědčení o státní závěrečné zkoušce a dodatek k diplomu, osvědčením ve smyslu části čtvrté správního řádu a rektor veřejné vysoké školy je oprávněn jej zrušit podle §156 odst. 2 téhož zákona, jestliže byl vydán v rozporu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, či jiným právním předpisem. V každém individuálním případě je však třeba vážit přiměřenost takového postupu, stejně jako ochranu práv absolventa, jichž bylo nabyto v dobré víře. III. I při neexistenci zákonné úpravy pro zpětné přezkoumání naplnění podmínek úspěšného absolvování vysokoškolského studia, lze v některých případech dospět k závěru, že vysokoškolský diplom byl vydán v rozporu s právními předpisy. Z povah ... |
| 6 As 63/2016 - 40 | 9. 6. 2016 | B | I. Nepřezkoumatelný je rozsudek, jímž soud zruší rozhodnutí žalovaného jako celek, ačkoliv shledá důvodnou pouze jedinou žalobní námitku týkající se části výroku rozhodnutí žalovaného, a přitom nijak neodůvodní, proč nebylo možné oddělit a zrušit pouze odpovídající část výroku správního rozhodnutí. Takovou vadu shledá Nejvyšší správní soud z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.). II. V řízení o rozkladu lze podle §152 odst. 5 správního řádu změnit rozhodnutí vydané v prvním stupni jen za podmínky, že se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím, všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas; úpravu o změně rozhodnutí v odvolacím řízení [srov. §90 odst. 1 písm. c) správního řádu] zde uplatnit nelze ani prostřednictvím odkazu v §152 odst. 4 správního řádu. III. Za situace, kdy je konkrétní výše poplatku za využívání rádiových kmitočtů podle §2 odst. 1 nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu popl ... |
| 7 As 66/2016 - 65 | 9. 6. 2016 | B | Při rozšíření zpevněné části dálnice na úkor jejích nezpevněných částí nedochází ke změně půdorysu celé stavby dálnice. Nejedná se proto o rozšíření dálnice ve smyslu bodu 9.3 kategorie I přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném do 31. 3. 2015. Zároveň taková stavba odpovídá definici stavební úpravy dle §2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona z roku 2006, a proto podle §79 odst. 6 tohoto zákona nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. |
| 2 As 96/2016 - 33 | 9. 6. 2016 | B | Na doručení do datové schránky lze rezignovat, a doručit tedy v souladu s §42 s. ř. s. náhradním způsobem (prostřednictvím držitele poštovní licence) pouze ve výjimečném případě. O ten však zásadně nejde při technické závadě na straně orgánu veřejné moci, která je krátkodobá, tedy napravitelná v řádu hodin, dní či týdnů typicky zásahem příslušných specialistů na informační technologie. Za nynějšího stavu věcí, kdy od účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, uplyne zanedlouho sedm let, a tím spíše do budoucna již lze po orgánech veřejné moci spravedlivě požadovat, aby jejich systémy administrace pošty či dokumentů fungovaly natolik rutinně a spolehlivě, že k problémům v souvislosti s odesíláním dokumentů do datových schránek zásadně nebude docházet.Pokud se přesto uvedený problém objeví, má se orgán veřejné moci nejprve postarat o odstranění závady na svém systému administrace pošty či dokumentů, a po jejím odstranění všechny dokument ... |
| 2 Azs 307/2015 - 41 | 9. 6. 2016 | B | Jsou-li v téže věci vydána dvě správní rozhodnutí v důsledku kasace pravomocného zrušujícího rozsudku krajského soudu Nejvyšším správním soudem, může správní orgán zrušit později vydané správní rozhodnutí v přezkumném řízení pro rozpor s právním principem non bis in idem, popřípadě s §48 odst. 2 správního řádu. V takovém případě není vázán skutkovým a právním stavem, který tady byl v době vydání nového správního rozhodnutí (§96 odst. 2 správního řádu). Ze stejných důvodů může později vydané správní rozhodnutí zrušit také soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu; zásada přezkumu podle skutkového a právního stavu existujícího v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 soudního řádu správního) ani pravidlo, podle něhož se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému správnímu orgánu (§78 odst. 4 soudního řádu správního), se neuplatní. |
| 9 Azs 84/2016 - 22 | 9. 6. 2016 | B | Nejvyšší správní soud není povinen vypořádat se s každou jednotlivou námitkou danou v kasační stížnosti, pokud rozhodnutí krajského soudu obstojí i pouze na důvodech, které stěžovatel v kasační stížnosti nenapadá (§109 odst. 4 s. ř. s.). |
| 2 As 47/2016 - 44 | 8. 6. 2016 | A | Pokud zákonodárce stanoví povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (§25 odst. 2 věta druhá správního řádu), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno. |
| 2 As 57/2016 - 56 | 8. 6. 2016 | B | I. Změna stavby spočívající v úpravě rohu budovy, jíž dochází ke změně půdorysu stavby a jejího konstrukčního řešení, není nepodstatnou odchylkou od projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, kterou by bylo možné projednat v kolaudačním řízení ve smyslu §22 odst. 3 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. II. Realizace podzemního vedení sítí je ve stavební praxi mnohdy značně komplikovaná, a to jak z důvodů tzv. přirozených (tj. majících původ v přírodě samotné), tak i v důsledku dřívějších činností člověka (často i neregulovaných a neevidovaných). Proto zpravidla nelze zjistit, zda změna stavby spočívající v drobných úpravách trasy vedení plynové přípojky je, anebo není nepodstatnou odchylkou od projektové dokumentace (§22 odst. 3 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona), pouze porovnáním projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a dokumentace skutečného provedení, nýbrž je třeba ... |
| 3 As 118/2015 - 34 | 8. 6. 2016 | B | Osobní údaje získané ze záznamu bezpečnostního kamerového systému může správce zpracovat jen v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, tedy pro účely trestního či správního řízení, které je v souvislosti s ochranou jeho majetku vedeno vůči subjektu údajů. Zveřejnění těchto údajů na internetové sociální síti bez souhlasu subjektu údajů je nutno považovat za zpracování osobních údajů v rozporu s účelem, k němuž byly shromážděny, tedy za porušení §5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. |
| 8 As 93/2015 - 134 | 7. 6. 2016 | A | Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle §82 s. ř. s. lze podat teprve po uskutečnění tvrzeného nezákonného zásahu. Osoby, o jejichž platových poměrech mají být poskytnuty informace v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se proto nemohou domáhat zásahovou žalobou povinnosti zdržet se nezákonného zásahu do svých práv předtím, než je informace fakticky poskytnuta. |
| 11 Kss 6/2015 - 53 | 6. 6. 2016 | B | I. Z §80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, lze dovodit, že soudci jsou, oproti jiným kategoriím osob, částečně omezeni ve svobodě projevu; jde přitom o omezení odpovídající kautelám uvedeným v čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). II. Soudce má právo veřejně vyjadřovat svůj názor, a to i k otázkám, které mohou být chápány jako politické a konfliktní. Při realizaci práva na svobodu projevu nicméně soudce nesmí vyjadřovat přímou podporu konkrétnímu politickému subjektu či programu a podporovat či šířit myšlenky, které jsou v rozporu s principy demokratické společnosti. Obecným korektivem jeho počínání musí být vědomí hranice, za níž by již mohl vyvolat dojem, že jím prezentované názory by mohly mít vliv na výkon jeho soudcovské funkce. Při veřejné výměně politických či jiných názorů na otázky veřejného života tak především nesmí vzbudit u veřejno ... |
| 5 Afs 170/2015 - 28 | 3. 6. 2016 | A | I. Nezbytnou podmínkou pro přiznání úroku ze zaviněného jednání správce daně dle §254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je, že bylo zahájeno vymáhací řízení, resp. bylo na daňovém subjektu zákonem stanoveným způsobem vymáháno, a poté bylo vymáhání prohlášeno za nezákonné. II. Pokud §254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, spojuje přiznání úroku ve výši dvojnásobku výslovně pro případ, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, nelze dovozovat, že tomu tak je v celé rovině platební, tedy ve všech případech spadajících pod celou Hlavu V (část třetí) citovaného zákona, nazvanou „Placení daní“. Pokud by zákonodárce podmínky pro přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně v §254 odst. 2 daňového řádu hodlal nastavit jinak, resp. i pro jiné případy, musel by to vtělit do textu zákona. III. Vymáhací řízení (§175 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je jedním z několika možných řízení, která mohou probíhat v rovině platební, má svá zákonem ... |
| 5 As 62/2015 - 15 | 3. 6. 2016 | B | I. Pokud fyzická osoba bez povolení poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem v lese, má být z důvodu speciality jiných správních deliktů vůči přestupkům postižena nikoli za přestupek podle §53 odst. 1 písm. g) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, nýbrž za jiný správní delikt podle §54 odst. 2 písm. c) tohoto zákona, tedy za provádění činnosti v lese zakázané, ve smyslu výčtu zakázaných činností obsaženého v §20 zákona o lesích, zde konkrétně za porušení jeho odst. 1 písm. g). II. V důsledku novely zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, přijaté procedurálně sporným postupem zákonem č. 67/2000 Sb., je vztah mezi přestupky podle §53 zákona o lesích a jinými správními delikty podle §54 téhož zákona pro adresáty zákona natolik nepřehledný, že je na samé hraně porušení zásady nullum crimen sine lege stricta. Pokud by aplikace této problematické úpravy, činící celou řadu skutkových podstat přestupků vyjmenovaných v §53 zákona o lesích obsoletními, vedla v konkrétním případě ke zjevně nesprav ... |
| 9 As 101/2015 - 53 | 2. 6. 2016 | B | Přezkoumá-li krajský soud hmotněprávní námitky žalobce oprávněného k podání žaloby podle §65 odst. 2 s. ř. s., zatíží své rozhodnutí vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], k čemuž je Nejvyšší správní soud povinen přihlížet i bez návrhu (§109 odst. 4 s. ř. s.). |
| 3 As 216/2015 - 16 | 1. 6. 2016 | B | I. V případech, kdy se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti při vyřizování odvolání směřujícího proti rozhodnutí krajského soudu, jakožto povinného subjektu, o odmítnutí žádosti o informace podle §15 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nejsou soudci tohoto soudu vyloučeni z projednání a rozhodování věci podle §8 odst. 1 a §9 odst. 1 s. ř. s. II. Nedostatek poučení žalobce o možnosti vznést námitku podjatosti není vadou, která by sama o sobě mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí soudu ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. |
| 3 As 132/2015 - 36 | 1. 6. 2016 | B | Nárok na náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě v důsledku služebního úrazu (§103 zákona č. 361/ 2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), který příslušníkovi bezpečnostního sboru vznikl před účinností citovaného zákona, se řídí právní úpravou tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. |
| 4 As 17/2016 - 44 | 31. 5. 2016 | B | I. Při povolování zkušebního provozu podle §124 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 je stavební úřad povinen posoudit mj. obecné podmínky pro uvádění staveb do provozu stanovené v §119 odst. 2 téhož zákona, včetně souladu s veřejným zájmem na ochraně veřejného zdraví a ze spisu zřejmými oprávněnými zájmy dotčených osob, které nejsou účastníky řízení (§2 odst. 3 správního řádu). II. Pokud stavební úřad stanoví podmínky pro zkušební provoz (podle §124 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006) za účelem ochrany veřejného zájmu nebo oprávněných zájmů dotčených osob, je povinen tyto podmínky formulovat takovým způsobem, aby byla ochrana takových zájmů při výkonu práv z rozhodnutí efektivně zajištěna. |
| 7 As 86/2016 - 29 | 31. 5. 2016 | B | Vysokocennou plodinou ve smyslu §54 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je zpravidla plodina, která má z důvodu své výjimečnosti, výjimečného způsobu pěstování, výjimečného účelu pěstování či výjimečné lokality pěstování výrazně vyšší cenu. |
| 6 Azs 58/2016 - 40 | 31. 5. 2016 | B | Jedna osoba může v jednom okamžiku vést vždy pouze jednu společnou domácnost ve smyslu §15a odst. 3 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Není možné, aby se okruh osob tvořících v daný okamžik společnou domácnost měnil v závislosti na tom, z pohledu které z osob je existence společné domácnosti posuzována. Manželský, resp. partnerský vztah a vztahy jim obdobné mezi dvěma dospělými osobami vedoucími společnou domácnost pak musí mít v našem kulturně civilizačním okruhu zásadně monogamní povahu. Ustanovení §15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců nelze interpretovat jako otevření prostoru pro přejímání cizích kulturních vzorců lidského soužití, nota bene za účelem získání pobytového oprávnění. |
| 1 As 41/2016 - 44 | 26. 5. 2016 | A | Účastník řízení o výši úhrady složeného přípravku (§39c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění; §4 odst. 1 vyhlášky č. 92/2008 Sb.) nemůže v tomto řízení uplatňovat námitky ohledně nesprávného stanovení výše základní úhrady referenční skupiny jednotlivé látky, která složený přípravek tvoří. Tyto námitky může uplatňovat v řízení o stanovení základní úhrady referenční skupiny, do které taková jednotlivá látka spadá. |
| 10 As 177/2014 - 46 | 26. 5. 2016 | A | Regionální rada regionu soudržnosti rozhoduje v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně dle §22 odst. 11 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jako veřejnoprávní subjekt, na který byl na základě zákona přenesen výkon veřejné správy; nemá proto v soudním řízení postavení osoby zúčastněné na řízení ve smyslu §34 odst. 1 s. ř. s. |
| 6 As 53/2016 - 48 | 26. 5. 2016 | B | Požadavek správního orgánu, aby osoba, která žádá o výjimku z všeobecného zákazu nabývat zbraně kategorie A pro sběratelské účely, popsala svůj sběratelský záměr, tedy cíl a předpokládaný rozsah své sbírky, je naprosto legitimní. Posouzení, zda záměr osoby spadá pod neurčitý právní pojem „sběratelská činnost“ – a tudíž jsou splněny podmínky vymezené v §9 odst. 2 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních) – pak není předmětem správního uvážení a podléhá plnému soudnímu přezkumu. |
| 6 Afs 269/2015 - 31 | 26. 5. 2016 | B | Úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji podle §23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v podobě neuhrazených pohledávek, nemohou být příjmem podle §7 odst. 1 a 2 téhož zákona, neboť nejsou žádným příjmem v době, kdy ještě nebyly reálně uhrazeny. Pokud zákon stanoví, že pro určení výše výdajů jsou rozhodné příjmy uvedené v §7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, vyjma příjmů zákonem uvedených, pak jsou rozhodné toliko skutečné příjmy, tedy příjmy z okruhů činností uvedených v těchto ustanoveních. Neuhrazené pohledávky, zahrnované do základu daně v intencích §23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, žádný faktický příjem nepředstavují, neboť je otázkou do budoucna, budou-li vůbec uhrazeny a kdy. Zákonodárce jasně akcentoval potřebu jednoznačného vymezení těch pohledávek, o jejichž hodnotu se podle §23 odst. 8 písm. b) bodu 3. zákona o daních z příjmů upravuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, když tyto definoval jako pohledávky, které „by při úhradě byly zdanitelným příjmem“. |
| 9 As 127/2015 - 68 | 26. 5. 2016 | B | Obecné soudy v souladu s čl. 89 odst. 2 Ústavy nejsou oprávněny se odchýlit od nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen zákon nebo jeho část podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. |
| 10 Azs 20/2016 - 37 | 26. 5. 2016 | B | Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, nestanoví, že by povolení k trvalému pobytu dle §67 tohoto zákona mohli získat pouze neúspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu. Není proto vyloučeno, aby žádost dle citovaného ustanovení při splnění zákonných podmínek s úspěchem podal i cizinec pobývající na území České republiky na základě výjezdního příkazu vydaného v důsledku zániku dříve udělené doplňkové ochrany. |
| 5 As 9/2015 - 59 | 25. 5. 2016 | A | Není-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§79 odst. 1 s. ř. s.), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet. |
| 2 Afs 22/2016 - 43 | 25. 5. 2016 | A | I. Účinky výzvy správce daně podle §145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, na běh lhůty pro stanovení daně nejsou vyloučeny tím, že výše doměřené daně je odlišná od daně plynoucí z dodatečného daňového tvrzení podaného na základě uvedené výzvy. II. Lhůta pro stanovení daně může být z důvodů uvedených v §148 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, prodloužena opakovaně. III. Po podání dodatečného daňového tvrzení na základě výzvy správce daně lze použít postupu k odstranění pochybností (§89 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), aniž to má vliv na účinky výzvy na lhůtu pro stanovení daně. |
| 4 Afs 24/2016 - 37 | 25. 5. 2016 | B | Pokud daňový poplatník svůj hmotný majetek nepoužívá k jiným účelům než k zajištění zdanitelných příjmů a pouze jeho část není z technických důvodů dočasně fakticky užívána, nejsou dány podmínky pro krácení odpisů podle §28 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. |
| 4 As 44/2016 - 41 | 25. 5. 2016 | B | Správní orgán je oprávněn vydat povolení k šíření nepůvodních druhů ve smyslu §5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ex post, jestliže je ve správním řízení i po realizaci záměru naplněn hlavní účel povolovacího procesu, tedy dostatečné posouzení otázek souvisejících s ochranou přírody a krajiny. |
| 1 Azs 31/2016 - 36 | 25. 5. 2016 | B | Výjimkou z povinnosti správního orgánu řídit se závazným právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku krajského soudu (§78 odst. 5 s. ř. s.) je situace, kdy byl tento právní názor v mezidobí (ke dni nového rozhodování žalovaného správního orgánu) překonán judikaturou Nejvyššího správního soudu. |
| 6 As 69/2016 - 39 | 19. 5. 2016 | A | Výzva k odstranění reklamního zařízení (§31 odst. 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) je úkonem podle části čtvrté správního řádu a není proti ní přípustný řádný opravný prostředek. Zároveň jde o faktický zásah, resp. pokyn správního orgánu ve smyslu §82 s. ř. s., nikoliv o rozhodnutí ve smyslu §65 s. ř. s. |
| 5 As 136/2015 - 37 | 19. 5. 2016 | B | I. Pokud je v prohlášení vlastníka dle §4 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, opomenuto vymezení některých prostor nebo částí budovy, pohlíží se na ně jako na společné části budovy (domu) ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek ve smyslu zákona o vlastnictví bytů, nelze-li je označit za jednotku či její příslušenství ve smyslu dalších místností v budově, jako jsou sklepy, komory apod. II. Pouze ze skutečnosti, že jednotka nesplňuje požadavky na světlou výšku podle §10 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nelze dovozovat, že prostor nad jednotkou je bez dalšího součástí nebo příslušenstvím jednotky. |
| 9 As 5/2016 - 54 | 19. 5. 2016 | B | Úkonem ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytnutí příspěvku konkrétní veřejné vysoké škole, nikoli písemné sdělení o výsledku dohadovacího řízení, vycházejícího z metodiky ministerstva a stanoviska Reprezentativní komise. Nikoli metodika, ale rozhodnutí o konkrétní výši příspěvku promítá a individualizuje metodický postup ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o příspěvek ze státního rozpočtu a autoritativně se dotýká jeho právní sféry. |
| 6 Azs 67/2016 - 34 | 18. 5. 2016 | A | Diskreční oprávnění zakotvené v čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (nařízení Dublin III), jež státům dává možnost atrakce příslušnosti k rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu, lze využít jen v případech, kdy je příslušnost určena dle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení, tedy dle kritérií kapitoly III, nikoliv dle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení („zbytkové“ kritérium). |
| 6 Afs 247/2015 - 33 | 18. 5. 2016 | B | Rozdílný režim příslušenství daně v případech, kdy vznikl daňový nedoplatek či přeplatek, spočívá v tom, že pokud byla podle dodatečného daňového přiznání doměřena daň vyšší, je daňový subjekt v prodlení v rozsahu neuhrazeného doměrku již ode dne původní splatnosti. V případě, kdy je podle dodatečného daňového přiznání daň nižší, vznikne přeplatek až jejím vyměřením. To znamená, že v případě dodatečných daňových přiznání je třeba mít za to, že daň je vyměřena k poslednímu dni lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání, a bylo-li toto podáno opožděně, pak v den, kdy došlo správci daně (§141 až §144 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) |
| 14 Kse 13/2015 - 50 | 17. 5. 2016 | B | Vede-li soudní exekutor exekuci proti osobnímu majetku správce konkursní podstaty, jakkoliv exekuční titul zní na správce konkursní podstaty úpadce, porušuje tím zákaz vést exekuci proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný (§36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti). |
| 5 As 155/2015 - 35 | 12. 5. 2016 | A | Nelze se dovolávat legitimního očekávání z titulu zavedené správní praxe (zde vydání kladných rozhodnutí Národního památkového úřadu ohledně zateplení fasád u památkově chráněných objektů) za situace, kdy se jednalo o nezákonnou správní praxi, jejíž následování je nežádoucí a bylo by v rozporu se zákonem (§2 odst. 4 správního řádu z roku 2004). |
| 1 As 256/2015 - 95 | 12. 5. 2016 | A | Omezení, díky němuž není možné využít jednací řízení bez uveřejnění, jestliže stav exkluzivity způsobil zadavatel sám, se plně vztahuje na situaci, kdy následnou veřejnou zakázku uzavírá zadavatelem zcela ovládaná právnická osoba. |