Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2016

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
6 As 44/2014 - 88 29. 3. 2016 A Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, provádějící zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění do 30. 11. 2015, bylo v části regulující hluk z veřejné produkce hudby v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy; na případy regulace hluku z veřejné produkce hudby jej nebylo možno aplikovat.
4 As 217/2015 - 182 29. 3. 2016 A I. V řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle §101a a násl. s. ř. s. lze kasační stížnosti přiznat odkladný účinek dle §107 s. ř. s. II. Zástupce veřejnosti podle §23 stavebního zákona z roku 2006 je oprávněn podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části dle §101a odst. 1 a násl. s. ř. s.
8 As 181/2015 - 36 29. 3. 2016 B Smyslem §3 nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, je umožnit vyplacení příspěvku též osobám, jejichž manželé již nežijí, avšak v minulosti uplatnili nárok na výplatu příspěvku, přestože byla žádost zamítnuta, resp. řízení v důsledku úmrtí zastaveno. Tím spíše musí obdobné právo svědčit těm vdovám, jejichž manželé se dožili novely nařízení provedené nařízením vlády č. 51/2013 Sb. a svou žádost řádně podali ve stanovené lhůtě.
3 As 8/2014 - 78 24. 3. 2016 B Je-li žalobou proti rozhodnutí dle §65 s. ř. s. napaden příkaz vydaný dle §150 správního řádu z roku 2004, respektive §87 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, soud takovou žalobu v každém případě odmítne. Posouzení, zda byl proti příkazu podán (řádně) odpor, má význam pouze z pohledu ustanovení, dle kterého bude žaloba odmítnuta. Pokud proti příkazu odpor podán nebyl, nevyčerpal žalobce řádné opravné prostředky ve správním řízení a žaloba bude odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., za použití §68 písm. a) s. ř. s. V opačném případě byl příkaz podáním odporu eo ipso odklizen a žaloba musí být odmítnuta postupem dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť zde není dán předmět soudního řízení.
10 Afs 267/2015 - 39 24. 3. 2016 B Žaloba proti rozhodnutí správce daně ve věci žádosti daňového subjektu o zastavení vymáhání dluhu není přípustná, neboť směřuje proti úkonu, který není rozhodnutím [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §70 písm. a) s. ř. s.].
6 As 206/2014 - 77 23. 3. 2016 B I. Kvalita odůvodnění rozhodnutí správních orgánů předurčuje možný rozsah a konkretizaci žalobních bodů vůči němu ze strany účastníků řízení, ovlivňuje tak možnost konkrétního skutkového a právního tvrzení v žalobě. II. Dovodil-li stavební úřad, potažmo žalovaný krajský úřad v řízení o povolení výjimky z §50 odst. 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, že daná změna stavby povolení výjimky podle právní úpravy na věc dopadající vůbec nevyžadovala, a řízení o udělení výjimky zastavil, mohl následně nařídit odstranění změny stavby jen pro nesplnění jiných požadavků zákona, nikoli proto, že výjimka nebyla udělena. III. Absence poučení stavebníka stavebním úřadem v řízení o odstranění nebo dodatečném povolení stavby, že provedená změna stavby nadále (resp. nově) vyžaduje povolení výjimky z konkrétního ustanovení právního předpisu a že bez jejího udělení změnu stavby dodatečně nelze povolit (§138a odst. 2 stavebního zákona z roku 1976), je vadou říz ...
2 As 213/2015 - 33 23. 3. 2016 B Cizinci (zahraniční návštěvníci České republiky) nejsou menšinou ve smyslu §17 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
15 Kse 9/2015 - 54 23. 3. 2016 B I. Ustanovení §58 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, a to i ve znění účinném do 31. 12. 2013, nezakazuje exekutorovi vydat exekuční příkaz nařizující exekuci prodejem movitých věcí a provést soupis těchto věcí nebo ve výjimečném řádně odůvodněném případě provést i jejich zajištění před tím, než má na jisto postaveno, že exekuci nelze provést jiným z prioritních způsobů. II. Sepsání věcí povinného, které má u sebe třetí osoba, je možné jen tehdy, pokud je třetí osoba exekutorovi odevzdá (§326 odst. 2 o. s. ř.). Exekutor proto pochybí, pokud si on sám nebo prostřednictvím svých zaměstnanců zjedná za pomoci zámečníka vstup na oplocený a uzamčený pozemek, aniž by se pokusil zajistit si součinnost či souhlas vlastníka pozemku, který je osobou odlišnou od povinného i oprávněného, byť by se na pozemku nacházely věci povinného. V takovém případě by věci nebyly „odevzdány“ třetí osobou, která je má u sebe. III. Exekutor není oprávněn sepsat a zajistit za ú ...
2 As 20/2016 - 29 22. 3. 2016 B Pro účely aktualizace evidence půdy podle §3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, je správní orgán povinen posoudit, zda žadateli o dotaci svědčí právní titul k užívání uvedených zemědělských pozemků, s dostatečnou mírou jistoty. Zejména v případě nejasností a sporů o vlastnické či užívací vztahy k předmětné půdě zásadně nebude dostačovat zjištění uvedených skutečností pouze na základě čestných prohlášení vlastníka pozemku.
9 Azs 27/2016 - 37 22. 3. 2016 B Závažné důvody domnívat se, že v členském státě dochází k systematickým nedostatkům, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení [čl. 3 odst. 2 věta druhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013], mohou být založeny pouze na důkazních prostředcích určité kvality, nikoli pouze na novinových článcích.
2 As 305/2015 - 24 21. 3. 2016 B Rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané podle §90 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004, kterým se odvoláním napadené rozhodnutí nebo jeho část ruší a věc se vrací k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, v zásadě nemůže být rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Žalobu proti němu je třeba odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §68 písm. e) a §70 písm. a) s. ř. s.
2 Afs 173/2015 - 110 21. 3. 2016 B Předmětem zkoumání relace ukládané sankce (zde podle §135c odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) a jejího dopadu na podnikání je především zachování majetkové podstaty stěžovatele v takové míře, která mu umožní dále podnikat, nikoli však již šetření, bude-li se i po uložení sankce těšit nadále ekonomickému zdraví.
Ars 4/2015 - 45 17. 3. 2016 A I. V následném přezkumu referenda podle §58 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je možné přezkoumávat jakákoliv porušení zákona o místním referendu. II. Důsledky rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu a o neplatnosti hlasování jsou odlišné [§91a odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s.]. III. Vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v referendu má přednost před vyslovením neplatnosti hlasování v referendu [§91a odst. 1 písm. c) a d) s. ř. s.]. IV. Usnesení krajských soudů ve věcech referenda by měla být pro nevypořádání argumentace účastníků řízení rušena pouze výjimečně, pokud Nejvyšší správní soud nedoplní argumentaci krajského soudu způsobem, který by pro účastníky řízení znamenal překvapivé rozhodnutí. V. Není nepřípustné referendum, které povede k závaznosti referenda pro orgány obce pouze v případě jedné z možných odpovědí (ano/ne) (§8 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). VI. Odůvodnění referenda podle §10 odst. 1 pí ...
2 As 249/2015 - 36 16. 3. 2016 A I. Ten, kdo má jako kontrolovaná osoba povinnost součinnosti podle §10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), obecně nemůže vyloučit svoji odpovědnost za správní delikt spočívající v porušení této povinnosti, pokud se za účelem jejího splnění nechá zastoupit někým jiným na základě udělené plné moci. Jelikož kontrolovaná osoba má zajistit podmínky pro výkon kontroly, je pouze na ní, jakým způsobem tak učiní, a pokud si zvolí pro tyto účely zástupce, přebírá na sebe určitou míru rizika, zda tento zástupce povinnosti zastupovaného bezvadně splní. II. Pokud by však zmocněním jiného k zajištění splnění povinnosti plynoucí z §10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), měla kontrolovaná osoba spáchat přestupek podle §15 odst. 1 písm. a) téhož zákona, musela by uvedenou povinnost porušit minimálně z nevědomé nedbalosti.
2 As 155/2015 - 84 16. 3. 2016 A Zásadním kritériem pro podřazení soukromoprávní společnosti pod pojem veřejná instituce podle §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je efektivní ovládání této společnosti státem.
6 As 141/2015 - 63 16. 3. 2016 B Osoba zúčastněná na řízení má v rámci soudního přezkumu, jehož rozsah je vymezen žalobou, právo navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení oponujících žalobním bodům, zvláště jedná-li se o řízení o žalobě nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu (§66 odst. 2 s. ř. s.), jehož předmětem je věc osoby zúčastněné na řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Právu osoby zúčastněné na řízení odpovídá povinnost soudu takové důkazní návrhy vypořádat, jinak soud zatíží svůj rozsudek vadou opomenutého důkazu.
13 Kss 3/2015 - 96 16. 3. 2016 B Nedodržení dvouměsíční lhůty pro rozhodnutí o přiznání znalečného, resp. tlumočného dle §19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, případně třicetidenní lhůty pro vyplacení znalečného nebo tlumočného stanovené týmž zákonným ustanovením zpravidla nevyvolává natolik závažné následky jako např. porušení zákonné lhůty pro vyhotovení soudního rozhodnutí či pro nařízení hlavního líčení, neboť zpoždění s přiznáním či vyplacením odměny znalci nebo tlumočníkovi se zpravidla přímo nedotýká zájmů účastníků daného řízení. Na druhou stranu výrazné a opakované porušování zákonných lhůt pro přiznávání a vyplácení znalečného nebo tlumočného může mít za následek snížení motivace takto dotčených znalců nebo tlumočníků provádět pro soudy znaleckou a tlumočnickou činnost nejen v odpovídající kvalitě, ale také ve lhůtách jim soudy stanovených a je tedy v takovém případě způsobilé ohrozit veřejný zájem na řádném fungování justice, k němuž nepochybně důležitým dílem přispívá právě i činnos ...
2 Afs 153/2014 - 71 15. 3. 2016 A I. Pro účely stanovení sazby daně z nemovitých věcí (§11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je rozhodné skutečné užívání nemovité věci. II. Stavební povolení či kolaudační rozhodnutí (souhlas) nepředstavují pro účely stanovení sazby daně z nemovitých věcí rozhodnutí o předběžné otázce ve smyslu §28 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, resp. §99 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
8 As 78/2015 - 22 15. 3. 2016 A Žádost o osvobození od soudních poplatků, podaná v již zahájeném řízení, není podáním obsahujícím úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem ve smyslu §37 odst. 2 s. ř. s.
8 Azs 185/2015 - 20 14. 3. 2016 B Byl-li totožný návrh na zahájení soudního řízení podán téhož dne u více krajských soudů, nemůže některý ze soudů návrh odmítnout [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] pouze s poukazem na to, že jinému soudu byl návrh podán o několik hodin či minut dříve. Bylo třeba ověřit aktuální stav konkurujícího řízení u jiného soudu a uvážit, zda pokračovat v řízení či návrh odmítnout v zájmu rychlé, spravedlivé a účinné ochrany práv účastníků řízení.
2 As 177/2015 - 70 14. 3. 2016 B Ohlašovna je povinna si pro účely vyřizování žádosti podle §10 odst. 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ověřit, zda je žadatel vlastníkem nemovitosti, o níž má být poskytnuto sdělení o osobách v ní hlášených k pobytu, zásadně z údajů dostupných v náhledu do katastru nemovitostí. Teprve je-li ze žádosti či jiných okolností patrné, že je skutečnost, zda je žadatel vlastníkem dotyčné nemovitosti, sporná, je ohlašovna povinna opatřit si k vyjasnění této otázky další informace.
5 Azs 2/2016 - 30 10. 3. 2016 A Samotná skutečnost, že žadatel o mezinárodní ochranu nerespektoval pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nepostačuje k závěru o tom, že tento žadatel představuje nebezpečí pro veřejný pořádek ve smyslu §46a odst. 1 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
7 As 15/2016 - 23 10. 3. 2016 A I. Zveřejnění ceníku služeb penzionu na webových stránkách, na které odkazuje jídelní lístek v restauraci náležící k penzionu, nelze považovat za jiné vhodné zpřístupnění informace o ceně ubytovacích služeb ve smyslu §12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 27. 12. 2015. Informace o ceně ubytovací služby musí být přinejmenším viditelně přítomna v provozovně, v níž je služba nabízena, aniž by spotřebitel nejprve musel projevit o službu zájem nebo učinit jiný srovnatelný úkon. II. Povinnost správně účtovat ve smyslu §3 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele nezahrnuje toliko papírově správné provedení součtu celkové ceny. Smyslem citovaného ustanovení je zajistit, aby spotřebitel nebyl při placení ošizen, tedy aby nezaplatil více, než byl podle ceníku povinen. Účtováním se zde proto rozumí nejen proces kalkulace konečné ceny, nýbrž také proces placení této ceny, zahrnující také vydání (vrácení) správné částky na hotovost přijatou od spotř ...
4 As 292/2015 - 42 10. 3. 2016 B Pokud je ve skupině léčivých látek uvedené v příloze č. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, alespoň jeden léčivý přípravek plně hrazený ze zdravotního pojištění, není možné postupovat při stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění podle §39c odst. 5 tohoto zákona. Zákon nevyžaduje, aby plně hrazeným léčivým přípravkem byl léčivý přípravek terapeuticky zaměnitelný s ostatními léčivými přípravky obsahujícími léčivé látky zařazené v téže skupině. Může tak nastat situace, že mezi léčivými přípravky v zásadě terapeuticky zaměnitelnými s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a s obdobným klinickým využitím (zařazenými do jedné referenční skupiny ve smyslu vyhlášky č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin) nebude ani jeden léčivý přípravek plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
1 Azs 281/2015 - 34 9. 3. 2016 B Je-li řízení o povolení pobytu podle §169 odst. 13 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, založeno na součinnosti správních orgánů tak, že žádost je podávána u zastupitelského úřadu České republiky, ale příslušným správním orgánem k projednání a rozhodnutí o takové žádosti je Ministerstvo vnitra, je za řádný průběh tohoto řízení bez průtahů procesně „odpovědné“ Ministerstvo vnitra. Ochrany subjektivního práva na vyřízení žádosti bez průtahů se proto může žadatel domáhat (po bezvýsledném vyčerpání prostředků k ochraně proti nečinnosti podle správního řádu) žalobou na ochranu před nečinností správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.), přičemž pasivně legitimovaným v řízení o takové žalobě je Ministerstvo vnitra.
1 As 251/2015 - 45 9. 3. 2016 B Podmínka získání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry spočívající v povinnosti provozovatele mít sídlo na území České republiky (§4 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) je v případě her poskytovaných prostřednictvím internetu v souladu s právem Evropské unie.
1 Ads 139/2015 - 37 9. 3. 2016 B Někdy soudu prostě nezbývá, než vyložit zákon zcela v souladu s jeho doslovným zněním.
12 Ksz 8/2015 - 134 8. 3. 2016 B Jestliže státní zástupce v řízení o opakované žádosti o podmíněné propouštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody vystupuje pasivně, liknavě a lhostejně, zcela nedostatečně a velmi povrchně se zabývá splněním zákonných předpokladů pro použití tohoto institutu a nepodá stížnost proti rozhodnutí okresního soudu o podmíněném propuštění, jež ve světle rozhodovací činnosti krajského soudu o předchozích žádostech může být považováno za nezákonné, v důsledku čehož takové rozhodnutí nabude právní moci a nemůže být později zrušeno, dopouští se kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Takové jednání totiž představuje závažné a hrubé porušení povinností státního zástupce mající povahu excesu, které není možné ospravedlnit tím, že měl na otázku splnění zákonných předpokladů pro podmíněné propuštění odlišný právní názor.
7 As 21/2016 - 29 3. 3. 2016 B Skutečnost, že rozhodnutí, jímž byla žalobci pravomocně stanovena sankce zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, byl následně – po uplynutí lhůty dle §94a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích – přiznán odkladný účinek, nebrání správnímu orgánu, aby rozhodl o přestupku podle §46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého se žalobce dopustil tím, že neodevzdal svůj řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností ve lhůtě stanovené mu zákonem o provozu na pozemních komunikacích (do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí).
7 As 316/2015 - 20 3. 3. 2016 B Osoba navržená na ustanovení mysliveckým hospodářem, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu, splňuje předpoklad bezúhonnosti podle §35 odst. 1 písm. c) ve spojení s §12 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, jestliže její odsouzení bylo zahlazeno podle §69 trestního zákona z roku 1961, resp. podle §105 trestního zákoníku z roku 2009.
7 Azs 322/2015 - 43 3. 3. 2016 B V případě posuzování zásahu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince dle §37 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, je rozhodný skutkový stav v době vydání rozhodnutí. Pro odvolací orgán je pak rozhodný skutkový stav v době vydání odvolacího rozhodnutí. Neznamená to ale nutně, že by musel odvolací orgán vždy znovu ověřovat skutkový stav zjištěný orgánem I. stupně. V situaci, kdy rozhoduje v zákonných lhůtách a nevyvstane žádná pochybnost o tom, že zjištěný skutkový stav je stále aktuální, to není ani žádoucí. Pokud je ovšem odvolací orgán dlouhodobě (v projednávané věci dokonce několik let) nečinný, je pochybnost o aktuálnosti správním orgánem I. stupně zjištěného skutkového stavu zcela na místě. Jestliže je navíc předmětem posuzování situace, u níž lze zcela reálně předpokládat právně relevantní změny (jako je právě rodinný život žadatele), musí správní orgán II. stupně učinit kroky k ověření toho, zda nedošlo k ...
6 Afs 79/2015 - 39 2. 3. 2016 A Opakovaná daňová kontrola dle §85 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je speciálním institutem ve vztahu k obnově řízení dle §117 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Za splnění podmínek §85 odst. 5 citovaného zákona přistoupí správce daně k zahájení opakované daňové kontroly, aniž by předtím (nebo nejpozději současně) nařídil obnovu nalézacího řízení.
4 As 1/2015 - 40 1. 3. 2016 B Rozšířený senát není příslušný k rozhodování o návrhu na změnu právního názoru (§17 odst. 1 s. ř. s.), v jejímž důsledku by se snížil standard ochrany lidských práv dosažený dosavadní rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, byly-li v ní obsažené právní závěry shledány Evropským soudem pro lidská práva jako nezbytná podmínka pro dodržení požadavků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) ze strany České republiky (čl. 46 odst. 1 Úmluvy). Je-li v takovém případě rozšířenému senátu postoupena věc k zaujetí odlišného právního názoru, vrátí ji rozšířený senát k projednání a rozhodnutí senátu, který mu ji postoupil.
7 As 131/2013 - 156 29. 2. 2016 A I. Články 12 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací nebrání tomu, aby byl do čistých nákladů na povinnost poskytování univerzální služby zahrnut „“ poskytovatele této služby, jejž tvoří míra návratnosti vlastního kapitálu, kterou by požadoval podnik srovnatelný s poskytovatelem univerzální služby vážící, zda bude s přihlédnutím k úrovni rizika službu obecného hospodářského zájmu poskytovat po celou dobu pověření. II. Články 12 a 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací mají přímý účinek a jednotlivci se jich mohou přímo dovolávat před vnitrostátním soudem ke zpochybnění rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu. III. Pro účely určení výše čistých nákladů na povinnosti univerzální služby poskytované určeným podnikem se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/E ...
4 As 201/2015 - 121 26. 2. 2016 B I. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ani prováděcí předpisy neobsahují taxativní výčet povinností odborného lesního hospodáře. Je tak třeba vyjít z toho, že odborný lesní hospodář je povinen zabezpečit vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese (§37 odst. 1 citovaného zákona) s tím, že tento neurčitý právní pojem správní orgán vyloží a aplikuje s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Z povinností odborného lesního hospodáře nelze a priori vylučovat např. součinnost spočívající v označování výchovných a úmyslných těžeb, poradenství vlastníkům lesa v souvislosti s prodejem dříví či nákupem sazenic apod. II. Orgán státní správy lesů může podle místních podmínek a na základě dohody s pověřovanou osobou v rozhodnutí o pověření osoby funkcí odborného lesního hospodáře podle §37 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, vymezit činnosti zajišťované odborným lesním hospodářem demonstrativním výčtem. III. Při pověření osoby funkcí odborného lesního hospodáře (§37 odst. 6 zákona ...
9 Afs 52/2015 - 59 25. 2. 2016 A V exekučním řízení lze v podaném odvolání proti exekučnímu příkazu namítat věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků, jakožto exekučního titulu dle §176 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jelikož proti výkazu nedoplatků neexistuje účinný prostředek k nápravě jeho věcných nesprávností.
Konf 10/2015 - 11 25. 2. 2016 A „Sporem z veřejnoprávní smlouvy“ ve smyslu §169 odst. 1 správního řádu je nutno rozumět podstatně širší okruh nároků svou povahou a podstatou veřejnoprávních než pouze okruh nároků vyplývajících z konkrétního ujednání o plnění obsaženého v platné veřejnoprávní smlouvě. Vedle práv a povinností plynoucích ze smlouvy samotné může jít i o práva a povinnosti – striktně vzato – povahy mimosmluvní. V tomto smyslu je i v oblasti veřejnoprávních smluv představitelná veřejnoprávní obdoba nároků, jakými jsou v oblasti soukromého práva nárok na vydání bezdůvodného obohacení či nárok na náhradu škody. Druhý z uvedených nároků však nelze směšovat s nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
2 As 324/2015 - 16 25. 2. 2016 B Při posuzování, zda pro změnu příjmení existuje „vážný důvod“ ve smyslu §72 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, je třeba zkoumat, který konkrétní veřejný zájem je v daném případě ohrožen, a ten vážit vůči individuálním zájmům žadatele. Zamítnutí žádosti o změnu příjmení představuje zásah do ústavně chráněného práva na jméno, který musí být odůvodněn ochranou konkrétního veřejného zájmu a zároveň musí být proporcionální k omezení tohoto základního práva.
10 As 237/2015 - 37 24. 2. 2016 A Příslušníkovi bezpečnostního sboru, jehož služební poměr skončil propuštěním na žádost v době, kdy proti němu bylo vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně byl za něj pravomocně odsouzen, nevzniká nárok na výsluhový příspěvek ani tehdy, byl-li později v důsledku amnestie prezidenta republiky jeho trest odpuštěn a odsouzení zahlazeno [§157 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů].
3 As 176/2015 - 37 24. 2. 2016 A I. Označení pořadu za pořad obsahující umístění produktu podle §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, nedává provozovateli vysílání právo, aby do těchto pořadů vkládal pasáže, které se materiálně blíží spíše reklamě či teleshoppingu. Pokud je umístěním produktu určité zboží nebo služba propagována přímo tak, že je divák nabádán ke koupi formou přímé manipulace, jak tomu může být v reklamě nebo teleshoppingu, pak jde o porušení §53a odst. 2 písm. b) uvedeného zákona; pokud je naopak určité zboží nebo služba propagováno sice nepřímo, ale s intenzitou, obtěžováním a nevyvážeností, která se blíží spíše reklamě, pak půjde o porušení písmene c) téhož ustanovení. Za porušení §53a odst. 2 písm. c) uvedeného zákona je tak třeba označit, pokud v živě vysílaném pořadu řádně označeném jako pořad obsahující umístění produktu vede moderátor rozhovor s pozvaným hostem na téma výhod a přínosů výrobku jedné konkrétní značky, který při tom kamera z ...
6 As 8/2016 - 21 24. 2. 2016 B Na konec tříměsíční lhůty pro podání návrhu na projednání tzv. návrhového přestupku (§68 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je nutné aplikovat pravidlo počítání času podle §40 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004. Pokud konec lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
8 As 6/2016 - 34 23. 2. 2016 A Účastník správního řízení se může dát zastoupit pouze osobou, která je plně svéprávná (§33 odst. 1 správního řádu z roku 2004).
Pst 9/2015 - 25 23. 2. 2016 B Za opakované porušování zákonů ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, je třeba považovat nejen situaci, kdy politická strana či hnutí nepředloží výroční finanční zprávu podle §18 téhož zákona opakovaně, ale též v případě, kdy ji nepředloží jen jednou, ale zároveň porušuje další povinnosti stanovené jí zákonem, byť ty mohou být důvodem pro pozastavení její činnosti i samy o sobě.
7 As 323/2015 - 37 17. 2. 2016 A Obecně závazná vyhláška vydaná podle §44 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve spojení s §50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, není opatřením obecné povahy.
6 As 2/2015 - 128 17. 2. 2016 B I. Nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. může obecně spočívat v nesprávném posouzení právní otázky soudem (např. aplikuje-li soud výluku ze soudního přezkumu, která na věc nedopadá), nebo v nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů, zejména skutkových (např. odmítne-li soud podání pro opožděnost, ačkoliv rozhodné skutečnosti nezjistil), popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek, že došlo k odmítnutí návrhu a tím i odmítnutí soudní ochrany, ač pro takový postup nebyly splněny podmínky. Jinou vadu řízení tak může představovat postup soudu, který ač vázán §37 odst. 5 s. ř. s. nevyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a o následcích neodstranění vady ve lhůtě k tomu stanovené účastníka řádně nepoučí. II. Spočívá-li tvrzený zásah ve smyslu §82 s. ř. s. v provedení nebo neprovedení zápisu údajů do katastru nemovitostí záznamem, je nutno zásahovou žalobou vymezit, jaký konkrétní ...
2 Ads 294/2015 - 43 17. 2. 2016 B Domnívá-li se zaměstnavatel při uzavření pracovního poměru s cizincem mylně, že rozhodnutí o přijetí ke studiu na vysoké škole v prezenční formě prokazuje, že se jeho zaměstnanec v České republice soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu §5 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a později si neověří, zda a k jaké formě studia cizinec byl zapsán a nastoupil, nedošlo k naplnění liberačního důvodu dle §141 odst. 1 téhož zákona.
1 As 244/2015 - 26 17. 2. 2016 B Ustanovení §175 správního řádu z roku 2004 se ve své obecné rovině použije pro podávání a vyřizování veškerých stížností proti nevhodnému chování úředních osob či proti postupu správních orgánů v rámci celé vrchnostenské správy, tedy ve všech případech, kdy orgány státní správy i územní či jiné samosprávy vykonávají veřejnou moc.
7 As 93/2014 - 48 16. 2. 2016 A Navrhne-li účastník v řízení o žalobě provedení důkazů před správním soudem dle §71 odst. 1 písm. e) s. ř. s., nelze takový návrh považovat za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání ve smyslu §51 odst. 1 s. ř. s.
10 Afs 186/2014 - 60 16. 2. 2016 A Účastník řízení podávající ve své věci opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu vydanému poté, kdy bylo předcházející rozhodnutí ke kasační stížnosti téhož účastníka Nejvyšším správ-ním soudem zrušeno, již není povinen soudní poplatek za tuto další kasační stížnost platit, pokud ve věci již jednou tento poplatek zaplatil (§6a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
12 Ksz 10/2015 - 43 16. 2. 2016 B Jestliže státní zástupce po obdržení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vzetí obviněného do vazby v rozporu s §77 odst. 1 trestního řádu, použitého per analogiam, ve lhůtě 48 hodin od faktického omezení osobní svobody obviněného, které předcházelo jeho zadržení, nenařídí propuštění obviněného ani ho neodevzdá soudu s návrhem na vzetí do vazby, dopouští se kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

Za rok 2016 bylo zveřejněno 348 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 6 z celkem 7 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.