Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2018

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
9 Afs 196/2018 - 42 30. 8. 2018 B I. Cílem řízení o zajištění vybraných výrobků není zjišťování a určení jejich skutečného vlastníka, nýbrž prokázání, zda s nimi bylo nakládáno způsoby uvedenými v §42 odst. 1 nebo 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění platném do 31. 12. 2015. II. Pokud správce daně nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků a současně panují důvodné pochybnosti o jejich vlastníkovi nebo o tom, které konkrétní osobě vlastnické právo svědčí, rozhodne správce daně o zabrání zajištěných vybraných výrobků (§42d zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních).
2 As 401/2017 - 55 30. 8. 2018 B Mezi bezpečnostním sborem (zde Celní správa) a jeho příslušníkem nemůže vzniknout odpovědnostní vztah z titulu náhrady škody způsobené nesprávným postupem při výběrovém řízení na volné služební místo u jiného bezpečnostního sboru (zde Policie).
8 Afs 98/2018 - 52 29. 8. 2018 B Na zahájení přezkumného řízení dle §121 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, není právní nárok. Nezahájením přezkumného řízení tak nelze zasáhnout do práv daňového subjektu.
2 As 68/2017 - 42 29. 8. 2018 B I. Veřejná správa, a tedy i ozbrojený sbor jako její specifická součást, má v mezích zákona široký prostor pro uspořádání své organizační struktury dle aktuálních potřeb. V mezích, v jakých to zákon umožňuje, je konkrétní podoba této organizační struktury věcí manažerského a velitelského rozhodnutí k tomu příslušných funkcionářů. II. Správní soudy mají zkoumat důvody, účelnost, vhodnost a další věcné parametry zvolené organizační struktury jen ve výjimečných případech, například v souvislosti s konkrétními a vážné pochybnosti vyvolávajícími podezřeními, že zvolená organizační struktura či její změna má sloužit k šikaně či diskriminaci a ve skutečnosti nemá žádný rozumný důvod (§2 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání).
10 Afs 179/2017 - 32 29. 8. 2018 B I po prohlášení konkurzu (§244 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) na majetek spořitelního družstva (družstevní záložny) je toto družstvo oprávněno podat správní žalobu o zrušení rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení působit jako družstevní záložna.
2 As 124/2017 - 23 28. 8. 2018 B Ustanovení §68e zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném do 30. 6. 2016, umožňovalo přiznat příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v §68 odst. 2 téhož zákona pouze taxativně vyjmenovaným osobám, tedy veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích. Neumožňovalo proto tento příplatek přiznat osobám, jež fakticky vykonávaly činnosti, k nimž by byly oprávněny osoby uvedené v tomto taxativním výčtu, avšak nebyly jmenovány do zákonem vypočtených funkcí (např. byly pouze zástupcem velitele útvaru).
9 As 165/2017 - 45 23. 8. 2018 B Institut právního omylu je spjat se zaviněním, a proto se neuplatní v případech objektivní odpovědnosti za správní delikt/přestupek (k §17 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).
7 As 264/2018 - 36 23. 8. 2018 B Dojde-li mezi rozhodnutím žalovaného správního orgánu o uložení pokuty a rozhodnutím krajského soudu o přezkumu tohoto rozhodnutí ke snížení horní hranice sazby pokuty, neplyne z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod požadavek, aby byla pokuta, která byla uložena při samé spodní hranici sazby, označena za zjevně nepřiměřenou a aby krajský soud využil moderační pravomoc podle §78 odst. 2 s. ř. s.
1 Azs 137/2018 - 50 23. 8. 2018 B Prokáže-li se v řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany (§10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), že v žadatelově zemi původu existují natolik závažné nedostatky v systému vězeňství a justice, které se týkají obecně všech trestně stíhaných či vězněných osob a které ve svém důsledku představují hrozbu skutečného nebezpečí vážné újmy, nemusí žadatel (který je v zemi původu trestně stíhán) za účelem udělení doplňkové ochrany (§14a téhož zákona) prokazovat, že vážná újma bude způsobena právě jemu.
1 As 165/2018 - 40 16. 8. 2018 B Žádá-li účastník řízení o udělení licence k provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§14 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem) pro určité přesně vymezené časové období, není možno, aby správní orgán nad rámec této žádosti, kterou je vázán, posuzoval skutkové a právní otázky, které se vztahují k jinému časovému období. To platí pro správní orgány obou stupňů. Správní řád nevylučuje, aby správní orgán v řízení o řádném opravném prostředku doplňoval rozhodnutí I. stupně o další úvahy, či vyjasňoval již zjištěný skutkový stav obstaráním dalších důkazů [§90 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Neznamená to ovšem, že by odvolací (rozkladový) orgán měl (či dokonce musel) zjišťovat nové skutkové okolnosti, které se vztahují k období zcela odlišnému od toho, pro něž účastník řízení žádá udělení licence, byť jde o období aktuální v době rozhodování odvolacího (rozkladového) správního orgánu. Takové okolnosti nejsou pro věc rozhodné a jejich pořizování je ...
9 Ads 308/2017 - 28 16. 8. 2018 B Jestliže se odvolací orgán v průběhu odvolacího řízení proti rozhodnutí I. stupně, kterým byla zamítnuta žádost o zvýšení příspěvku na péči a současně dosud pobíraný příspěvek žadateli odejmut, z posudku posudkové komise dozvěděl, že se žadatel v důsledku následně zhoršeného zdravotního stavu považuje dle §8 odst. 2 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, byl povinen tuto okolnost v dosud nepravomocně skončeném řízení zohlednit a příspěvek na péči od rozhodného data přiznat.
7 As 217/2018 - 25 16. 8. 2018 B Skutečnost, že dovozce splnil podmínky pro legální dovoz vína a obstaral si doklady potřebné podle platného evropského práva, nenaplňuje sama o sobě požadavek vynaložení veškerého úsilí za účelem liberace podle §40 odst. 1 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění účinném do 30. 6. 2017.
2 Azs 340/2017 - 72 14. 8. 2018 B I. Předpokladem posuzování rozpornosti právních názorů ve smyslu §17 odst. 1 s. ř. s. vyslovených v různých rozhodnutích senátů Nejvyššího správního soudu je, kromě totožnosti či srovnatelnosti interpretovaných ustanovení právních předpisů, také srovnatelnost skutkových okolností případů, resp. skutkového stavu, jak jej senáty vzaly za základ svých rozhodnutí. II. Rozšířený senát při rozhodování dle §17 odst. 1 s. ř. s. nemá pravomoc posuzovat, zda skutkový stav jednotlivých rozhodovaných případů byl skutečně rozdílný, nebo ne, případně zda různé senáty pouze nepřecenily dílčí odlišnosti v souhrnu obdobných případů. Rozšířený senát není další přezkumnou instancí nad ostatními senáty Nejvyššího správního soudu a nepřísluší mu přehodnocovat skutkové závěry případů těmito senáty posuzovaných.
1 Afs 292/2017 - 37 9. 8. 2018 B I. Vymezuje-li smlouva o zamezení dvojího zdanění území smluvního státu tak, že do něj zahrnuje i oblast kontinentálního šelfu, je třeba posoudit hranice kontinentálního šelfu podle Úmluvy o mořském právu, č. 240/1996 Sb., (případně ve spojení s dvoustrannými mezinárodními smlouvami týkajícími se tohoto kontinentálního šelfu), nikoliv podle vnitrostátních zákonů. II. Pobřežní stát vykonává nad kontinentálním šelfem svrchovaná práva za účelem jeho průzkumu a využívání jeho přírodních zdrojů (čl. 77 odst. 1 Úmluvy o mořském právu, č. 240/1996 Sb.). Tato práva není třeba konstituovat žádným zvláštním řízením ani právním úkonem, neboť vyplývají již ze svrchovaného práva pobřežního státu k pevnině, k níž kontinentální šelf přiléhá. III. Otázka daňové jurisdikce nad zařízeními a stavbami určenými k využívání přírodních zdrojů na území kontinentálního šelfu vyplývá přímo z Úmluvy o mořském právu (č. 240/1996 Sb.), konkrétně z čl. 60, čl. 80 a čl. 81, nikoliv z vnitrostátního práva. I ...
9 Azs 49/2018 - 50 9. 8. 2018 B Sdělení Policejního prezidia České republiky, resp. informace o vyřízení žádosti podle §83 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí není řádným opravným prostředkem dle §5 ve spojení s §68 písm. a) s. ř. s.
9 Afs 280/2017 - 57 9. 8. 2018 B Prekluzivní lhůta pro zahájení řízení o vrácení dotace stanovená v §11a zákona č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění účinném do 31. 12. 2014, není pro rozpor s čl. 3 nařízení Rady č. 2988/95, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, jakož i čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, na řízení o vrácení dotace aplikovatelná.
1 Afs 154/2018 - 32 9. 8. 2018 B Rozhodnutí o pokutě vydané na základě §19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění účinném do 31. 12. 2015, je platebním výměrem vydaným v procesním režimu zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Řízení o odvolání proti tomuto rozhodnutí se proto musí také řídit daňovým řádem. Rozhoduje-li krajský soud o žalobě proti těmto rozhodnutím, není důvodu, aby s odvolacím rozhodnutím současně zrušil i rozhodnutí o pokutě tam, kde má řízení pokračovat.
10 As 148/2018 - 38 8. 8. 2018 B Ustanovení §20 odst. 1 písm. g) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), je zvláštní normou ve vztahu k §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 152/2011 Sb. Zákaz vjezdu a stání na zpevněných i nezpevněných lesních cestách se tedy řídí výlučně §20 odst. 1 písm. g) zákona o lesích.
10 Afs 113/2018 - 76 8. 8. 2018 B Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí vzniká ve smyslu §170 odst. 4 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, již doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu. Pokud katastrální úřad návrh na vklad zástavního práva zamítne, zástavní právo nemá účinky vůči třetím osobám. To však nic nemění na trvající existenci zástavního práva, byť jeho účinky existují jen mezi daňovým subjektem a správcem daně, resp. též třetí osobou, je-li vlastník zástavy odlišný od daňového subjektu (§170 odst. 3 daňového řádu).
8 Afs 25/2018 - 32 7. 8. 2018 B Rozhodnutí, kterým správní orgán nařídil uzavřít provozovnu dle §31 odst. 1 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, je účinné a vykonatelné, jakmile bylo doručeno adresátovi. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit již při místním šetření v provozovně, musí správce daně rozhodnutí doručit elektronicky nebo prostřednictvím zásilky doručované provozovatelem poštovních služeb, úřední osobou pověřenou doručováním nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zákon (§39 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).
10 Afs 187/2017 - 35 2. 8. 2018 B Skutečnost, že insolvenční soud prohlásil v průběhu řízení o kasační stížnosti konkurs na majetek žalobce, nemá vliv na pokračování kasačního řízení (nepřerušuje se řízení dle §263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), neboť právní závěry učiněné rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, platí ve vztahu k insolvenčnímu řízení jako celku, nikoliv pouze k jeho etapě od zjištění úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.
5 Azs 156/2018 - 22 31. 7. 2018 B Udělení doplňkové ochrany dle §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze odmítnout toliko z důvodu existence přechodného pobytu dle §87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
1 Afs 97/2018 - 41 26. 7. 2018 B Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 mohly mít činnosti svým obsahem a výsledkem totožné (zde výzkum a vývoj léčiv, včetně ověřování jejich účinků) z hlediska možnosti uplatnit odpočet nákladů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje od základu daně dle §34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, různý daňový režim podle toho, jakým způsobem byly uskutečňovány. Prováděl-li je ten, kdo nesl výzkumné riziko, vlastními silami, mohl si veškeré takto vynaložené náklady uplatnit nejen jako náklad podle §24 odst. 1, ale i podle §34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v tehdy účinném znění. Pokud si však tyto činnosti zajistil jako službu od subdodavatele, bonus v podobě dvojnásobného daňového uplatnění výdajů na uvedené služby mu v rozsahu, v jakém si dané činnosti zajistil od subdodavatele, nenáležel a nenáležel v zásadě ani subdodavateli.
10 As 348/2017 - 21 26. 7. 2018 B Samotná skutečnost, že správní orgán v návaznosti na žádost o udělení řidičského oprávnění zadal Státní tiskárně cenin výrobu řidičského průkazu, hotový doklad obdržel a žadatelku o tom informoval, ještě neznamená, že žádosti plně vyhověl a že požadovaný doklad vydal ve smyslu §151 správního řádu a §129 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. O vůli správního orgánu vydat doklad by svědčila až výzva k převzetí dokladu nevázaná na žádné podmínky ve spojení se záznamem ve spisu (§151 odst. 3 správního řádu), případně až samotné předání dokladu (§110 odst. 5 zákona o silničním provozu).
8 Azs 59/2018 - 59 25. 7. 2018 B Pokud žalobce učiní předmětem řízení před krajským soudem pouze námitku [§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], která se míjí s důvody, pro které rozhodl správní orgán, a jejíž posouzení současně nemůže mít vliv na výsledek správního řízení, krajský soud takovou námitku věcně nepřezkoumá (§75 odst. 2 s. ř. s.), žalobu zamítne a v důvodech rozsudku svůj postup vyloží.
7 As 190/2017 - 18 19. 7. 2018 B K diskriminaci spotřebitele (§6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) v souvislosti s poptávkou po nájmu bytu může dojít již tím, že je zájemce bez objektivního důvodu poskytovatelem dotazován na národnostní původ. K porušení zákazu diskriminace spotřebitele není vždy nezbytné, aby následovalo odmítnutí prohlídky bytu z důvodu příslušnosti zájemce k určitému etniku či jiné jednání, při kterém by byl diskriminační přístup otevřeně projeven.
7 Ads 89/2018 - 23 19. 7. 2018 B I. Při rozhodování o žádosti státního zaměstnance o povolení služebního volna, za které mu přísluší plat, byl služební orgán povinen až do novelizace zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, provedené zákonem č. 144/2017 Sb., postupovat podle správního řádu. II. Žádá-li státní zaměstnanec o povolení služebního volna z důvodu překážky ve službě na straně státního zaměstnance dle §104 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, spočívající v zařízení osobních záležitostí ve smyslu bodu 4 písm. c) přílohy nařízení vlády č. 135/2015 Sb., o dalších překážkách ve státní službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat, je povinen existenci překážky v práci prokázat, tj. sdělit služebnímu orgánu důvod čerpání služebního volna a tento, je-li to objektivně možné, současně doložit. Proto, aby daná osobní záležitost mohla představovat překážku ve službě, musí znemožňovat, či vážně ztěžovat výkon státní služby v čase, na který by byla či mohla být státnímu zaměstnanci rozvržena služební doba, t ...
6 Afs 11/2018 - 69 18. 7. 2018 B Ustanovení §168 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je třeba vykládat tak, že důvody, pro které je budoucí stanovení daně přiměřeně pravděpodobné, zakládají existující objektivní okolnosti. Tyto důvody nepominuly, jestliže nedošlo k podstatné změně těchto existujících okolností (skutkového základu), z nichž správce daně dovodil pravděpodobnost budoucího stanovení daně a zajištění daně uplatnil. Změna v hodnocení téhož skutkového základu po právní stránce v situaci, kdy trvá pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu stanovena, neznamená, že pominuly důvody, pro které bylo zajištění daně uplatněno.Podstatnou změnu existujících okolností, která znamená, že důvod, pro který bylo zajištění daně uplatněno, pominul (odpadl), představuje situace, kdy např. uplatněný, avšak ničím neprokázaný, odpočet daně z konkrétních obchodních případů (A, B, C) byl po vydání zajišťovacího příkazu následně v plné výši doložen. Původní předpoklad správce daně, že daň bude v budoucnu stanovena, tak odp ...
10 As 162/2018 - 30 18. 7. 2018 B Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, umožňuje, aby ke kontrole byly přizvány fyzické osoby, prostřednictvím kterých lze opatřit podklady již před zahájením kontroly (§3 odst. 1 a 2 a §6 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole).
5 Afs 104/2016 - 31 17. 7. 2018 B Kumulace rozhodnutí správce daně o propadnutí zajištěných výrobků nebo dopravního prostředku dle §42d zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, se sankcemi uloženými v jiných řízeních (bis) za totéž protiprávní jednání (idem) je možná, jsou-li splněny podmínky zajištění úrovně ochrany zásady ne bis in idem, jak byly formulovány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Právní úprava tedy musí splňovat zejména následující podmínky: a) sleduje cíl obecného zájmu, který může odůvodnit takovou kumulaci stíhání a sankcí, přičemž tato stíhání a sankce musejí mít komplementární cíle; b) obsahuje pravidla zajišťující koordinaci omezující dodatečné zatížení, které pro dotyčné osoby vyplývá ze souběhu těchto řízení, na to, co je přísně nezbytné; a c) stanoví pravidla, která umožňují zajistit, aby přísnost všech uložených sankcí byla omezena na to, co je nezbytné ve vztahu k závažnosti dotyčného protiprávního jednání.
Nad 61/2018 - 28 17. 7. 2018 B Právní úprava §172 odst. 7 věty druhé zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky je krajně neobvyklá, neboť místní příslušnost soudu stanovuje podle v budoucnu očekávané, a již proto de facto vždy nejisté, skutečnosti. Tím spíše je potřeba bedlivě zkoumat, zda existuje podklad, který by s rozumnou mírou předvídatelné pravděpodobnosti osvědčoval, že k naplnění podmínky pro určení místní příslušnosti dle citovaného zákonného ustanovení skutečně dojde. Pouhé tvrzení žalobce, že svou ohlašovací povinnost splní právě tam či právě onde, osvědčením takové skutečnosti není.
10 Afs 195/2017 - 57 16. 7. 2018 B I. Čl. 4 odst. 1 Smlouvy mezi Československou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů (č. 46/1979 Sb.) neupravuje jiná (podrobnější) kritéria pro určení daňové rezidence než zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve svém §2. Proto se při určování daňové rezidence japonského fotbalisty v období, ve kterém hrál na území ČR za český fotbalový klub, použijí ve smyslu §37 uvedeného zákona právě jen kritéria stanovená zákonem. II. Pro naplnění pojmu bydliště poplatníka ve smyslu §2 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se nevyžaduje, aby poplatník pobýval na území ČR po určitou minimální dobu (k tomu míří kritérium „obvykle se zdržuje na území“), ale aby tu měl stálý byt a kvalifikované pouto k území v podobě úmyslu se zde trvale zdržovat (zde v podobě smlouvy o spolupráci mezi fotbalistou a fotbalovým klubem). Pokud by měl japonský fotbalista v rozhodné době bydliště v obou smluvních státech, museli by český a jap ...
2 As 93/2016 - 138 12. 7. 2018 B Orgány veřejné moci jsou povinny doručovat těm osobám a takovými způsoby, jak to stanoví zákon. Nesprávný postup správního orgánu při doručování písemností dle §19 odst. 4 správního řádu (doručování poštou namísto e-mailem) tedy může být podle okolností nezákonným zásahem dle §82 s.ř.s. Jakkoli půjde o situace spíše v reálném životě ojedinělé, může nesprávné doručování pro toho, komu bylo doručováno, představovat nadměrnou administrativní zátěž, kterou není povinen snášet. Taková zátěž pak může zcela výjimečně vést i ke vzniku materiální újmy, například proto, že ten, komu bylo nesprávně doručováno, vynaloží v souvislosti s doručováním prostředky, které by jinak nevynaložil.
10 Afs 295/2017 - 28 12. 7. 2018 B Životní pojišťovna při vyplácení částky za odkoupené podílové jednotky z investičního životního pojištění vystupuje jako plátce daně a sráží pojištěnému daň ze základu představovaného právě touto částkou (§8 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů); nemá důvod snižovat základ daně, pokud veškeré pojistné dosud nehradil sám pojištěný, nýbrž jeho zaměstnavatel. V řízení o stížnosti na postup plátce daně (§237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) však správce daně uloží plátci daně zjednat nápravu, jestliže pojištěný prokázal, že ve skutečnosti mu zaměstnavatel část takto uhrazeného pojistného následně strhával z čisté mzdy.
10 As 289/2017 - 37 12. 7. 2018 B Údaj o tom, kterým právnickým osobám byla v určitém roce doměřena daň z přidané hodnoty, a případně také o výši tohoto doměření je ve smyslu §10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, informací o majetkových poměrech osob, které nejsou povinnými subjekty. Správce daně proto odmítne žádost o poskytnutí takové informace.
Komp 3/2017 - 34 10. 7. 2018 B O odvolání proti rozhodnutí předsedy Českého statistického úřadu ve věci státní služby rozhoduje náměstek ministra vnitra pro státní službu jako nadřízený služební orgán [§162 odst. 4 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě].
4 As 149/2017 - 121 10. 7. 2018 B Skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví; ustanovení §140a (přerušení řízení), §140b (zákaz vydání rozhodnutí) a §140c (nově zahájená řízení) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, se na správní soudnictví nevztahují.
9 As 79/2016 - 41 10. 7. 2018 B I. Výtka podle §30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění účinném od 1. 3. 2002 je rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s. Soudní ochrana proti výtce musí být proto poskytnuta formou žaloby proti tomuto rozhodnutí podle §65 a násl. s. ř. s. II. Na ukládání výtky podle §30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění účinném od 1. 3. 2002 se použijí pouze základní zásady činnosti správních orgánů podle §2 až §8 správního řádu.
10 As 330/2017 - 75 4. 7. 2018 B I. Existence nepřiměřeného majetkového prospěchu není obligatorním znakem skutkové podstaty správního deliktu v §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 30. 6. 2017. II. Podle sankčního ustanovení v §16 odst. 4 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 30. 6. 2017, se pokuta ukládá také v případě, že nepřiměřený majetkový prospěch vůbec nevznikl.
10 As 60/2018 - 45 4. 7. 2018 B I. V řízení o odvolání děkana podle §28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, se nezkoumá protiprávnost jednání děkana. Akademický senát může podat návrh na odvolání děkana třebas i jen proto, že má rozdílné názory na správu fakulty. Platí tu však zákaz svévole, zákaz šikanózního jednání a zákaz diskriminace jak ze strany akademického senátu, tak ze strany rektora. II. Rektor by měl zásadně návrhu akademického senátu na odvolání děkana podle §28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, vyhovět. Rozhodnutí, kterým návrhu akademického senátu nevyhoví, vydá rektor tehdy, pokud zjistí, že nejsou dány podmínky vytčené v §28 odst. 2 zákona o vysokých školách (např. hlasování akademického senátu fakulty, které vyústilo v návrh na odvolání děkana, trpělo procesními vadami), pokud shledá důvody pro odvolání, podané akademickým senátem, jako nejasné nebo neurčité, respektive pokud dospěje k závěru, že odvolání děkana by hrubě poškodilo veřejnou vysokou školu nebo dotč ...
10 As 31/2018 - 99 4. 7. 2018 B Prekluzivní lhůta pro zánik odpovědnosti právnické osoby za správní delikt podle §17 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění do 30. 6. 2017, byla zvláštní normou (lex specialis) ve vztahu k prekluzivní lhůtě podle §95 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), a to i po novele energetického zákona č. 211/2011 Sb.
10 Azs 69/2018 - 34 4. 7. 2018 B Ustanovení §42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, míří na prvotní žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, kdy žadatel zatím tímto povolením nedisponuje. Naopak na situaci, kdy žadatel žádá o prodloužení oprávnění k dlouhodobému pobytu na území České republiky, dopadá §44a tohoto zákona.
4 Azs 135/2018 - 46 4. 7. 2018 B Pokud cizinec zbavený osobní svobody odmítne nabízenou právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a následně konkrétně popíše, jakým způsobem na něj měl být ze strany pracovníků správního orgánu vyvíjen nátlak, aby tak učinil, je na správním orgánu, aby ověřil, že byla učiněna vhodná opatření pro to, aby projev vůle vzdát se práva na právní pomoc byl jednoznačný, svobodný a učiněný s plným vědomím následků. Po cizinci zpravidla nelze v takové situaci spravedlivě požadovat, aby prokázal, že na něj byl nátlak vyvíjen.
2 As 232/2017 - 77 29. 6. 2018 B I. Nabytí státního občanství prohlášením podle §36 odst. 1 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství, představuje zjednodušený způsob získání státního občanství. Pravomoc správního orgánu je omezena jen na ověření, zda jsou splněny zákonné podmínky, nevzniká zde prostor pro správní uvážení. II. Podmínku „svěření do náhradní péče“, uvedenou v §36 odst. 1 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství, je třeba vykládat v souladu s úmyslem zákonodárce usnadnit integraci do české společnosti dětem cizinců, které nevyrůstají v běžném rodinném prostředí. Proto jiná než rodičovská péče (zejména ústavní výchova) nemá mít jen formální charakter a v době ověřování podmínek správním orgánem dítě nemůže být v péči rodičů, a to ani na dlouhodobé propustce.
2 As 43/2018 - 27 28. 6. 2018 B Podmínění poskytnutí všední služby (zde ubytování v hotelu) občanům jiného státu podpisem prohlášení o nesouhlasu s konkrétním zahraničněpolitickým počinem tohoto státu, který poskytovatel služby vnímá jako protiprávní, může být porušením zákazu diskriminace spotřebitelů dle §6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a to přestože jde u poskytovatele služby současně o výkon svobody projevu.
8 As 167/2017 - 58 28. 6. 2018 B Zastoupení advokátem, kterého Nejvyšší správní soud ustanovil pro řízení o kasační stížnosti, je omezeno jen na řízení před Nejvyšším správním soudem. V dalším řízení před krajským soudem, bylo-li jeho rozhodnutí Nejvyšším správním soudem zrušeno a věc mu vrácena, takové zastoupení netrvá (§35 odst. 9 s. ř. s.).
1 As 455/2017 - 32 27. 6. 2018 B Pro účely běhu subjektivní lhůty pro podání žaloby (§84 odst. 1 s. ř. s) je nutno právnímu nástupci přičítat i jednání (ať již ve formě konání či opomenutí) jeho právního předchůdce.
Komp 2/2016 - 21 26. 6. 2018 B „Řízení“ o podnětu k přezkoumání rozhodnutí, tj. „předběžné posouzení“ v dikci §121 odst. 1 věty první zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, není řízením o právech a povinnostech toho, kdo dal podnět, nýbrž „toliko“ právem upraveným postupem, jímž má správní orgán vyřídit vnější, pro správní orgán nezávazný impuls ke správnímu uvážení, jak v konkrétní věci naložit se svou pravomocí nařídit přezkoumání rozhodnutí, kterou může, avšak nemusí využít. Jestliže však uvedené „řízení“ může v jedné z variant vyústit ve vydání rozhodnutí o právech nebo povinnostech [v rozhodnutí ve smyslu §101 odst. 1 uvedeného zákona, jež je nepochybně i rozhodnutím podle §97 odst. 3 (nebo 2) s. ř. s.], je nezbytné, aby i „řízení“ o podnětu provedl správní orgán, do jehož působnosti takové rozhodnutí náleží. Správní uvážení, jak má v konkrétní věci naložit se svou pravomocí (zda ji využít, anebo nikoli), musí učinit toliko ten orgán, který vůbec pravomocí k takovémuto správnímu uvážení disponuje. II. Minist ...
9 As 48/2018 - 26 26. 6. 2018 B Má-li žalobce důvodné pochybnosti o tom, zda se jednání, v němž shledává nezákonný zásah, pokyn nebo donucení, dopustil orgán činný v trestním řízení či správní orgán při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, nepočne subjektivní lhůta pro podání žaloby na určení, že zásah, pokyn nebo donucení správního orgánu byl nezákonný, běžet dříve, než se do právní sféry žalobce dostane informace, na jejímž základě může seznat, že se o jednání tohoto orgánu jako orgánu činného v trestním řízení nejedná.
2 As 269/2016 - 36 21. 6. 2018 B Podnikatel, který s reklamující fyzickou osobou nemá uzavřenou smlouvu, z níž má reklamovaný nárok z vadného plnění vyplývat, není prodávajícím dle §19 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a proto se nemůže dopustit správních deliktů dle §24 odst. 7 uvedeného zákona.

Za rok 2018 bylo zveřejněno 293 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 3 z celkem 6 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000028 sekundy NoSQL databáze.