ECLI:CZ:NSS:2015:1.ADS.36.2015:29
sp. zn. 1 Ads 36/2015 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Mgr. L. M.,
zastoupena JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem B. Němcové 70, Kadaň, proti
žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem, se sídlem
Dvořákova 1609/18, Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 16. 2. 2015, č. j. 15A 97/2013 - 60,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Žalobkyni byl ode dne 3. 11. 2010 vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč
měsíčně. V důsledku přijetí novelizačního zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
(dále jen „změnový zákon“) byl tento příspěvek od 1. 9. 2011 snížen na částku 3.800 Kč měsíčně.
Změnovým zákonem byla totiž zkrácena doba pobírání rodičovského příspěvku v základní
výměře z 21 na 9 měsíců.
[2] Dne 11. 2. 2013 podala žalobkyně námitky proti snížení výplaty rodičovského příspěvku.
Tvrdila, že snížení příspěvku společně s poučením o možnosti podat proti němu námitky,
jí nebylo oznámeno ani prostřednictvím datové schránky, ani jiným způsobem. Na toto podání
zareagoval žalovaný dopisem ze dne 10. 4. 2013, v němž žalované vysvětlil důvod snížení dávky
a zároveň jí sdělil, že její námitky jsou opožděné. V souladu s §70 odst. 2 písm. b)
zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „ZSSP“) je mohla uplatnit
do 30 dnů ode dne výplaty snížené splátky rodičovského příspěvku, což neučinila.
[3] Následně proběhla korespondence mezi žalobkyní, žalovaným a dalšími správními
orgány, přičemž ve věci nebylo vydáno žádné rozhodnutí. Ze strany správních orgánů šlo vždy
o poučení žalobkyně o opožděnosti jejích námitek a o zdůvodnění snížené výše příspěvku.
Dle žalobkyně však lhůta pro zaslání námitek stále nezačala běžet, jelikož žalovaný jí dosud
nezaslal oznámení dle §70 odst. 1 ZSSP. S žalobou obsahující tuto argumentaci se obrátila
na Krajský soud v Ústí nad Labem a žádala u něj ochranu proti nečinnosti žalovaného.
II.
Rozsudek krajského soudu
[4] Krajský soud vycházel při posuzování věci z petitu, kterým se žalobkyně domáhala,
aby byla žalovanému uložena povinnost rozhodnout o jejích námitkách ze dne 11. 2. 2013.
Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti správního
orgánu je skutečnost, že žalovaný správní orgán je nositelem povinnosti vydat rozhodnutí, jehož
vydání se žalobce domáhá. Právě tato otázka je v dané věci sporná. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný
je o jejích námitkách povinen rozhodnout, ten se však brání tím, že námitky byly podány
opožděně, tudíž se k nim nepřihlíží a rozhodnutí o nich nemůže být vydáno.
[5] Krajský soud dospěl k závěru, že námitky skutečně byly podány opožděně a žalobu
na ochranu proti nečinnosti zamítl. Dle §70 odst. 1 ZSSP „rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce
o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši,
není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle §51 odst. 1 věty
třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou“. Žalobkyně měla
v době vydání oznámení o snížení dávky funkční datovou schránku, do níž měl žalovaný
oznámení doručit. Neučinil tak a odeslal je prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jako
obyčejnou zásilku, nedisponuje tudíž dokladem o jeho doručení žalobkyni. Rozhodující je výklad
§70 odst. 2 písm. a) ZSSP, dle kterého „proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky
do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky“. Počátek běhu
lhůty zákon jednoznačně váže k okamžiku výplaty dávky, s jejíž výší příjemce dávky nesouhlasí.
Doručení oznámení o změně výše dávky nemá žádný vliv na běh lhůty pro podání námitek.
Dle §70 odst. 3 ZSSP ve znění účinném ke dni podání námitek platí, že „K námitkám, které byly
podány opožděně, se nepřihlíží“. Žalovaný tedy není nečinný, neboť není povinen o námitkách
žalobkyně ze dne 11. 2. 2013 rozhodnout.
III.
Důvody kasační stížnosti
[6] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností pro jeho nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, tedy z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“). Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil
věc krajskému soudu k dalšímu řízení.
[7] Se soudním výkladem §70 odst. 1 a 2 ZSSP nelze podle žalobkyně souhlasit. Kontrola
jednotlivých agregovaných výplat (konkrétně rodičovského příspěvku s příspěvkem na bydlení)
bez rozlišujícího variabilního symbolu je náročná. Teprve až správní orgán vyhotoví přehled
(což ex offo nečiní), kolik z jedné výplaty se vztahuje na jednotlivé dávky a za jaké období, dalo
by se uvažovat o možnosti kontroly a sledování, zda nejsou práva na výplatu krácena. S ohledem
na to stanoví zákon povinnost odeslat oznámení o změně výše dávky v případě stěžovatelky
do datové schránky. Poštou žádné oznámení nedošlo, ve spisové dokumentaci doklad o odeslání
není.
[8] Ustanovení §70 odst. 2 ZSSP nelze vykládat doslovně, ale s vyloučením absurdního
výkladu tak, že lhůta pro podání námitek proti změně výše dávky neskončí před uplynutím
30 dnů od doručení oznámení o změně dávky. V opačném pořadí je procesní postup smysluplný,
tedy nejprve doručené oznámení a následně výplata dávky se lhůtou pro námitky 30 dnů od její
výplaty. Předchází-li výplata dávky doručenému oznámení, nelze omezení lhůty pro podání
námitek pojímat doslovně, protože je absurdní, aby lhůta skončila 30 dnů od výplaty dávky
a oznámení s příslušným poučením o možnosti podat námitky došlo až ex post po uplynutí lhůty.
[9] Se závěrem, že poučení o námitkách již bylo obsaženo v předchozím oznámení o přiznání
dávky, nelze souhlasit, protože zde byla přiznána základní výměra příspěvku 7.600 Kč, nikoliv
snížená na 3.600 Kč. Povinnost orgánu státní sociální podpory vyhotovit a doručit oznámení
o změně výše dávky rodičovského příspěvku do datové schránky stěžovatelky stále trvá. Tato
povinnost nebyla splněna přípisem Generálního ředitelství úřadu práce ze dne 9. 10. 2012, tento
úřad nebyl oprávněn věc atrahovat nebo v ní činit procesní úkony. Správní orgány vedením
obsáhlé korespondence se stěžovatelkou namísto vyhotovení jednoho rozhodnutí o námitkách
porušily §6 odst. 2 s. ř. s.
[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
IV.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[11] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla
podána včas a osobou oprávněnou, a není opodstatněné kasační stížnost odmítnout
pro nepřípustnost. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího
rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[12] Kasační stížnost není důvodná.
[13] Pro rozhodnutí dané věci je klíčové posouzení, zda byly námitky stěžovatelky proti
změně výše rodičovského příspěvku podány včas. Pokud byly podány včas, žalovaný
o nich měl rozhodnout, což neučinil. Pokud byly opožděné, nemusel k nim přihlížet, což se také
stalo.
[14] Dle výše citovaného §70 odst. 1 ZSSP existuje povinnost žalovaného doručit příjemci
dávky oznámení o její výši, přičemž toto rozhodnutí se nedoručuje do vlastních rukou. Je pravda,
že stěžovatelka měla v době změny výše dávky zřízenou datovou schránku. Správní orgán
tak měl v souladu s §19 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) doručit
oznámení do této datové schránky. Správní orgán tak z technických důvodů neučinil a dle svého
tvrzení odeslal toto oznámení stěžovatelce prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb,
jak umožňuje §19 odst. 2 s. ř. Vzhledem k tomu, že se toto oznámení nedoručuje do vlastních
rukou, neexistuje formální důkaz o jeho doručení stěžovatelce.
[15] Nicméně pro počátek běhu lhůty k podání námitek není rozhodující okamžik doručení
oznámení, ale reálné snížené plnění ze strany státu. Tato skutečnost vyplývá z §70 odst. 2 ZSSP,
dle kterého „proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první
splátky a) dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky, b) rodičovského příspěvku po dovršení věkové
hranice dítěte, která zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu nároku rodiče
na rodičovský příspěvek podle §30 odst. 1 a krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí nevydala“ (důraz
doplněn soudem).
[16] Stěžovatelce byla dávka ve výši 3.800 Kč prvně vyplacena v průběhu měsíce října 2011.
Ode dne této výplaty mohla do třiceti dnů podat námitky proti její výši. Námitky však podala
až 11. 2. 2013, tedy rok a čtyři měsíce po přijetí snížené dávky.
[17] Co se týče poučení o možnosti podat námitky, které je součásti oznámení, jehož přijetí
stěžovatelka popírá, Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem krajského soudu.
Ten konstatoval, že poučení o možnosti podat námitky je součástí každého oznámení o přiznání
či změně výše dávky státní sociální podpory. Lze tedy mít za to, že obdržel-li příjemce alespoň
prvotní oznámení o přiznání dávky, lze mít za to, že byl o možnosti uplatnit proti výši dávky
splátky a o lhůtě k jejich podání poučen. Stěžovatelce bylo přitom doručeno oznámení o přiznání
dávky státní sociální podpory ze dne 7. 12. 2010, které obsahovalo toto poučení: „v případě Vašeho
nesouhlasu s postupem výše uvedeného úřadu můžete podat písemně námitku do 30 dnů ode dne výplaty první
splátky opakované měsíční dávky po jejím přiznání, u jednorázové dávky rovněž do 30 dnů ode dne výplaty
po jejím přiznání“. Lze tedy konstatovat, že stěžovatelka byla o možnosti podat proti kterékoliv
dávce námitky řádně poučena.
[18] Přitom je třeba zdůraznit, že správní orgány, stejně jako soudy, jsou povinny posuzovat
jednotlivá podání dle jejich skutečného obsahu. Stěžovatelka vyjádřila svou nespokojenost s výší
splátky poprvé dne 29. 6. 2012, kdy žalovanému zaslala žádost o doplatek rodičovského
příspěvku. I kdyby bylo na toto podání materiálně nazíráno jako na námitky, byly by učiněny
osm měsíců po výplatě snížené dávky, čili rovněž opožděně.
[19] Jelikož předmětem řízení je otázka, zda byly stěžovatelčiny námitky včasné či nikoliv, není
namístě posuzovat, zda povinnost žalovaného zaslat stěžovatelce oznámení o změně výše dávky
z 10. 10. 2011stále trvá. Jak bylo uvedeno výše, možnost podat námitky se neodvíjí od okamžiku
doručení tohoto oznámení, ale od faktické výplaty dávky. Vzhledem k prodlevě, která v případě
stěžovatelky mezi výplatou sníženého rodičovského příspěvku a její obranou proti jeho výši
nastala, nelze dospět k jinému závěru, než k tomu, že námitky opožděné byly. Žalovaný
o nich tedy správně nevydal žádné rozhodnutí, jelikož dle dikce §70 odst. 3 věty třetí ZSSP
se k námitkám, které byly podány opožděně, nepřihlíží.
[20] Pro úplnost soud dodává, že stěžovatelkou namítané porušení hospodárnosti řízení
tím, že s ní správní orgány vedly obsáhlou korespondenci, je rovněž nedůvodné. Správní orgány
své dopisy negenerovaly bezdůvodně, ale vždy v reakci na konkrétní podání stěžovatelky
a ve vztahu k projednávané věci. V opačném postupu, tedy zakládání stěžovatelčiných podání
do spisu bez reakce na ně, by bylo spíše možné spatřovat porušení zásad správního řízení.
K tomuto pochybení však nedošlo.
V.
Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[21] Žalobkyně se svými námitkami neuspěla; jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod
pro zrušení napadeného rozsudku z úřední povinnosti (§109 odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační
stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[22] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s.
Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému
pak v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. června 2015
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu