ECLI:CZ:NSS:2014:10.AS.83.2014:21
sp. zn. 10 As 83/2014 – 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. P. M., proti
žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2013, č. j. S-MHMP 1477984/2013, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2014,
č. j. 10 A 28/2014 – 6,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 28. 11. 2013, č. j. S-MHMP 1477984/2013. Tímto
rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti usnesení Úřadu městské části Praha 10
ze dne 23. 9. 2013, kterým bylo rozhodnuto, že vedoucí občanskoprávního odboru není vyloučena
z projednávání a rozhodování ve věci řízení o přestupku proti veřejnému pořádku, z jehož spáchání
byl stěžovatel obviněn.
[2] Stěžovatel spolu s podanou kasační stížností požádal o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatele usnesením ze dne
22. 5. 2014 zamítl a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci
udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Ke splnění uložené povinnosti byla
stěžovateli stanovena lhůta dvou týdnů od doručení předmětného usnesení; stěžovatel byl rovněž
poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Uvedené usnesení nabylo právní moci dnem
16. 6. 2014, lhůta stanovená soudem ke splnění uložené povinnosti tak marně uplynula dne
30. 6. 2014.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí být
stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho
zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie §5 odst. 1 písm. b) zákon
č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění).
[4] Stěžovatel ve stanovené lhůtě ani poté splnění této podmínky nedoložil a na výzvu soudu
nijak nereagoval, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., odmítl.
[5] Stěžovatel zároveň ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek za řízení o kasační
stížnosti. Tím by tedy byl zároveň dán i důvod k zastavení řízení o kasační stížnosti podle
ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c)
s. ř. s. Pokud by tedy Nejvyšší správní soud nerozhodl o odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek
povinného zastoupení advokátem, musel by rozhodnout o zastavení řízení pro nezaplacení
soudního poplatku.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2014
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu