ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.67.2012.1
sp. zn. 11 Td 67/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. listopadu 2012 návrh obviněného Ing. Arch. A. K. , na odnětí trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 30/2012 a její přikázání Městskému soudu v Brně, a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci obviněného Ing. Arch. A. K., vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 30/2012 a její přikázání Městskému soudu v Brně se podle §25 tr. ř. z a m í t á .
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kolíně podal dne 20. 2. 2012 k Okresnímu soudu v Kolíně obžalobu na obviněného Ing. Arch. A. K. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit skutkem podrobně popsaným v podané obžalobě. Následně Okresní soud v Kolíně vydal v předmětné věci dne 21. 2. 2012 podle §314e odst. 1 tr. ř. trestní příkaz, sp. zn. 3 T 30/2012, kterým obviněného uznal vinným v rozsahu podané obžaloby, a za přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku jej odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který odložil na zkušební dobu v trvání tří roků za současného vyslovení dohledu. Podle §85 odst. 2 tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil uhradil dluh na výživném a řádně platil výživné běžné. Trestní příkaz však nenabyl právní moci, neboť obviněný proti němu podal odpor a ve věci bylo nařízeno na den 6. 9. 2012 hlavní líčení.
V rámci vazebního zasedání konaného u Okresního soudu v Kolíně dne 3. 8. 2012 obviněný v rámci svého výslechu uvedl, že žádá o zaslání částky na cestovné, neboť nemá finanční prostředky, je nezaměstnaný a požaduje, aby věc byla přeložena do Brna. Tento svůj návrh na postoupení věci na výzvu soudu doplnil podáním ze dne 26. 9. 2012, označeným jako „žádost o prodloužení lhůty k doložení náležitostí“. V jeho rámci obviněný uvádí, že projevuje zájem o výchovu svých dětí, v tomto mu je však jeho bývalou manželkou bráněno, o čemž svědčí i 14 jeho návrhů na výkon odnětí dětí. O letošních prázdninách s dětmi strávil celkem 4 týdny, v důsledku čehož však měl vyšší vydání a výpadek v získávání živobytí. Ten se však nyní snaží dorovnat, což je však pro něj jako nezaměstnaného, s ohledem na situaci na trhu práce, problematické. Všechen čas mu zabírá obstarávání vlastní existence a zajišťování víkendových styků s dětmi, když cestovní náklady mezi Kolínem a Brnem jsou pro něj finančně likvidační. K důkazu svých tvrzení odkázal na spis Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 22 Nc 382/2009.
Nejvyšší soud posoudil předložený návrh, jímž se obviněný domáhal toho, aby Okresnímu soudu v Kolíně jako soudu příslušnému byla věc odňata z důvodů, které v zásadě spatřoval v tom, že s ohledem na jeho finanční situaci je pro něj obtížné účastnit se řízení u tohoto soudu a bude vhodnější toto konat v místě jeho bydliště, tedy u Městského soudu v Brně.
Nejvyšší soud neshledal podaný návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Kolíně a její přikázání Městskému soudu v Brně důvodným.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Jak Nejvyšší soud zjistil z příslušného spisového materiálu, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kolíně podal dne 20. 2. 2012 k Okresnímu soudu v Kolíně na obviněného obžalobu. V předmětné věci byl rovněž Okresním soudem v Kolíně vydán trestní příkaz, proti němuž obviněný podal odpor a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Skutečnost, že obviněný, který má bydliště v Brně, žádá, aby z finančních důvodů trestní řízení probíhalo u soudu v místě jeho bydliště, (tedy u Městského soudu v Brně), sama o sobě není takovým vážným důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Pokud obviněný poukazuje na svou špatnou finanční situaci, lze v tomto směru vycházet ze zprávy Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně, že od prosince 2010 dosud je sice veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti, úřad práce však evidoval řadu volných pracovních míst, odpovídajících nejen vzdělání, ale i kvalifikaci obviněného s nabízenými výdělky až 40.000,- Kč měsíčně, kterých však nevyužil (č. l. 72 – 84 tr. spisu). Ze zprávy MSSZ Brno (č. l. 84 – 89 tr. spisu) vyplývá, že do října 2010 byl veden jako osoba samostatně výdělečně činná, od listopadu 2010, přerušil platnost všech svých živnostenských oprávnění (mimo jiné grafické a kresličské práce, návrhářská, designérská činnost, projektová činnost ve výstavbě). Nelze také pominout, že úhrada nákladů cesty z Brna do Kolína nepředstavuje takové náklady, které by předem vylučovaly možnost obviněného se osobně účastnit soudního řízení.
Při zvážení těchto skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky §25 tr. ř.
Za této situace Nejvyšší soud v posuzovaném případě neshledal žádné, natož důležité, důvody pro odnětí věci Okresnímu soudu v Kolíně jako soudu místně příslušnému a jejímu přikázání Městskému soudu v Brně, a proto návrh obviněného na postup podle §25 tr. ř. zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík