ECLI:CZ:NSS:2017:12.KSZ.7.2016:134
sp. zn. 12 Ksz 7/2016 - 134
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících
JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana
Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 28. 2. 2017 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně
pro Prahu 9 ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. SPR 468/2016, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti
JUDr. L. D., státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9,
takto:
A. Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněná
JUDr. L. D., nar. X,
státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9,
bytem X,
je vinna, že
jako státní zástupkyně pověřená výkonem pracovní pohotovosti podle §20 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9
pod sp. zn. 2 ZN 2538/2016 poté, co jí bylo obvodní státní zástupkyní pro Prahu 9 dne
8. 9. 2016 okolo 15.00 hodin telefonicky uloženo vyčkat na pracovišti na doručení podnětu
policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, vyrozumět soudce
o očekávaném podání tohoto návrhu včetně skutečnosti, že jde o věc, která nesnese odkladu,
a po doručení podnětu neprodleně zpracovat návrh na nařízení domovní prohlídky a doručit
ho službu konajícímu soudci Obvodního soudu pro Prahu 9, aby mohlo ještě dne 8. 9. 2016 dojít
k realizaci tohoto úkonu, tak pracoviště Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 dne
8. 9. 2016 nejpozději v 15.20 hodin opustila, aniž by zajistila zpracování podnětu a podání návrhu
na vydání příkazu k domovní prohlídce soudci, přičemž provedení domovní prohlídky nebylo
zmařeno jen kvůli tomu, že podnět od policejního orgánu převzala a návrh na nařízení domovní
prohlídky podala dne 8. 9. 2016 okolo 17.00 hodin obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství,
čímž spáchala
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a za to se jí ukládá
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 15 % na dobu 3 (tří) měsíců.
B. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněná
zprošťuje se
návrhu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. SPR 468/2016,
na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části,
která jí kladla za vinu, že
v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly
a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména
postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu §24 odst. 1
zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, trestní věci
projednávat urychleně, bez zbytečných průtahů podle §2 odst. 4 tr. řádu a organizovat svou
činnost tak, aby účinně přispívala k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání podle §157 odst. 1
tr. řádu,
1. jako státní zástupkyně pověřená výkonem pracovní pohotovosti podle §20 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, neboť jí na základě opatření obvodní státní
zástupkyně pro Prahu 9 č. 14/2015 pod sp. zn. SPR 145/2015 k výkonu dosažitelnosti byla
pod sp. zn. SPR 24/2016 nařízena pracovní pohotovost (dosažitelnost) v týdnu
od 5. 9. do 12. 9. 2016, při výkonu které dne 8. 9. 2016 v 7.00 hodin rozhodla ve věci vedené
u zdejšího obvodního státního zastupitelství pod sp. zn. ZK 241/2016 o zadržení dvou osob
a ač věděla,
- že spisový materiál pod č. j. KRPA-362160/TČ-2016-1318 se závěrečnou zprávou
a zadrženými osobami bude s vysokou pravděpodobností, s ohledem na zavedenou praxi
úřadu, policejním orgánem Místní oddělení Kyje doručen na počátku pracovní doby dne
9. 9. 2016,
- že soudkyně rozhodující o zadržení podezřelých osob hodlá věc nařídit a v ní jednat dne
9. 9. 2016 co nejdříve poté, co skončí od 10.00 hodin nařízené hlavní líčení ve věci
ZK 230/2016,
- že pracovní doba nařízená Pracovním řádem MSZ v Praze vydaným pod
sp. zn. 1 SPR 368/2014 začíná v 7.30 hodin,
- a že dne 9. 9. 2016 je od 8.30 hodin naplánována pracovní porada,
tak dne 9. 9. 2016 se v 8.17 hodin nenacházela na pracovišti, nemohla převzít od policejního
orgánu spisový materiál č. j. KRPA-362160/TČ-2016-1318 se zadrženými osobami a rozhodnout
o zajištěných přiložených věcech, napadený v její dosažitelnosti, což za ni učinila obvodní státní
zástupkyně pro Prahu 9, čímž neplnila odpovědně úkoly státní zástupkyně, nepostupovala
odborně, svědomitě, odpovědně, zadržené osoby a zajištěné věci, napadlé v její dosažitelnosti,
nebyla schopna vyřídit urychleně, bez zbytečných průtahů a svou činnost nezorganizovala tak,
aby účinně přispěla k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání, tedy porušila ustanovení
§24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů,
§2 odst. 4 tr. řádu, §157 odst. 1 tr. řádu a §27 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb. ministerstva
spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství v platném znění,
2. ačkoli jí bylo obvodní státní zástupkyní při výkonu správy obvodního státního zastupitelství
podle §13h odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství v platném znění, ve smyslu
ust. §13c odst. 7 zákona o státním zastupitelství v platném znění opatřením uloženo evidovat
docházku dne 14. 10. 2015 pod sp. zn. SPR 486/2015, vedení evidence jí následně opakovaně
ukládáno dne 16. 12. 2015 pod sp. zn. SPR 603/2015, dne 24. 2. 2016
pod sp. zn. 4 ZN 14/2016 a dne 19. 4. 2016 pod sp. zn. SPR 183/2016, tak evidenci ode dne
17. 3. 2016 nevede, čímž nerespektuje závazné opatření vedoucí státní zástupkyně a porušila
ustanovení §13c odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších
předpisů,
čímž měla spáchat
dvě kárná provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
protože
tyto skutky nejsou kárnými proviněními.
Odůvodnění:
Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální
policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 4. oddělení (dále jen „policejní orgán“)
podle §158 odst. 3 trestního řádu zahájila dne 1. 9. 2016 úkony trestního řízení pro podezření
ze spáchání trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a), odst.
3 písm. c) trestního zákoníku a padělání a pozměňování veřejné listiny podle §348 odst. 1, odst. 2
písm. b) trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPA-350389-7/TČ-2016-000074.
Těchto trestných činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 31. 8. 2016 na registračním
místě Magistrátu hlavního města Prahy podal zmocněnec společnosti FIRE MATCH s.r.o. žádost
o registraci osobního automobilu zn. Porsche Cayenne se švédskou registrační značkou, jež mělo
být individuálně dovezeno do České republiky, a k této žádosti následně doložil dva díly
padělaných osvědčení o registraci vozidla ze Švédska, čímž je dán důvodný předpoklad,
že motorové vozidlo bylo získáno trestnou činností a následně byly pozměněny jeho
identifikátory. Tato trestní věc byla u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 (dále
též „státní zastupitelství“) vedena pod sp. zn. 2 ZN 2538/2016 a dozor nad zachováváním
zákonnosti v přípravném řízení v ní vykonávala státní zástupkyně Mgr. H. K.
Následně policejní orgán dne 8. 9. 2016 kolem dvanácté hodiny telefonicky informoval
obvodní státní zástupkyni pro Prahu 9 (dále též „obvodní státní zástupkyně“ nebo „vedoucí
státní zástupkyně“), že předmětný vůz nalezl zaparkovaný na zahradě u domu a shromažďuje
potřebné podklady pro vypracování podnětu k podání návrhu na nařízení domovní prohlídky,
který ještě téhož dne hodlá státnímu zastupitelství předložit, neboť je zapotřebí domovní
prohlídku realizovat do setmění. Tento záměr policejního orgánu vedoucí státní zástupkyně ihned
sdělila dozorové státní zástupkyni, s níž se domluvila, že podnět na vydání příkazu k domovní
prohlídce vyřídí, pokud bude státnímu zastupitelství doručen tak, aby ho bylo možné zpracovat
do šestnácti hodin, kdy končí pracovní doba. V opačném případě se měla podnětem zabývat
státní zástupkyně, které byla nařízena pracovní pohotovost.
Přibližně v patnáct hodin policejní orgán informoval obvodní státní zástupkyni, že spis
i podnět k podání návrhu na nařízení domovní prohlídky jsou kompletní a že vyjíždí na státní
zastupitelství, kam dorazí do třiceti minut. Současně vedoucí státní zástupkyni sdělil,
že věc spěchá, neboť se na sledovaném pozemku stále nachází inkriminované vozidlo, které má
být při domovní prohlídce urychleně zajištěno. Policejní orgán proto žádal o vydání příkazu
k domovní prohlídce ještě dne 8. 9. 2016. S ohledem na předpokládanou dobu doručení podnětu
policejního orgánu bylo zřejmé, že ho již nemůže vyřídit dozorová státní zástupkyně, a proto
se obvodní státní zástupkyně obratem spojila pevnou telefonní linkou se státní zástupkyní
pověřenou výkonem pracovní pohotovosti. Tu informovala, že policejní orgán veze na státní
zastupitelství podnět k nařízení domovní prohlídky a že uvedená záležitost spěchá. Současně
jí uložila, aby vyčkala na pracovišti, nikam neodcházela, uvedený podnět vyřídila a o možném
podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce informovala službu konající soudkyni.
Telefonickým hovorům obvodní státní zástupkyně s policejním orgánem a následně
i se státní zástupkyní s nařízenou pracovní pohotovostí byla přítomna státní zástupkyně
Městského státního zastupitelství v Praze JUDr. I. H., která po skončení vazebního zasedání
v Justičním areálu Na Míčánkách využila zázemí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 a
jeho vedoucí státní zástupkyni navštívila. První z těchto telefonátů se odehrál na cestě do
kanceláře obvodní státní zástupkyně a druhý hovor se uskutečnil v jejích prostorách z pevné
telefonní linky.
V době od 5. 9. do 12. 9. 2016 byla výkonem dosažitelnosti na obvodním státním
zastupitelství pověřena kárně obviněná. Ta krátce před třetí hodinou zašla do kanceláře obvodní
státní zástupkyně, aby ji informovala, že potřebuje s dítětem odejít na plánované logopedické
vyšetření. Vedoucí státní zástupkyni však nezastihla, a proto se zapsala do sešitu, který slouží
pro ohlašování nepřítomnosti státních zástupců v případech, kdy během pracovní doby potřebují
něco řešit mimo budovu státního zastupitelství. Po návratu do své kanceláře kárně obviněná
přijala zmíněný telefonický hovor, ve kterém jí obvodní státní zástupkyně udělila pokyn k setrvání
na pracovišti a vyčkání na předání podnětu k vydání příkazu k domovní prohlídce.
Kárně obviněná nejprve zavolala službu konající soudkyni JUDr. P. B., které se nezmínila
o potřebě bezodkladného provedení domovní prohlídky a toliko v obecné rovině se s ní bavila o
tom, v jakých případech se takový úkon považuje za naléhavý. Debata byla uzavřena s tím, že se
kárně obviněná ještě ozve a pokud bude domovní prohlídka urgentní, tak o návrhu na její
nařízení soudkyně urychleně rozhodne. Dále kárně obviněná došla ke dveřím kanceláře Mgr. H.
K., které sdělila, že bude patrně třeba podat návrh na nařízení domovní prohlídky, spisový
materiál prozatím není k dispozici a JUDr. P. B. toho dne již nestihne příkaz k nařízení domovní
prohlídky vydat, což jí soudkyně oznámila při telefonickém hovoru. Kárně obviněná Mgr. H. K.
požádala, aby návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce sepsala sama, což však dozorová
státní zástupkyně odmítla, neboť již měla po pracovní době domluvenou schůzku, kterou nebylo
možné odložit. Současně kárně obviněná Mgr. H. K. sdělila, že musí pracoviště opustit a dojet
pro své děti. Kárně obviněná se ještě pokoušela neúspěšně navázat telefonní spojení s policejním
orgánem a nejpozději v 15.20 hodin opustila budovu státního zastupitelství v doprovodu
administrativní pracovnice M. K., které nabídla odvoz do místa jejího bydliště X, kde státní
zástupkyně měla vyzvednout děti ze školského zařízení.
Policejní orgán předal spisový materiál společně s podnětem k podání návrhu na vydání
příkazu k domovní prohlídce obvodní státní zástupkyni v 15.35 hodin. V uvedeném podnětu
se uvádí, že vozidlo shodného typu, barvy a markantů jako osobní automobil zn. Porsche
Cayenne, který měl být v České republice registrován na základě padělaných dokladů, se s českou
převozní značkou nachází za plotem novostavby rodinného domu zjevně sloužícího bydlení, jenž
není v katastru nemovitostí evidován a nachází se na blíže specifikovaném pozemku v obci
Vestec u Prahy. Navíc kromě dotyčného motorového vozidla se podle policejního orgánu mohou
na místě nacházet další věci důležité pro trestní řízení, jako kupříkladu padělaná švédská
registrační značka, laserová tiskárna sloužící k tisku padělaných švédských dokladů nebo klíče
od předmětného automobilu.
Obvodní státní zástupkyně spisový materiál a podnět k nařízení domovní prohlídky
po jejich přezkoumání odnesla do kanceláře kárně obviněné, která se tam však nenacházela.
Proto se pokusila kárně obviněnou zkontaktovat na čísle jejího služebního i soukromého
telefonu, avšak ta hovory nepřijímala, neboť právě řídila osobní automobil na cestě do místa,
kde měla vyzvednout své děti. Poté se obvodní státní zástupkyně dostavila do kanceláře
své náměstkyně JUDr. J. K., v níž se nacházela také JUDr. I. H., která odešla z pracovny vedoucí
státní zástupkyně ihned po příchodu policistů. Obvodní státní zástupkyně se těchto státních
zástupkyň zeptala, zda neviděly kárně obviněnou, na což se jí dostalo záporné odpovědi. Dotazy
u podřízených vedoucí státní zástupkyně zjistila, že kárně obviněná budovu státního zastupitelství
již opustila. V 15.50 hodin kárně obviněná obvodní státní zástupkyni kontaktovala na služební
telefon a sdělila jí, že se právě nachází na Proseku, z pracoviště odešla kvůli nutnosti vyzvednout
děti ze školského zařízení a službu konající soudkyně stejně již toho dne příkaz k domovní
prohlídce vydávat nebude.
O tom, že JUDr. P. B. údajně odmítá rozhodovat o návrhu na nařízení domovní
prohlídky ještě dne 8. 9. 2016, obdržela obvodní státní zástupkyně informaci také od dalších
kolegů, včetně Mgr. H. K., kterou o tom informovala kárně obviněná, jak bylo zmíněno. Proto
vedoucí státní zástupkyně službu konající soudkyni telefonicky kontaktovala a emotivně se jí
zeptala, jak hodlá naložit s předmětnou domovní prohlídkou. Obávala se totiž, že JUDr. P. B. se
touto záležitostí nebude chtít dne 8. 9. 2016 již zabývat a dojde tak ke zmaření úkonu důležitého
pro další postup v trestním řízení. Službu konající soudkyně, která měla kancelář ve stejné budově
jako státní zastupitelství, se ihned poté vydala nahoru do jeho prostor, aby si s vedoucí státní
zástupkyní věc vyjasnila. Zde nejprve obvodní státní zástupkyni zastihla v kanceláři náměstkyně
JUDr. J. K., v níž byla stále přítomná také JUDr. I. H. Vedoucí státní zástupkyně těmto osobám
sdělila, že právě hovořila s kárně obviněnou, která odešla z pracoviště, aniž zpracovala návrh na
domovní prohlídku, a nyní se nachází na Proseku. Posléze se obvodní státní zástupkyně s JUDr.
P. B. domluvila na tom, že návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce vypracuje sama
a soudkyně na něho počká ve své pracovně.
V době zpracovávání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce se obvodní státní
zástupkyni ozvala kárně obviněná ještě jednou a nabídla jí, že až v osmnáct hodin přijde její
manžel domů, mohla by se dostavit na pracoviště a uvedený úkon vyřídit. Na to jí bylo vedoucí
státní zástupkyní sděleno, že se na návrhu právě pracuje a po osmnácté hodině již bude pozdě.
Obvodní státní zástupkyně po doručení podnětu na nařízení domovní prohlídky s policejním
orgánem ještě jednou telefonicky hovořila a byla opět ujištěna o potřebě vydat příkaz k domovní
prohlídce urychleně, aby tento úkon mohl být proveden do setmění s ohledem na situaci na místě
samém i na jeho charakter. Vedoucí státní zástupkyně podala návrh na nařízení domovní
prohlídky dne 8. 9. 2016 okolo 17.00 hodin. Službu konající soudkyně JUDr. P. B. příkaz
k domovní prohlídce vydala pod sp. zn. 20 Nt 4060/2016 a policejnímu orgánu ho předala
přibližně v 17.15 hodin. Policejní orgán započal domovní prohlídku provádět v 18.54 hodin
a při ní odebral dotyčné motorové vozidlo i další věci důležité pro trestní řízení.
Tato skutková zjištění vyplývají z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu,
z odpovědí na otázky kladené navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, ze svědeckých
výpovědí Mgr. H. K., JUDr. I. H., JUDr. P. B., JUDr. J. K. a M. K., jakož i z podstatné části spisů
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 sp. zn. 2 ZN 2538/2016 a sp. zn. SPR 361/2016 a
z listiny vztahující se k nařízení výkonu dosažitelnosti státních zástupců téhož státního
zastupitelství v rozhodné době.
Navrhovatelka potvrdila, že ji policejní orgán telefonicky kontaktoval dne 8. 9. 2016
kolem dvanácté hodiny, informoval ji o nalezení dotyčného motorového vozidla a upozornil
ji na nutnost provedení domovní prohlídky ještě téhož dne před setměním, o čemž ihned
informovala dozorovou státní zástupkyni, která se podle domluvy měla zabývat podnětem
k nařízení domovní prohlídky, pokud ho bude možné vyřídit v pracovní době. Dále
navrhovatelka dosvědčila, že po dalším hovoru s policejním orgánem, který přijala přibližně
v patnáct hodin a v němž byla upozorněna na brzké doručení spisu společně s podnětem
na podání návrhu k nařízení domovní prohlídky, telefonicky kontaktovala kárně obviněnou
a uložila jí, aby zůstala v budově státního zastupitelství, podnět vyřídila a o předpokládaném
podání návrhu na nařízení domovní prohlídky informovala službu konající soudkyni, neboť tato
záležitost spěchá. Z vyjádření navrhovatelky je možné považovat za nepochybné i to,
že od policejního orgánu převzala podnět k nařízení domovní prohlídky, že kárně obviněnou
hledala v její kanceláři i v dalších prostorách státního zastupitelství, a to včetně pracovny
náměstkyně, že se státní zástupkyni s nařízenou pracovní pohotovostí snažila dvakrát bezvýsledně
dovolat, že se o jejím odchodu z pracoviště dozvěděla až od ostatních podřízených a že ji kárně
obviněná telefonicky kontaktovala po příjezdu na místo, kde vyzvedávala děti ze školského
zařízení. Navrhovatelka též potvrdila svou obavu z neochoty službu konající soudkyně
bezodkladně rozhodnout o návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, jež vyplývala
z posledně zmíněného telefonátu s kárně obviněnou, při kterém jí bylo sděleno, že se soudkyně
nebude touto záležitostí dne 8. 9. 2016 zabývat, což potvrdila i dozorující státní zástupkyně, které
se o tom zmínila kárně obviněná před svým odchodem z pracoviště. Dále navrhovatelka
dosvědčila, že si se soudkyní tuto věc vyjasnila a domluvila se s ní na postupu, který vedl
k urychlenému podání návrhu na domovní prohlídku a k vydání příkazu k jejímu nařízení,
v důsledku čehož mohla být domovní prohlídka provedena ještě za světla dne 8. 9. 2016.
Dokončení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce navrhovatelkou podle jejího dalšího
tvrzení předcházelo ujištění policejního orgánu o naléhavosti tohoto úkonu a telefonát kárně
obviněné, v němž nabízela svůj návrat na pracoviště a vyřízení podnětu policejního orgánu
po osmnácté hodině.
Svědkyně Mgr. H. K. potvrdila, že ji obvodní státní zástupkyně v poledne dne 8. 9. 2016
informovala o telefonickém hovoru, v němž policejní orgán avizoval podání podnětu k nařízení
domovní prohlídky a nutnost urychleného provedení tohoto úkonu. Dále Mgr. H. K. dosvědčila,
že podle domluvy s vedoucí státní zástupkyní měla tento podnět posoudit, pokud by ho bylo
možné vyřídit do konce pracovní doby. Rovněž svědkyně potvrdila, že s kárně obviněnou
hovořila krátce před jejím odchodem z pracoviště, že ta ji informovala o negativním stanovisku
soudkyně k nařízení domovní prohlídky ještě toho dne a že ji požádala, aby příslušný návrh
jakožto dozorová státní zástupkyně sepsala sama.
Svědkyně JUDr. I. H. potvrdila, že obvodní státní zástupkyně dne 8. 9. 2016 přibližně v
patnáct hodin telefonicky hovořila s policejním orgánem a poté i s kárně obviněnou, přičemž
z obou hovorů vyplývala naléhavost domovní prohlídky. Dále svědkyně doplnila, že vedoucí
státní zástupkyně zdůraznila kárně obviněné nutnost urychleného sepsání návrhu na nařízení
domovní prohlídky a podání informace soudkyni o jeho možném předložení po pracovní době.
JUDr. I. H. též dosvědčila, že v době, kdy se na státním zastupitelství nacházela v kanceláři
náměstkyně, vedoucí státní zástupkyně nejprve kárně obviněnou hledala a zanedlouho zde
přítomným státním zástupkyním sdělila, že ta již na pracovišti není přítomna.
Svědkyně JUDr. P. B. potvrdila telefonát s kárně obviněnou okolo patnácté hodiny dne 8.
9. 2016 s tím, že nebyla informována o podrobnostech týkajících se avizovaného podnětu na
nařízení domovní prohlídky a o naléhavosti tohoto úkonu, že jen obecně řešily, kdy je takový
úkon urgentní, a že pokud taková situace nastane, je připravena se návrhem na vydání příkazu
k domovní prohlídce bezodkladně zabývat. JUDr. P. B. rovněž dosvědčila, že následně
telefonicky hovořila s vedoucí státní zástupkyní a v návaznosti na tento hovor odešla do prostor
státního zastupitelství, kde nejprve zastihla navrhovatelku ve společnosti JUDr. J. K. a JUDr. I.
H. a následně se s ní domluvila na dalším postupu. Od obvodní státní zástupkyně se přitom
svědkyně dozvěděla, že kárně obviněná není na pracovišti přítomná a že ji informovala o
neochotě službu konající soudkyně se návrhem na domovní prohlídku bezodkladně zabývat.
Svědkyně JUDr. J. K. potvrdila, že v její kanceláři, ve které byla přítomna rovněž JUDr. I.
H., vedoucí státní zástupkyně hledala kárně obviněnou a za několik minut jim sdělila, že tato
nezpracovala návrh na nařízení domovní prohlídky, odjela z pracoviště a právě se nachází na
Proseku.
Svědkyně M. K. potvrdila, že dne 8. 9. 2016 společně s kárně obviněnou opustila budovu
státního zastupitelství nejpozději do 15.20 hodin a že odjeli na Prosek. Cesta osobním
automobilem trvala maximálně třicet minut, o uvedené trestní věci se spolu nebavily a během
jízdy vyzváněly telefony, které kárně obviněná nezvedala, neboť řídila.
Skutečnosti vztahující se k danému trestnímu řízení a k v něm realizované domovní
prohlídce byly doloženy záznamem policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne
1. 9. 2016, č. j. KRPA-350389-7/TČ-2016-000074, podnětem policejního orgánu na vydání
příkazu k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, č. j. KRPA-350389/TČ-2016-000074, návrhem
obvodní státní zástupkyně na vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, příkazem
soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 JUDr. P. B. k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, sp.
zn. 20 Nt 4060/2016, záznamem navrhovatelky ze dne 9. 9. 2016 o předání příkazu k domovní
prohlídce soudem policejnímu orgánu a protokolem o provedení domovní prohlídky
vyhotoveným policejním orgánem dne 8. 9. 2016 pod sp. zn. KRPA-350389/TČ-2016-000074.
Nařízení pracovní pohotovosti kárně obviněné na den 8. 9. 2016 bylo potvrzeno plánem
dosažitelnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 za období od 1. 8. 2016 do 23. 1.
2017, který byl vyhotoven dne 13. 5. 2016 pod sp. zn. SPR 24/2016.
Kárný senát nemohl přisvědčit obhajobě uplatněné ve stanovisku ke kárnému návrhu i při
ústním jednání, podle níž kárně obviněná jen nesprávně vyhodnotila situaci tak, že se nejedná
o naléhavý úkon, neboť o povaze daného trestního řízení ani o důvodech nutnosti urychleného
provedení domovní prohlídky nebyla vedoucí státní zástupkyní podrobně informována, přičemž
ani dozorující státní zástupkyně nedisponovala potřebnými informacemi a dokonce ji ujistila,
že domovní prohlídku bude možné provést až následující den, jelikož o její neodkladnosti
nic nesvědčí. Tato tvrzení totiž byla vyvrácena vyjádřením navrhovatelky a výpovědí svědkyně
JUDr. I. H., které shodně uvedly, že při telefonickém hovoru uskutečněném dne 8. 9. 2016 kolem
patnácté hodiny bylo kárně obviněné řečeno, ať nikam neodchází, vyčká na doručení podnětu
policejního orgánu k domovní prohlídce a následně ho vyřídí, informuje o něm službu konající
soudkyni, přičemž jí bylo zároveň zdůrazněno, že záležitost spěchá. Informace, které kárně
obviněná od obvodní státní zástupkyně obdržela, tedy nikterak nenasvědčovaly tomu, že by
domovní prohlídku bylo možné odložit na následující den. Navíc svědkyně Mgr. H. K.
zdůraznila, že danou trestní věc již týden dozorovala, o v ní učiněných úkonech měla dobrý
přehled, byla jí také zřejmá nutnost realizace domovní prohlídky a od vedoucí státní zástupkyně
se již v poledne dozvěděla, že podnět k jejímu nařízení bude státnímu zastupitelství podán a že
má být urychleně vyřízen. Z těchto důvodů svědkyně Mgr. H. K. dále vyloučila, že by byla
ochotna podat návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce až v ranních hodinách dne 9. 9.
2016, což kárně obviněná v rámci své obhajoby také uvedla.
Podle obhajoby uvedené ve stanovisku ke kárnému návrhu měla službu konající soudkyně
kárně obviněné při telefonátu sdělit, že prozatím nemá informace o naléhavosti nařízení domovní
prohlídky a že tuto záležitost možná vyřídí až následující den. Svědkyně JUDr. P. B. však
vypověděla, že se o urgentnosti domovní prohlídky bavila s kárně obviněnou jen v obecné rovině
a že jí slíbila vydání příkazu k tomuto úkonu, pokud záležitost nesnese odkladu. Rozhodně
soudkyně vyloučila, že nebyla ochotná nebo by nestihla o návrhu na nařízení domovní prohlídky
rozhodnout ještě dne 8. 9. 2016, což kárně obviněná tvrdila vedoucí státní zástupkyni i dozorující
státní zástupkyni, jak bylo prokázáno jejich vyjádřením respektive svědeckou výpovědí.
Rovněž není možné přisvědčit obhajobě kárně obviněné, že vyřízení podnětu k domovní
prohlídce bylo v kompetenci dozorující státní zástupkyně, neboť byl předložen ještě v pracovní
době. Z vyjádření navrhovatelky i svědecké výpovědi Mgr. H. K. je totiž zřejmé, že dozorová
státní zástupkyně tento podnět nemohla vyřídit do šestnácté hodiny dne 8. 9. 2016, protože
spisový materiál, bez něhož nebylo možné splnění podmínek pro nařízení domovní prohlídky
náležitě posoudit, byl státnímu zastupitelství doručen spolu s podnětem až kolem 15.35 hodin.
Navíc, i kdyby dozorová státní zástupkyně reálně byla schopna návrh na nařízení domovní
prohlídky zpracovat do skončení pracovní doby, nemělo by to žádný vliv na posouzení jednání
kárně obviněné, která byla povinna se řídit pokynem obvodní státní zástupkyně, aby se podnětem
policejního orgánu zabývala státní zástupkyně s nařízenou pracovní pohotovostí.
Nelze se ztotožnit ani s obhajobou kárně obviněné, podle níž vedoucí státní zástupkyni
zdůvodnila odchod z pracoviště formou záznamu v sešitě, do něhož se zapisuje nepřítomnost
státních zástupců v pracovní době. Stejně tak není relevantní tvrzení kárně obviněné, že důvody
opuštění pracoviště neoznámila osobně obvodní státní zástupkyni v její kanceláři,
neboť se v ní nacházela státní zástupkyně z jiného státního zastupitelství, v jejíž přítomnosti
nebylo možné řešit interní záležitosti, jak byla v minulosti nadřízenou poučena. Kárně obviněná
totiž mohla vedoucí státní zástupkyni informovat o tom, že zamýšlí odejít z budovy státního
zastupitelství před koncem pracovní doby, již během telefonního hovoru, v němž jí bylo uloženo,
aby na pracovišti setrvala. Z obsahu tohoto telefonátu přitom muselo být kárně obviněné
naprosto zřejmé, že s písemným ohlášením její nepřítomnosti ani s důvodem jejího dřívějšího
odchodu z pracoviště nebyla vedoucí státní zástupkyně doposud seznámena.
Kárný senát se neztotožnil ani s obhajobu kárně obviněné, podle níž se s ohledem na její
neshody s vedoucí státní zástupkyní týkající se úpravy pracovní doby a evidence docházky, které
budou rozebrány v další části tohoto rozhodnutí, domnívala, že pokyny jí udělené nadřízenou
po doručení podnětu policejního orgánu k domovní prohlídce jsou pouze výrazem jejich
vzájemné antipatie. I přes tyto rozepře totiž byla kárně obviněné povinna se instrukcemi obvodní
státní zástupkyně řídit nebo ji aspoň oznámit důvody, pro které tak nemůže učinit. V žádném
případě však kárně obviněná nebyla oprávněna pracoviště opustit, aniž by vedoucí státní
zástupkyni informovala, že se podnětem na podání návrhu na nařízení domovní prohlídky
nebude přes naléhavost tohoto úkonu zabývat.
Takto nemohla kárně obviněná postupovat ani za situace, kdy musela vyzvednout své děti
ze školského zařízení a s jedním z nich následně navštívit logopeda. Předně o nařízené pracovní
pohotovosti na den 8. 9. 2016 věděla s dostatečným časovým předstihem již ode dne 13. 5. 2016,
kdy byl vydán plán dosažitelnosti, takže si mohla své rodinné záležitosti zařídit tak,
aby své povinnosti státní zástupkyně mohla náležitě plnit i po pracovní době. Místo toho však
kárně obviněná na konci srpna 2016 objednala své dítě k logopedickému vyšetření
na den zasahující do její pracovní pohotovosti, aniž by to svým nadřízeným včas oznámila.
Za této situace nemůže kárně obviněnou vyvinit ani jí tvrzená snaha se na pracoviště vrátit
a podnětem k domovní prohlídce se s určitým časovým zpožděním zabývat, a to obzvláště když
kvůli naléhavosti tohoto úkonu nepřicházela jeho pozdější realizace v úvahu.
V nyní posuzované věci tedy bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněná v rámci
své pracovní pohotovosti nesplnila pokyn vedoucí státní zástupkyně, který jí byl udělen
při telefonickém hovoru dne 8. 9. 2016 okolo 15.00 hodin a podle něhož měla vyčkat
na pracovišti na doručení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu
k domovní prohlídce, vyrozumět službu konající soudkyni o očekávaném podání tohoto návrhu
včetně skutečnosti, že věc nesnese odkladu, a po doručení podnětu neprodleně zpracovat návrh
na nařízení domovní prohlídky a doručit ho soudkyni, aby ještě téhož dne mohlo dojít k realizaci
tohoto úkonu, a místo toho pracoviště Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 nejpozději
v 15.20 hodin opustila, aniž by zajistila zpracování podnětu a podání návrhu na vydání příkazu
k domovní prohlídce soudkyni.
Tímto skutkem kárně obviněná zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce
státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných
průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
(dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Kárně obviněná tímto zaviněným jednáním rovněž
ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta byla v očích odborné
veřejnosti, zejména službu konající soudkyně, státní zástupkyně jiného státního zastupitelství
a policejního orgánu, nepochybně snížena jejím nesplněním pokynu vedoucí státní zástupkyně
při vyřizování podnětu k domovní prohlídce, které s ohledem na naléhavost provedení tohoto
úkonu mohlo mít negativní vliv na další průběh trestního řízení. Jednalo se přitom o zavinění
ve formě vědomé nedbalosti. Kárně obviněné totiž bylo aspoň v základních obrysech známo,
že podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce nesnese odkladu, a přesto pracoviště
opustila, aniž by ho vyhotovila nebo o svém odchodu informovala své nadřízené. Proto kárně
obviněná věděla, že může způsobem uvedeným v zákoně o státním zastupitelství porušit nebo
ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhala, že takové
porušení nebo ohrožení nezpůsobí.
S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněná skutkem
uvedeným ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu spáchala kárné provinění podle §28 zákona
o státním zastupitelství.
Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněné.
Na jedné straně kárný senát vzal v úvahu především dosavadní kárnou bezúhonnost
kárně obviněné a skutečnost, že její pochybení nakonec nemělo negativní následek, neboť podnět
od policejního orgánu převzala a návrh na nařízení domovní prohlídky podala ještě dne 8. 9. 2016
okolo 17.00 hodin obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 a příkaz k tomuto úkonu předala
soudkyně policejnímu orgánu přibližně o patnáct minut později, přičemž domovní prohlídka byla
úspěšně realizována a přinesla posun v prověřování skutečností důležitých pro trestní řízení.
Dále kárný senát přihlédl k pozitivním hodnocením pracovní činnosti kárně obviněné obsaženým
v podáních místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 12. 2016 a vedoucích
dvou policejních útvarů ze dne 2. 2. 2017 a 23. 2. 2017.
Na straně druhé musel kárný senát přihlédnout k negativnímu pracovnímu hodnocení
kárně obviněné, které vypracovala navrhovatelka dne 10. 1. 2017. V něm se uvádí, že kárně
obviněná pracuje průměrně, pomaleji a bez výkyvů, že jí přidělené věci musejí být kontrolovány
z hlediska kvantity, kvality, rychlosti, dodržování lhůt i úpravy zpracování, že má sníženou
schopnost dodržovat pravidla, přizpůsobit se režimu a akceptovat nadřízené a že upřednostňuje
své zájmy, není kolegiální ani spolehlivá. Zcela není možné odhlédnout ani od toho, že nečinnosti
při vyřizování agendy byly kárně obviněné v minulosti již písemně vytýkány podle §30 odst. 3
zákona o státním zastupitelství, a to dne 13. 3. 2015 pod sp. zn. SPR 142/2015 a dne 19. 4. 2016
pod sp. zn. SPR 182/2016, byť státní zástupkyně ve stanovisku ke kárnému návrhu uvedla,
že tyto výtky jsou neoprávněné a vyplývají z nepřátelského vztahu navrhovatelky vůči ní.
S ohledem na tato zjištění, jež ve spojení s uvedeným kárným proviněním dokládají
déletrvající nežádoucí přístupu kárně obviněné k plnění jejích pracovních povinností, nepřichází
v posuzované kárné věci v úvahu uložení jiného kárného opatření, než snížení platu. Vzhledem
k zmíněným převažujícím skutečnostem, které naopak svědčí ve prospěch kárně obviněné,
však kárný senát považuje tuto peněžitou sankci za přiměřenou toliko ve výměře odpovídající
přibližně třetině zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství.
Kárně obviněné tedy bylo za spáchání kárného provinění popsaného ve výroku A. rozhodnutí
kárného senátu uloženo kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 měsíců.
Dále kárný senát provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti vztahující
se k věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 pod sp. zn. ZK 241/2016:
Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Místní oddělení Kyje (dále
jen „policejní orgán“), podle §179b odst. 3 trestního řádu sdělila dne 8. 9. 2016 A. N., nar. X, a
A. L., nar. X, státním příslušnicím Ukrajiny, podezření z přečinu krádeže podle §205 odst. 1
písm. a) trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měly podezřelé dopustit tím, že dne 7. 9.
2016 v době od 20.00 hodin do 21.35 hodin vešly do supermarketu Globus, Chlumecká 6, Praha
9, kde společně naskládaly z volného prodeje do přinesených kabelek věci drobné kosmetiky
v celkové hodnotě 12.156 Kč, zaplatily za zboží, které měly v nákupním vozíku, avšak s věcmi
uloženými v kabelce prošly přes pokladny bez zaplacení, čímž způsobily poškozené společnosti
Globus ČR, k.s. škodu v celkové výši 12.156 Kč. O sdělení podezření uvedeným osobám sepsal
policejní orgán záznamy pod č. j. KRPA-362160-35/TČ-2016-001318 a č. j. KRPA-362160-
47/TČ-2016-001318. Sdělení podezření předcházelo zadržení obou podezřelých dne 7. 9. 2016
v 22.00 hodin, k nimž bylo podle §76 odst. 1 trestního řádu bez předchozího souhlasu státního
zástupce přistoupeno ihned po spáchání trestného činu a omezení osobní svobody A. N. a A. L.
Podezřelé po zadržení vydaly věci, které měly ze supermarketu Globus odcizit.
Kárně obviněná, které byla v době od 5. 9. do 12. 9. 2016 nařízena pracovní pohotovost,
jak již bylo zmíněno, přijala oznámení o zadržení obou podezřelých dne 8. 9. 2016 v 7.00 hodin,
s jejich zadržením vyslovila souhlas a rozhodla, že bude konáno zkrácené přípravné řízení
ve lhůtě 48 hodin. Téhož dne kárně obviněná intervenovala u soudu v jiné trestní věci a soudkyni
Mgr. Ing. K. H. sdělila, že ve věci sp. zn. ZK 241/2016 jsou zadrženi dvě cizinky, vůči nimž je
vedeno zkrácené přípravné řízení, a proto jim bude třeba pro účely jejich výslechu zajistit
tlumočníka. Se soudkyní se kárně obviněná domluvila, že návrh na potrestání bude podán
v dopoledních hodinách dne 9. 9. 2016. Kárně obviněná s ohledem na tuto dohodu, běžící lhůtu
pro trvání zadržení a obvyklý postup při rozhodování o zadržených osobách v režimu
zkráceného přípravného řízení před víkendem věděla, že spisový materiál se závěrečnou zprávou
a zadrženými osobami bude pravděpodobně policejním orgánem doručen státnímu zastupitelství
na počátku pracovní doby dne 9. 9. 2016, že soudkyně hodlá věc nařídit a v ní jednat co nejdříve
po skončení hlavního líčení nařízeného v jiné trestní věci na 10.00 hodin, že pracovní doba
na státním zastupitelství začíná v 7.30 hodin a že je od 8.30 hodin naplánována pracovní porada.
Policejní orgán spisový materiál se zprávou o výsledku zkráceného přípravného řízení
a dvěma obálkami s drobnou kosmetikou předložil kanceláři státního zastupitelství dne 9. 9. 2016
v 08.10 hodin. Jeho pracovnice M. K. nejprve sháněla kárně obviněnou, aby spis prohlédla a
rozhodla o převzetí zajištěných věcí, které zcela neodpovídaly obsahu protokolu o jejich vydání.
Po zjištění, že se kárně obviněná ve své pracovně nenachází, kontaktovala v 08.17 hodin obvodní
státní zástupkyni, která si ověřila nepřítomnost kárně obviněné v její kanceláři a následně spis se
zajištěnými věcmi převzala. Vedoucí státní zástupkyně rovněž určila jiné státní zástupce ke
zpracování návrhu na potrestání a k intervenci u hlavního líčení. Kárně obviněná však již byla
okolo 08.30 hodin ve své kanceláři přítomna a spisový materiál převzala.
Po jeho posouzení kárně obviněná předala obě podezřelé soudu a podala návrh na jejich
potrestání. Toto podání bylo doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 9 v 10.35 hodin. Hlavní
líčení ve zjednodušeném řízení započalo za přítomnosti kárně obviněné v 13.10 hodin a v jeho
průběhu obě obviněné vypovídaly, skutečnosti uvedené ve výrokové části návrhu na potrestání
označily za nesporné a souhlasily, aby nebyly v hlavním líčení dokazovávány. Stejně postupovala
i kárně obviněná, a proto soudkyně Mgr. Ing. K. H. bez přerušení jednání vydala trestní příkaz ze
dne 9. 9. 2016, sp. zn. 104 T 39/2016, kterým obě obviněné uznala vinné ze spáchání uvedeného
skutku kvalifikovaného jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku,
odsoudila je k trestu vyhoštění na dobu dvou let a k trestu propadnutí věci a rozhodla
o povinnosti obviněných zaplatit společně a nerozdílně poškozené škodu ve výši 12.156 Kč.
Obě obviněné se vzdaly práva odporu, to i za osoby oprávněné podat tento opravný prostředek
v jejich prospěch. Také kárně obviněná se práva odporu vzdala, takže trestní příkaz nabyl právní
moci dne 9. 9. 2016. Dále soudkyně v 14.17 hodin vyhlásila usnesení, jímž obě obviněné
propustila ze zadržení na svobodu. Současně jim předala výzvu k vycestování z území České
republiky nejpozději do 16. 9. 2016.
Uvedená skutková zjištění vyplývají z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu,
z odpovědí na otázky kladené navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, z výpovědi kárně
obviněné a svědecké výpovědi M. K., jakož i z podstatné části spisu Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 9 sp. zn. ZK 241/2016, ze záznamu o přebírání věci sepsaného
navrhovatelkou dne 9. 9. 2016 pod sp. zn. SPR 361/2016 a z již zmíněného plánu dosažitelnosti
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 za období od 1. 8. 2016 do 23. 1. 2017,
který byl vypracován dne 13. 5. 2016 pod sp. zn. SPR 24/2016.
Při posouzení tohoto jednání kárně obviněné kárný senát vycházel z definice
kárného provinění, která je obsažena v zákoně o státním zastupitelství, jakož i z povahy
a významu institutu kárné odpovědnosti státního zástupce z tohoto zákona vyplývající.
Podle §28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení
povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje
důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce. Zákon o státním zastupitelství však ve znění §12c a násl.
upravuje mechanismus dohledu, v jehož rámci mohou být zjištěny, projednány a napraveny
jednotlivé nedostatky v postupu státních zástupců. Dále podle §30 odst. 3 zákona o státním
zastupitelství může vedoucí státní zástupce drobné nedostatky a poklesky státnímu zástupci
písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. V kárném řízení ve věcech
státních zástupců se tedy aplikují principy subsidiarity kárného postihu a kárnou odpovědnost
lze dovozovat pouze v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu
a řízení v soustavě státního zastupitelství, jak dovodil Nejvyššího správní soud jako soud kárný
již ve svém rozhodnutí ze dne 16. 9. 2010, č. j. 12 Ksz 3/2010 - 83. Porušení povinností
při výkonu funkce státního zástupce tak naplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění
podle §28 zákona o státním zastupitelství, jen je-li zaviněné a dosahuje-li větší intenzity.
Myšlenka, že kárné právo představuje prostředek ultima ratio, který lze použít až za situace,
kdy jsou ostatní prostředky neúčinné nebo nedostatečné, byla rozvinuta v další judikatuře
kárného senátu ve věcech státních zástupců (srov. kupříkladu rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015,
č. j. 12 Ksz 13/2014 - 71, ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107, ze dne 10. 11. 2015,
č. j. 12 Ksz 2/2015 - 78, ze dne 15. 12. 2015, č. j. 12 Ksz 9/2015 - 50, a ze dne 14. 2. 2017,
č. j. 12 Ksz 4/2016 - 142).
Ve věci sp. zn. ZK 241/2016 kárně obviněná podle svého tvrzení, které nebylo ničím
zpochybněno, přišla dne 9. 9. 2016 do budovy státního zastupitelství nejpozději v 08.15 hodin,
přičemž měla zapnutý služební mobilní telefon, na něhož bylo možné ji kontaktovat. I když
navrhovatelka podle svého vyjádření nejspíše v roce 2015 vydala pokyn, aby administrativa
při převzetí zajištěných věcí volala státního zástupce, tak připustila, že toleruje, když v případech,
ve kterých se nevyskytuje žádný problém, přebírá zajištěné věci kancelář samostatně. Za této
situace nelze z hlediska kárné odpovědnosti klást kárně obviněné za vinu, že v době, kdy mohla
očekávat doručení písemností vztahujících se ke zkrácenému přípravnému řízení, jejichž součástí
měly být i zajištěné věci, se zrovna nenacházela ve své kanceláři a nezúčastnila se procesu jejich
přebírání. Navíc kárně obviněná již byla ve své pracovně přítomna přibližně třináct minut poté,
co jí tam vedoucí státní zástupkyně nenalezla, spisový materiál převzala, včas podala soudu návrh
na potrestání, byla přítomna hlavního líčení a za její aktivní součinnosti se podařilo danou trestní
věc ještě dne 9. 9. 2016 pravomocně skončit. Je tedy zřejmé, že nepřítomnost kárně obviněné
při převzetí spisu policejního orgánu, včetně zajištěných věcí nemělo naprosto žádný vliv
na výsledek trestního řízení.
Při nutnosti nazírat na tento postup kárně obviněné z materiálního hlediska je tedy nutné
konstatovat, že skutek uvedený ve výroku B. pod bodem 1. rozhodnutí kárného senátu
nedosahuje intenzity kárného provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství. Proto kárně
obviněná byla kárného návrhu v této části zproštěna.
Provedeným dokazováním bylo také zjištěno, že kárně obviněná v období od 17. 3. 2016
do 9. 11. 2016 nevedla evidenci své docházky, ačkoli jí tato povinnost byla uložena závaznými
opatřeními obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9, která byla vydána při výkonu správy státního
zastupitelství podle 13c odst. 7 zákona o státním zastupitelství. Tato skutečnost nepochybně
vyplývá z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu, z odpovědí na otázky kladené
navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, z výpovědi kárně obviněné a svědecké
výpovědi JUDr. J. K., jakož i ze záznamů a opatření obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 ze
dne 13. 10. 2015 a 14. 10. 2015, sp. zn. SPR 486/2015, ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. SPR
603/2015, ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 4 ZN 14/2016, a z upozornění na soustavné porušování
pracovní kázně ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. SPR 183/2016.
O takto zjištěném skutkovém stavu kárný senát obecně i v konkrétnostech ve vztahu
k posuzovanému případu uvážil následujícím způsobem:
V pracovním vztahu státního zástupce vůči státu se mísí prvky veřejnoprávní s prvky
soukromoprávními. Zdůraznil to i Ústavní soud v nálezu ze dne 6. 4 2006, sp. zn. I. ÚS 182/05,
v němž hodnotil pracovní poměr státních zástupců jako v jistém smyslu modifikovaný
pracovněprávní vztah se zastoupením větší míry prvků veřejnoprávních. Podle §18 odst. 6
zákona o státním zastupitelství pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud
tento zákon nestanoví jinak. Úprava pracovní doby státních zástupců se přitom v plném rozsahu
řídí zákoníkem práce, protože zákon o státním zastupitelství v tomto směru neobsahuje zvláštní
ustanovení, s výjimkou pracovní pohotovosti státních zástupců, která je autonomně upravena
v §20 zákona o státním zastupitelství.
Základní povinností zaměstnanců, státní zástupce nevyjímaje, je povinnost vykonávat
práci v rozsahu stanovené pracovní doby v rozvržené týdenní pracovní době. Zaměstnanec
je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
Podle §96 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen vést
u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované směny s vyznačením jejího začátku a konce.
Povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnanců je tak primárně uložena zaměstnavatelům.
Jak ovšem vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1916/2004,
vztahujícího se k obsahově totožné právní úpravě pracovní doby a její evidence v předchozím
zákoníku práce, tak nyní platný a účinný zákoník práce neurčuje, jakým způsobem či jakou
formou má být pracovní doba evidována. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jemuž
je povinnost vést evidenci pracovní doby uložena, jaký způsob evidence zvolí tak,
aby byl průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval či neodpracoval stanovenou
nebo dohodnutou pracovní dobu, kdy ji odpracoval, v jakém rozsahu, případně dokládal další
skutečnosti významné pro posuzování nároků, které s odpracováním pracovní doby souvisejí.
Má-li zaměstnavatel tuto svou povinnost plnit, je k tomu nezbytná určitá součinnost
zaměstnance. Jestliže tedy zaměstnavatel v souladu s pracovním řádem stanovil
pro své zaměstnance pravidla pro způsob evidence pracovní doby, je tento postup zcela po právu
a zaměstnanci jsou povinni se takovým pokynem řídit. Jeho uložení zaměstnanci samozřejmě
zaměstnavatele nezbavuje povinnosti evidovat pracovní dobu a směřuje jen k získávání podkladů
pro to, aby zaměstnavatel mohl svoji povinnost evidovat pracovní dobu řádně plnit.
Při aplikaci této právní úpravy a s ohledem na skutečnost, že kárným proviněním
podle §28 zákona o státním zastupitelství může být zaviněné porušení jakékoliv povinnosti
státního zástupce, by bylo možné uvažovat o kárné odpovědnosti státního zástupce, který neplní
součinnost při vedení evidence pracovní doby ve vztahu ke státnímu zastupitelství, kam
je přidělen k výkonu funkce a který vůči němu vykonává práva a povinnosti z pracovního
poměru (§18 odst. 4 věta druhá zákona o státním zastupitelství).
S ohledem na okolnosti konkrétního případu však kárný senát v takovém jednání kárně
obviněné kárné provinění neshledal.
Podle názoru kárného senátu totiž uložení povinnosti k součinnosti se zaměstnavatelem
při vedení evidence pracovní doby se musí týkat všech státních zástupců a dalších zaměstnanců
příslušného státního zastupitelství, a nikoliv pouze některého jednotlivce. Pro posuzovaný případ
je rozhodné znění pracovního řádu, který pro obvod své působnosti vydala městská státní
zástupkyně v Praze pokynem č. 3/2014 ze dne 7. 11. 2014. Tento pracovní řád však v čl. 15
nevyužívá možnosti rozvést ustanovení zákoníku práce o evidenci pracovní doby, jak umožňuje
jeho ustanovení §306 odst. 1. Kárný senát vnímá důvody, proč za takového právního stavu
obvodní státní zástupkyně uložila kárně obviněné povinnost k součinnosti při vedení evidence
pracovní doby individuálním pokynem. Na druhé straně však existují jistě důstojnější, modernější
a tím i průkaznější formy této součinnosti než je hlášení formou e-mailové zprávy nebo
zapisování do sešitu docházky v sekretariátu obvodní státní zástupkyně. Jen tato nikoliv zcela
vhodně uložená forma součinnosti státní zástupkyně s vedoucí státní zástupkyní při vedení
evidence pracovní doby a skutečnost, že toto opatření se netýkalo všech státních zástupců
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, vedla kárný senát k tomu, že neshledal vinu kárně
obviněné v tomto bodě kárného návrhu.
Existuje ještě jeden důvod, proč kárný senát výjimečně takto rozhodl. Z dalších listinných
důkazů, jakož i z průběhu ústního jednání, je možné vysledovat jisté oboustranné osobní napětí
ve vztahu mezi kárně obviněnou a navrhovatelkou. Výhrady navrhovatelky vůči kárně obviněné
jsou zřejmé a jejich společným jmenovatelem je, že státní zástupkyně plně nerespektuje
oprávnění, autoritu i odpovědnost vedoucí státní zástupkyně za chod státního zastupitelství.
Na druhé straně je zdrojem napětí kárně obviněné ve vztahu k nadřízené skutečnost,
že ta se opakovaně staví principiálně negativně k jakékoliv její žádosti o vhodnou úpravu
pracovní doby z důvodu její společenské role matky s dvěma malými dětmi ve věku do 15 let.
Kárný senát v této souvislosti vyzývá obě účastnice kárného řízení a snad i hrozícího
občanskoprávního soudního sporu o vhodnou úpravu pracovní doby matky s malými dětmi,
jak naznačovala obhajoba kárně obviněné při ústním jednání, aby se pokusily nalézt takové
oboustranně akceptovatelné řešení, při němž by byla respektována práva, povinnosti i oprávněné
zájmy při řízení obvodního státního zastupitelství na straně navrhovatelky a skloubení povinností
státní zástupkyně a matky dvou malých dětí na straně kárně obviněné. V současné době
již existuje četná judikatura Nejvyššího soudu vztahující se k právu matek pečujících o děti
do 15 let věku na vhodnou úpravu pracovní doby (srov. rozsudky Nejvyššího soudu
sp. zn. 21 Cdo 612/2006 a sp. zn. 21 Cdo 1821/2013). Pohledem této ustálené judikatury kárný
senát s nejvyšší mírou obecnosti konstatuje, že i státní zástupkyně pečující o malé děti nejsou
vyloučeny z práva domáhat se vhodné úpravy pracovní doby a že toto právo nelze omezit
jen na péči o děti ve věku do tří let, jak se podává z postojů navrhovatelky vůči žádostem kárně
obviněné o vhodnou úpravu pracovní doby.
Z těchto důvodů není možné za kárné provinění považovat ani skutek popsaný v bodě
2. výroku B. rozhodnutí kárného senátu, a proto byla kárně obviněná zproštěna návrhu
na zahájení kárného řízení i v tomto rozsahu.
S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 1
zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále
jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“) uznal kárně
obviněnou vinnou kárným proviněním podle §28 zákona o státním zastupitelství,
jehož se dopustila skutkem popsaným ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění,
jak je výše uvedeno, uložil kárně obviněné podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním
zastupitelství kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 měsíců. Výrokem B. rozhodnutí
kárného senátu byla dále kárně obviněná podle §19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudů,
státních zástupců a soudních exekutorů zproštěna návrhu na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti státního zástupce v části týkající se dvou tam specifikovaných skutků, neboť tyto
nejsou kárnými proviněními.
Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců