ECLI:CZ:NSS:2010:13.KSS.8.2009:129
sp. zn. 13 Kss 8/2009 - 129
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců rozhodl
dne 14. 4. 2010 v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu předsedkyně Okresního soudu v České Lípě,
proti JUDr. I. N., soudkyni Okresního soudu v České Lípě, právně zastoupené Mgr. Ivou
Podskalskou, advokátkou se sídlem Královopolská 84, Brno,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se
JUDr. I. N.,
narozená X, bytem S. 1181, Č. L.,
soudkyně Okresního soudu v České Lípě,
u z n á v á v i n n o u , ž e
jako soudkyně Okresního soudu v České Lípě způsobila v době od 15. 4. 2008 do 30. 6. 2009
neodůvodněné průtahy v řízení
a)
tím, že porušila §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění do 31. 10. 2009, a nedodržela
zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí ve věcech, které jí byly podle rozvrhu práce
přiděleny a v nichž rozhodovala: 16 Nc 5549/2009, 16 Nc 5550/2009, 16 Nc 5551/2009,
16 Nc 5552/2009, 16 Nc 5553/2009, 16 Nc 5554/2009, 16 Nc 5821/2009, 16 Nc 5822/2009,
16 Nc 5823/2009, 16 Nc 5824/2009, 16 Nc 5425/2009 a 16 Nc 6346/2008,
b)
nadbytečným úkonem způsobila nedodržení zákonné lhůty stanovené v §44 odst. 2 zákona
č. 120/2001 Sb., ve znění do 31. 10. 2009, ve věcech, které jí byly podle rozvrhu práce
přiděleny a v nichž rozhodovala: 16 Nc 5857/2009, 16 Nc 5640/2009, 16 Nc 5106/2009,
16 Nc 5107/2009 16 Nc 5485/2009, 16 Nc 5484/2009,
c)
svou nečinností způsobila neodůvodněné průtahy při vyřizování věcí:
16 C 209/2007- od 16. 1. 2009 do 15. 6. 2009
16 C 226/2007 – od 25. 11. 2008 do 3. 6. 2009
16 Nc 4257/2007 – od 6. 10. 2008 do 2. 6. 2009
16 D 303/2007 – od 19. 3. 2009 do 27. 5. 2009
16 D 550/2008 – od 23. 1. 2009 do 28. 5. 2009
27 Nc 188/2008 – od 12. 2. 2009 do 1. 6. 2009
27 Nc 151/2009 – od 20. 1. 2009 do 28. 5. 2009
16 D 839/2008 – od 3. 2. 2009 do 3. 6. 2009
16 D 656/2008 – od 29. 1. 2009 do 3. 6. 2009
16 D 704/2008 – od 4. 3. 2009 do 3. 6. 2009
16 Nc 7104/2007 - od 4. 3. 2009 do 2. 6. 2009
16 Nc 5462/2007 – od 16. 1. 2009 do 14. 5. 2009
16 Nc 6189/2007 – od 16. 3. 2009 do 30. 6. 2009
16 Nc 6763/2007 – od 13. 3. 2009 do 30. 6. 2009
16 Nc 6066/2007 – od 13. 3. 2009 do 30. 6. 2009
16 Nc 6651/2008 – od 28. 1. 2009 do 2. 6. 2009
16 Nc 5142/2008 – od 13. 3. 2009 do 16. 6. 2009
16 Nc 5146/2008 – od 27. 2. 2009 do 4. 6. 2009
16 Nc 4846/2008 – od 6. 10. 2008 do 2. 6. 2009,
tedy zaviněně porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů,
č í m ž se d o p u s t i l a
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., kárné
opatření – snížení platu o 15% (patnáct) na dobu 6 (šesti) měsíců, počínaje měsícem následujícím
po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Navrhovatelka, předsedkyně Okresního soudu v České Lípě, podala dne 7. 8. 2009 návrh
na zahájení kárného řízení proti JUDr. I. N., soudkyni Okresního soudu v České Lípě. V návrhu
tvrdila, že kárně obviněná soudkyně
a) nedodržela zákonnou lhůtu 15 dnů stanovenou pro vydání rozhodnutí o nařízení exekuce
v §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech, ve věcech,
které jí byly podle rozvrhu práce přiděleny a v nichž rozhodovala, vedených
pod sp. zn. 16 Nc 5549/2009, 16 Nc 5550/2009, 16 Nc 5551/2009, 16 Nc 5552/2009,
16 Nc 5553/2009, 16 Nc 5554/2009, 16 Nc 5821/2009, 16 Nc 5822/2009,
16 Nc 5823/2009, 16 Nc 5824/2009, 16 Nc 5431/2009, 16 Nc 5432/2009,
16 Nc 5425/2009, 16 Nc 5403/2009, 16 Nc 5429/2009,
b) nadbytečným úkonem způsobila nedodržení zákonné lhůty 15 dnů stanovené pro vydání
rozhodnutí o nařízení exekuce v §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech, ve věcech, které jí byly podle rozvrhu práce přiděleny a v nichž rozhodovala,
vedených pod sp. zn. 16 Nc 5857/2009, 16 Nc 5640/2009, 16 Nc 5106/2009,
16 Nc 5107/2009, 16 Nc 5485/2009, 16 Nc 5484/2009, 16 Nc 6346/2009,
c) svou nečinností způsobila neodůvodněné průtahy při vyřizování věcí, které jí byly
podle rozvrhu práce přiděleny a které rozhodovala pod sp. zn. 16 C 2/2007,
16 C 177/2007, 16 C 209/2007, 16 C 226/2007, 16 C 258/2007, 16 C 280/2007,
16 Nc 4257/2007, 16 D 303/2007, 16 D 550/2008, 27 Nc 188/2008, 27 Nc 151/2008,
16 D 839/2008, 16 D 656/2008, 16 D 704/2008, 16 U 1/2008, 16 Nc 7104/2007,
16 Nc 5462/2007, 16 Nc 6189/2007, 16 Nc 6763/2007, 16 Nc 6066/2007,
16 Nc 5088/2007, 16 Nc 6651/2008, 16 Nc 5142/2008, 16 Nc 5146/2008
a 16 Nc 4846/2008.
Navrhovatelka vytýkala kárně obviněné soudkyni průtahy celkem ve 47 spisech. Kárně
obviněná soudkyně podle ní porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila důvěru v nezávislé,
nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, čímž se dopustila kárného provinění
podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navrhla, aby jí bylo
uloženo kárné opatření podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., §88 odst. 1 písm. b) zákona
č. 6/2002 Sb. – snížení platu o 20 (dvacet) % na dobu jednoho roku.
V návrhu navrhovatelka poukázala na to, že kárně obviněná soudkyně byla rozhodnutím
Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného ze dne 14. 11. 2008, sp. zn. 1 Ds 15/2008,
které nabylo právní moci dne 6. 1. 2009, uznána vinnou kárným proviněním podle §87 zákona
č. 6/2002 Sb., a bylo jí uloženo kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu tří měsíců. Po datu
vyhlášení citovaného rozhodnutí do dne 31. 7. 2009 došly na kárně obviněnou soudkyni tři
oprávněné stížnosti, které směřovaly na průtahy. Místopředsedkyně Okresního soudu v České
Lípě provedla opakovaně kontroly spisů kárně obviněné soudkyně a poznatky z nich zachytila
do zápisů ze dnů 13. 3. 2009, 12. 5. 2009 a 10. 6. 2009. Výsledky kontroly byly s kárně obviněnou
soudkyní projednány. Typově byly zjištěny stejné nedostatky, pro které byla kárně obviněná
soudkyně uznána vinnou už v předchozím kárném řízení. Na druhé straně kárně obviněná
soudkyně dosahuje vysoké výkonnosti (v prvním pololetí roku 2009 vyřídila 23 věcí C, 1914 věcí
Nc). Charakter exekuční agendy, kterou vyřizuje, lze zařadit mezi jednodušší, lze v ní dosahovat
vysokých výkonů, aniž by tento ukazatel byl zcela srovnatelný s výkonností jiných soudců
zařazených na úseku občanskoprávním sporném. Od 20. 9. 2007 jí byl zastaven nápad agendy C
a od uvedeného data má pouze nápad v rámci agendy exekuční (Nc soudních exekutorů)
a v rámci agendy dědické a jen dokončuje dříve napadlé věci agendy C.
Kárně obviněná soudkyně se k návrhu písemně vyjádřila dne 19. 2. 2010, a to jednotlivě
k vytýkaným spisům a uvedla, že si je vědoma, že ve své práci dělala chyby, jimž se však dalo
předejít upozorněním bezprostřední nadřízenou. Poukázala na velké množství spisů Nc, na to,
že za rok 2009 počet exekucí vzrostl o 30 % a má vzrůstající tendenci. Například v roce 2009
napadlo v rozmezí několika dnů cca 1200 exekučních návrhů a všechny byly v senátě kárně
obviněné soudkyně vyřízeny v termínu i za cenu práce s nimi o víkendu. Její pracovní výkonnost
přitom nelze měřit v poměru k ostatním exekučním soudcům, protože tito mají své asistenty,
kdežto ona ne. Pokud jde o lhůtu nařízení exekuce, někdy se stane, že ji nedodrží, vzhledem
k počtu věcí, to však nemá vliv na celé řízení v nich, protože kancelář přepisuje rozhodnutí
a expeduje je i s několika měsíčním zpožděním. To však vyplývá z nedostatečného personálního
obsazení soudu administrativou. Spisy jsou jí předkládány ve velkém množství,
přičemž v některých z nich je třeba vyznačit právní moc, v některých z nich zastavit řízení,
nebo vydat opravné usnesení, ve věci jinak rozhodnout, apod. Je možné, že se jí spisy „na stůl“
ani do 15 dnů nedostanou, neboť je v kanceláři nemusí přidělit ihned a jednak by musela nejprve
všechny spisy přebrat, aby v nich zjistila konkrétní stav.
Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých
skutečností, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu provede předběžné šetření.
Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy,
nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu (§13
zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).
Kárný senát zjistil stanovisko kárně obviněné soudkyně, a vyžádal si od navrhovatelky
všechny spisy kárně obviněné soudkyně, které jsou uvedeny v návrhu v rámci předběžného
objasnění tvrzených skutečností. Navrhovatelka vyžádané spisy předložila před nařízením ústního
jednání, mimo dvou spisů, které předložila až v průběhu ústního jednání (16 D 303/2007,
16 C 2/2009) a dále předložila u ústního jednání spis 27 Nc 151/2009, o němž tvrdila, že tento
spis byl v návrhu omylem označený jako spis sp. zn. 27 Nc 151/2008, avšak skutek v návrhu
popsaný odpovídal skutečně spisu 27 Nc 151/2009. Obsahy všech předložených spisů byly
posouzeny s obsahem návrhu a v něm navrhovatelkou tvrzenými průtahy v nich. Zjištění
z uvedených spisů předložených před ústním jednáním učiněná předsedkyní kárného senátu jsou
součástí kárného spisu. Zjištění z předložených spisů u ústního jednání jsou součástí protokolu
o ústním jednání. Kárně obviněná soudkyně skutkové údaje uvedené v návrhu na zahájení řízení
nezpochybňovala, zásadní výtku měla jen ke spisu 27 Nc 151/2008, který jí nikdy nebyl přidělen
a proto ho nevyřizovala. V tomto směru však navrhovatelka uvedla na pravou míru u ústního
jednání to, že v návrhu došlo k omylu ve sp. zn., když správně šlo o spis 27 Nc 151/2009,
avšak průtah popsaný v návrhu odpovídal spisu 27 Nc 151/2009, jak již výše je uvedeno. Kárný
senát dále od navrhovatelky vyžádal zprávu o tom, ve kterých dnech roků 2007, 2008 a 2009
byla kárně obviněná soudkyně v pracovní neschopnosti, dále rozvrh práce Okresního soudu
v České Lípě týkající se senátů vyřizujících srovnatelnou agendu jako kárně obviněná soudkyně
pro roky 2007, 2008 a 2009 a přehled nápadu na jednotlivé soudce uvedeného soudu vyřizující
srovnatelnou agendu jako kárně obviněná soudkyně a jejich výkony za uvedené roky 2007, 2008
a 2009.
Z přehledu pracovní neschopnosti kárně obviněné soudkyně v letech 2007, 2008 a 2009
poskytnutého navrhovatelkou kárný senát zjistil, že kárně obviněná soudkyně byla v pracovní
neschopnosti v roce 2007 od 23. 5. do 29. 5. a od 12. 11. do 23. 11., to je celkem 15 pracovních
dnů, v roce 2008 od 6. 5. do 3. 10., to je celkem 105 pracovních dnů, a v roce 2009 neměla
pracovní neschopnost.
Z přehledu nápadu a výkonu soudců Okresního soudu v České Lípě vyřizujících
srovnatelnou agendu za roky 2007, 2008 a 2009, tedy kárně obviněné soudkyně a JUDr. Šífové
a Mgr. Koťátko, vyplývá, že v roce 2007 kárně obviněné soudkyni v agendě C napadlo 324 věcí
a vyřídila 312 věcí, v agendě Nc napadlo 2587 věcí a vyřídila 2094 věcí a v agendě D napadlo
1067 věcí a vyřídila 675 věcí; JUDr. Šífové v roce 2007 v agendě C napadlo 13 věcí a vyřídila 51
věcí, v agendě Nc napadlo 5828 věcí a vyřídila 5609 věcí a v agendě E napadlo 288 věcí a vyřídila
278 věcí; Mgr. Koťátko (podle vyjádření navrhovatelky u ústního jednání) nastoupil na Okresní
soud v České Lípě až 1. 7. 2008, proto v roce 2007 nemohl mít žádný nápad ani výkon. V roce
2008 kárně obviněné soudkyni v agendě C napadla 1 věc a vyřídila 57 věcí, v agendě Nc napadlo
1212 věcí a vyřídila 1657 věcí a v agendě D napadlo 1172 věcí a vyřídila 1108 věcí; JUDr. Šífové
v roce 2008 v agendě C napadly 3 věcí a vyřídila 15 věcí, v agendě Nc napadlo 5323 věcí
a vyřídila 5375 věcí a v agendě E napadlo 355 věcí a vyřídila 365 věcí; Mgr. Koťátko měl v roce
2008 (od 1. 7.) nápad v agendě C 59 věcí a vyřídil 48 věcí, v agendě Nc měl nápad 1935 věcí
a vyřídil 1856 věcí a v agendě E měl nápad 32 věcí a vyřídil 8 věcí. V roce 2009 kárně obviněné
soudkyni v agendě C napadly 2 věci a vyřídila 31 věcí, v agendě Nc napadlo 3999 věcí a vyřídila
3930 věcí a v agendě D napadlo 1082 věcí a vyřídila 896 věcí; JUDr. Šífové v roce 2009 v agendě
C napadly 3 věcí a vyřídila 11 věcí, v agendě Nc napadlo 4737 věcí a vyřídila 4716 věcí a v agendě
E napadlo 151 věcí a vyřídila 158 věcí; Mgr. Koťátko měl v roce 2009 nápad v agendě C 167
věcí a vyřídil 195 věcí, v agendě Nc měl nápad 2901 věcí a vyřídil 2916 věcí, v agendě E měl
nápad 201 věcí a vyřídil 201 věcí, a v agendě EC měl nápad 54 věcí a vyřídil 83 věci.
K přehledu nápadu a výkonu za roky 2007, 2008 a 2009 kárně obviněné soudkyně a dále
JUDr. Šífové a Mgr. Koťátko navrhovatelka uvedla, že JUDr. Šífová měla asistentku po celé
uvedené období (ve vyznačeném období byla však také nejvíc zatížena spisy), Mgr. Koťátkovi
byla asistentka přidělena od 1. 12. 2009 a v souvislosti s tím mu od 1. 1. 2010 byl zvýšen objem
nápadu v agendě C. U ústního jednání dále doplnila, že JUDr. Šífová má po odchodu
Mgr. Koťátko na agendu C nyní asistentky 2, a to pro pracovní vytížení, neboť zaučuje vyšší
soudní úřednici v agendě E.
Kárný senát si vyžádal spis Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Ds 15/2008,
z něhož zjistil, že rozhodnutím Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného ze dne 14. 11. 2008,
č. j. 1 Ds 15/2008 - 69 byla kárně obviněná soudkyně JUDr. I. N., narozená X, uznána vinnou,
že jako soudkyně Okresního soudu v České Lípě způsobila neodůvodněné průtahy v řízení
v období od 7. 6. 2007 do 14. 4. 2008 ve věcech, které jí byly podle rozvrhu práce přiděleny a
které jsou spisovými značkami uvedeny ve výroku citovaného rozhodnutí (celkem 157 věcí), tedy
zaviněně porušila povinnosti soudce podle §87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a za to jí bylo uloženo podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., §88 odst. 1 písm. b)
zákona č. 6/2002 Sb., kárné opatření snížení platu o 15 (patnáct) % na dobu 3 (tří) měsíců.
Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 1. 2009.
Kárně obviněná soudkyně u ústního jednání vypovídala jako účastnice řízení v podstatě
jako ve svém písemném podání ze dne 19. 2. 2010. Dále pak uvedla, že v některých případech
o několik dnů překročila lhůtu stanovenou v §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., podle ní však
tímto nedošlo k porušení práv účastníků řízení, protože kancelář okresního soudu
pro nedostatečné obsazení a tedy přetížení expeduje věci s podstatným i déletrvajícím
zpožděním. Podle svého přesvědčení pak nepovažuje za nadbytečný úkon vyžádání doplnění
návrhu na exekuci o náklady řízení, jejichž výše není v návrhu uvedena. Pokud jde o odstraňování
vad návrhů, není v zákoně č. 120/2001 Sb. stanoven postup a proto postupovala podle o. s. ř.,
a v něm není žádná lhůta k úkonu vedoucímu k odstranění vad stanovena. Ve věcech
16 Nc 5106/2009 a 16 Nc 5107/2009 jí byla udělena výtka při květnové kontrole a proto by tyto
věci neměly být součástí návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k množství exekučních věcí
napadajících na soud, není v silách kanceláře v den jejich nápadu všechny zapsat do rejstříků
a tentýž den předat soudci. Dochází i k několikadennímu zpoždění. Vzhledem ke krátké lhůtě
15 dnů k rozhodnutí si proto od doby, kdy se dozvěděla o zahájení kárného řízení, poznamenává
na vnitřní stranu spisu, kdy jí byl spis skutečně předložen.
Navrhovatelka připustila, že administrativa Okresního soudu v České Lípě, a speciálně
kancelář E, nestíhá zpracovávat agendu včas, tato kancelář je v kritickém stavu. Navrhovatelka
proto každého půl roku zasílá zprávy jednak krajskému soudu a jednak Ministerstvu
spravedlnosti, že spisy kancelář vypravuje s tří až čtyřměsíčním zpožděním. Personální audit totiž
dospěl k závěru, že soud má nadbytek administrativy, takže byla propuštěna jedna administrativní
síla a jedna uklizečka. Aby soud mohl přijmout administrativní sílu pro zvládnutí agendy,
bude zřejmě muset někoho jiného propustit. Zatím si soud vypomáhá silami z úřadu práce.
Pracovnice kanceláře E pracují usilovně, přesto vše včas nezvládají. Nicméně pokud jsou průtahy
i u soudce, kterých je dostatek (v roce 2007 byl doplňován stav soudců – bylo jich 14 a mělo
jich být 21, v současnosti je soudců 25, ale k soudcům nepřibyla administrativní místa),
pak se průtahy sčítají a o to později je věc vyřízena. V březnu 2010 byla jedna administrativní
pracovnice po úspěšných zkouškách zařazena jako vyšší soudní úřednice na úseku E, což tomuto
úseku pomůže. Vyšší soudní úřednici zacvičuje soudkyně JUDr. Šífová, které proto byla přidělena
druhá asistentka poté, co soudce Mgr. Koťátko přešel na úsek C. Podle informací,
které navrhovatelka má, jsou spisy kanceláří předkládány soudcům a tedy i kárně obviněné
soudkyni včas po jejich nápadu, v těchto případech k prodlevám nedochází. Aby však byla
zachována objektivita, je možné, aby se k této otázce vyjádřila bezprostřední nadřízená kárně
obviněné soudkyně místopředsedkyně okresního soudu JUDr. Lukášová, nebo pracovnice
příslušné kanceláře.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), kárným proviněním
soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání,
jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné,
odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Z obsahu návrhu na zahájení řízení vyplývá, že navrhovatelka v řadě spisů uvedených
pod písmeny a) a b) návrhu kárně obviněné vytýká, že nedodržela lhůtu stanovenou pro vydání
rozhodnutí o nařízení exekuce v §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.
Podle §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením
pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady
pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem
má být exekuce provedena.
Z citovaného §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., tedy vyplývá, že je přímo jím
stanovena lhůta, ve které má soud nařídit exekuci, jsou-li splněny všechny zákonem stanovené
předpoklady pro nařízení exekuce. Exekuční řízení upravuje exekuční řád v dílu 2,
přičemž podle 44 odst. 6 písm. e) citovaného zákona usnesení o nařízení exekuce obsahuje
označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů
exekuce. Podle §88 odst. 1 citovaného zákona náklady exekuce a náklady oprávněného určuje
exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
Z uvedeného vyplývá, že nejsou-li v návrhu na exekuci oprávněným vyčísleny náklady
oprávněného související s návrhem na exekuci, nejde o nesplnění zákonem stanoveného
předpokladu pro nařízení exekuce. Nařízení exekuce se vztahuje i na povinnost k úhradě
nákladů exekuce (§44 odst. 6 písm. d) exekučního řádu, §87 odst. 1,3 exekučního řádu)
a nákladů oprávněného (§87 odst. 2 exekučního řádu), bez toho , že by již zde byly
specifikovány. Dojití návrhu na nařízení exekuce, který neobsahuje vyčíslení nákladů
oprávněného, včetně nákladů právního zastoupení, a např. i DPH, neopravňuje soud nedodržet
lhůtu stanovenou v §44 odst. 2 exekučního řádu. Pokud kárně obviněná soudkyně v takovém
případě činila po dojití příslušného návrhu nějaké úkony, tedy vyžadovala vyčíslení nákladů
oprávněného, DPH, a nedodržela tak lhůtu stanovenou v §44 odst. 2 exekučního řádu, pak tyto
její úkony kárný soud nemůže zhodnotit v její prospěch. Navíc v některých případech kárně
obviněná soudkyně takový úkon učinila, a přestože jí požadovaná specifikace nákladů nebyla
doručena, nařídila exekuci i bez ní (ve věcech 16 Nc 5821/2009, 16 Nc 5822/2009,
16 Nc 5823/2009, 16 Nc 5824/2009, po jejich nápadu dne 30. 4. 2009 bylo referátem
soudkyně ze dne 18. 5. 2009 vyžádáno vyčíslení nákladů zástupce oprávněného, specifikace
nákladů nebyla doručena a exekuce nebyla nařízena do dne podání návrhu na kárné řízení,
ale až 11. 8. 2009 a to bez specifikace nákladů oprávněného). Ve věcech uvedených v návrhu
přitom v případě vyžadování specifikace nákladů oprávněného nedošlo k tomu, že by soud řízení
zastavil.
Kárně obviněná soudkyně nedodržela lhůtu stanovenou v §44 odst. 2 zákona
č. 120/2001 Sb., ve věcech sp. zn. uvedených pod písmeny a) a b) výroku tohoto rozhodnutí
a v nedodržení zákonem stanovené lhůty v těchto věcech spatřuje kárný senát kárné provinění
kárně obviněné soudkyně, neboť jde o zaviněné porušení povinností soudce ve smyslu §87
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Porušení citovaného ustanovení si byla kárně obviněná soudkyně
vědoma, neboť to výslovně uvedla u spisů sp. zn. 16 Nc 5549/2009, 16 Nc 5550/2009,
16 Nc 5551/2009, 16 Nc 5553/2009, 16 Nc 5554/2009, a u jiných si musela být vědoma,
protože její přesvědčení, že bylo třeba vyžadovat specifikaci nákladů oprávněného, DPH, nebylo
vůbec v souladu se zákonem. Kárný senát nepovažoval za potřebné k námitce kárně obviněné
soudkyně, že spisy jí nemusely být předány skutečně v den jejich nápadu, protože kancelář
pro množství věcí práci nestíhá, doplňovat dokazování o tom, zda spisy rejstříku E, uvedené
ve výroku tohoto rozhodnutí pod písmeny a) a b), byly kárně obviněné soudkyni předány
skutečně v den jejich nápadu, a to vzhledem ke konkrétním okolnostem vyplývajícím ze spisů.
Sama kárně obviněná soudkyně uváděla i několikadenní zpoždění, např. 5 dnů, 7 dnů, s tím,
že teprve po podání kárného návrhu si dělá poznámky na vnitřní stranu spisu, kdy jí byl předán.
Tvrzení kárně obviněné soudkyně, zvláště při délce zákonné lhůty - 15 dnů – je velmi
závažné a kárný senát by ho prověřoval. Konkrétně však bylo zjištěno, že ve věcech
sp. zn. 16 Nc 5549/2009, 16 Nc 5550/2009, 16 Nc 5551/2009, 16 Nc 5552/2009,
16 Nc 5553/2009, 16 Nc 5554/2009, po jejich nápadu dne 15. 4. 2009 bylo usnesení o nařízení
exekuce na majetek povinného vydáno 13. 5. 2009, když patnáctidenní lhůta uplynula
už 30. 4. 2009. Ve věcech 16 Nc 5821/2009, 16 Nc 5822/2009, 16 Nc 5823/2009,
16 Nc 5824/2009, po jejich nápadu dne 30. 4. 2009 byla exekuce nařízena až dne 11.8.2009.
Ve věci 16 Nc 5425/2009 po nápadu u Okresního soudu v České Lípě dne 19. 3. 2009 byla
exekuce nařízena až dne 25. 6. 2009. Ve věci 16 Nc 6346/2008 po nápadu dne 24. 11. 2008 byla
exekuce nařízena až dne 1. 6. 2009 (v této věci bylo důvodně vyžadováno doplnění návrhu,
průtah však byl zjištěn po jeho dojití dne 7. 1. 2009 do dne rozhodnutí 1. 6. 2009). Ve věcech
sp. zn. 16 Nc 5857/2009, 16 Nc 5640/2009, 16 Nc 5106/2009, 16 Nc 5107/2009,
16 Nc 5485/2009, 16 Nc 5484/2009 v důsledku vyžadování specifikace nákladů oprávněného
a DPH, výše uvedená námitka kárně obviněné soudkyně nemůže být důvodná.
Jestliže návrh na nařízení exekuce neobsahoval všechny stanovené náležitosti nebo byl
nesrozumitelný anebo neurčitý, pak ve smyslu §39 odst. 1 exekučního řádu bylo třeba,
aby vyzval nejpozději do 15 dnů exekutor nebo soud, kterému byl doručen návrh na nařízení
exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určit mu lhůtu a poučit ho o tom,
jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nebyl-li v určené
lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek
pokračovat nebo nebyl-li přiložen exekuční titul, soud sám nebo na návrh exekutora exekuční
řízení zastavil. O těchto následcích musel být oprávněný poučen. Z uvedeného, podle názoru
kárného senátu vyplývá, že lhůtu k učinění úkonu i v případě potřeby doplnění nebo opravy
návrhu na nařízení exekuce exekuční řád stanovil i pro soud (oproti tomu kárně obviněná
soudkyně tvrdila, že exekuční řád žádnou takovou lhůtu nestanovil a proto postupovala
podle o.s.ř., a nebyla vázána žádnou lhůtou).
Navrhovatelka v návrhu vytýkala kárně obviněné soudkyni nedodržení zákonné lhůty
stanovené v §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ještě v dalších spisech. Jedná se o věci
sp. zn. 16 Nc 5431/2009, 16 Nc 5432/2009, 16 Nc 5403/2009, 16 Nc 5429/2009. Pochybení
v těchto věcech kárný senát nezjistil, s názorem navrhovatelky na ně se neztotožnil, neshledal
v nich naplnění podstaty kárného provinění, a vypustil je z výroku tohoto rozhodnutí. V těchto
věcech totiž po jejich nápadu nebyly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady
pro nařízení exekuce, a proto kárně obviněná soudkyně odstraňovala vady návrhů,
jejich nejasnosti, nesrozumitelnosti.
V písmenu c) návrhu navrhovatelka vytýkala kárně obviněné soudkyni neodůvodněné
průtahy při vyřizování věcí, které jí byly přiděleny rozvrhem práce. Kárný senát shledal její návrh
důvodný ve věcech a dobách uvedených pod písmenem c) výroku tohoto rozhodnutí.
Jde o tyto věci sp. zn.:
- 16 C 209/2007 po částečném zrušení rozsudku Okresního soudu v České Lípě a po vrácení
věci krajským soudem dne 16.1.2009, je zjištěna nečinnost až do referátu o nařízení jednání
ve věci dne 15. 6. 2009.
- 16 C 226/2007 po dojití zpětvzetí žaloby dne 25.11.2008 zjištěna nečinnost do dne
2. 6. 2009, do vydání usnesení o zastavení řízení.
- 16 Nc 4257/2007 zjištěna nečinnost od 6. 10. 2008 do 2. 6. 2009, kdy byl neúplný návrh
pro neodstranění vad usnesením odmítnut.
- 16 D 303/2007 zjištěna nečinnost od 19. 3. 2009, kdy byl vrácen spis krajským soudem
s pokynem k doručení napadeného usnesení do 27. 5. 2009, kdy kárně obviněná soudkyně dala
kanceláři pokyn k doručení uvedeného usnesení.
- 16 D 550/2008 zjištěna nečinnost od 23. 1. 2009, kdy byl kárně obviněné soudkyni předán spis
k hlášení úmrtí cizince do 28. 5. 2009, kdy vypracovala přípis adresovaný Velvyslanectví
Republiky Ukrajina.
- 27 Nc 188/2008 zjištěna nečinnost od 12. 2. 2009, kdy byl kárně obviněné soudkyni předložen
spis k hlášení úmrtí cizince do 1. 6. 2009, kdy soudkyně učinila úkon, vypracovala zprávu
pro velvyslanectví Slovenské republiky.
- 27 Nc 151/2009 (původně byl spis označen sp.zn. 27 Nc 151/2008, avšak skutek popsaný
v návrhu odpovídal obsahu spisu sp. zn. 27 Nc 151/2009, proto kárný senát přihlížel k tomuto
omylu a vycházel z toho, že spis sp. zn. 27 Nc 151/2009 byl součástí návrhu na zahájení řízení)
zjištěna nečinnost od 20. 1. 2009, předložení spisu kárně obviněné soudkyni, do 28. 5. 2009,
do učinění referátu k postupu ve věci.
- 16 D 839/2008 zjištěna nečinnost od 3. 2. 2009, od předložení spisu kárně obviněné soudkyni
k hlášení úmrtí cizince, do 3. 6. 2009, kdy vypracovala přípis Velvyslanectví SRN, že M.S., státní
občan SRN, zemřel..
- 16 D 656/2008 zjištěna nečinnost od 29. 1. 2009 od předložení spisu kárně obviněné
soudkyni, do 3. 6. 2009, kdy vypracovala příslušný referát.
- 16 D 704/2008 zjištěna nečinnost od 4. 3. 2009, od předložení spisu kárně obviněné soudkyni
k posouzení úkonu účastníka řízení, do 3. 6. 2009 , kdy kárně obviněná soudkyně ve věci učinila
úkon.
- 16 Nc 7104/2007 zjištěna nečinnost od 4. 3. 2009, od doručení vyjádření k odvolání,
do 2. 6. 2009, kdy bylo usnesením odvolání odmítnuto jako opožděné.
- 16 Nc 5462/2007 zjištěna nečinnost od 16. 1. 2009, od doručení odvolání, do 14. 5. 2009,
kdy byl učiněn referát k doručení odvolání.
- 16 Nc 6189/2007 zjištěna nečinnost od 16. 3. 2009, od dojití návrhu na zastavení exekuce
do 30. 6. 2009, do dojití usnesení vypracovaného kárně obviněnou soudkyně kanceláři o zastavení
řízení.
- 16 Nc 6763/2007 zjištěna nečinnost od 13. 3. 2009, od dojití návrhu na zastavení exekuce
do 30. 6. 2009, do dojití usnesení vypracovaného kárně obviněnou soudkyně kanceláři
o zastavení řízení.
- 16 Nc 6066/2007 zjištěna nečinnost od 13. 3. 2009, od doručení návrhu exekutora
na ustanovení opatrovníka povinnému, do 30. 6. 2009 do dojití usnesení vypracovaného kárně
obviněnou soudkyně kanceláři o ustanovení opatrovníka povinnému.
- 16 Nc 6651/2008 zjištěna nečinnost od 28. 1. 2009, kdy došel návrh na zastavení exekuce,
do 2. 6. 2009, kdy bylo usnesením řízení zastaveno.
- 16 Nc 5142/2008 zjištěna nečinnost od 13. 3. 2009, kdy se vrátila nedoručená zásilka
povinnému, do 16. 6. 2009, kdy bylo vydáno usnesení, jímž soud návrh povinného na odklad
výkonu rozhodnutí zamítl.
- 16 Nc 5146/2008 zjištěna nečinnost od 27. 2. 2009, kdy došlo podání povinné označené
jako stížnost proti soudnímu exekutorovi, do 4. 6. 2009, kdy kárně obviněná soudkyně učinila
referát k postupu ve věci.
- 16 Nc 4846/2008 zjištěna nečinnost od 6. 10. 2008, od dojití návrhu na vydání opravného
usnesení, do 2. 6. 2009, kdy kárně obviněná soudkyně opravné usnesení vydala.
Při posuzování délky nečinnosti přihlížel kárný senát k tomu, že ve výše uvedených
právních věcech se jednalo o jednoduché věci, nevyžadující v konkrétním stadiu řízení pro další
postup v nich rozsáhlé studium a přípravu. K vyřízení některých z nich stačil dokonce
několikařádkový přípis. Konkrétní situace v nich je uvedena výše. V nečinnosti kárně obviněné
soudkyně ve věcech a dobách uvedených pod písmenem c) výroku tohoto rozhodnutí spatřuje
kárný senát kárné provinění kárně obviněné soudkyně ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Kárně obviněná soudkyně v uvedených věcech porušila svou povinnost stanovenou v §79
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., podle něhož jsou soudci povinni rozhodovat v přiměřených
lhůtách bez průtahů.
Navrhovatelka v návrhu vytýkala kárně obviněné soudkyni pochybení ještě v dalších
spisech, které jsou z výroku tohoto rozhodnutí vypuštěny, protože kárný senát se s názorem
navrhovatelky neztotožnil a v níže uvedených věcech neshledal kárné provinění ve smyslu §87
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Jedná se o věci sp. zn.: 16 C 2/2009 - (v návrhu omylem označené
jako 16 C 2/2007), 16 C 177/2007, 16 C 258/2007, 16 C 280/2007, 16 U 1/2008
a 16 Nc 5088/2007.
Kárně obviněná soudkyně namítala, že pochybení v některých spisech jí byla již vytknuta
při předchozí kontrole v květnu 2009 a proto by neměla být pro ně znovu trestána a tyto spisy
by neměly být součástí návrhu. Podle ní se jednalo o spisy 16 Nc 5106/2009, 16 Nc 5107/2009,
16 Nc 6189/2007, 16 Nc 6763/2007, 16 Nc 6060/2007, 16 Nc 5142/2008. Navrhovatelka
vyloučila, že by v případě kárně obviněné soudkyně po provedené kontrole postupovala
podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., a nedostatky zjištěné v její práci v některých spisech vyřídila
výtkou. Předložila zápis ze dne 21. 5. 2009, Spr 612/2009, z něhož vyplývá, že navrhovatelka
za přítomnosti místopředsedů soudu JUDr. Lukášové a JUDr. Vencla, projednala s kárně
obviněnou soudkyní dne 20. 5. 2009 výsledky kontroly spisů, kterou ve dnech 2. a 3. 3. 2009,
5. a 6. 5. 2009 provedla místopředsedkyně JUDr. Lukášová, a upozornila kárně obviněnou
soudkyni na hrubé nedostatky a průtahy v její práci a na to, že předběžné výsledky naznačují
nutnost podání kárné žaloby. Pod zápisem podepsaným navrhovatelkou je i potvrzení kárně
obviněné soudkyně jí podepsané, že převzala přehled sp. zn. spisů, u kterých byly zjištěny
nedostatky. Kárně obviněná soudkyně potvrdila, že toto bylo jednání s navrhovatelkou,
z něhož vyvodila, že některá pochybení jí již byla vytknuta. Na základě obsahu předloženého
zápisu a vyjádření navrhovatelky vyvodil kárný senát závěr, že v daném případě se nejednalo
o vyřízení nedostatků a průtahů výtkou ve smyslu §88a zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech
a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Navíc kárný senát uvádí, že podle citovaného
ustanovení by bylo možno postupovat jen v případě zjištění drobných nedostatků v práci
nebo drobných poklesků v chování soudce.
Kárně obviněná soudkyně také namítala, že nemá k dispozici zapisovatelku, aby mohla
diktovat rozhodnutí a dále, že u Okresního soudu v České Lípě je nedostatek techniky, dokonce
tvrdila, že píše rozhodnutí rukou. K tomu se vyjádřila navrhovatelka s tím, že administrativních
pracovníků by okresní soud skutečně potřeboval více, avšak pokud by kancelář odmítla kárně
obviněné soudkyni dát sílu, nebo s ní odmítla spolupracovat, bylo třeba, aby se kárně obviněné
soudkyně obrátila na ni respektive na vedení soudu a situace by byla řešena, avšak kárně
obviněná soudkyně tak zatím neučinila. Dále navrhovatelka uvedla, že kárně obviněné soudkyni
nic nebrání v tom, aby víc využívala techniku, např. diktafon, o nějž však nepožádala,
nebo počítač, který má každý soudce a v němž jsou programy, které by jí usnadnily práci. Dále
navrhovatelka uvedla, že po podání návrhu na kárné řízení není u kárně obviněné soudkyně
zjištěno nedodržení lhůt. Výkonnost kárně obviněné soudkyně hodnotí navrhovatelka
jako nadprůměrnou. Podle přehledu výsledků propočtu výkonnosti soudců Okresního soudu
v České Lípě za rok 2009 je zřejmé, že nejvyšší výkony mají právě soudci Nc úseku JUDr. Šífová,
Mgr. Koťátko a JUDr. Nováčková, tedy kárně obviněná soudkyně. Ta agenda je však natolik
jednoduchá, že z hlediska tabulek a propočtů není zřejmě správně zohledněna. Navrhovatelka
má za to, že tyto výkony jsou dosahovány se stejným úsilím jako například výkony 30 osob
v agendě T.
Kárný senát při posuzování návrhu navrhovatelky přihlížel ke všemu, co během řízení
vyšlo najevo.Vycházel z obsahu vytýkaných spisů, z obsahu návrhu na kárné řízení a tedy
z konkrétně popsaného vytýkaného porušení povinností soudkyně, které porovnal se zákonnou
úpravou účinnou v rozhodné době, to od 15. 4. 2008 do 30. 6. 2009 , dále vycházel z toho,
že kárně obviněná soudkyně byla v pracovní neschopnosti v roce 2008 v době od 6. 5. do 3. 10.
2008, to je 105 pracovních dnů (v roce 2009 neměla žádnou pracovní neschopnost), a z toho,
že předchozím rozhodnutím Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného ze dne 14. 11. 2008,
č. j. 1 Ds 15/2008 - 69, byla kárně obviněná soudkyně uznána vinnou, že jako soudkyně
Okresního soudu v České Lípě způsobila neodůvodněné průtahy v řízení v období od 7. 6. 2007
do 14. 4. 2008 ve spisech ve výroku citovaného rozhodnutí uvedených, tedy z toho, že kárný
senát v této věci rozhodující může přihlížet jen k průtahům řízení vzniklým až po tomto datu,
tedy po 14. 4. 2008. Kárný senát přihlížel k námitkám kárně obviněné soudkyně (v její prospěch
však nemohl zhodnotit námitku, že kancelář má s vypravováním věcí větší prodlevy
než ona s jejich vyřizováním, i když v některých případech vyplývají i z předložených vytýkaných
spisů, a připouští je i navrhovatelka, protože tvrzené prodlevy kanceláře nejsou v příčinné
souvislosti se zjištěnými průtahy kárně obviněné soudkyně ve spisech, které jsou uvedeny
ve výroku tohoto rozhodnutí) a také k jejímu hodnocení navrhovatelkou.
Při úvaze o uložení kárného opatření kárně obviněné soudkyni dospěl kárný senát
k závěru, že přiměřené zjištěnému kárnému provinění je snížení platu o 15 (patnáct) % na dobu
6 (šesti) měsíců (§88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.). Kárný senát vycházel z toho,
že předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jako soudu kárného ze dne 14. 11. 2008,
č. j. 1 Ds 15/2008 - 69, nabylo právní moci 6. 1. 2009. Kontrolou učiněnou v březnu a květnu
2009 však byl zjištěn u kárně obviněné soudkyně v podstatě stejný druh pochybení,
pro která byla uznána vinnou citovaným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze. To je značně
přitěžující okolnost, protože se dalšího kárného provinění dopustila v době před zahlazením
předchozího kárného opatření. Na druhé straně nebylo možno odhlédnout od toho, že kárně
obviněná soudkyně byla v pracovní neschopnosti v roce 2008 v době od 6. 5. do 3. 10. 2008,
to je 105 pracovních dnů, že dosahuje nadprůměrné výkonnosti, že pracuje s velkým
množstvím spisů, v nichž je k vyřízení stanovena zákonem krátká lhůta, což vše představuje
její velké pracovní vytížení.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2010
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu
pro řízení ve věcech soudců