ECLI:CZ:NSS:2003:2.ADS.10.2003
sp. zn. 2 Ads 10/2003 - 62
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatele
V. Š. zastoupeného JUDr. Ivanem Krutským, CSc., advokátem se sídlem v Praze 7, Areál
Výstaviště 67 proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5,
Křížová 25, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 10.
2002 č. j. 27 Ca 103/2002-31,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ve lhůtě stanovené v §129 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
1. 10. 2002 č. j. 27 Ca 103/2002-312-31, kterým byl odmítnut jeho opravný prostředek
proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 10. 2001 pro opožděnost. V odůvodnění městský soud
uvedl, že stěžovatel byl v napadeném rozhodnutí řádně poučen o podání opravného
prostředku, a to jak o lhůtě, v níž je možno jej podat, tak i o orgánu, u kterého je možno jej
podat.
Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne
29. 10. 2001 zamítla žádost stěžovatele o zvýšení důchodu pro převážnou bezmocnost pro
nesplnění podmínek §70 zákona č. 100/1988 Sb. v platném znění.
Stěžovateli bylo toto rozhodnutí doručeno dne 2. 11. 2001. Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí
podal opravný prostředek, který adresoval
takto:„Městský soud pro Prahu 8, Dlážděná č. 5,
110 00 Praha 1“. Dne 13. 11. 2001 byl takto adresovaný opravný prostředek doručen poštou
Obvodnímu soudu pro Prahu 8, neboť na stěžovatelem uvedené adrese je sídlo tohoto
obvodního soudu. Obvodní soud pro Prahu 8 předložil věc Vrchnímu soudu v Praze,
který rozhodl, že pro řízení v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy a věc
postoupil místně příslušnému Městskému soudu v Praze, kterému byl doručen dne
11. 6. 2002.
Proti usnesení Městského soudu v Praze, jímž byl opravný prostředek odmítnut, podal
stěžovatel odvolání. O odvolání však, vzhledem k nové právní úpravě správního soudnictví
účinné od 1. 1. 2003, nebylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto a stěžovatel byl poučen,
že může do 31. 1. 2003 podat proti předmětnému rozhodnutí Městského soudu v Praze
kasační stížnost.
V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě stěžovatel označil napadené rozhodnutí
za nezákonné, protože na základě nesprávného poučení podal odvolání místo k příslušnému
Městskému soudu v Praze k Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Stěžovatel je laik, nezná přesně
soustavu a názvy jednotlivých soudů a byl tak uveden v omyl dikcí, že odvolání může podat
u Městského soudu v Praze, v jehož obvodu má bydliště. Za takový soud pokládal Obvodní
soud pro Prahu 8. V rozhodnutí o odmítnutí opravného prostředku bylo opomenuto
ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř. v tom směru, že účinky řádně podaného podání má i návrh
podaný u nepříslušného soudu, nehledě k ustanovení §5 o. s. ř. Odvolání bylo podáváno též
z důvodů, které jsou nyní obsaženy v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Proto stěžovatel navrhl,
aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze
k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s. a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Důvody kasační stížnosti je třeba posuzovat výhradně podle o . s. ř. ve znění platném
a účinném do 31. 12. 2002. Stěžovatel byl v písemném vyhotovení rozhodnutí žalovanou
poučen o tom, že proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek do 30 dnů ode dne
následujícího po dni doručení rozhodnutí u Městského soudu v Praze, v jehož obvodu
má žalobce bydliště nebo u žalované. Podle názoru Nejvyššího správního soudu
je toto poučení úplné a srozumitelné. Pokud žalovaná použila formulace „ u Krajského
soudu (Městského soudu v Praze), v jehož obvodu máte bydliště“, vyplývá z ní,
že má-li stěžovatel bydliště v Praze, je příslušným Městský soud v Praze, což je v souladu
s §246a odst. 2 o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2002.
Tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti, že bylo opomenuto Městským soudem v Praze
ustanovení §57 odst. 3 o. s. ř., nepovažuje Nejvyšší správní soud za důvodné.
Podle §246c o. s. ř. se ustanovení hlavy prvé a třetí o. s. ř., tedy i §57 odst. 3 o. s. ř., použije
přiměřeně pro řešení otázek, které nebyly přímo upraveny v části páté o. s. ř. Podán í
opravného prostředku je však přímo upraveno v ustanovení §250m odst. 2 o. s. ř., a to tak,
že se podává u příslušného soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak. Při podání opravného prostředku proti rozhodnutí žalované zvláštní
zákon nestanoví jinak, a proto platí pravidlo obsažené v citovaném ustanovení, které připouští
pouze jednu výjimku, a to, že návrh je podán včas i tehdy, byl-li v uvedené lhůtě podán
u orgánu, který rozhodnutí vydal.
Další důvod uvedený v kasační stížnosti spočívá v obecném tvrzení, že soud nehleděl
na ustanovení §5 o. s. ř. Podle citovaného ustanovení soudy poskytují účastníkům poučení
o jejich procesních právech a povinnostech. Protože stěžovatel nijak nekonkretizoval,
v čem spatřuje opomenutí tohoto ustanovení městským soudem, nemohl v rozsahu
tohoto důvodu Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí přezkoumat.
Protože Městský soud v Praze v souladu se zákonem posoudil opravný prostředek
stěžovatele jako opožděně podaný, Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou
podle ustanovení §110 odst. 1 poslední věta s.ř.s. zamítl .
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.,
když stěžovatel neměl ve věci úspěch a žalovanému žá dné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2003
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu