ECLI:CZ:NSS:2009:2.AFS.8.2009:23
sp. zn. 2 Afs 8/2009 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: VELPA plus,
spol. s r. o., se sídlem U Železné lávky 568/10, Praha 1, zastoupeného Mgr. Pavlou
Chybiorzovou, advokátkou se sídlem M. Fialy 4, Ostrava, proti žalovanému: Celní úřad
Hodonín, se sídlem Brněnská 48, Hodonín, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2008, č. j. 30 Ca 196/2008 - 7,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti v záhlaví označenému
usnesení (poznámka NSS: stěžovatel toto usnesení mylně označil jako rozsudek), kterým krajský
soud odmítl jeho žalobu proti rozhodnutí Celního úřadu Hodonín ze dne 21. 12. 2007,
č. j. 7424/07-026100-24.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Z předmětného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2008 bylo stěžovateli doručováno na adresu jeho sídla;
protože však adresát nebyl zastižen, byla obálka s písemností uložena dne 27. 10. 2008 a adresátu
byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Obálka s doručenkou je založena v soudním spise
na č. l. 8.
K tomu je vhodné pro úplnost dodat, že nejprve bylo předmětné usnesení zasíláno
na adresu Velká nad Veličkou 883, tj. na dřívější sídlo stěžovatele, nicméně jelikož k datu
10. 10. 2008 došlo ke změně jeho sídla na současnou adresu, uvedenou v záhlaví tohoto usnesení,
provedl krajský soud nový pokus o doručení již na aktuální adresu (viz pokyn kanceláři ze dne
21. 10. 2008, založený ve spise). Na této adrese nebyl adresát zastižen a proto byla obálka
s písemností uložena na poště. Z doručenky je sice patrno, že se doručovatelka dopustila chyby,
když jako datum uložení zásilky uvedla den 27. 9. 2008, nicméně na jiném místě je již uvedeno
datum 27. 10. 2008 a Nejvyšší správní soud nemá s ohledem na všechny popsané okolnosti
případu žádnou pochybnost o tom, že se jedná o správné datum. (Ostatně, i pokud by připustil,
že správné datum uložení je 27. 9. 2008, šlo by tím spíše o zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti.)
Protože s. ř. s. neobsahuje komplexní úpravu doručování, je namístě na posuzovaný
případ použít odkazu na obdobné užití předpisů platných pro doručování v občanském soudním
řízení dle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. Podle ustanovení §50c odst. 4 občanského soudního
řádu platí, že nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která
má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den
doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Krajský soud tedy postupoval v souladu s citovaným ustanovením občanského soudního
řádu a za den doručení je nutno považovat 6. 11. 2008, kdy také toto usnesení nabylo právní
moci. Od tohoto dne se rovněž počítá shora uvedená lhůta dvou týdnů k podání kasační
stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout. Je vhodné dodat, že na této skutečnosti nic nemění
ani to, že si stěžovatel napadené usnesení osobně převzal až dne 10. 11. 2008 (č. l. 8).
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který
se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, a podle odst. 4 téhož ustanovení
je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu,
který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl tedy
v případě usnesení napadeného nyní posuzovanou kasační stížností pátek 6. 11. 2008 a lhůta
dvou týdnů tak skončila v pátek 20. 11. 2008. Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě dne
24. 11. 2008, jak vyplývá z poštovní obálky, jež je ve spise založena na listu číslo 15, proto byla
podána opožděně. Tuto opožděnost nelze s ohledem na výše uvedené prominout.
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s.].
Podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. února 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu