ECLI:CZ:US:2007:2.US.1269.07.1
sp. zn. II. ÚS 1269/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti N. T. V., právně zastoupené JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem Dlouhá 31/63, Teplice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2007 sp. zn. 8 Ca 87/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka napadla rubrikované usnesení Městského soudu v Praze, jímž nebyl přiznán odkladný účinek její žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 7. 2. 2007, č. j. VS-437/RK/3-2006, a navrhuje jeho zrušení pro porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně stěžovatelka žádá Ústavní soud o přiznání odkladného účinku její ústavní stížnosti.
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že dle poučení městského soudu proti jeho usnesení není přípustná kasační stížnost podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. Stěžovatelka přesto kasační stížnost podala, neboť nesouhlasí s právním posouzením věci. Usnesení městského soudu neobsahuje odůvodnění, a proto nelze zjistit, jakou úvahou se soud při svém rozhodování řídil. Stěžovatelka je občankou Vietnamu a nepřiznání odkladného účinku správní žalobě může způsobit negativní reakci orgánů rozhodujících o povolení k pobytu. Podle jejího názoru nemá nepřiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí v řízení o pobytu cizince na území České republiky dočasný charakter.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
K povaze rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku správní žalobě se vyjádřil Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. III.ÚS 665/06 tak, že jde o "rozhodnutí zatímní povahy, které bude v průběhu řízení nebo po jeho skončení změněno či zrušeno (srov. §73 odst. 3, 4 s.ř.s.)", a proto se nejedná o rozhodnutí, "proti kterému by nebylo možno použít dalších prostředků. Za takovýto prostředek v uvažovaném smyslu je totiž třeba pokládat projednání věci samé a rozhodnutí". Z toho Ústavní soud dovodil, že "rozhodnutí správního soudu o odkladném účinku žaloby nemůže být zásadně pokládáno za rozhodnutí, proti kterému by byla ústavní stížnost přípustná". Posuzovaná ústavní stížnost "tedy v podstatě brojí ... proti rozhodnutí ve věci, o které řízení před obecnými soudy nebylo dosud pravomocně skončeno (srov. přiměřeně usnesení III. ÚS 119/98, Sb.n.u.ÚS, sv. 12, str. 489)". Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou s tím, že nesměřovala proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Ústavní soud nemá důvod se od těchto závěrů odchýlit a v nyní posuzované věci rozhodnout jinak.
Je nepochybné, že v projednávané věci ústavní stížnost nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé, ale proti rozhodnutí, které je dle své povahy dočasné, neboť má pouze omezené trvání a není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Jedná se toliko o procesní rozhodnutí, které bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, jehož účel a smysl je jen procesní. Vzhledem k tomu, a vzhledem k jeho dočasnosti, se nejedná o "konečné rozhodnutí", jež je již procesními prostředky nenapravitelné a může jím dojít k zásahu do ústavně zaručených práv a svobod účastníka. Nadto dle §55 odst. 4 s.ř.s. usnesení o nepřiznání odkladného účinku správní žalobě, tj. usnesení kterým se řízení nekončí a ani se jím neukládá nikomu žádná povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění. Z toho logicky vyplývá, že takovéto rozhodnutí nelze z věcného hlediska vůbec přezkoumávat. Tento závěr potvrzuje rovněž §104 odst. 3 písm. c) s.ř.s. podle nějž není kasační stížnost přípustná proti rozhodnutí, které je svou povahou dočasné.
Na základě shora uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poněvadž návrh stěžovatelky byl shledán nepřípustným, nebyl dán důvod pro rozhodnutí dle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, o odkladu vykonatelnosti napadeného usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj