ECLI:CZ:US:2011:2.US.1954.11.1
sp. zn. II. ÚS 1954/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti P. N., zastoupeného Mgr. Petrou Komárovou, advokátkou se sídlem nám. T. G. Masaryka 11, Prostějov, proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka Olomouc, spočívající v odepření nahlédnutí do dozorového spisu Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 2 KZV 55/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. 7. 2011, se stěžovatel domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud vyslovil porušení čl. 2 odst. 3, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále čl. 6 odst. 1, odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") zásahem orgánu veřejné moci - Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vyplývajícího z vyrozumění ze dne 9. 5. 2011 a vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 11. 4. 2011, spočívající v odepření nahlédnutí do dozorového spisu Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 2 KZV 55/2009.
Stěžovatel rekapituluje průběh svého trestního stíhání, v rámci něhož opakovaně žádal o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu, což mu sice bylo nakonec umožněno, ale byl mu k tomu dán malý časový prostor (3 hodiny), a spis nadto nebyl dle jeho názoru kompletní. Po nahlédnutí do spisu zjistil, že některá jeho podání, která byla vyhodnocena jako podnět k výkonu dohledu, jsou založena v dozorovém spisu, nikoli v hlavním trestním spisu. Za této situace opakovaně žádal o nahlédnutí do dozorového spisu, což mu nebylo umožněno. Poukazuje na znění ustanovení §65 tr. ř., které jednoznačně stanovuje právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka dle §55 odst. 2 tr. ř. Vrchní státní zastupitelství i krajské státní zastupitelství mu však neumožnilo nahlédnout do dozorového spisu, čímž mu zcela znemožnilo seznámit se se závěry v něm uvedenými (především závěry Inspekce PČR o výsledcích jejího šetření). Rovněž s řadou jeho podání, založených v dozorovém spisu, se nemohou seznámit ani orgány činné v trestním řízení. Uvedeným postupem tak došlo k zásahu do stěžovatelových práv, zejména práva na obhajobu a byla rovněž porušena zásada rovnosti stran, neboť byl zbaven možnosti seznámit se s výsledky šetření. Uvedený postup státních orgánů považuje rovněž za zpochybnění legality veřejné moci. Upozorňuje na to, že otázka nahlížení do dozorových spisů není v právním řádu upravena a jedná se o mezeru v právu. S odkazem na nálezy Ústavního soudu má za to, že napadený postup státního zastupitelství lze označit za svévoli v rozhodování.
Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti bylo zjištěno, že napadeným vyrozuměním Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 5. 4. 2011 sp. zn. 2 KZV 55/2009 bylo stěžovateli sděleno k jeho podání ze dne 5. 4. 2011, v němž požadoval nahlédnout do dozorového spisu, že mu toto nahlédnutí umožněno nebude, neboť, jak byl opakovaně poučen, nepatří dozorové spisy státního zastupitelství mezi spisy, jichž se dotýká institut nahlížení do spisů dle §65 tr. řádu. Dalším napadeným sdělením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 9. 5. 2011 sp. zn. 2 VZT 168/2009 byl stěžovatel opakovaně vyrozuměn, že podání v přípravném řízení směřující proti výkonu dozoru, jež jsou řešena jako podnět k výkonu dohledu, nespadají pod trestní řád, ale pod zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a nebývají proto zpravidla zakládány do trestního spisu. Současně byl informován, že jeho podání ze dne 14. 4. 2011 bylo vyhodnoceno jako opakovaný podnět k výkonu dohledu směřující k žádosti o nahlédnutí do dozorového spisu, přičemž státní zastupitelství nemá důvod cokoli měnit na svém stanovisku, o němž byl stěžovatel vyrozuměn dne 27. 1. 2011.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podstatou ústavní stížnosti je námitka, že neumožněním nahlédnout do dozorového spisu státního zastupitelství bylo porušeno stěžovatelovo právo na obhajobu.
Právo obviněného nahlížet do spisu je jednou ze složek jeho práva na obhajobu zaručeného čl. 40 odst. 3 Listiny i čl. 6 odst. 3 písm. b) Úmluvy. Toto právo dále konkretizuje ustanovení §65 trestního řádu, které blíže nespecifikuje, do jakých spisů má obviněný a jeho obhájce právo nahlížet.
V usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2005 sp. zn. I. ÚS 54/05 (publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, č. 38, usnesení č. 17, str. 535) Ústavní soud dovodil, že při konkretizaci spisů, do nichž lze nahlížet, je třeba vycházet ze smyslu ustanovení §65 tr. ř., kterým je zajištění, aby obviněnému i jeho obhájci byly poskytnuty informace potřebné v daném stádiu řízení k přípravě jeho obhajoby. To v praxi znamená, že obviněnému i jeho obhájci musí být umožněno nahlédnout do všech částí písemných materiálů (trestního spisu včetně jeho příloh), které se stanou součástí spisu, jenž po skončení vyšetřování bude obviněný mít možnost prostudovat a který bude podkladem k vypracování obžaloby a s obžalobou předložen soudu, případně bude sloužit k jinému meritornímu rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení. Naopak dané právo se nevztahuje na nahlížení do materiálů, které jsou pouhými vnitřními pomůckami a pracovními materiály orgánů činných v trestním řízení.
V přezkoumávané věci, stejně jako ve věci, řešené citovaným rozhodnutím Ústavního soudu, stěžovatel hodlal využít oprávnění k nahlížení do spisů vyplývající z ustanovení §65 tr. ř., přičemž mu nebylo vyhověno. Nejednalo se však o odepření nahlédnutí do spisů ze závažných důvodů ve smyslu ustanovení §65 odst. 2 tr. ř., nýbrž proto, že se na požadované materiály (dozorový spis) vůbec právo nahlížet do spisů podle §65 tr. ř. nevztahuje. Právo nahlížet do spisů podle §65 odst. 1 tr. ř. se totiž vztahuje na listinné materiály, které jsou nebo v dalších stádiích trestního řízení se stanou důkazy ve smyslu ustanovení §89 odst. 2 tr. ř. a na něž se váže právo obviněného na přípravu obhajoby. Takový charakter však nemají různé pokyny státního zástupce či zdůvodnění určitého postupu. Tyto písemné materiály se do vyšetřovacího spisu zpravidla nezakládají. Mají interní charakter, jejich prostřednictvím státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a tvoří součást dozorového spisu. Uvedenému závěru koresponduje i právní teorie, podle níž do spisů ve smyslu ustanovení §65 tr. ř. nepatří vedle sběrných spisů, které se vedou u odvolacích soudů nebo u Nejvyššího soudu, ani tzv. dozorové spisy státního zástupce (viz Kancelářský řád státního zastupitelství), neboť tyto spisy jsou jen vnitřními pracovními pomůckami uvedených orgánů činných v trestním řízení, obsahují jen kopie či opisy rozhodnutí ze základního spisu a pracovní materiály těchto orgánů a nevztahuje se na ně právo nahlížet do spisů (viz Trestní řád, komentář, díl I., 5 vydání, 2005, str. 432).
Státní zastupitelství tedy nepochybila, pokud neumožnila stěžovateli nahlédnout do dozorového spisu. Stěžovatel tím nebyl zkrácen na svém ústavním právu na obhajobu ani na jiných tvrzených právech, neboť se jedná o interní podklady, které slouží státnímu zástupci k usměrňování postupu ve vyšetřování, a nikoli o důkazy, které by byly či mohly být součástí spisu, na jehož základě bude v trestní věci stěžovatele rozhodnuto.
Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2011
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu