ECLI:CZ:US:2006:2.US.449.06
sp. zn. II. ÚS 449/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Dopravního podniku Ústeckého kraje, a. s., se sídlem Ústí nad Labem, Lumiérů 34a, zastoupené Mgr. Ilonou Vaněčkovou, advokátkou, se sídlem Praha, Na Slupi 15, na zrušení výpovědi Smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě ze dne 31. 1. 2006 adresované Ústeckým krajem Dopravnímu podniku Ústeckého kraje, a. s., a o návrhu, aby Ústavní soud zakázal Ústeckému kraji pokračovat v jednání spočívajícím v nehrazení prokazatelné ztráty vzniklé Dopravnímu podniku Ústeckého kraje, a. s. provozováním linek zařazených do systému základní dopravní obslužnosti Ústeckého kraje a aby Ústeckému kraji přikázal hradit Dopravnímu podniku Ústeckého kraje, a. s. prokazatelnou ztrátu vzniklou z plnění závazku veřejné služby podle nařízení vlády č. 493/2004 Sb. vždy do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž dopravní podnik Ústeckého kraje, a. s. své závazky veřejné služby splnil, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka má za to, že rubrikovanou výpovědí smlouvy o závazku veřejné služby a následným nehrazením prokazatelné ztráty vzniklé provozováním autobusových linek zařazených do systému základní dopravní obslužnosti kraje je - za okolností, které ve svém návrhu podrobněji rozvádí - zkracována na svých ústavně zaručených právech podle čl. 2 a 9 Listiny základních práv a svobod.
Před tím, než se Ústavní soud začne zabývat meritem věci, je povinen zkoumat, zda jsou splněny procedurální předpoklady pro zahájení řízení.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv; dále je podle čl. 88 Ústavy České republiky Ústavní soud vázán zákonem, který stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, a další pravidla řízení.
Aniž Ústavní soud zkoumal z hlediska svých kompetencí podrobně skutkový stav, jenž je předmětem návrhu, je zřejmé, že navrhovatelka nenapadá žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci.
Ustanovení §82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanoví, že pokud porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, zakáže Ústavní soud příslušnému orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.
Ústavní soud je vázán petitem podaného návrhu (srov. k tomu např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2001 ve věci sp. zn. Pl. 25/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 19, usnesení č. 27, str. 271 a násl.). Jak plyne z obsahu petitu popsaného v rubrice tohoto rozhodnutí, požaduje navrhovatelka, aby Ústavní soud:
1. zrušil výpověď smlouvy,
2. zakázal pokračovat v nehrazení prokazatelné ztráty a uložil prokazatelnou ztrátu platit.
Ústavní soud nemůže vyhovět žádání obsaženému v posuzovaném návrhu, neboť - jak plyne z citovaného ustanovení §82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu - není Ústavní soud oprávněn rušit žádné jiné akty orgánů veřejné moci než rozhodnutí a současně není ani oprávněn nařídit odstranění případného protiústavního stavu uložením pozitivní povinnosti, jak stěžovatelka požaduje, ale pouze nařízením obnovení původního stavu. Posuzovaný návrh je tedy návrhem, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a proto za nastalé procesní situace Ústavní soud nezkoumal další předpoklady pro projednání věci v řízení před Ústavním soudem, ani odůvodněnost argumentace navrhovatelky.
S ohledem na shora uvedené závěry Ústavní soud návrh ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání soudcem zpravodajem odmítl. Z tohoto důvodu se Ústavní soud nemohl zabývat ani návrhem na vydání předběžného opatření, který navrhovatelka spolu se svým návrhem podala.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2006
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj