ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1295.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 1295/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné D.S. Leasing, a.s., se v Brně, Londýnské náměstí 2, zastoupené Mgr. Marianem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 4, proti povinným 1) MOSKI CENTRUM s.r.o., se sídlem v Ostravici, Ostravice 455E, identifikační číslo osoby 26845008, a 2) Bc. T. M. , pro 179.093,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 29 EXE 3909/2010, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 31. 10. 2011, č. j. 10 Co 545/2011-41, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud změnil usnesení z 27. 9. 2010, č. j. 29 EXE 3909/2010-19, kterým obvodní soud nařídil exekuci, podala oprávněná dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení, bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. plyne, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci krajský soud rozhodl o odvolání povinných 31. 10. 2011, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné.
Relevantní není ani odkaz oprávněné na nález Ústavního soudu z 1. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 2912/10. V tomto řízení Ústavní soud řešil otázku pasivní legitimace správce konkursní podstaty v exekučním řízení a týkalo se rozhodnutí odvolacích soudů vydaných před 1. 7. 2009.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, povinným jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. května 2012
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu